Přeskočit na obsah

Andy Cole

Z Infopedia
Andy Cole
Celé jménoAndrew Alexander Cole
Datum narození15. října 1971
Místo narozeníNottingham
Státní příslušnost
Povoláníprofesionální fotbalista, televizní analytik
Aktivní od1989
Aktivní do2008

Andrew Alexander Cole, v mediálním prostoru a mezi sportovní veřejností běžně uváděný jako Andy Cole, je bývalý anglický profesionální fotbalista, který během své kariéry nastupoval na pozici středního útočníka. Jeho aktivní hráčská dráha na profesionální úrovni trvala od roku 1989 do roku 2008. V rámci nejvyšší anglické fotbalové soutěže Premier League vstřelil celkem 187 branek, čímž se v historických tabulkách soutěže řadí na čtvrté místo za Alana Shearera, Harryho Kanea a Waynea Rooneyho. V lize drží rekord jako hráč, který dosáhl hranice 50 vstřelených gólů s potřebou nejmenšího počtu odehraných zápasů bez zahrnutí pokutových kopů.

Nejvýznamnější část své fotbalové kariéry spojil s klubem Manchester United FC, do kterého přestoupil v lednu 1995 z celku Newcastle United FC za tehdejší britskou rekordní částku 7 milionů liber. Během svého působení v Manchesteru United získal devět hlavních trofejí, z toho pět mistrovských titulů v Premier League, dva triumfy v soutěži FA Cup a vítězství v soutěži Liga mistrů UEFA v ročníku 1998/99. Kromě Manchesteru United působil v první anglické lize také v klubech Arsenal FC, Blackburn Rovers FC, Fulham FC, Manchester City FC, Portsmouth FC a Sunderland AFC. Za seniorskou anglickou fotbalovou reprezentaci odehrál v letech 1995 až 2001 celkem 15 oficiálních mezistátních utkání a zaznamenal jeden přesný zásah. Po ukončení hráčské kariéry se přesunul do role televizního analytika a sportovního ambasadora.

👤 Mládí a fotbalové začátky

Andrew Alexander Cole se narodil 15. října 1971 ve městě Nottingham v hrabství Nottinghamshire jamajským imigrantům, kteří do Spojeného království přesídlili v průběhu šedesátých let dvacátého století. Jeho otec pracoval jako dělník v lokálních uhelných dolech v okolí oblasti Gedling. Cole začal s organizovaným fotbalem na mládežnické úrovni a v roce 1988 byl na základě zkoušek přijat do fotbalové akademie klubu Arsenal FC. V srpnu 1989 podepsal s londýnským klubem svůj první profesionální kontrakt.

V prvním týmu Arsenalu dostával minimální herní prostor. Svůj jediný oficiální ligový start za tento klub zaznamenal 29. prosince 1990 v utkání tehdejší First Division proti týmu Sheffield United FC, kdy na hrací plochu nastoupil v roli střídajícího hráče. Během roku 1991 jej vedení Arsenalu odeslalo na hostování do třetiligového celku Fulham FC, kde si ve 13 ligových zápasech připsal 3 branky.

💼 Profesionální klubová kariéra

🗓 Bristol City a Newcastle United (1992–1995)

V březnu 1992 zamířil z Arsenalu na hostování do klubu Bristol City FC, hrajícího druhou nejvyšší soutěž. Během hostování vstřelil 8 branek ve 12 ligových zápasech. Vedení Bristolu City se následně rozhodlo využít opci na trvalý přestup a hráče v létě 1992 odkoupilo za částku 500 000 liber, čímž ustanovilo tehdejší klubový přestupový rekord. V podzimní části sezóny 1992/93 za Bristol odehrál 29 ligových utkání a vstřelil 12 branek.

Jeho střelecká produktivita přilákala pozornost tehdejšího manažera klubu Newcastle United FC, kterým byl Kevin Keegan. V únoru 1993 přestoupil Cole do Newcastlu za částku 1,75 milionu liber, což představovalo nový klubový rekord. Během jarní části sezóny 1992/93 pomohl 12 vstřelenými brankami ve 12 zápasech k zisku titulu ve druhé lize a k postupu do nově zformované Premier League. V ročníku 1993/94 v první lize nastřílel 34 branek ve 40 zápasech. Celkem v dané sezóně zaznamenal 41 branek ve všech soutěžích, čímž získal ocenění Zlatá kopačka Premier League (Golden Boot) a obdržel cenu PFA Young Player of the Year pro nejlepšího mladého hráče sezóny. V podzimní části ročníku 1994/95 si připsal 9 ligových branek v 18 utkáních, než byl zrealizován jeho nečekaný přesun do Manchesteru.

🗓 Manchester United (1995–2001)

Dne 10. ledna 1995 byl oficiálně oznámen jeho přestup do klubu Manchester United FC. Transakce zahrnovala finanční plnění ve výši 6 milionů liber a přesun záložníka Keitha Gillespieho v hodnotě 1 milionu liber opačným směrem, což dohromady znamenalo absolutní britský přestupový rekord 7 milionů liber. Cole svůj debut absolvoval v lednu 1995 proti celku Aston Villa FC. Dne 4. března 1995 vytvořil historický zápis, když v utkání proti klubu Ipswich Town FC vstřelil pět branek (zápas skončil výhrou Manchesteru United 9:0). Do konce zkrácené ligové sezóny 1994/95 stihl zaznamenat 12 branek v 18 zápasech. Z důvodu předchozí účasti v soutěžích s Newcastlem nemohl v této sezóně zasáhnout do finále FA Cupu.

V ročníku 1995/96 zaznamenal 11 ligových gólů a s Manchesterem United vyhrál jak ligu, tak domácí FA Cup. Během sezóny 1996/97 jej limitovaly oboustranné zápaly plic a následná únavová zlomenina nohy, kvůli čemuž zasáhl pouze do 20 ligových zápasů (6 branek), ale tým dokázal titul v lize obhájit. V ročníku 1997/98 se po odchodu Erica Cantony stal klíčovým hrotovým hráčem a s 15 ligovými góly ovládl týmovou tabulku střelců. Manchester United však v této sezóně skončil v lize na druhém místě za londýnským týmem Arsenal FC.

Sezóna 1998/99 představuje nejúspěšnější období v historii klubu. Vedení angažovalo trinidadského útočníka Dwighta Yorkea, se kterým Cole vytvořil ofenzivní formaci. Společně v dané sezóně nastříleli 53 soutěžních branek. Cole v lize zaznamenal 17 gólů (včetně vítězného zásahu v posledním kole proti celku Tottenham Hotspur FC, čímž si klub zajistil ligový titul). V Lize mistrů UEFA skóroval v klíčovém semifinále proti klubu Juventus FC a 26. května 1999 nastoupil v základní sestavě finále proti celku FC Bayern Mnichov, které Manchester United vyhrál 2:1. Klub tak získal historický „Treble“ (Premier League, FA Cup a Liga mistrů).

V sezóně 1999/00 Cole vstřelil 19 ligových branek (jeho nejvyšší počet v jedné sezóně za Manchester United) a oslavil další ligový titul. Totéž zopakoval v ročníku 2000/01, kdy k pátému ligovému titulu pomohl 9 brankami. Na podzim roku 2001, po příchodu nizozemského útočníka Ruuda van Nistelrooye, se Coleův herní prostor radikálně snížil a požádal vedení o svolení k přestupu. Za Manchester United celkově odehrál 275 soutěžních utkání a vstřelil 121 branek (z toho 195 zápasů a 93 branek v ligové soutěži).

🗓 Blackburn Rovers, Fulham a Manchester City (2001–2006)

Dne 29. prosince 2001 podepsal smlouvu s klubem Blackburn Rovers FC, který za něj zaplatil 8 milionů liber. Dne 24. února 2002 vstřelil rozhodující gól ve finále soutěže Ligového poháru (výhra 2:1 nad Tottenhamem). V ročníku 2002/03 jej vedení znovu spojilo s bývalým spoluhráčem Dwightem Yorkem, kterého klub odkoupil. Za Blackburn odehrál v rámci první ligy celkem 83 zápasů a zaznamenal 27 gólů.

Před sezónou 2004/05 se na bázi volného hráče přesunul do klubu Fulham FC. V 31 ligových zápasech dokázal 12krát skórovat. V létě 2005 však navzdory platné smlouvě podal žádost o přestup s argumentem rodinných důvodů a potřeby přestěhovat se zpět na sever Anglie. Transakce se zrealizovala a hráč se připojil k týmu Manchester City FC. V sezóně 2005/06 byl se svými 9 ligovými brankami v 22 zápasech nejlepším střelcem klubu, ovšem v březnu 2006 utrpěl vážné zranění chrupavky v koleni, což předčasně ukončilo jeho sezónu a působení v Manchesteru City.

🗓 Závěr hráčské kariéry (2006–2008)

Dne 31. srpna 2006 přestoupil do klubu Portsmouth FC, kde podepsal smlouvu na dva roky. Během sezóny 2006/07 však odehrál jen 18 ligových utkání se 3 vstřelenými brankami. Na jarní část roku 2007 byl uvolněn na hostování do druholigového celku Birmingham City FC, za který zasáhl do 5 zápasů.

V srpnu 2007 se na jeden rok dohodl na kontraktu s týmem Sunderland AFC, kde působil pod vedením bývalého spoluhráče a tehdejšího manažera Roye Keanea. Během podzimu 2007 nastoupil do 7 ligových zápasů (bez vstřelené branky). V lednu 2008 zamířil na hostování do druholigového týmu Burnley FC, za který nastoupil ve 13 utkáních a vsítil 6 branek. Následně jej klub po sezóně ze svých služeb uvolnil.

Poslední hráčskou zastávkou byl v červenci 2008 podpis smlouvy v rodném městě s klubem Nottingham Forest FC. Angažmá trvalo pouhé čtyři měsíce. Dne 31. října 2008 oznámil Nottingham zrušení hráčovy smlouvy po vzájemné dohodě a Andy Cole 11. listopadu 2008 vydal oficiální prohlášení o definitivním ukončení profesionální hráčské kariéry.

🌍 Reprezentační kariéra

V rámci anglické fotbalové reprezentace nedosáhl na pozici nezpochybnitelného člena základní sestavy. První nominaci do seniorského týmu obdržel pod vedením trenéra Terryho Venablese. Svůj oficiální reprezentační debut si odbyl 29. března 1995 v přátelském utkání proti výběru Uruguaye na starém stadionu Wembley, kdy nastoupil na hrací plochu jako střídající hráč v 71. minutě zápasu (konečný výsledek 0:0).

Navzdory vysoké brankové produktivitě na klubové úrovni nebyl nominován na evropský šampionát v roce 1996 ani na mistrovství světa v roce 1998 (tehdejší manažer Glenn Hoddle toto rozhodnutí veřejně odůvodnil prohlášením, že Cole potřebuje v průměru pět brankových příležitostí ke vstřelení jednoho gólu, což vyvolalo dlouhodobý mediální spor). Neprobojoval se ani do konečné nominace pro turnaj Mistrovství Evropy 2000.

Svoji jedinou reprezentační branku zaznamenal dne 28. března 2001 v kvalifikačním utkání pro účast na mistrovství světa proti reprezentaci Albánie v Tiraně, kde Anglie zvítězila výsledkem 3:1 (Cole vstřelil v 90. minutě zápasu finální třetí branku hostů). Poslední reprezentační start si připsal 6. října 2001 v kvalifikačním zápase proti reprezentaci Řecka. Celkově zaznamenal 15 startů (šestkrát v základní sestavě a devětkrát z pozice střídajícího hráče) a 1 gól. Odborníci i historici často zmiňují přetlak kvalitních ofenzivních hráčů v daném období (např. Alan Shearer, Teddy Sheringham, Robbie Fowler nebo Michael Owen) jako hlavní důvod Coleovy nízké reprezentační vytíženosti.

🏥 Zdravotní stav a osobní život

V létě roku 2015 diagnostikovali lékaři Andymu Coleovi vzácné virové onemocnění ledvin, odborně označované jako fokální segmentální glomeruloskleróza (FSGS). Toto onemocnění vedlo ke snížení funkce jeho ledvin až na hranici 20 procent a způsobovalo masivní přibírání na váze a otoky v důsledku hromadění tekutin v organismu. Dne 7. dubna 2017 podstoupil nezbytnou operaci ledviny a transplantaci (dárcem orgánu se stal jeho synovec Alexander).

Na základě těchto zdravotních komplikací založil v roce 2020 charitativní výzkumný fond The Andy Cole Fund, spadající pod neziskovou organizaci Kidney Research UK. Cílem této nadace je primárně financovat výzkum duševní pohody pacientů před a po transplantaci ledvin a podporovat vývoj nových metod detekce FSGS. Jeho syn, Devante Cole, je rovněž profesionálním fotbalistou.

🗓 Současnost (2026)

V současné době plní Cole povinnosti oficiálního sportovního a komerčního ambasadora klubu Manchester United a pravidelně figuruje jako televizní i rozhlasový fotbalový analytik. Během léta 2026 byl zapojen do několika celosvětových propagačních aktivit na podporu klubu, včetně osobních setkání s fanoušky (např. akce Q&A v prostorách Pelé Soccer Store na Times Square v americkém New Yorku).

V srpnu 2026 poskytl několik obsáhlých rozhovorů na téma startu nového ročníku Premier League sezóny 2026/27. Mimo jiné se pro britská sportovní média a oficiální zpravodajské portály (např. The Busby Babe a další agregátory) vyjadřoval k formě Manchesteru United před otevíracím utkáním proti nováčkovi soutěže, klubu Hull City AFC. Upozorňoval na náročnost startu proti nově postoupivším týmům, u nichž analytici předpokládají vysoké herní nasazení před domácím publikem (utkání na stadionu MKM Stadium v Hullu). Účastní se rovněž panelových debat na platformách typu High Performance podcast. V srpnu 2026 vydala britská asociace GMA zprávu o úmrtí jeho jmenovce a britského odborníka na údržbu trávníků, Andyho Colea (spoluzakladatele iTurf Management), což vedlo ke krátkodobým dezinformacím na sociálních sítích ohledně identity zesnulého. Zdravotní stav bývalého fotbalisty je k datu srpna 2026 plně stabilizovaný.

📈 Statistiky

Níže jsou uvedeny kompletní tabulky odehraných ligových utkání v domácích fotbalových soutěžích za každý jednotlivý ročník hráčovy dvacetileté kariéry. Data pro domácí a mezinárodní pohárové soutěže za jednotlivé ročníky nejsou kompletně dostupná, proto tabulka obsahuje výhradně přesně definovanou ligovou statistiku na klubové a reprezentační úrovni.

Klubové ligové soutěže

Následující tabulka nezahrnuje žádné filtrování, prezentuje bez výjimky každou profesionální sezónu, v níž Andy Cole působil na hostování či jako kmenový hráč.

Sezóna Klub Liga Zápasy Góly
1989/90 Arsenal FC First Division 0 0
1990/91 Arsenal FC First Division 1 0
1991/92 Fulham FC (hostování) Football League Third Division 13 3
1991/92 Bristol City FC (hostování) Football League Second Division 12 8
1992/93 Bristol City FC Football League First Division 29 12
1992/93 Newcastle United FC Football League First Division 12 12
1993/94 Newcastle United FC Premier League 40 34
1994/95 Newcastle United FC Premier League 18 9
1994/95 Manchester United FC Premier League 18 12
1995/96 Manchester United FC Premier League 34 11
1996/97 Manchester United FC Premier League 20 6
1997/98 Manchester United FC Premier League 33 15
1998/99 Manchester United FC Premier League 32 17
1999/00 Manchester United FC Premier League 28 19
2000/01 Manchester United FC Premier League 19 9
2001/02 Manchester United FC Premier League 11 4
2001/02 Blackburn Rovers FC Premier League 15 9
2002/03 Blackburn Rovers FC Premier League 34 7
2003/04 Blackburn Rovers FC Premier League 34 11
2004/05 Fulham FC Premier League 31 12
2005/06 Manchester City FC Premier League 22 9
2006/07 Portsmouth FC Premier League 18 3
2006/07 Birmingham City FC (hostování) Championship 5 1
2007/08 Sunderland AFC Premier League 7 0
2007/08 Burnley FC (hostování) Championship 13 6
2008/09 Nottingham Forest FC Championship 10 0

Reprezentace

Následující tabulka zahrnuje výhradně oficiální mezistátní utkání, do kterých Andy Cole nastoupil za seniorský výběr anglické fotbalové reprezentace.

Rok Reprezentace Zápasy Góly
1995 Anglie 1 0
1996 Anglie 0 0
1997 Anglie 1 0
1998 Anglie 0 0
1999 Anglie 6 0
2000 Anglie 4 0
2001 Anglie 3 1

Zdroje