Alan Shearer
| Alan Shearer | |
|---|---|
| Celé jméno | Alan Shearer |
| Datum narození | 13. srpna 1970 |
| Místo narození | Newcastle upon Tyne |
| Státní příslušnost | |
| Povolání | profesionální fotbalista, trenér, televizní analytik |
| Aktivní od | 1988 |
Alan Shearer je bývalý anglický profesionální fotbalista, reprezentant a v současnosti televizní analytik a sportovní expert. Během své aktivní hráčské kariéry, která trvala od roku 1988 do roku 2006, nastupoval primárně na pozici středního útočníka. Zaznamenal 260 branek v nejvyšší anglické fotbalové soutěži Premier League, což k srpnu 2026 představuje historický rekord této ligy. V sezóně 1994/95 získal mistrovský titul s klubem Blackburn Rovers FC. Značnou část své profesionální dráhy strávil v klubu Newcastle United FC, kde drží pozici historicky nejlepšího střelce s celkovým počtem 206 soutěžních gólů.
V dresu anglického národního týmu odehrál v letech 1992 až 2000 celkem 63 oficiálních mezistátních utkání a vstřelil 30 branek. Na turnaji Mistrovství Evropy 1996 se stal s pěti přesnými zásahy nejlepším střelcem šampionátu. Po ukončení aktivní dráhy na trávníku v roce 2006 působil v roce 2009 krátce jako hlavní trenér v Newcastle United. Následně trvale přešel do mediální sféry, kde se etabloval jako hlavní expert fotbalového pořadu Match of the Day vysílaného na televizní stanici BBC.
👤 Životopis a mládí
Alan Shearer se narodil 13. srpna 1970 v oblasti Gosforth, která spadá pod město Newcastle upon Tyne. Jeho rodiči byli Anne a Alan Shearerovi. Od útlého věku se věnoval fotbalu a golfu. Své první fotbalové kroky absolvoval v místním mládežnickém klubu Wallsend Boys Club, který je známý výchovou řady profesionálních fotbalistů. Během svých školních let hrával na pozici záložníka, ale postupně se přesunul na post hrotového útočníka, kde plně uplatnil svou fyzickou sílu a schopnost zakončení.
Během působení ve Wallsend Boys Clubu si ho všiml vyhledávač talentů Jack Hixon. Následně absolvoval zkušební tréninky v několika klubech první divize, včetně Newcastle United FC, West Bromwich Albion FC a Manchester City FC. Vedení Newcastle United ho tehdy během testů postavilo do role brankáře a nenabídlo mu smlouvu. V roce 1986 proto podepsal mládežnický kontrakt s klubem Southampton FC a přesunul se na jihovýchod Anglie.
💼 Klubová kariéra
🗓 Southampton FC (1988–1992)
V mládežnickém systému Southamptonu strávil dva roky, než si vybojoval místo v prvním týmu. Svůj profesionální debut v tehdejší First Division zaznamenal 26. března 1988, když nastoupil jako střídající hráč v utkání proti Chelsea FC. O dva týdny později, 9. dubna 1988, nastoupil poprvé v základní sestavě proti týmu Arsenal FC a k výhře 4:2 přispěl třemi vstřelenými brankami. Ve věku 17 let a 240 dní tak překonal třicet let starý rekord Jimmyho Greavese a stal se historicky nejmladším hráčem nejvyšší anglické soutěže, který zaznamenal hattrick. Na konci ročníku 1987/88 podepsal s klubem svůj první plnohodnotný profesionální kontrakt.
Navzdory tomuto úvodu trvalo několik sezón, než se stal dominantním střelcem. V ročníku 1988/89 odehrál 10 ligových utkání bez vstřelené branky. V sezóně 1989/90 zaznamenal 3 góly ve 26 zápasech. Výrazný průlom přišel v sezóně 1991/92, kdy v 41 ligových vystoupeních vsítil 13 branek a vytvořil údernou ofenzivní spolupráci s Matthewem Le Tissierem. Celkově za Southampton odehrál 118 ligových utkání a vstřelil 23 gólů.
🗓 Blackburn Rovers FC (1992–1996)
V červenci 1992, před zahájením historicky prvního ročníku nově formované soutěže Premier League, přestoupil do klubu Blackburn Rovers FC. Přestupová částka činila 3,6 milionu liber, což ustanovilo nový britský přestupový rekord. Svůj debut absolvoval 15. srpna 1992 proti Crystal Palace FC a okamžitě se uvedl dvěma góly. Dne 26. prosince 1992 v utkání proti Leeds United FC utrpěl vážné zranění v podobě přetrženého předního zkříženého vazu v pravém koleni. Zranění si vyžádalo operaci a absenci po zbytek sezóny. Navzdory tomu stihl odehrát 21 utkání a vstřelit 16 branek.
V sezóně 1993/94 se vrátil v plné formě. Nastoupil do 40 ligových zápasů a zaznamenal 31 gólů. Blackburn Rovers pod vedením manažera Kennyho Dalglishe obsadil druhou příčku v lize za mistrovským Manchester United FC. Shearer za své výkony získal ocenění FWA Footballer of the Year (Fotbalista roku podle novinářů).
Ročník 1994/95 představoval vrchol jeho působení v Blackburnu. Klub před sezónou angažoval útočníka Chrise Suttona z týmu Norwich City FC. Dvojice dostala od médií označení „SAS“ (Shearer and Sutton). Společně v lize nastříleli 49 branek. Sám Shearer nastoupil do všech 42 utkání a vsítil 34 gólů, čímž dorovnal sezónní rekord Andyho Colea. Blackburn Rovers díky jeho brankám získal první mistrovský titul v nejvyšší soutěži od roku 1914. Shearer obdržel ocenění PFA Players' Player of the Year.
V sezóně 1995/96 klub neobhájil titul a skončil na sedmém místě, avšak Shearer si udržel vysokou produktivitu. V 35 ligových zápasech skóroval jednatřicetkrát. Dne 30. prosince 1995 překonal hranici 100 vstřelených gólů v Premier League. K tomuto milníku potřeboval pouhých 124 utkání, což je rekordní zápis v historii ligy. Za Blackburn Rovers nastoupil k 138 ligovým zápasům a zaznamenal 112 branek.
🗓 Newcastle United FC (1996–2006)
Dne 30. července 1996 podepsal smlouvu s domovským klubem Newcastle United FC. Přestupová částka dosáhla výše 15 milionů liber, což v té době představovalo absolutní světový přestupový rekord. Během jednání znovu odmítl nabídku manažera Alexe Fergusona na přestup do Manchesteru United a zvolil návrat do města, kde se narodil. Tým tehdy vedl manažer Kevin Keegan. V premiérové sezóně 1996/97 nastoupil k 31 zápasům a vstřelil 25 branek. Třetí sezónu v řadě tak ovládl tabulku střelců Premier League (Zlatá kopačka). Newcastle skončil na druhém místě.
V červenci 1997 utrpěl v předsezónním turnaji proti týmu Everton FC vážné poranění kotníku, které si vyžádalo operativní zákrok. Vynechal celou podzimní část sezóny 1997/98 a do hry zasáhl až v lednu. V lize si připsal pouhé 2 branky v 17 zápasech. Klub se nicméně pod vedením manažera Kennyho Dalglishe probojoval do finále soutěže FA Cup, kde na stadionu Wembley podlehl týmu Arsenal FC výsledkem 0:2. Situace se opakovala v následující sezóně 1998/99. Shearer vstřelil 14 ligových gólů ve 30 zápasech a pomohl týmu znovu postoupit do finále FA Cupu, kde Newcastle tentokrát podlehl Manchesteru United poměrem 0:2.
V srpnu 1999 došlo k vyhrocení vztahů mezi Shearerem a novým manažerem Ruudem Gullitem. Konflikt vyvrcholil rozhodnutím Gullita ponechat Shearera na lavičce náhradníků v prestižním derby proti klubu Sunderland AFC. Newcastle utkání prohrál 1:2 a o tři dny později Gullit rezignoval. Do funkce byl jmenován zkušený Bobby Robson. Pod jeho vedením se Shearer vrátil k průměru více než 20 branek za sezónu, když v ročníku 1999/00 skóroval 23krát ve 37 utkáních. V sezóně 2002/03 pomohl svými 17 ligovými góly k účasti týmu v základní skupině soutěže Liga mistrů UEFA.
Dne 4. února 2006 v domácím utkání Premier League proti týmu Portsmouth FC zaznamenal svůj 201. gól v dresu Newcastle United, čímž definitivně překonal letitý klubový rekord Jackieho Milburna (200 gólů). Závěrečné utkání jeho profesionální dráhy se odehrálo 17. dubna 2006. V tradičním derby proti Sunderlandu dokázal proměnit pokutový kop, avšak v průběhu druhého poločasu si přivodil trhlinu v mediálním kolaterálním vazu v levém koleni. Zranění si vyžádalo několikatýdenní rekonvalescenci, a jelikož do konce ligového ročníku zbývala pouze tři kola, znamenalo to předčasný konec jeho kariéry. Za Newcastle United odehrál 303 ligových utkání s bilancí 148 gólů.
🌍 Reprezentační kariéra
🗓 První starty a Mistrovství Evropy 1996
Po úspěšném působení v anglickém reprezentačním výběru do 21 let (11 zápasů, 13 branek) obdržel v roce 1992 pozvánku do seniorského národního týmu pod vedením trenéra Grahama Taylora. Svůj debut si odbyl 19. února 1992 v přátelském utkání proti týmu Francie a v zápase zaznamenal i svou první mezinárodní branku. Zúčastnil se turnaje Mistrovství Evropy 1992 ve Švédsku, kde nastoupil do jednoho utkání bez vstřeleného gólu.
Během příprav na domácí Mistrovství Evropy 1996 pod vedením trenéra Terryho Venablese prožíval Shearer období dlouhých 21 měsíců, během kterých za národní tým neskóroval. Na samotném turnaji však svou střeleckou formu načasoval přesně. V úvodním zápase základní skupiny vstřelil gól proti Švýcarsku (1:1), následně skóroval při výhře nad Skotskem (2:0) a dvakrát překonal obranu Nizozemska při výhře 4:1. V semifinále proti Německu otevřel skóre hned ve třetí minutě. Utkání dospělo do penaltového rozstřelu, ve kterém Shearer svůj pokus proměnil, ale Anglie po neúspěchu Garetha Southgatea z turnaje vypadla. Pět vstřelených branek zajistilo Shearerovi ocenění Zlatá kopačka pro nejlepšího střelce mistrovství.
🗓 Mistrovství světa 1998 a závěr reprezentační kariéry
Nový reprezentační manažer Glenn Hoddle jmenoval Shearera před začátkem kvalifikačního cyklu v roce 1996 stálým kapitánem anglického národního mužstva. V úspěšné kvalifikaci na Mistrovství světa 1998 ve Francii zaznamenal pět branek. Na samotném světovém šampionátu skóroval hned v úvodním zápase základní skupiny proti reprezentaci Tuniska (výhra 2:0). V osmifinále proti celku Argentiny proměnil v závěru prvního poločasu pokutový kop. Zápas dospěl po remíze 2:2 k penaltovému rozstřelu, kde Shearer svůj kop zopakoval úspěšně, avšak Anglie i z tohoto turnaje po penaltách vypadla.
Jeho posledním mezinárodním turnajem se stalo Mistrovství Evropy 2000 v Belgii a Nizozemsku. Anglii tehdy trénoval Kevin Keegan. Shearer vstřelil rozhodující branku v utkání základní skupiny proti Německu (výhra 1:0), což bylo jediné anglické vítězství na turnaji. Mužstvo překvapivě nepostoupilo ze základní skupiny. Po posledním utkání na šampionátu proti Rumunsku (prohra 2:3) Alan Shearer ohlásil definitivní ukončení reprezentační kariéry s celkovou bilancí 63 zápasů a 30 vstřelených gólů.
👔 Trenérská epizoda
Dne 1. dubna 2009 byl vedením klubu Newcastle United jmenován dočasným hlavním trenérem pro zbývajících osm kol soutěžního ročníku 2008/09. Tým se nacházel v zóně sestupu a původní manažer Joe Kinnear se zotavoval po operaci srdce. Do trenérského štábu si přizval jako asistenta bývalého spoluhráče Iaina Dowieho. Premiérové utkání na lavičce prohrál 0:2 proti týmu Chelsea FC. Z osmi zápasů dokázal s týmem zvítězit pouze v jednom případě (výhra 3:1 nad Middlesbrough FC), ve dvou utkáních remizoval a pět jich prohrál. V závěrečném kole potřeboval bodovat na půdě týmu Aston Villa FC, avšak po prohře 0:1 skončil Newcastle United na osmnáctém místě a sestoupil z Premier League do druhé nejvyšší soutěže. Vedení klubu mu následně trvalý kontrakt nenabídlo a na pozici manažera byl jmenován Chris Hughton.
📺 Mediální kariéra
Již v roce 2006, bezprostředně po ukončení aktivní kariéry, navázal úzkou spolupráci s britskou stanicí BBC. Během Mistrovství světa 2006 v Německu působil ve studiu jako analytik. V následujících sezónách se stal stálým členem týmu tradičního víkendového fotbalového sumáře Match of the Day, kde většinou diskutoval s moderátorem Garym Linekerem. Zúčastnil se jako televizní expert všech následujících světových a evropských šampionátů. S Garym Linekerem a Micahem Richardsem rovněž figuruje jako jeden ze stálých panelistů v podcastovém formátu „The Rest Is Football“.
🗓 Současnost (2026)
V průběhu roku 2026 se Alan Shearer vyjadřoval k několika zásadním událostem v britském a světovém fotbale. V srpnu 2026 rezignoval na svou pozici hlavní trenér klubu Newcastle United Eddie Howe. Shearer reagoval na tuto událost na platformě podcastu The Rest Is Football i prostřednictvím svých sociálních sítí. V poděkování jasně zdůraznil, že Howe zůstane navždy klubovou ikonou za to, že v roce 2025 s mužstvem dokázal vyhrát soutěž Carabao Cup, čímž po desítkách let ukončil čekání fanoušků klubu na zisk prestižní trofeje.
Před zahájením sezóny 2026/27 anglické Premier League vydal své kompletní analytické predikce. Za hlavního favorita na zisk ligového titulu označil londýnský Arsenal FC. Naopak silně zpochybnil připravenost klubu Chelsea FC, kterému navzdory masivním letním investicím predikoval až devátou příčku v konečné tabulce. Během úvodního víkendu nové ligové sezóny v srpnu 2026 komentoval výkon klubu Manchester United FC, který na půdě nováčka soutěže Hull City AFC nečekaně prohrál 0:2. V živém vysílání BBC Radio 5 Live podrobil manchesterký celek pod vedením trenéra Michaela Carricka ostré kritice. Tým označil za fyzicky zcela nepřipravený a neschopný plnit vysoké tempo a taktický tlak nutný pro moderní fotbal.
V jarních měsících roku 2026 se rovněž vkládal do diskusí o složení anglického národního týmu pro nadcházející turnaj Mistrovství světa 2026 ve Spojených státech, Mexiku a Kanadě. Reagoval na postupy trenéra Thomase Tuchela a sestavil vlastní ideální základní sestavu Anglie, do které záměrně nezařadil hvězdy globálního formátu, jako jsou Jude Bellingham či Cole Palmer. Místo toho upřednostnil hráče prokazující aktuální maximální formu z domácí soutěže, přičemž ofenzívu postavil na jménech jako Bukayo Saka, Anthony Gordon, Elliot Anderson a Morgan Rogers v podpoře útočníka Harryho Kanea.
Zároveň britská média v srpnu 2026 přinesla informace o vyhrocených interních vztazích na pracovišti BBC Sport, kde se Shearer dostal do přímého a ostře sledovaného sporu s ředitelem pro fotbalové vysílání Alexem Kay-Jelskim. Předmětem rozepře měly být organizační problémy v zázemí během televizních produkcí a ignorování štábu při nominacích na prestižní žurnalistická ocenění (Sports Journalism Awards).
📈 Statistiky
Alan Shearer nastupoval v domácích ligových soutěžích bez výjimky pouze v první divizi nebo v její nástupkyni Premier League. Následující dvě tabulky představují kompletní přehled jeho ligových vystoupení v jednotlivých sezónách a starty na mezinárodní úrovni v dresu seniorského národního mužstva.
Domácí ligové soutěže (First Division / Premier League)
| Sezóna | Klub | Soutěž | Zápasy | Góly |
|---|---|---|---|---|
| 1987/88 | Southampton FC | First Division | 5 | 3 |
| 1988/89 | Southampton FC | First Division | 10 | 0 |
| 1989/90 | Southampton FC | First Division | 26 | 3 |
| 1990/91 | Southampton FC | First Division | 36 | 4 |
| 1991/92 | Southampton FC | First Division | 41 | 13 |
| 1992/93 | Blackburn Rovers FC | Premier League | 21 | 16 |
| 1993/94 | Blackburn Rovers FC | Premier League | 40 | 31 |
| 1994/95 | Blackburn Rovers FC | Premier League | 42 | 34 |
| 1995/96 | Blackburn Rovers FC | Premier League | 35 | 31 |
| 1996/97 | Newcastle United FC | Premier League | 31 | 25 |
| 1997/98 | Newcastle United FC | Premier League | 17 | 2 |
| 1998/99 | Newcastle United FC | Premier League | 30 | 14 |
| 1999/00 | Newcastle United FC | Premier League | 37 | 23 |
| 2000/01 | Newcastle United FC | Premier League | 19 | 5 |
| 2001/02 | Newcastle United FC | Premier League | 37 | 23 |
| 2002/03 | Newcastle United FC | Premier League | 35 | 17 |
| 2003/04 | Newcastle United FC | Premier League | 37 | 22 |
| 2004/05 | Newcastle United FC | Premier League | 28 | 7 |
| 2005/06 | Newcastle United FC | Premier League | 32 | 10 |
Reprezentace
Následující tabulka zahrnuje výhradně starty v seniorském A-týmu anglické fotbalové reprezentace.
| Rok | Reprezentace | Zápasy | Góly |
|---|---|---|---|
| 1992 | Anglie | 6 | 2 |
| 1993 | Anglie | 1 | 0 |
| 1994 | Anglie | 6 | 3 |
| 1995 | Anglie | 8 | 0 |
| 1996 | Anglie | 9 | 8 |
| 1997 | Anglie | 5 | 3 |
| 1998 | Anglie | 11 | 6 |
| 1999 | Anglie | 10 | 6 |
| 2000 | Anglie | 7 | 2 |
Zdroje
- Lidé
- Angličané
- Muži
- Lvi
- Narození 13. srpna
- Narození 1970
- Narození v Newcastle upon Tyne
- Žijící lidé
- Sportovci
- Fotbalisté
- Hráči Premier League
- Hráči Southampton FC
- Hráči Blackburn Rovers FC
- Hráči Newcastle United FC
- Angličtí fotbaloví reprezentanti
- Účastníci Mistrovství světa ve fotbale 1998
- Účastníci Mistrovství Evropy ve fotbale 1996
- Účastníci Mistrovství Evropy ve fotbale 2000
- Fotbalisté hrající na pozici útočníka
- Fotbaloví trenéři
- Sportovní komentátoři
- Držitelé Řádu britského impéria
- Vytvořeno GPT-4o