Aleksandar Vučić
| Aleksandar Vučić | |
|---|---|
| Osobní údaje | |
| Narození | 5. března 1970 |
| Místo narození | Bělehrad, Jugoslávie (dnes Srbsko) |
| Občanství | |
| Politická strana | Srbská pokroková strana (SNS) |
| Manžel/ka | Ksenija Janković (1997–2011) Tamara Đukanović (od 2013) |
| Děti | Danilo, Milica, Vukan |
| Veřejné působení | |
| Předchozí úřad | Předseda vlády Srbska {{{od2}}} – {{{do2}}} |
| Vzdělání a profese | |
Aleksandar Vučić (* 5. března 1970 Bělehrad) je srbský politik a státník, od roku 2017 prezident Srbské republiky. Před nástupem do prezidentského úřadu působil jako předseda vlády (2014–2017) a místopředseda vlády. Je dlouholetým lídrem a dominantní postavou Srbské pokrokové strany (SNS).
Vučić je považován za nejvlivnějšího politika v Srbsku od dob Slobodana Miloševiće. Jeho styl vládnutí je charakteristický balancováním mezi Východem a Západem – usiluje o vstup Srbska do Evropské unie, ale zároveň udržuje nadstandardní vztahy s Ruskem a Čínou.
K únoru 2026 vykonává svůj druhý prezidentský mandát (zvolen v roce 2022). V tomto období čelí výrazným vnitropolitickým turbulencím, masovým protestům proti těžbě lithia a tlaku na řešení otázky Kosova. I přes kritiku autoritářských tendencí a kontroly médií si udržuje pevnou voličskou základnu.
Politická kariéra
Vučićova kariéra prošla dramatickým vývojem.
- **Radikální začátky:** V 90. letech byl členem ultranacionalistické Srbské radikální strany a ministrem informací v době režimu Slobodana Miloševiće (1998–2000), kdy zavedl drakonické pokuty pro novináře kritizující vládu.
- **Obrat k Evropě:** V roce 2008 se rozešel s radikály a spoluzaložil Srbskou pokrokovou stranu (SNS). Změnil rétoriku, zřekl se velkosrbského nacionalismu a prohlásil se za proevropského konzervativce.
- **Vzestup k moci:** Od roku 2012, kdy SNS vyhrála volby, postupně koncentroval moc. Jako premiér a později prezident ovládl většinu státních institucí.
Prezidentství a aktuální vývoj (2024–2026)
Druhé funkční období Aleksandra Vučiće je poznamenáno rostoucím napětím ve společnosti a ekonomickými výzvami.
Kauza Lithium a protesty (2024–2025)
Jedním z ústředních témat let 2024 a 2025 se stal projekt těžby lithia v údolí Jadar nadnárodní společností Rio Tinto.
- **Srpen 2024:** Vypukly masové ekologické protesty. Demonstranti blokovali železnice v Bělehradě a dalších městech z obavy před devastací životního prostředí.
- **Referendum:** Pod tlakem ulice Vučić přislíbil vypsání referenda o těžbě do konce roku 2025, čímž se snažil situaci uklidnit.
Tragédie v Novém Sadu a studentské bouře
Situace se vyhrotila v listopadu 2024 po tragickém pádu střešní konstrukce na nádraží v Novém Sadu, při kterém zahynulo několik lidí.
- Tato událost spustila vlnu protestů, vedených studenty a opozicí, kteří požadovali vyvození politické odpovědnosti za korupci a nedbalost při státních zakázkách.
- Protesty pokračovaly i v roce 2026, přičemž demonstranti požadovali také demokratizaci médií a férové volební podmínky.
Politická strategie pro rok 2026
V únoru 2026 čelí Vučić tlaku na vypsání předčasných parlamentních voleb.
- **Návrat do čela vlády?** V médiích blízkých vládě se objevila kampaň (únor 2026) podporující scénář, podle kterého by se Vučić po skončení prezidentského mandátu (2027) mohl vrátit do funkce premiéra. Tento model by mu umožnil udržet si moc bez ústavních omezení počtu prezidentských mandátů.
- **EXPO 2027:** Vučić prezentuje přípravy na mezinárodní výstavu **EXPO 2027** v Bělehradě jako svou prioritu a motor ekonomického růstu, který má přinést investice do infrastruktury.
Zahraniční politika
Vučićova zahraniční politika je definována snahou sedět na více židlích současně.
Vztah k Rusku a EU
- **Sankce:** I v roce 2026 Srbsko odmítá připojit se k sankcím EU proti Rusku, což vyvolává nevoli v Bruselu. Vučić argumentuje energetickou závislostí a historickými vazbami.
- **Davos a Mnichov:** V lednu 2026 na Světovém ekonomickém fóru v Davosu varoval před geopolitickou nestabilitou a nejistou budoucností Evropy. V únoru 2026 se účastnil Mnichovské bezpečnostní konference, kde obhajoval srbskou neutralitu.
- **Plány:** Na září 2026 avizoval cestu do Ázerbájdžánu s cílem posílit energetickou bezpečnost Srbska (dodávky plynu).
Otázka Kosova
Vztahy s Kosovem zůstávají na bodu mrazu. Dialog zprostředkovaný EU stagnuje.
- V lednu 2026 Vučić představil tzv. "šestibodový plán" na odblokování jednání, jehož jádrem je požadavek na vytvoření Společenství srbských obcí (ZSO) na severu Kosova. Priština tento návrh přijímá chladně.
Vztah k České republice
Vučić udržuje korektní vztahy s českými představiteli.
- V roce 2021 mu prezident Miloš Zeman udělil **Řád Bílého lva** I. třídy za rozvoj vztahů mezi oběma zeměmi. Zeman se během návštěvy Bělehradu omluvil za bombardování Jugoslávie v roce 1999, což Vučić vysoce ocenil.
Pro laiky
Aleksandar Vučić je "pánem Srbska". Představte si politika, který je u moci už přes deset let a ovládá skoro všechno – televizi, noviny i soudy. Je to mistr politického marketingu. Na jedné straně říká, že chce Srbsko v Evropské unii (aby dostal dotace a investice), na druhé straně se kamarádí s Putinem a Čínou (aby naštval Západ a potěšil své voliče). V roce 2026 má ale problémy. Mladí lidé a studenti protestují v ulicích, protože se bojí, že vláda nechá těžit lithium a zničí přírodu, a také jsou naštvaní na korupci po tragédii na nádraží v Novém Sadu. Vučić na to reaguje tím, že slibuje nové volby a velkou výstavu EXPO, která má ukázat, jak je Srbsko moderní.