310. československá stíhací peruť

310. československá stíhací peruť RAF (anglicky No. 310 (Czechoslovak) Fighter Squadron) byla první a nejúspěšnější československá letecká jednotka, která vznikla ve Velké Británii během druhé světové války. Byla součástí britského královského letectva (Royal Air Force) a podílela se na klíčových operacích na západní frontě, včetně legendární bitvy o Británii a invaze do Normandie.

Peruť byla symbolem československého odboje a její piloti si získali pověst agresivních a vysoce efektivních stíhačů. Její historie však nekončí rokem 1945; po slavném návratu do osvobozené vlasti se stala základem nového československého letectva, aby byla po roce 1948 komunistickým režimem fakticky zlikvidována a její příslušníci perzekvováni.

Vznik a formování (1940)

Po pádu Francie v červnu 1940 se tisíce československých vojáků a letců evakuovaly do Velké Británie. Zatímco pozemní vojsko se formovalo pomalu, potřeba zkušených pilotů pro obranu ostrovů byla akutní.

Dne 12. července 1940 byla na základně v Duxfordu (jižně od Cambridge) oficiálně ustavena 310. peruť.

• Personál: Jádro tvořili zkušení letci, kteří již prošli boji ve Francii. Mnozí z nich měli nalétány stovky hodin, což byl oproti nováčkům v RAF obrovský rozdíl. Pozemní personál byl rovněž československý.
• Velení: Podle britských zvyklostí měla peruť zpočátku duální velení. Britským velitelem (Squadron Leader) byl George Douglas Blackwood, českým velitelem byl major Alexander Hess. Tento systém měl zajistit hladkou integraci do struktur RAF a překonání jazykové bariéry.
• Výzbroj: Peruť byla vyzbrojena stíhačkami Hawker Hurricane Mk.I. Tento stroj byl sice pomalejší než německý Messerschmitt Bf 109, ale byl robustní, stabilní při střelbě a obratný.

Zajímavostí je, že peruť byla prohlášena za operačně způsobilou v rekordním čase – pouhých pět týdnů po svém založení, dne 17. srpna 1940.

Bitva o Británii: Hodina slávy

„Třistadesítka“ zasáhla do bojů v té nejkritičtější fázi, kdy Luftwaffe útočila na britská letiště a města ve snaze získat vzdušnou nadvládu před plánovanou invazí (Operace Seelöwe).

Duxford Wing (Big Wing)

Peruť byla součástí tzv. Duxfordského křídla (Duxford Wing), kterému velel legendární beznohý stíhač Douglas Bader. Baderova strategie „Big Wing“ (Velké křídlo) spočívala v nasazení masivních formací tří až pěti perutí (30 až 60 letadel) proti německým bombardovacím svazům.

• Taktika: Zatímco Spitfiry z jiných perutí vázaly německý stíhací doprovod, Hurricany 310. perutě útočily přímo na bombardéry (Heinkel He 111, Dornier Do 17).
• Největší úspěchy:**

15. září 1940:** V den, který je dnes slaven jako Battle of Britain Day, se peruť účastnila dvou masivních střetů nad Londýnem. Nárokovala si sestřelení 13 nepřátelských letadel jistě a 4 pravděpodobně. Během celé bitvy o Británii (červenec–říjen 1940) sestřelili piloti 310. perutě 40 a půl letounu jistě, 11 pravděpodobně a 6 poškodili. Stala se tak nejúspěšnější ze všech čtyř československých perutí v RAF (další byly 311., 312. a 313.).

Cena za úspěch byla vysoká. Peruť ztratila několik vynikajících pilotů a mnoho strojů. Vyčerpání bylo enormní, což vedlo k postupnému střídání velitelů a přesunům na klidnější základny k odpočinku.

Ofenzivní operace (1941–1943)

Po odražení německé invaze přešla RAF do ofenzívy. 310. peruť se přesunula ze stíhání bombardérů na útočné operace nad okupovanou Evropou.

Přeškolení na Spitfiry

V roce 1941 vyměnila peruť starší Hurricany za modernější Supermarine Spitfire. Postupně vystřídala verze Mk.IIa, Mk.Vb a Mk.Vc. Změnil se i charakter misí:

• Circus: Doprovod malého počtu bombardérů, který měl vylákat německé stíhačky k boji.
• Rhubarb: Nízkoletící útoky na pozemní cíle (vlaky, vozidla) za špatného počasí.
• Ramrod: Útoky na specifické cíle (elektrárny, továrny).

Dieppe a ochrana konvojů

Významnou kapitolou byla účast na operaci Jubilee – nájezdu na Dieppe v srpnu 1942. Peruť zde poskytovala vzdušné krytí vyloďujícím se jednotkám. I přes fiasko pozemní operace si letci vedli skvěle. Mezi lety 1942 a 1943 peruť často operovala ze základen v Cornwallu a Skotsku, kde chránila námořní konvoje v Atlantiku a Keltském moři před německými dálkovými bombardéry a stíhačkami.

Invaze a cesta k vítězství (1944–1945)

V roce 1944 se peruť stala součástí nově zformovaného 134. (československého) stíhacího křídla (No. 134 Czechoslovak Fighter Wing), které sdružovalo všechny tři čs. stíhací perutě (310., 312., 313.). Vybavena byla letouny Supermarine Spitfire verze LF Mk.IXe, které byly optimalizovány pro boje v nižších letových hladinách a mohly nést pumy.

Den D a Overlord

Během vylodění v Normandii (červen 1944) peruť hlídkovala nad invazními plážemi. Později prováděla přímou podporu pozemních vojsk (tzv. Close Air Support).

• Piloti útočili na německé zásobovací linie, ničili vlaky, tanky a kolony vozidel. Byla to nebezpečná práce, při které hrozilo sestřelení protiletadlovým dělostřelectvem (Flak).
• V létě 1944 se peruť podílela na boji proti střelám V-1, které Němci odpalovali na Londýn.

Na konci války se peruť účastnila doprovodu velkých svazů amerických bombardérů (B-17, B-24) nad Německo, ale kvůli krátkému doletu Spitfirů to bylo logisticky náročné (nutnost přídavných nádrží).

Návrat domů (1945)

Konec války zastihl 310. peruť na základně Manston. Dne 7. srpna 1945 se uskutečnil dlouho očekávaný návrat do vlasti. Celé československé stíhací křídlo přistálo na letišti v Ruzyni. Následovalo slavnostní defilé na letišti. Letci byli vítáni jako národní hrdinové.

• 310. peruť byla dislokována na letišti Praha-Kbely.
• Formálně zanikla 15. února 1946, kdy se stala základem pro 1. a 2. letecký pluk nově budovaného československého letectva.

Osud po roce 1948

Hrdinství letců 310. perutě bylo po komunistickém převratu v únoru 1948 zapomenuto a pošlapáno.

• Režim viděl v "západních" letcích hrozbu, protože byli zvyklí na demokracii a měli vazby na Západ.
• Většina velitelů a pilotů byla vyhozena z armády, mnozí byli uvězněni (např. na Mírově) nebo nuceni k emigraci (tzv. druhá emigrace).
• Jejich rehabilitace proběhla až po roce 1989.

Letadla a označení

• Kódové označení:** Písmena **NN na trupu letadla.
• Hawker Hurricane Mk.I: (červenec 1940 – březen 1941) – hlavní zbraň v Bitvě o Británii.
• Hawker Hurricane Mk.IIa/b: (březen 1941 – červenec 1941).
• Supermarine Spitfire Mk.IIa: (červenec 1941 – říjen 1941).
• Supermarine Spitfire Mk.Vb/c: (říjen 1941 – červen 1944).
• Supermarine Spitfire LF Mk.IXc/e: (červen 1944 – srpen 1945).

Statistiky a úspěchy

Během války si piloti 310. perutě připsali:

• 54 a 1/2 jistých sestřelů.
• 20 pravděpodobných sestřelů.
• 32 poškozených letounů.
• Zničení velkého množství pozemní techniky a plavidel.

Ztráty byly bolestivé: zahynulo 31 pilotů.

Významné osobnosti

• Alexander Hess: První český velitel, charismatický lídr, který dal peruti řád.
• František Doležal: Jeden z nejúspěšnějších stíhačů (6 sestřelů), velel peruti v letech 1942–1943.
• Jiří Hartman: Poslední válečný velitel, který přivedl peruť domů.
• Emil Fechtner: Letecké eso, zahynul v roce 1940.
• Josef Koukal: Utrpěl těžké popáleniny v Bitvě o Británii, podstoupil plastické operace (člen tzv. Guinea Pig Club) a vrátil se k létání.

Pro laiky

Představte si 310. peruť jako český národní tým v nejdůležitějším leteckém zápase historie. Byli to první Češi, kteří se v Anglii zformovali do bojové jednotky. Dostali robustní, ale trochu pomalejší stíhačky Hurricane. Když Němci v roce 1940 útočili na Londýn, tihle kluci tam byli. A byli neskutečně dobří – Němci se jich báli pro jejich agresivitu. Nečekali, až na ně někdo vystřelí, šli tvrdě do útoku. Později dostali slavné Spitfiry a doprovázeli bombardéry nad Evropu. Byli u vylodění v Normandii, kde létali proklatě nízko a ničili německé vlaky. Když se v roce 1945 vrátili do Prahy, lidé je nosili na ramenou. Ale o tři roky později je komunisté pozavírali do kriminálů jen proto, že bojovali na "špatné" (západní) straně.

Zdroje

• Rajlich, Jiří: Na nebi hrdého Albionu (několikadílná encyklopedie).
• Royal Air Force History
• Vojenský historický ústav Praha
• Free Czechoslovak Air Force Associates
• Československá obec legionářská