Újezd nad Lesy

Újezd nad Lesy
Stát
Starosta	Michal Hazdra
Název	Újezd nad Lesy
Městský obvod	Praha 9
Psč	190 16
Město	Praha
Mapa	ano
Správní obvod	Praha 21
Počet obyvatel	10 429
Nadmořská výška	274
První písemná zmínka	1309
Rozloha	10,14

Újezd nad Lesy (historicky německy označován jako Aujest am Walde) je katastrální území a městská čtvrť rozkládající se na východním okraji hlavního města Prahy. Od 1. července 2001 představuje tato čtvrť jediné katastrální území samosprávné městské části Praha 21, která je formálně zařazena do širšího městského obvodu Praha 9. K roku 2021 evidoval Český statistický úřad v tomto katastru trvalý pobyt u 10 429 obyvatel.

Jedná se o lokalitu, jejíž rozvoj byl v 19. a 20. století determinován výstavbou železniční sítě a následnou parcelací pozemků. Katastr se vyznačuje vysoce nadprůměrným podílem zeleně; přibližně 55 % celkové rozlohy městské části zaujímají lesní porosty, dominantně tvořené přírodní rezervací Klánovický les.

🌍 Geografie a vymezení území

Území Újezda nad Lesy se rozkládá na ploše o výměře přesně 10,14 kilometrů čtverečních. Průměrná nadmořská výška činí 274 metrů nad mořem, což lokalitu řadí k mírně vyvýšeným východním terasám pražské kotliny. Topografie území je převážně rovinatá s mírnými lokálními undulacemi.

Z hlediska administrativních a katastrálních hranic hraničí Újezd nad Lesy na severu s pražskou čtvrtí Klánovice, na západě sousedí s katastrem Běchovice a na jihu se nachází historická čtvrť Koloděje. Východní hranice katastru Újezda nad Lesy je současně vnější hranicí celého hlavního města Prahy, neboť za ní bezprostředně začíná území Středočeského kraje (konkrétně katastry obcí Úvaly, Sibřina, Dobročovice a Květnice). Z urbanistického hlediska lze Újezd nad Lesy rozdělit na centrální zástavbu, historickou osadu Blatov a lokalitu Nová Sibřina.

⏳ Historický vývoj

Dějiny lokality představují komplexní řetězec vlastnických změn, destrukcí a následných obnov. Historický vývoj lze periodizovat do tří klíčových epoch.

Středověk a raný novověk

První prokazatelná písemná historická zmínka o existenci osady, tehdy zapisované jako Oujezd nebo Viesd, pochází z roku 1309. V tomto roce formálně převedl tehdejší držitel pozemků, Vítek ze Švábenic, vlastnická práva na pražský zderazský klášter. Následně osada měnila majitele na bázi obchodních transakcí; v roce 1395 zakoupil území člen pražského měšťanského rodu a kutnohorský královský mincmistr Martin Rotlev, který v téže době držel i nedaleké Koloděje. Na počátku 15. století přešla držba do rukou Doroty a Alžběty z rodu Valdštejnů. Po potlačení stavovského povstání a následné konfiskaci majetků po bitvě na Bílé hoře zakoupil v 17. století celé panství (sahající od Kostelce nad Černými lesy až po Oujezd) kníže Karel I. z Lichtenštejna.

Třicetiletá válka a následná obnova

Destruktivní fáze vývoje nastala v závěru třicetileté války. V roce 1645 byla vesnice Oujezd kompletně vypálena a zdevastována postupujícími švédskými vojsky. Po tomto válečném aktu zůstal celý prostor neobydlen po dobu 140 let. K cílené obnově osídlení došlo až v roce 1783, kdy tehdejší majitel panství, kníže Alois I. Josef z Lichtenštejna, nechal do lokality přesídlit deset německých rodin za účelem hospodářské obnovy území. Osada však trpěla nedostatkem populace a byla administrativně začleněna pod správu sousedních Koloděj.

Jedinou stavbou, která přežila švédské plenění, byl kostel svatého Bartoloměje, jehož existenci historické prameny datují do 14. století. Tento sakrální objekt byl však v letech 1804 až 1806 na pokyn úřadů kompletně rozebrán. Získaný stavební materiál byl transportován a využit při budování nového kostela Povýšení svatého Kříže v Kolodějích. Spolu se zdivem byl do Koloděj přesunut i oltářní obraz svatého Bartoloměje a tři kostelní zvony. Nejstarší z těchto zvonů, odlitý v roce 1486, je v kolodějském kostele funkční a zavěšený dodnes.

Rozvoj ve 20. století a připojení k Praze

Zásadní demografický a urbanistický zlom přinesl rok 1883, kdy byla na existující železniční trati z Prahy vybudována lokální železniční zastávka (původně nesoucí jméno Jirny, posléze Jirny-Koloděje a dnes Praha-Klánovice). Zajištění dopravní obslužnosti iniciovalo masivní výstavbu rodinných domů a letních vil ve 20. a 30. letech 20. století.

Dne 14. srpna 1921 došlo k formálnímu oddělení Újezdu od obce Koloděje, čímž vznikla samostatná obec. V témže roce byla k obci připojena osada Blatov a po vzniku Československé republiky schválilo Ministerstvo vnitra v roce 1922 oficiální název Újezd nad Lesy. V roce 1953 došlo k dalšímu územnímu zisku připojením osady Nová Sibřina. Ke ztrátě samostatnosti a následnému přičlenění do struktur hlavního města Prahy došlo v roce 1974. Obec byla tehdy zařazena do městského obvodu Praha 9.

🏢 Zástavba a pamětihodnosti

Zástavba katastru je silně heterogenní. Centrální, severní a jižní část čtvrti jsou tvořeny individuální bytovou zástavbou (rodinnými domy a vilami se zahradami). Oproti tomu východní okraj katastru prošel v 80. letech 20. století radikální transformací, kdy zde státní orgány rozhodly o výstavbě panelového sídliště s názvem Rohožník. Tento krok způsobil rapidní nárůst populace a změnu socioekonomického profilu obce.

Historické architektonické dědictví je po demolici kostela sv. Bartoloměje značně limitované. Na ulici Starokolínská se nachází památkově chráněná historická vila. V moderní éře došlo k vybudování Polyfunkčního domu, ve kterém nalezly své stálé sídlo Újezdské muzeum, pobočka Městské knihovny v Praze a centrální sál pro kulturní akce a zasedání místního zastupitelstva.

🏛 Politika a samospráva

Na základě statutu hlavního města Prahy spravuje území Újezda nad Lesy autonomní městská část Praha 21. Ta zajišťuje přenesenou působnost státní správy (například agendu občanských průkazů a cestovních pasů) i pro okolní katastry Běchovice, Klánovice a Koloděje.

Volby a složení zastupitelstva 2026

Nejvyšším orgánem samosprávy je Zastupitelstvo městské části Praha 21. Dne 16. března 2026 schválilo stávající zastupitelstvo usnesením číslo ZMČ18/0218/2026 přesný počet mandátů pro následující volební období 2026–2030, a to v počtu 17 členů. Samotné komunální volby probíhají na podzim roku 2026. Do boje o 17 mandátů podaly kandidátní listiny subjekty jako ANO 2011 (v čele s Yvonou Trčalovou), koalice hnutí STAN a nezávislých kandidátů pod názvem Újezd Žije (lídryně Lucie Doležalová), lokální uskupení ÚJEZD21 a koalice Otevřený Újezd (složená ze stran Zelení a Soukromníci). Funkci starosty zastává v roce 2026 inženýr Michal Hazdra reprezentující ODS.

Participativní rozpočet 2026

V září 2026 spustila městská část hlasování o návrzích v rámci takzvaného participativního rozpočtu, pro který radnice vyčlenila celkovou sumu. Občané hlasovali prostřednictvím aplikace Munipolis po provedení SMS autorizace, přičemž disponovali kladnými i zápornými hlasy. Mezi předložené projekty patřil návrh s názvem "Rozkvetlý Újezd", jehož autorkou byla Linda Soukupová a který s předpokládanými náklady 1,5 milionu korun navrhoval transformaci travnatých pásů podél komunikací do soustavy květinových záhonů.

🗓 Současnost a mimořádné události (rok 2026)

Epidemie v Masarykově základní škole

Během třetího zářijového týdne roku 2026 zasáhla městskou část rozsáhlá epidemiologická krize, která paralyzovala chod místního vzdělávacího systému. V pondělí 21. září 2026 zkonzumovali žáci v jídelně Masarykovy základní školy pokrm (uhlířské špagety), který byl kontaminován patogenem Salmonella. Kuchařský personál na pokyn vedení kuchyně přidával syrová vejce (u nichž 15. září vypršelo datum minimální trvanlivosti) do již tepelně nezpracovávané směsi, čímž nedošlo k likvidaci bakterií.

V úterý a ve středu ulehly stovky dětí s akutními symptomy dehydratace, křečí a krvavých průjmů. Starosta Michal Hazdra společně s ředitelem školy Liborem Skalou bezprostředně vyhlásili ředitelské volno a uzavřeli hlavní budovu pro druhý stupeň a montessori třídy. Dle oficiální zprávy, kterou vydala mluvčí Hygienické stanice hl. m. Prahy Petra Batók a ředitel Vladimír Možíšek dne 22. září, evidovaly úřady v prvotní fázi 240 nemocných dětí a 10 nakažených pracovníků personálu. Během pátku 25. září se počet prokazatelně infikovaných vyšplhal na hodnotu 363 osob. Městská část Praha 21 následně formálně požádala o zásah Českou školní inspekci (ČŠI) a organizovala distribuci sanitárních záchranných balíčků do zasažených rodin za asistence místního sboru dobrovolných hasičů. Zastupitelstvo se v témže období rozhodlo zrušit probíhající výběrové řízení na externího poskytovatele stravovacích služeb.

🚒 Spolkový život a sport

K nejvýznamnějším komunitním institucím s dlouhou tradicí patří místní sportovní a záchranné organizace.

Fotbalový klub FK Újezd nad Lesy byl založen již v roce 1924 pod původním názvem SK Újezd nad Lesy. Po většinu 20. století nastupoval v okresních a krajských soutěžích, avšak disponuje pevnou základnou pro mládežnické kategorie.

Zcela zásadní postavení má Sbor dobrovolných hasičů (SDH) Újezd nad Lesy. Založen byl oficiálně 1. ledna 1926. K jeho ustavení došlo na základě odluky od hasičů z Koloděj, s nimiž Újezd do roku 1921 sdílel společnou stříkačku. Ustavující schůze v prosinci 1928 potvrdila první vedení: starostou sboru se stal Antonín Pulda, velitelem Josef Berkman a jednatelem Jan Kalenský. V roce 1930 zakoupil sbor od pražské firmy Ing. Ebert první taženou stříkačku na koňský pohon. V průběhu kalendářního roku 2026 sbor organizuje rozsáhlé slavnosti připomínající 100 let od svého vzniku. Kromě historických a ceremoniálních aktivit plní sbor nezastupitelnou roli v krizovém managementu městské části.

🚇 Dopravní infrastruktura

Dopravní osa Újezdu nad Lesy je tvořena frekventovanou silnicí I/12 (Starokolínská a Novosibřinská ulice), která propojuje Prahu s městy Úvaly, Český Brod a Kolín. Tranzitní doprava projíždějící přímo centrem čtvrti generuje vysokou hlukovou a emisní zátěž. V roce 2025 byla zahájena dlouho odkládaná strategická stavba přeložky silnice I/12 (úsek Běchovice–Úvaly), která po svém dokončení odvede těžkou tranzitní dopravu mimo zastavěné území. Souběžně s tím probíhaly v roce 2026 rozsáhlé komunální rekonstrukce ulic Zlivská a Zaříčanská.

Páteřní veřejnou dopravu zajišťují autobusové linky Pražské integrované dopravy směřující k terminálům metra Černý Most a Depo Hostivař. Ačkoliv se vlaková stanice oficiálně nazývá Praha-Klánovice, z geografického a historického hlediska leží na severní hranici katastru Újezda nad Lesy a představuje klíčový přestupní uzel na kapacitní železniční koridor směrem do centra Prahy (Masarykovo nádraží).

📈 Demografické statistiky

Historický vývoj osídlení je detailně zdokumentován v datech Českého statistického úřadu. Následující tabulka obsahuje kompletní statistickou řadu prokazatelných sčítání lidu od roku 1869 do roku 2021 (včetně počtu stojících budov).

Absolutní propad populace v 17. století zde reflektován není (měření neexistovalo), ale obrovský populační skok mezi roky 1921 a 1930 jasně dokládá vliv výstavby železniční zastávky. Podobně masivní procentuální nárůst mezi lety 1980 a 1991 je přímým důsledkem výstavby panelového komplexu Rohožník.

Rok sčítání	Počet obyvatel	Počet domů
1869	335	46
1880	339	48
1890	317	51
1900	314	56
1910	339	85
1921	539	98
1930	2 755	499
1950	3 444	976
1961	3 538	859
1970	3 350	896
1980	3 512	1 031
1991	6 147	1 287
2001	7 116	1 803
2011	10 352	2 436
2021	10 429	2 629 (údaj k roku 2024)

💡 Pro laiky

Z administrativního hlediska může být rozdělení pražských čtvrtí pro nezasvěceného člověka matoucí. Újezd nad Lesy je klasickým případem takzvané „velké a malé Prahy“. Historicky šlo o samostatnou vesnici uprostřed lesů. Když se Praha v roce 1974 rozšiřovala, pohltila i Újezd. Ten se tak stal jedním z mnoha „katastrálních území“ (což je čára na mapě označující přesné hranice původní obce).

Zároveň je však Praha tak obrovská, že nemůže být řízena pouze jedním primátorem z centra. Byla proto rozdělena na městské části, které mají vlastní radnici, vlastního starostu a vlastní rozpočet. Městská část, která spravuje výhradně území Újezda nad Lesy, se z historických důvodů jmenuje „Praha 21“. A aby to bylo ještě složitější, státní orgány (policie, soudy, velký finanční úřad) mají Prahu rozdělenou jen na 10 obřích zón – Újezd nad Lesy proto úředně spadá pod „Prahu 9“.

Když tedy člověk bydlí v Újezdě nad Lesy, jeho adresa zní Praha 9, volí si lokálního starostu pro Prahu 21, ale žije na katastru Újezda nad Lesy. Dnes má tato oblast charakter obrovského příměstského satelitu. Díky těsné blízkosti železniční trati (Klánovice) funguje Újezd jako klasická „noclehárna“, ze které lidé ráno hromadně odjíždějí vlakem nebo autobusem za prací do centra Prahy a večer se vrací do klidu přírodního parku u Klánovického lesa.

Zdroje