Ája Vrzáňová

Rozbalit box

Obsah boxu

Ája Vrzáňová (vlastním jménem Alena Vrzáňová, v zahraničí známá jako Aja Zanova; * 16. května 1931, Praha – † 30. července 2015, New York) byla fenomenální československá krasobruslařka, dvojnásobná mistryně světa (1949, 1950) a mistryně Evropy (1950). Je dodnes jedinou českou (či československou) krasobruslařkou v historii, která získala titul mistryně světa v kategorii žen.

Její životní příběh je symbolem sportovní geniality i politické perzekuce 20. století. Po zisku druhého titulu mistryně světa v roce 1950 v Londýně se kvůli nátlaku komunistického režimu rozhodla pro emigraci, což vyvolalo v Československu vlnu represí, která nepřímo vedla i k likvidaci tehdejší hokejové reprezentace. V USA se stala hvězdou ledních show a úspěšnou podnikatelkou v gastronomii. Do vlasti se mohla vrátit až po roce 1989, kdy byla plně rehabilitována a stala se jednou z nejuznávanějších osobností českého sportu.

⛸️ Sportovní kariéra

Dětství a začátky

Narodila se v Praze do hudebně založené rodiny (otec hrál na violoncello, matka byla operní pěvkyně). Od tří let lyžovala v Krkonoších, ale během druhé světové války, kdy byly hory pro Čechy hůře dostupné, ji rodiče přihlásili na krasobruslení. Trénovala na otevřeném zimním stadionu na Štvanici brzy ráno ještě před hokejisty, často za tmy a mrazu. Jejím prvním trenérem byl Karel Glogar, který jí dal základy školy a povinných cviků.

Cesta na vrchol (1947–1948)

Po válce se její talent začal rychle projevovat na mezinárodní scéně.

1947: Debutovala na Mistrovství Evropy v Davosu (6. místo) a na Mistrovství světa ve Stockholmu (7. místo).
1948: Zúčastnila se ZOH 1948 ve Svatém Mořici, kde skončila pátá. Ve stejném roce získala v Praze bronz na Mistrovství Evropy.

Klíčovým momentem její kariéry byl odchod za tréninkem do Londýna k uznávanému švýcarskému trenérovi Arnoldu Gerschwilerovi. Ten změnil její styl jízdy na více atletický a dynamický.

Světová dominance (1949–1950)

Pod Gerschwilerovým vedením se Vrzáňová stala nejlepší krasobruslařkou planety.

1949 (Paříž): Na Mistrovství světa v Paříži předvedla životní výkon. Jako první žena v historii skočila v soutěži dvojitý lutz. Porazila favorizovanou Rakušanku Ewu Pawlikovou a v 17 letech se stala mistryní světa.
1950 (Londýn): Obhajoba titulu byla psychicky nesmírně náročná kvůli politickému tlaku (viz sekce Emigrace). Přesto Vrzáňová podala suverénní výkon a získala své druhé světové zlato. Krátce předtím vyhrála i své jediné zlato z Mistrovství Evropy v Oslu.

✈️ Útěk do svobody (Emigrace 1950)

Útěk Áji Vrzáňové patří k nejdramatičtějším momentům československého sportu. Po zisku prvního titulu v roce 1949 začal komunistický režim na Vrzáňovou tlačit. Byla nucena k návratu z Londýna a funkcionáři plánovali, že ji pošlou do Moskvy, aby tam učila sovětské krasobruslaře, což by znamenalo konec její mezinárodní kariéry.

Vánoce 1949: Při krátké návštěvě Prahy ji otec na Karlově mostě varoval: „Už se nevracej, ať se stane cokoliv.“ Bylo to naposledy, co ho viděla na dalších 13 let.
Londýn 1950: Na MS v Londýně byla pod dohledem StB. Po zisku zlata se rozhodla nevrátit. Zůstala v Londýně a požádala o politický azyl.
Únos matky: Její matka Anna, která za ní přijela do Londýna jako doprovod, měla být násilím odvezena zpět do Prahy. Ája se musela skrývat a s pomocí britské policie se podařilo únosu zabránit.

Její emigrace rozzuřila ministra informací Václava Kopeckého. V reakci na její útěk (a emigraci tenisty Jaroslava Drobného) režim zpřísnil dohled nad sportovci, což vyvrcholilo zrušením odletu hokejistů na MS 1950 a následným monstrprocesem, ve kterém skončila většina reprezentace ve vězení. Vrzáňová si tento nepřímý dopad svého rozhodnutí dlouho vyčítala, ačkoliv za něj nemohla.

🇺🇸 Život v USA: Aja Zanova

Po emigraci se přesunula do Spojených států, kde se stala profesionální hvězdou pod jménem Aja Zanova.

Ice Follies & Ice Capades: Téměř 20 let (do roku 1968) vystupovala v nejslavnějších ledních revuích světa. Stala se celebritou, vystupovala v reklamách (např. na Coca-Colu) a byla považována za jednu z nejlépe placených sportovkyň své doby.
Duck Joint: V roce 1969 se provdala za česko-amerického hoteliéra Pavla Steindlera. Společně v New Yorku provozovali slavnou restauraci Duck Joint (a později Czech Pavillion), která se stala centrem setkávání českých emigrantů i světových celebrit (chodili sem např. Paul Newman, Miloš Forman nebo Martina Navrátilová).

🏆 Návrat a odkaz

Do Československa se vrátila hned v roce 1990. Byla plně rehabilitována a aktivně se zapojila do podpory českého krasobruslení.

**2004:** Prezident Václav Klaus jí udělil Medaili Za zásluhy II. stupně.
**2009:** Byla v Los Angeles uvedena do **Světové krasobruslařské síně slávy** (World Figure Skating Hall of Fame).
**2009:** Vyhlášena Sportovní legendou Česka.

Zemřela 30. července 2015 v New Yorku ve věku 84 let. Její urna byla převezena do Česka a uložena do rodinného hrobu v Praze na Vyšehradě (dle jiných zdrojů v Husinci, rodišti její matky, nebo byla rozloučení v Praze a uložení v USA - viz poznámka níže). Poslední rozloučení proběhlo v Praze.

📊 Statistiky

Soutěž / Sezóna	1947	1948	1949	1950
Zimní olympijské hry	–	5.	–	–
Mistrovství světa	7.	–	🥇	🥇
Mistrovství Evropy	6.	🥉	🥈	🥇

💡 Pro laiky: Proč byla tak výjimečná?

Ája Vrzáňová nebyla jen "hezky bruslící dívka". Byla to atletka na ledě.

**Dvojitý lutz:** V roce 1949 jako první žena na světě skočila v závodě dvojitý lutz. To byl tehdy revoluční skok, který posunul ženské krasobruslení od „baletu“ k náročnému sportovnímu výkonu.
**Výška skoků:** Byla známá tím, že skákala výš než většina jejích soupeřek, což jí dodávalo na dynamice.
**Symbol:** Pro Čechy v exilu byla důkazem, že i v cizině se dá uspět a neztratit hrdost.

Zdroje