Carolina Thunderbirds (ACHL/ECHL)

John Blue
Celé jméno	John Thomas Blue
Datum narození	19. února 1966
Místo narození	Huntington Beach, Kalifornie, USA
Státní příslušnost
Povolání	hokejista (brankář), křesťanský pastor
Aktivní od	1987
Aktivní do	1997
Výška	178 cm
Váha	83 kg

John Blue (celým jménem John Thomas Blue) je americký bývalý profesionální hokejový brankář a v současnosti křesťanský pastor, jehož životní a sportovní příběh se naprosto vymyká běžným konvencím a představuje jednu z nejzajímavějších kariérních a osobnostních transformací v historii ledního hokeje. Do historických kronik nejprestižnější hokejové ligy světa, NHL, se zapsal nesmazatelným a průkopnickým způsobem v lednu roku 1993, kdy se po svém nástupu do brankoviště stal historicky vůbec prvním brankářem narozeným ve státě Kalifornie, který kdy zasáhl do soutěžního utkání této elitní soutěže.

Ačkoliv v NHL odehrál v dresech tradičních organizací Boston Bruins a Buffalo Sabres "pouze" 46 utkání základní části, jeho hokejová cesta byla lemována obrovskými úspěchy na americké univerzitní úrovni, dlouhými a strastiplnými boji ve farmářských systémech nižších profesionálních lig, a také hrdým reprezentováním Spojených států amerických na několika mezinárodních turnajích, včetně prestižních Olympijských her. Po definitivním ukončení své fyzicky a mentálně vyčerpávající sportovní kariéry v roce 1997 se nevydal typickou cestou hokejových trenérů či skautů, nýbrž našel své hluboké životní poslání v duchovní sféře. Vrátil se do své rodné jižní Kalifornie, kde se stal vysvěceným pastorem a v současné době vede farnost Pacific Point Church ve městě Costa Mesa.

👤 Mládí a průkopnické hokejové začátky v Kalifornii

John Thomas Blue spatřil světlo světa 19. února 1966 ve slunném pobřežním městě Huntington Beach, které se nachází v okrese Orange County v jižní Kalifornii. Vyrůstat v sedmdesátých a počátkem osmdesátých let v tomto regionu znamenalo pro mladého chlapce toužícího po hokejové kariéře překonávat obrovské a téměř neřešitelné překážky. Kalifornie v té době absolutně nepatřila mezi tradiční hokejové trhy; ledových ploch byl absolutní nedostatek, organizované mládežnické soutěže na vysoké úrovni prakticky neexistovaly a kultura ledního hokeje se nacházela v naprostých plenkách, daleko ve stínu surfování, baseballu či amerického fotbalu.

Zatímco mnoho jiných budoucích kalifornských hráčů se k hokeji dostalo díky tomu, že se jejich rodiče přistěhovali ze severních států USA či z Kanady, případ Johna Bluea byl odlišný a jeho láska k tomuto tvrdému zimnímu sportu byla naprosto organická. Vybral si navíc pozici, která je obecně považována za psychicky a technicky vůbec nejnáročnější – postavil se mezi tři tyče a stal se brankářem. Aby mohl svůj nepopiratelný talent naplno rozvinout a čelit konkurenci, která by ho posunula blíže k profesionálnímu snu, musel v pouhých sedmnácti letech učinit nesmírně těžké životní rozhodnutí. Opustil rodinu, komfort slunné Kalifornie a přestěhoval se tisíce kilometrů daleko na americký Středozápad, kde se připojil k týmu Des Moines Buccaneers hrajícímu v tvrdé juniorské lize USHL (United States Hockey League). V této soutěži v sezóně 1983/1984 prokázal obrovskou mentální odolnost a svými výkony si vysloužil to nejcennější pro mladého amerického sportovce – plné stipendium na prestižní univerzitě.

🎓 Zlatá éra v univerzitním hokeji a draft NHL

Rozhodujícím krokem v jeho kariéře a definitivním potvrzením jeho brankářských kvalit byl přesun na proslulou University of Minnesota, jejíž hokejový program Golden Gophers historicky patří k těm vůbec nejlepším, nejproduktivnějším a nejprestižnějším v celých Spojených státech amerických. John Blue spojil svůj akademický i sportovní život s univerzitou v Minneapolis na celkem tři nesmírně úspěšné sezóny (1984 až 1987).

V univerzitním prostředí, které bylo proslulé fanatickou podporou diváků a neuvěřitelně vysokou sportovní úrovní, se stal okamžitě stabilní oporou a takzvaným startujícím brankářem (starting goaltender). Během svého působení u Golden Gophers sdílel kabinu a ledovou plochu s mnoha budoucími hvězdami a hráči NHL, jakými byli například Frank Pietrangelo, Robb Stauber, Tom Chorske či Corey Millen. Jeho osobní výkony byly fenomenální. Během své univerzitní kariéry dokázal jako brankář vychytat úctyhodných 64 vítězství, což ho zařadilo na čtvrté místo v celkových historických tabulkách této slavné univerzity. V roce 1986 byl za své výkony po právu vyhlášen členem prvního All-Star týmu prestižní univerzitní konference WCHA (Western Collegiate Hockey Association).

Jeho dominance v univerzitní lize neunikla ani zrakům bedlivých skautů z NHL. V létě roku 1986 se zúčastnil vstupního draftu (NHL Entry Draft). Brankáři v té době často zůstávali v draftových propadlištích až do velmi pozdních kol. John Blue byl nakonec vybrán v desátém kole, jako celkově 197. hráč v pořadí, kanadskou organizací Winnipeg Jets. Ačkoliv se jednalo o velmi pozdní volbu s dlouhými teoretickými šancemi na proniknutí do prvního týmu, pro chlapce z Huntington Beach to znamenalo obrovský a historický úspěch.

🇺🇸 Mezinárodní scéna a olympijská zkušenost

Vynikající forma z univerzitních let a status elitního amerického brankářského prospektu mu otevřely dveře k jedné z největších poct ve sportovním světě – k reprezentaci vlastního národa na mezinárodní úrovni. Během příprav na sezónu 1987/1988 byl vybrán do oficiálního přípravného kempu národního týmu USA pro blížící se Zimní olympijské hry.

Jeho tvrdá práce a výborné výkony v přípravných zápasech ho nakonec katapultovaly až do finální nominace amerického reprezentačního výběru pro Zimní olympijské hry 1988, které se konaly v kanadském Calgary. John Blue se na turnaji stal třetím brankářem v hierarchii týmu, kde plnil roli náhradníka za budoucí obrovské legendy amerického hokeje a vítěze Stanley Cupu, Mika Richtera a Chrise Terreriho. Ačkoliv do samotných ostrých olympijských utkání přímo nezasáhl, samotná účast na turnaji a trénování s absolutní světovou elitou pro něj představovaly obrovskou životní a profesní školu.

Své místo v brance s národním znakem na hrudi si však v budoucnu vybojoval na několika světových šampionátech. Reprezentoval Spojené státy americké na Mistrovství světa v ledním hokeji v letech 1990, 1992 a posléze ještě v roce 1997. Nejvíce prostoru na mezinárodní scéně dostal na šampionátu v roce 1990, kde odchytal celkem 5 soutěžních utkání a čelil nejlepším evropským i zámořským střelcům, čímž potvrdil svou příslušnost k úzké špičce amerických brankářů své generace.

⚓ Profesionální začátky a boj na farmách

Přechod ze zajištěného a prestižního univerzitního prostředí a z olympijského týmu do tvrdé reality dospělého profesionálního hokeje bývá pro mnoho hráčů zlomový. John Blue zahájil svou profesionální odyseu na farmách, které v té době představovaly neúprosný test fyzické odolnosti a mentální síly. V roce 1988 byla jeho práva v rámci NHL vyměněna z organizace Winnipeg Jets do celku Minnesota North Stars, avšak cesta do prvního týmu zůstávala uzavřena.

Většinu času tak na přelomu osmdesátých a devadesátých let trávil pendlováním a obrovskou dřinou v lize IHL, především pak v dresu týmu Kalamazoo Wings. Musel se potýkat s náročným cestováním, střídáním spoluhráčů a neustálým bojem o udržení smlouvy. Své nesporné kvality však v nižších soutěžích jednoznačně potvrzoval. V sezóně 1988/1989 například statisticky naprosto ovládl ligu ECHL, když si v ní udržel vůbec nejlepší procentuální úspěšnost zákroků ze všech brankářů. V závěru roku 1989 se dočkal i zajímavé mezinárodní zkušenosti, když vyhrál prestižní Spengler Cup.

V roce 1991 došlo k dalšímu klíčovému posunu, když byla jeho práva v rámci ligy odkoupena tradiční a slavnou organizací Boston Bruins. Tímto krokem se pro kalifornského rodáka začala otevírat pomyslná brána do hokejového nebe. Následující dvě sezóny trávil jako opora týmu Providence Bruins v lize AHL, kde svými fantastickými a neuvěřitelně stabilními výkony vyvíjel obrovský tlak na vedení prvního týmu.

🐻 Historický průlom a debut v Boston Bruins

Dlouho očekávaný okamžik a historický milník, za kterým tvrdě dřel více než dvacet let, nastal v průběhu sezóny 1992/1993. Po odchodu brankáře Reggieho Lemelina se v prvním týmu Medvědů z Bostonu uvolnilo místo náhradního brankáře. Vedení Boston Bruins se rozhodlo nehledat jinde a sáhlo na svou farmu do Providence pro šestadvacetiletého Johna Bluea.

Den, který se navždy zapsal do historie ligy a kalifornského sportu, nadešel 7. ledna 1993. John Blue v tento večer nastoupil ke svému premiérovému startu v NHL v utkání proti velmi silnému celku Quebec Nordiques. Tímto okamžikem prolomil obrovskou bariéru a stal se vůbec prvním brankářem v celé bohaté a dlouhé historii National Hockey League, který se narodil ve státě Kalifornie. V této sezóně (1992/1993) nakonec v dresu s ikonickým písmenem "B" na hrudi odchytal celkem 23 utkání základní části, ve kterých předváděl vynikající výkony a prokázal, že do elitní ligy plným právem patří. Připsal si i jeden start ve vyřazovacích bojích play-off.

I v následujícím ročníku 1993/1994 zůstal pevnou součástí organizace Bruins a do svých statistik si připsal dalších 18 odchytaných zápasů na té nejvyšší světové úrovni, kde musel čelit střelám těch největších superhvězd, jakými byli Mario Lemieux, Wayne Gretzky či Brett Hull. Poté však jeho cesta v Bostonu skončila a on se znovu ocitl v kolotoči nižších soutěží, kde čekal na svou další, a jak se ukázalo, poslední velkou příležitost v NHL.

⚔️ Buffalo Sabres a bláznivý večer v Montreal Forum

Závěrečná a zároveň nesmírně divoká kapitola jeho působení v National Hockey League se začala psát v průběhu sezóny 1995/1996, kdy po velmi úspěšných výkonech na farmě podepsal smlouvu s celkem Buffalo Sabres. V dresu Šavlí nakonec odchytal pět utkání, z nichž jedno vstoupilo do novodobých klubových i ligových dějin jako jeden z nejbizarnějších a nejbláznivějších zápasů devadesátých let.

Tento legendární zápas se odehrál 6. ledna 1996 na posvátném ledě staré arény Montreal Forum proti domácímu celku Montreal Canadiens. Zápas postrádal jakoukoliv defenzivní strukturu z obou stran. John Blue nastoupil jako startující brankář Buffala, avšak po velmi špatném začátku, kdy inkasoval dva góly z prvních pěti střel během první třetiny, byl trenérem stažen ze hry. Do branky místo něj zamířil tehdy teprve osmnáctiletý nováček a budoucí opora ligy, Martin Biron. Zápas se však změnil v naprostou přestřelku. Biron čelil ohromnému tlaku, inkasoval čtyři branky z pouhých šesti střel a trenér Buffala, ve snaze zachránit situaci, poslal Johna Bluea po čase zpět do brankoviště, což je v NHL velmi neobvyklý a pro brankáře psychicky nesmírně náročný tah.

Blue se do branky vrátil s obrovským odhodláním ("Snažil jsem se prostě dřít na sto procent, abych ukázal, že se nikdy nevzdám," komentoval to s odstupem let). Jeho urputnost nakonec pomohla tým stabilizovat. Zápas skončil neuvěřitelným a fotbalovým výsledkem 7:6 pro Buffalo Sabres. John Blue byl v oficiálním zápise vyhlášen jako vítězný brankář zápasu, ačkoliv jeho procentuální úspěšnost zákroků v tomto specifickém divokém večeru činila pouhých 81,0 % (což bylo stále výrazně více než u jeho osmnáctiletého kolegy). Známý komentátor a bývalý hráč Jim Lorentz tehdy o zápase v přímém přenosu prohlásil, že by ho měli raději "přesunout někam na zamrzlou řeku Svatého Vavřince a hrát to jako rybníkový hokej."

V této sezóně (1995/1996) navíc Blue dosáhl obrovského úspěchu na farmě, když s týmem Rochester Americans vybojoval prestižní a ceněný Calder Cup, pohár pro vítěze ligy AHL. V roce 1997, po odchytání poslední sezóny v nižších soutěžích a po účasti na Mistrovství světa, se rozhodl svou profesionální brankářskou kariéru nadobro uzavřít.

⛪ Radikální životní obrat: Cesta k duchovnímu poslání

Absolutní většina hráčů, kteří okusí atmosféru National Hockey League, se po skončení aktivní kariéry snaží v hokejovém světě zůstat. Využívají svých kontaktů a bohatých zkušeností a stávají se trenéry, generálními manažery, skauty, analytiky nebo hokejovými agenty. John Blue však bezprostředně po ukončení své dráhy dospěl k přesvědčení, že profesionální sport zdaleka není tím nejdůležitějším a nejvíce naplňujícím aspektem lidské existence.

Rozhodl se vydat diametrálně odlišnou a hluboce spirituální cestou, čímž následoval příkladu jiného bývalého brankáře NHL, Boba Froeseho. Po letech života plného stresu, nekonečného tlaku na výkon a putování po hotelových pokojích, John Blue znovu a naplno objevil svou křesťanskou víru. Vrátil se do své rodné Kalifornie, kde zahájil proces intenzivního teologického a pastoračního vzdělávání. V průběhu let se stal vysvěceným a plnohodnotným pastorem (duchovním vůdcem) a zasvětil svůj další život pomoci druhým lidem.

Více než deset let působil v různých farnostech a podílel se na zakládání nových církevních sborů (church planting). V nedávných letech působil jako pastor například ve farnosti Watermark OC Church a následně převzal vůdčí duchovní roli ve farnosti Pacific Point Church ve městě Costa Mesa v Kalifornii. Zde pravidelně vede nedělní kázání, věnuje se teologickým výkladům (například detailní analýze podobenství z pětadvacáté kapitoly Matoušova evangelia o deseti pannách a svěřených hřivnách) a organizuje programy pro osobnostní rozvoj mužů, žen i mládeže.

O svém neuvěřitelném životním příběhu, o paralelách mezi střežením brankoviště v NHL a navigováním složitých životních překážek s grácií a odolností, se v posledních letech velmi otevřeně rozhovořil. Byl hostem mnoha křesťanských magazínů (např. HomeFront Magazine) a velmi rozsáhlý a hluboký dvoudílný rozhovor poskytl také populárnímu podcastu Bram Radio. Zde posluchačům vysvětloval, že hokej byl sice obrovskou součástí jeho života, ale skutečnou sílu, pokoj a smysl našel až ve svém vztahu k Bohu.

Dnes John Blue žije poklidným a naplněným životem v jižní Kalifornii po boku své milované manželky Chris, se kterou společně vychovali celkem pět dětí (včetně syna jménem Hudson), a neustále šíří myšlenky pomoci, odvahy a obětavosti ve své místní komunitě.

🛡️ Profil, fyzické parametry a herní styl

John Blue se do brankoviště NHL prosadil navzdory faktu, že nedisponoval parametry obrovitých brankářů moderní éry. S tělesnou výškou 178 centimetrů (5 stop a 10 palců) a optimální herní váhou pohybující se okolo 83 až 84 kilogramů patřil spíše k těm menším, atletičtějším a neuvěřitelně výbušným typům gólmanů. V brankovišti chytal v takzvaném obráceném gardu – hokejku a vyrážečku držel v pravé ruce, zatímco lapačku, kterou likvidoval střely soupeřů, měl nasazenou na levé ruce (catches left).

Jeho hra byla založena na perfektním čtení hry, neustálém pohybu, fantastických reflexech a především na absolutní, až fanatické pracovní morálce. Sám o sobě s obrovskou pokorou prohlásil, že nikdy nebyl tím nejtalentovanějším brankářem nebo hráčem pro All-Star Game, a právě proto musel každý den na tréninku dřít tvrději než kdokoliv jiný a nikdy se před žádnou střelou nevzdat. Tato obrovská obětavost a vnitřní oheň byly hlavními důvody, proč se mu podařilo překonat všechny předsudky spojené se svým kalifornským původem a prorazit až na samotný vrchol ledového sportu.

📈 Detailní a souhrnné kariérní statistiky

Tato rozsáhlá encyklopedická tabulka mapuje dlouhou hokejovou cestu Johna Bluea – od zlatých let na minnesotské univerzitě přes úspěchy v záložních profesionálních ligách až po jeho historické zápasy na úrovni National Hockey League.

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Vítězství	Porážky	Remízy	Odehrané minuty	Inkasované branky	Čistá konta	Průměr inkasovaných branek	Úspěšnost zákroků
1983/1984	Des Moines Buccaneers	USHL	44	18	20	3	2486	215	0	5,19	—
1984/1985	University of Minnesota	NCAA	34	21	9	1	1898	96	0	3,03	88,3 %
1985/1986	University of Minnesota	NCAA	37	25	10	0	2187	116	2	3,18	89,2 %
1986/1987	University of Minnesota	NCAA	30	18	9	2	1786	106	1	3,56	88,1 %
1987/1988	Kalamazoo Wings	IHL	37	16	13	6	2133	122	1	3,43	89,8 %
1988/1989	Kalamazoo Wings	IHL	11	5	4	0	588	44	0	4,49	—
1989/1990	Tým USA (Reprezentace)	Mistrovství světa	5	—	—	—	—	—	—	—	—
1990/1991	Albany Choppers	IHL	28	6	14	1	1307	94	1	4,31	—
1991/1992	Providence Bruins	AHL	37	13	16	3	2049	127	0	3,72	88,5 %
1992/1993	Providence Bruins	AHL	32	16	12	1	1877	108	1	3,45	89,7 %
1992/1993	Boston Bruins	NHL	23	9	8	4	1322	64	1	2,90	89,5 %
1993/1994	Boston Bruins	NHL	18	5	8	3	943	47	0	2,99	88,5 %
1993/1994	Providence Bruins	AHL	17	7	7	3	1025	53	0	3,10	89,2 %
1994/1995	Providence Bruins	AHL	44	20	14	7	2496	138	0	3,32	89,9 %
1995/1996	Buffalo Sabres	NHL	5	2	2	0	255	15	0	3,53	89,1 %
1995/1996	Rochester Americans 🏅	AHL	37	18	14	4	2133	106	3	2,98	89,6 %
1996/1997	Tým USA (Reprezentace)	Mistrovství světa	1	—	—	—	—	—	—	—	—

Zdroje