Tiché víno

Rozbalit box

Obsah boxu

Tiché víno je nejběžnější a nejrozšířenější kategorií vín, jejímž hlavním charakteristickým znakem je absence nebo jen velmi nízký obsah oxidu uhličitého (CO₂). Na rozdíl od šumivých a perlivých vín tak při otevření a nalití do sklenice netvoří bublinky. Tichá vína představují drtivou většinu celosvětové produkce vína a zahrnují širokou škálu stylů – od lehkých bílých a růžových vín až po plná a robustní červená vína.

Název "tiché" odkazuje právě na absenci zvukového projevu (šumění) způsobeného unikajícím plynem. Podle legislativy Evropské unie, kterou přebírá i český vinařský zákon, je za tiché víno považováno takové, které při teplotě 20 °C vykazuje přetlak způsobený oxidem uhličitým nejvýše 0,2 MPa^[1].

V České republice mají tichá vína unikátní postavení, jelikož jsou jako jediný druh alkoholu zcela osvobozena od spotřební daně, což je významný faktor podporující domácí vinařství^[2].

-

📝 Charakteristika

Hlavním definičním znakem tichého vína je nízký tlak oxidu uhličitého v lahvi. Během alkoholového kvašení vzniká CO₂ jako přirozený vedlejší produkt. U tichých vín se tento plyn nechává volně unikat z kvasné nádoby. Jakýkoliv zbytkový CO₂, který může ve víně po nalahvování zůstat, je obvykle v tak malém množství, že není senzoricky patrný jako perlení. Může se však projevit jako lehká "jiskra" na jazyku, zejména u mladých bílých a růžových vín, což je často žádoucí pro podtržení jejich svěžesti.

Naproti tomu u šumivých vín (např. Champagne, Sekt, Prosecco) je cílem CO₂ ve víně udržet. Toho se dosahuje buď sekundárním kvašením v lahvi (tradiční metoda), nebo v tlakovém tanku (metoda Charmat), čímž vzniká charakteristické perlení.

🍇 Dělení tichých vín

Tichá vína se dělí podle několika základních kritérií:

Podle barvy

Bílé víno: Vyrábí se z bílých, růžových, červených nebo modrých hroznů (vždy bez nakvášení na slupkách). Barva se pohybuje od téměř bezbarvé přes zelenkavou až po zlatožlutou.
Červené víno: Vyrábí se vždy z modrých hroznů. Rmut (narušené bobule) kvasí společně se slupkami, ze kterých se do vína uvolňují barviva a taniny (třísloviny). Barva sahá od světle rubínové po tmavě fialovou.
Růžové víno (Rosé): Vyrábí se z modrých hroznů krátkým nakvášením na slupkách (obvykle jen několik hodin), čímž získá růžovou barvu.

Podle obsahu zbytkového cukru

Toto je nejdůležitější dělení z pohledu spotřebitele. Podle nařízení EU se tichá vína dělí na:

Suchá: Do 4 g/l zbytkového cukru, nebo do 9 g/l, pokud celková kyselost je maximálně o 2 g/l nižší než obsah zbytkového cukru.
Polosuchá: Do 12 g/l zbytkového cukru, nebo do 18 g/l za specifických podmínek poměru cukru a kyselin.
Polosladká: Do 45 g/l zbytkového cukru.
Sladká: Nad 45 g/l zbytkového cukru^[3].

Podle jakosti (český vinařský zákon)

Česká legislativa dělí tichá vína do několika kategorií kvality, které se odvíjejí od původu a cukernatosti hroznů při sklizni: 1. Víno (dříve stolní víno): Nejnižší kategorie, hrozny mohou pocházet z jakékoliv země EU. 2. Zemské víno: Hrozny musí pocházet z České republiky a víno musí být vyrobeno na jejím území. Je to oblíbená kategorie kvalitních, ale cenově dostupných vín. 3. Jakostní víno: Hrozny musí pocházet z jedné vinařské oblasti v ČR a dosáhnout cukernatosti alespoň 15 °NM (stupňů normalizovaného moštoměru). 4. Víno s přívlastkem: Nejvyšší kategorie, kde hrozny musí pocházet z jedné vinařské podoblasti a splňovat přísné požadavky na cukernatost, přičemž se mošt nesmí přislazovat. Dále se dělí na:

   *   Kabinetní víno (od 19 °NM)
   *   Pozdní sběr (od 21 °NM)
   *   Výběr z hroznů (od 24 °NM)
   *   Výběr z bobulí (od 27 °NM)
   *   Výběr z cibéb (od 32 °NM)
   *   Ledové víno (sklizeň při min. –7 °C)
   *   Slaměné víno (sušení hroznů na slámě)

⚖️ Právní úprava a zdanění v ČR

Klíčovým právním předpisem je zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství. Tento zákon definuje všechny kategorie vín a stanovuje pravidla pro jejich výrobu a označování.

Nejvýznamnějším specifikem je daňový režim. Na tichá vína se v České republice vztahuje nulová sazba spotřební daně. Tento krok je politickým rozhodnutím na podporu domácích vinařů, zejména z Moravy. Cílem je udržet konkurenceschopnost českých a moravských vín oproti dovozu a podpořit tradiční odvětví. Je to výrazná výjimka, protože všechny ostatní alkoholické nápoje – pivo, lihoviny i šumivá vína – spotřební dani podléhají^[4].

👶 Pro laiky

Jednoduše řečeno, tiché víno je jakékoliv víno, které nemá bublinky. Když si v restauraci objednáte "sklenku červeného" nebo "lahev bílého", téměř vždy dostanete tiché víno. Je to v podstatě "normální" víno, jak si ho většina lidí představí.

Proč se mu říká "tiché"? Protože na rozdíl od sektu nebo prosecca nešumí a neprská, když ho nalijete. Je klidné, "tiché".
Jak se dělí podle chuti? Nejdůležitější je, jestli je suché (skoro vůbec sladké, spíše kyselé a trpké), nebo sladké (chutná jako dezert). Mezi tím je polosuché a polosladké. To, jak bude víno chutnat, závisí na množství cukru, které ve víně zbylo po kvašení.
Proč je u nás levnější? Tiché víno je v Česku osvobozeno od spotřební daně. To znamená, že z každé lahve nemusí vinař odvádět státu žádný speciální poplatek (na rozdíl od piva nebo lihovin). Díky tomu může být konečná cena pro zákazníka nižší.

🔗 Externí odkazy

Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství
Vinařské centrum ČR – Oficiální web

Reference

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013

[2] Sazby daně - Víno a meziprodukty - Celní správa ČR

[3] Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství

[4] Sazby daně - Víno a meziprodukty - Celní správa ČR

[1]

[2]

[3]

[4]