Zimní olympijské hry 2026/Běh na lyžích (skiatlon muži)

❄️ Běh na lyžích: Skiatlon muži (15 km + 15 km)

Závod mužů ve skiatlonu na Zimních olympijských hrách 2026 se uskutečnil v neděli 8. února 2026 v areálu běžeckého lyžování Lago di Tesero v údolí Val di Fiemme. Tato disciplína, dříve známá jako kombinovaný závod nebo double pursuit, představuje jednu z nejkomplexnějších prověrek v kalendáři běžeckého lyžování. Závodníci musí absolvovat prvních 15 kilometrů klasickou technikou v upravené stopě, následně v tranzitní zóně (boxech) vyměnit lyže i hole a zbývajících 15 kilometrů urazit volným stylem (bruslením).

Skiatlon v roce 2026 vstoupil do historie jako triumf norské taktické školy a fyzické připravenosti, ale také jako závod, který prověřil schopnost servisních týmů reagovat na specifické mikroklimatické podmínky údolí Val di Fiemme. Nadmořská výška areálu (přibližně 1 000 metrů nad mořem) v kombinaci s prudkými stoupáními na trati vytvořila extrémní nároky na aerobní kapacitu a schopnost regenerace sportovců v průběhu závodu. Atmosféra v Lago di Tesero byla nepopsatelná, tribuny zaplnilo přes 20 000 diváků, kteří vytvořili bouřlivou kulisu podél celého tříkilometrového okruhu.

🏟 Areál Lago di Tesero: Srdce běžeckého lyžování

Stadion Lago di Tesero je pro světový běh na lyžích posvátným místem. Hostil již tři Mistrovství světa v klasickém lyžování (1991, 2003, 2013) a je pravidelnou zastávkou seriálu Tour de Ski. Pro olympijské hry 2026 prošla trať modifikací, aby splňovala nejpřísnější standardy pro televizní přenosy a zároveň nabídla dostatek prostoru pro hromadný start 68 závodníků.

Klíčové parametry trati pro skiatlon:

Klasický okruh (3,75 km): Charakteristický hlubokými stopami a strmými stoupáními, kde rozhoduje síla odrazu a kvalita stoupacího vosku.
Volný okruh (3,75 km): Širší profil trati s táhlými sjezdy a technickými zatáčkami, kde závodníci dosahují rychlosti přes 60 km/h.
Výměnná zóna: Situovaná přímo před hlavní tribunou, vybavená 68 individuálními boxy, kde výměna vybavení trvá průměrně 25 až 35 sekund.

Povrch tratí byl tvořen kombinací technického a přírodního sněhu. Vzhledem k slunečnému počasí „Sole d'Oro“ se teplota sněhu v průběhu závodu měnila, což způsobilo, že klasická část byla „pomalejší“ a vyžadovala měkčí klistry, zatímco bruslařská část byla naopak velmi rychlá díky přemrzlému podkladu v zastíněných pasážích lesa.

🏁 Průběh závodu: Strategie a norská dominance

Závod odstartoval přesně ve 13:00 místního času hromadným startem. Startovní pole se okamžitě natáhlo do dlouhého hada, přičemž tempo na čele začali udávat specialisté na klasickou techniku.

Klasická část: Finský diktát tempa

Prvních 15 kilometrů bylo ve znamení útoku finského reprezentanta. Iivo Niskanen, považovaný za nejlepšího klasika současnosti, se pokusil o trhák hned v druhém okruhu. Jeho cílem bylo unavit sprintery a čisté bruslaře před výměnou lyží. Niskanenův agresivní styl v diagonálním běhu roztrhal pole na několik skupin. V čelní skupině se s ním udrželo pouze pět Norů, dva Švédové a překvapivě i český reprezentant Michal Novák.

Na desátém kilometru Niskanen stále vedl, ale norské trio Johannes Høsflot Klæbo, Simen Hegstad Krüger a Pål Golberg takticky kontrolovalo odstup. Klasická část byla extrémně náročná na paže, neboť mnoho pasáží se jelo soupažným během v mírných stoupáních.

Výměna lyží: Sekundy, které rozhodují

Do boxů přijela vedoucí skupina společně. Rozhodujícím faktorem byla rychlost přezouvání. Johannes Høsflot Klæbo předvedl bleskovou výměnu a ze stadionu vyjížděl jako první na bruslařských lyžích značky Fischer. Naopak Iivo Niskanen se při výměně hole mírně zdržel, což ho stálo kontakt s úplným čelem závodu. Michal Novák absolvoval výměnu bezchybně a na bruslařskou část vyrážel na průběžném 8. místě s minimální ztrátou.

Volný styl: Norský taktický koncert

Druhá polovina závodu (15 km volně) se změnila v ukázku norské týmové spolupráce. Simen Hegstad Krüger, olympijský vítěz v této disciplíně z roku 2018, nasadil v nejprudším stoupání okruhu drtivé tempo. Skupina se zredukovala na čtyři závodníky – tři Nory a švédského vyzyvatele. William Poromaa se statečně držel norských barev, ale v závěrečném okruhu už nedokázal reagovat na zrychlení.

Dva kilometry před cílem bylo jasné, že o zlato si to rozdají Norové. Johannes Høsflot Klæbo, který je známý svým fenomenálním finišem, se držel na druhé pozici za Krügerem. V nájezdu na stadion, v pasáži zvané „Marcialonga finish“, Klæbo vyrazil vpřed. Jeho frekvence bruslení byla v ten moment pro ostatní nedostižná.

🏅 Výsledková listina: Skiatlon muži (8. 2. 2026)

V tabulce jsou uvedeni nejlepší závodníci a kompletní umístění české reprezentace.

Pořadí	Závodník	Země	Čas	Odstup	Medaile
1.	Johannes Høsflot Klæbo	Norsko	1:10:24,2	—	🥇 Zlato
2.	Simen Hegstad Krüger	Norsko	1:10:25,5	+1,3	🥈 Stříbro
3.	Pål Golberg	Norsko	1:10:28,8	+4,6	🥉 Bronz
4.	William Poromaa	Švédsko	1:10:42,1	+17,9
5.	Sjur Røthe	Norsko	1:11:05,4	+41,2
6.	Iivo Niskanen	Finsko	1:11:22,7	+58,5
7.	Calle Halfvarsson	Švédsko	1:11:45,3	+1:21,1
8.	Michal Novák	Česká republika	1:11:58,9	+1:34,7
9.	Federico Pellegrino	Itálie	1:12:12,4	+1:48,2
10.	Hugo Lapalus	Francie	1:12:30,1	+2:05,9
...	...	...	...	...
26.	Adam Fellner	Česká republika	1:15:12,8	+4:48,6
38.	Tomáš Lukeš	Česká republika	1:17:45,2	+7:21,0

🇨🇿 Česká stopa: Michal Novák v elitní desítce

Pro české běžecké lyžování byl skiatlon v Lago di Tesero jedním z nejsvětlejších momentů úvodu her. Michal Novák potvrdil, že patří k absolutní světové špičce v distančních závodech. Jeho výkon byl založen na inteligentní strategii, kdy se v klasické části nenechal vyprovokovat k předčasnému útoku, ale držel se v háku za nejlepšími.

Novák v klasice těžil z vynikajících lyží, které mu připravil český servisní tým pod vedením specialistů na klasický odraz. Po výměně lyží se Novák pohyboval ve skupině bojující o 5. až 10. místo. V závěrečných kilometrech svedl úžasný souboj s italským sprinterem Federicem Pellegrinem, kterého v posledním stoupání dokázal utrhnout. Konečné 8. místo je Novákovým olympijským maximem a potvrzením jeho vzestupné formy před závodem na 15 km volně.

Další čeští reprezentanti si vedli následovně:

Adam Fellner: Předvedl vyrovnaný výkon, zejména v bruslařské části, a obsadil 26. příčku, což je vylepšení jeho pozice z Pekingu.
Tomáš Lukeš: Při svém olympijském debutu bojoval s náročnou tratí a nadmořskou výškou, konečné 38. místo je pro něj příslibem do budoucna.

🔬 Fyziologie a technika: Hranice lidských možností

Běžecké lyžování na úrovni olympijského skiatlonu je sportem s nejvyššími nároky na spotřebu kyslíku. U vítězného Johannese Høsflota Klæba byly v průběhu sezóny naměřeny hodnoty VO2 max přesahující 90 ml/kg/min.

Fickova rovnice pro výpočet transportu kyslíku: $$VO_{2} = Q \times (CaO_{2} - CvO_{2})$$ Kde $Q$ je srdeční výdej a $(CaO_{2} - CvO_{2})$ je arteriovenózní diference kyslíku. V nadmořské výšce Lago di Tesero dochází k poklesu parciálního tlaku kyslíku, což znamená, že svaly sportovců produkují laktát mnohem dříve než v nížině. Při závěrečném stoupání dosahovala hladina laktátu u závodníků hodnot přes 15 mmol/l.

Z hlediska techniky byl v bruslařské části klíčový styl „V2-alternate“ (jednodobý bruslařský krok), který závodníci využívali v táhlých stoupáních. Tento styl vyžaduje dokonalou propriocepci a stabilitu na jedné lyži. Norové v čele s Klæbem předvedli vylepšenou variantu tohoto kroku s vyšším postavením boků, což jim umožnilo efektivnější přenos síly do odrazu.

🧪 Technologie: Bezufluorová éra v Itálii

Zimní olympijské hry 2026 jsou prvními hrami, kde platí totální zákaz používání fluorových vosků (nařízení FIS). Tato změna zásadně ovlivnila práci servisních týmů. V Lago di Tesero byla vlhkost sněhu kolem 15 %, což v minulosti vyžadovalo vysokofluorové prášky.

V roce 2026 se servismany museli spolehnout na:

Vysokomolekulární parafíny: Které zajišťují skluz bez negativního dopadu na životní prostředí.
Tekuté top-coaty: Na bázi nanotechnologií, které vytvářejí na skluznici vodoodpudivou vrstvu.
Ruční struktury: Do skluznic lyží Salomon, Rossignol či Madshus byly přímo na stadionu vyřezávány specifické drážky pro odvod vody.

Norský tým využil pro skiatlon novou generaci lyží s integrovaným karbonovým jádrem, které jsou o 15 % lehčí než modely z předchozí olympiády, což hraje roli především v únavové fázi po 25. kilometru závodu.

💡 Pro laiky: Co rozhoduje ve skiatlonu?

Pokud běh na lyžích sledujete jen občas, může vám 30 kilometrů připadat jako nekonečná nuda. Ale skiatlon je ve skutečnosti velmi dynamický. Představte si to jako triatlon, kde ale měníte jen techniku.

1. První polovina (Klasika): Je o trpělivosti. Závodníci jedou v „kolejích“. Důležité je „nepřestřelit“ začátek, aby vám neztvrdly svaly. Tady se závod nevyhrává, ale dá se prohrát, pokud zvolíte špatné lyže, které vám podkluzují. 2. Výměna lyží: To je čistý adrenalin. Musíte si v rychlosti sundat klasické hole, odepnout lyže, vběhnout do boxu, nazout bruslařské lyže (které jsou kratší a tvrdší) a vzít si delší hole na bruslení. Stačí se jednou zamotat do vázání a skupina je pryč. 3. Druhá polovina (Bruslení): Tady už jde o všechno. Lyže jsou rychlejší, jízda vypadá spíš jako tanec. V této fázi se ukazuje, kdo má nejvíc natrénováno. 4. Finiš: Johannes Høsflot Klæbo vyhrál proto, že má nejrychlejší nohy na světě. Jeho styl v posledních 200 metrech připomíná spíš běh v tretrách než lyžování. Je to neuvěřitelná ukázka výbušné síly.

Zdroje