Rada bezpečnosti OSN
Obsah boxu
Rada bezpečnosti OSN (anglicky United Nations Security Council, zkráceně UNSC) je nejdůležitější a nejmocnější orgán Organizace spojených národů (OSN), jehož hlavní odpovědností je udržování mezinárodního míru a bezpečnosti.[1] Na rozdíl od Valného shromáždění, jehož usnesení mají pouze doporučující charakter, jsou rezoluce Rady bezpečnosti právně závazné pro všechny členské státy OSN a jejich plnění může být vynuceno i silou, například prostřednictvím sankcí nebo vojenských operací.[2][3]
Rada má 15 členů. Pět z nich je stálých – jde o vítězné mocnosti druhé světové války: Čína, Francie, Rusko, Spojené království a Spojené státy americké. Těchto pět zemí má tzv. právo veta, kterým mohou zablokovat jakékoli podstatné rozhodnutí Rady.[4] Zbývajících deset nestálých členů je voleno Valným shromážděním na dvouleté období.[5]
| Rada bezpečnosti OSN | |
|---|---|
| Soubor:Un-sc-logo-en.svg | |
| Zasedání Rady bezpečnosti OSN | |
| Typ | hlavní orgán Organizace spojených národů |
| Založení | 24. října 1945 |
| Sídlo | New York, Spojené státy americké |
| Počet členů | 15 (5 stálých, 10 nestálých) |
| [www.un.org/securitycouncil/ Oficiální web] | |
⏳ Historie a vznik
Rada bezpečnosti vznikla společně s celou OSN po skončení druhé světové války v roce 1945.[6] Její struktura byla navržena tak, aby překonala nedostatky své předchůdkyně, Společnosti národů, která se ukázala jako neschopná zabránit vypuknutí války, mimo jiné kvůli nutnosti jednomyslného rozhodování.[7] Klíčovým prvkem nové Rady se stalo udělení zvláštních pravomocí pěti hlavním vítězným mocnostem (tzv. "Velká pětka"), které získaly stálé členství a právo veta, což mělo zajistit, že Rada nebude moci jednat proti jejich životním zájmům.[8] Charta OSN byla podepsána 26. června 1945 a organizace oficiálně vznikla 24. října 1945.[9] V roce 1965 došlo k jediné významné reformě, kdy se počet nestálých členů zvýšil ze šesti na deset.[10]
✨ Pravomoci a funkce
Podle Charty OSN má Rada bezpečnosti následující hlavní pravomoci a úkoly:[11][12]
- Udržování mezinárodního míru a bezpečnosti: Vyšetřuje spory, které by mohly vést k mezinárodnímu konfliktu, a doporučuje způsoby jejich řešení.
- Uvalování sankcí: Může uvalit ekonomické, diplomatické nebo jiné sankce na státy, které ohrožují mír.
- Autorizace použití síly: Jako jediný orgán OSN může schválit vojenskou akci proti agresorovi nebo k obnovení míru.
- Zřizování mírových misí: Rozhoduje o vyslání a mandátu mírových misí OSN ("modré přilby").
- Další funkce: Doporučuje Valnému shromáždění kandidáta na post generálního tajemníka a společně s ním volí soudce Mezinárodního soudního dvora.
🏛️ Členství a hlasování
Rada se skládá z 15 členů:[13]
- 5 stálých členů (P5): 🇨🇳 Čínská lidová republika, 🇫🇷 Francie, 🇷🇺 Ruská federace, 🇬🇧 Spojené království, 🇺🇸 Spojené státy americké.
- 10 nestálých členů: Voleni Valným shromážděním na dvouleté období podle regionálního klíče. Každý rok se obměňuje pět z nich.
Pro přijetí rezoluce je potřeba souhlas nejméně devíti členů. U podstatných otázek (ne procedurálních) však musí být mezi těmito devíti hlasy i souhlasné hlasy všech pěti stálých členů.[14]
veto Právo veta
Právo veta je nejkontroverznější pravomocí stálých členů. Pokud kterýkoli z nich hlasuje proti návrhu rezoluce, nemůže být přijata, i kdyby ji podpořilo všech ostatních 14 členů.[15] Tento mechanismus často paralyzuje Radu v situacích, kde má některý ze stálých členů své vlastní zájmy, jako například při ruské invazi na Ukrajinu, kdy Rusko vetovalo rezoluci odsuzující jeho vlastní agresi.[16] Praxí se ustálilo, že pokud se stálý člen zdrží hlasování, není to považováno za veto.[17]
⚔️ Kritika a reforma
Rada bezpečnosti čelí dlouhodobé kritice a volání po reformě. Hlavní kritické body jsou:[18][19]
- Nedemokratická struktura: Složení stálých členů odráží geopolitickou situaci roku 1945 a ignoruje vzestup nových mocností jako Indie, Brazílie, Německo nebo Japonsko. Chybí také stálý zástupce z Afriky nebo Latinské Ameriky.[20]
- Paralýza právem veta: Využívání veta často brání Radě účinně zasáhnout v případech genocidy, válečných zločinů a dalších krizí.
- Nedostatečná transparentnost: Mnoho důležitých jednání probíhá za zavřenými dveřmi.
Diskuse o reformě se soustředí na rozšíření počtu stálých i nestálých členů a na omezení či regulaci práva veta. Jakákoli změna Charty OSN však vyžaduje souhlas dvou třetin členských států, včetně všech pěti stálých členů, což činí reformu velmi obtížnou.[21]
Pro laiky
Představte si Radu bezpečnosti OSN jako nejvyššího "světového policistu". Jejím hlavním úkolem je dohlížet na to, aby ve světě vládl mír a aby si státy nevyřizovaly účty válkou.[22] Má k tomu velmi silné nástroje: může nařídit sankce (například zakázat obchod s nějakou zemí) nebo dokonce povolit vojenský zásah, aby zastavila agresora.[23]
Problém je v tom, kdo tomuto "policejnímu sboru" velí. V čele stojí pět hlavních velmocí (USA, Rusko, Čína, Francie a Velká Británie), které mají stálé místo a super-pravomoc zvanou právo veta.[24] To znamená, že když se jedné z těchto pěti zemí nelíbí nějaké rozhodnutí, může ho jedním hlasem "stopnout", i kdyby všichni ostatní souhlasili. To často vede k tomu, že je Rada zablokovaná a nemůže zasáhnout, například když jeden z těchto velkých hráčů chrání svého spojence nebo sám porušuje pravidla, jako v případě Ruska na Ukrajině.[25]
Reference
- ↑ Rada bezpečnosti OSN (UN Security Council) - Ministerstvo zahraničních věcí ČR
- ↑ Rada bezpečnosti OSN (UN Security Council) - Ministerstvo zahraničních věcí ČR
- ↑ Rada bezpečnosti OSN – Wikipedie
- ↑ Rada bezpečnosti OSN (UN Security Council) - Ministerstvo zahraničních věcí ČR
- ↑ Rada bezpečnosti OSN – Wikipedie
- ↑ Vše co jste chtěli vědět o Spojených národech - OSN Česká republika
- ↑ Delegátův průvodce UNSC - Pražský studentský summit
- ↑ Začátek konce privilegií stálých členů Rady bezpečnosti? - Ústav mezinárodních vztahů
- ↑ Rada bezpečnosti OSN – Wikipedie
- ↑ Ministryně Černochová měla v kritice OSN pravdu - Reflex
- ↑ Rada bezpečnosti Organizace spojených národů - Ministerstvo vnitra ČR
- ↑ Rada bezpečnosti - OSN Česká republika
- ↑ Rada bezpečnosti OSN (UN Security Council) - Ministerstvo zahraničních věcí ČR
- ↑ Rada bezpečnosti OSN (UN Security Council) - Ministerstvo zahraničních věcí ČR
- ↑ Rada bezpečnosti OSN – Wikipedie
- ↑ Rusko využilo právo veta. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN odsuzující ruskou invazi neprošla - iROZHLAS
- ↑ Rada bezpečnosti OSN (UN Security Council) - Ministerstvo zahraničních věcí ČR
- ↑ Současné problémy Rady bezpečnosti OSN - Security Outlines
- ↑ Reforma Rady bezpečnosti OSN – Wikipedie
- ↑ Reforma Rady bezpečnosti OSN a Summit budoucnosti - OSN Česká republika
- ↑ Reforma Rady bezpečnosti OSN a Summit budoucnosti - OSN Česká republika
- ↑ Rada bezpečnosti OSN (UN Security Council) - Ministerstvo zahraničních věcí ČR
- ↑ Rada bezpečnosti Organizace spojených národů - Ministerstvo vnitra ČR
- ↑ Rada bezpečnosti OSN – Wikipedie
- ↑ Rusko využilo právo veta. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN odsuzující ruskou invazi neprošla - iROZHLAS