AC Sparta Praha
Obsah boxu
| AC Sparta Praha | |
|---|---|
| Soubor:AC Sparta Praha logo.svg | |
| Oficiální znak klubu (používaný od roku 2021) | |
| Přezdívky | Železná Sparta, Rudí, Letenští |
| Klubové barvy | Šablona:Fboxy Šablona:Fboxy Šablona:Fboxy (modrá, žlutá, rudá) |
| Stadion | epet ARENA (Letná, Praha 7) |
| Kapacita | 18 887 diváků |
| Majitel | 1890s holdings a.s. (Daniel Křetínský, Patrik Tkáč) |
| Prezident | Daniel Křetínský |
| Manažer | Brian Priske (od června 2025) |
| Liga | Chance Liga |
| Pozice | 2. místo (průběžná tabulka, leden 2026) |
| Web | www.sparta.cz |
AC Sparta Praha (oficiálně Athletic Club Sparta Praha fotbal, a.s.) je nejúspěšnější, nejpopulárnější a historicky nejvýznamnější fotbalový klub v České republice. Sídlí v pražské čtvrti Letná, která je s klubem neodmyslitelně spjata už více než sto let.
Klub je rekordmanem v počtu mistrovských titulů, kterých v rámci československé a české ligy získal celkem 38 (poslední v sezóně 2023/24). Na evropské scéně patří k tradičním značkám; mezi největší úspěchy se řadí trojnásobné vítězství ve Středoevropském poháru (předchůdce Ligy mistrů) a postup do semifinálové skupiny nultého ročníku Ligy mistrů v sezóně 1991/92.
V lednu 2026 se klub nachází v klíčové fázi své novodobé historie. Po turbulentním roce 2025, kdy došlo k návratu trenéra Briana Priskeho, bojuje Sparta o znovuzískání ligového trůnu a pokračuje v jarní fázi Konferenční ligy. Sparta není jen sportovním týmem, ale celospolečenským fenoménem, jehož heslo „Sparta je národ“ odráží masovou fanouškovskou základnu napříč celou zemí.
🧬 Vznik a identita: Více než jen fotbal
Historie Sparty se začala psát v době národního obrození a rozmachu sportu v českých zemích. Klub vznikl 16. listopadu 1893 jako akt vzdoru. Skupina sportovců v čele s bratry Rudlovými (Václav, Bohumil a Rudolf) se odtrhla od klubu AC Praha sídlícího na Maninách, nespokojena s tamními poměry. Ustavující schůze se konala v restauraci Demínka na Vinohradech.
Původní název AC Královské Vinohrady byl již v roce 1894 změněn na AC Sparta. Inspirace antickou Spartou nebyla náhodná – zakladatelé chtěli, aby nový klub symbolizoval bojovnost, nezlomnou vůli, odvahu a disciplínu. Tyto atributy se staly součástí klubové DNA, známé jako „sparťanský duch“.
Symbolika barev a dresů
Vizuální identita Sparty je jednou z nejrozpoznatelnějších ve střední Evropě.
- Rudé dresy: V roce 1906 navštívil člen výboru JUDr. Otakar Petřík Londýn, kde viděl hrát Woolwich Arsenal. Byl tak nadšen jejich tmavě červenými dresy, že jednu sadu zakoupil a přivezl do Prahy. Od té doby hraje Sparta v rudé, která se stala jejím synonymem.
- Klubová trikolóra: Znak Sparty obsahuje tři barvy, které mají hlubokou symboliku:
- Modrá: Symbolizuje Evropu a mezinárodní rozměr klubu.
- Červená: Symbolizuje královské město Praha.
- Žlutá: Společně s modrou a červenou tvoří kombinaci, která ve sportovní symbolice té doby znamenala „všechny národy“.
📜 Historické milníky
1919–1939: Mýtus Železné Sparty
Meziválečné období je pro Spartu érou absolutní dominance, která dala vzniknout přezdívce Železná Sparta. Tým byl v té době považován za jeden z nejlepších na celém kontinentu, srovnatelný s tehdejšími profesionálními týmy z Anglie či Skotska.
- Neporazitelnost: V letech 1919 až 1923 sehrála Sparta 50 mistrovských zápasů, ve kterých ani jednou neprohrála. Vstřelila 230 branek a inkasovala pouhých 40.
- Karel Pešek-Káďa: Ústřední postavou byl střední záložník Karel Pešek-Káďa, který byl mozkem i srdcem týmu. Jeho popularita v té době dosahovala úrovně filmových hvězd.
- Středoevropské poháry: Sparta potvrdila svou extratřídu na mezinárodní scéně vítězstvím ve Středoevropském poháru (Mitropa Cup) v letech 1927 (proti Rapidu Vídeň) a 1935 (proti Ferencvárosi). V roce 1935 zářil v útoku Oldřich Nejedlý, nejlepší střelec MS 1934.
1945–1975: Od Ježka k pádu na dno
Po nástupu komunistického režimu v roce 1948 byl klub nucen změnit název na Spartak Praha Sokolovo, aby vyhovoval nové ideologii sjednocené tělovýchovy. I přes politický tlak si klub udržel svou úroveň, především díky příchodu vizionářského trenéra Václava Ježka v 60. letech.
- Zlatá 60. léta: Ježek vybudoval tým kolem geniálního špílmachra Andreje Kvašňáka a kanonýra Václava Maška. Sparta získala tituly v letech 1965 a 1967 a stadion na Letné praskal ve švech (návštěvy často přesahovaly 35 000 diváků).
- Sestup (1975): Po odchodu silné generace přišla krize. V sezóně 1974/1975 Sparta po sérii chyb ve vedení i na hřišti skončila předposlední a poprvé ve své historii sestoupila do druhé ligy. Tato tragédie se však stala bodem obratu. Fanoušci se od klubu neodvrátili; naopak, druholigové zápasy Sparty měly vyšší návštěvnost než první liga. Sparta se semkla, po roce se vrátila a zahájila cestu zpět na vrchol.
1980–2001: Hegemonie
Návrat Václava Ježka a později nástup trenéra Dušana Uhrina v 80. a 90. letech znamenal pro Spartu éru nevídané dominance.
- Generace mistrů: Hráči jako Jozef Chovanec, Ivan Hašek, Tomáš Skuhravý, Michal Bílek a Stanislav Griga vytvořili kostru týmu, který v letech 1984 až 2001 získal neuvěřitelných 13 titulů (československých a českých).
- Barcelona 1992: Vrcholem byla účast v nultém ročníku Ligy mistrů (1991/92). Sparta ve skupině porazila obhájce trofeje FC Barcelona 1:0 (gól Horsta Siegla) a postoupila by do finále, nebýt smolné prohry s Dynamem Kyjev. Skončila na neoficiálním 3.–4. místě v Evropě, což je úspěch, který žádný český klub dosud nepřekonal.
2004–2022: Éra Daniela Křetínského a hledání cesty
V roce 2004 klub zachránila před finančními problémy skupina J&T a do čela se postavil mladý manažer Daniel Křetínský. Ačkoliv éra začala úspěšně (tituly 2005, 2007, 2010), postupně se Sparta dostala do vleklé krize identity.
- Doba temna (2014–2022): Zatímco FC Viktoria Plzeň a SK Slavia Praha prožívaly vzestup, Sparta stagnovala. Časté výměny trenérů, chaotická přestupová politika a nezvládnutý experiment s italským trenérem Andreou Stramaccionim (2017) vedly k tomu, že klub čekal na titul dlouhých 9 let.
🔄 Revoluce a současnost (2023–2026)
Zlom v novodobé historii nastal příchodem dánského trenéra Briana Priskeho v létě 2022. Priske zavedl do klubu moderní západní metody: důraz na data, fyzickou připravenost, týmovou kulturu a mentální koučink.
2023–2024: Návrat na trůn
Priskeho metody přinesly ovoce téměř okamžitě.
- Titul 2023: Sparta po 9 letech získala mistrovský titul.
- Double 2024: V následující sezóně tým dominanci potvrdil, obhájil titul a přidal vítězství v poháru. Oporami byli kapitán Ladislav Krejčí, Srb Veljko Birmančević a křídelník Lukáš Haraslín.
2024/2025: Sen o Lize mistrů a pád
Po odchodu Priskeho do Feyenoordu převzal tým jeho asistent Lars Friis. Podzim 2024 byl pohádkový – Sparta postoupila po 19 letech do hlavní fáze Ligy mistrů, kde porazila FC Red Bull Salzburg. Jaro 2025 však přineslo vystřízlivění. Debakly s evropskými giganty (Manchester City FC, Atlético Madrid) podlomily týmu sebevědomí. Sparta ztratila náskok v lize a titul nakonec slavila Slavia. Lars Friis byl po sezóně odvolán.
Aktuální situace: Leden 2026
V létě 2025 se stalo nemyslitelné – Brian Priske se po roce vrátil na Letnou. Daniel Křetínský jej přesvědčil ambiciózním projektem a slibem investic do nového stadionu. V lednu 2026 je Sparta pod "staronovým" trenérem opět vysoce konkurenceschopná. V lize stíhá Slavii (ztráta je hratelná) a v Evropě se soustředí na úspěch v Konferenční lize, kde ji experti pasují na černého koně soutěže.
🏟️ Domov Sparty: Letná a Strahov
epet ARENA (Letná)
Stadion na Letné je pro sparťany posvátnou půdou. Fotbal se zde hraje od roku 1917.
- Architektura: Stadion má kapacitu 18 887 diváků. Je specifický svými strmými tribunami, které jsou velmi blízko hrací plochy, což vytváří tzv. "anglickou atmosféru". Akustika stadionu je považována za jednu z nejlepších v Česku, když se zapojí celý stadion („Letná bouří“).
- Vývoj: Současná podoba pochází z roku 1994, kdy proběhla celková rekonstrukce. V posledních letech (2023–2025) investoval klub stovky milionů do modernizace zázemí, LED technologií a VIP prostor.
Projekt Národního stadionu (Strahov)
Největším tématem roku 2026 je plánovaná výstavba nového stadionu na místě chátrajícího Stadionu Evžena Rošického na Strahově.
- Vize: Daniel Křetínský představil projekt arény s kapacitou přes 35 000 diváků, která by sloužila nejen Spartě, ale i české reprezentaci.
- Stav v roce 2026: Probíhají finální jednání s FAČR a městem ohledně pozemků a stavebních povolení. Pokud vše půjde podle plánu, Sparta by se mohla stěhovat kolem roku 2030. Fanoušci jsou v této otázce rozděleni – část vítá modernizaci a větší kapacitu, část se obává ztráty "genius loci" Letné.
Tréninkové centrum Strahov
Mládežnická akademie sídlí v areálu Velkého strahovského stadionu. Je považována za nejlepší v zemi a jednu z nejlepších ve střední Evropě.
- Filozofie: Akademie klade důraz nejen na fotbalové dovednosti, ale i na mentální odolnost a vzdělání.
- Odchovanci: Mezi produkty akademie patří světová jména jako Tomáš Rosický, Patrik Schick, Adam Hložek či současná opora Martin Vitík.
👥 A-tým: Sezóna 2025/2026
Stav k 17. lednu 2026
Kádr pod vedením Briana Priskeho prošel během roku 2025 obměnou. Tým se vrátil k osvědčenému systému 3-4-3 (tři stopeři, dva wingbekové, dva střední záložníci a útočný trojzubec), který trenérovi fungoval při zisku titulu v roce 2023.
Zimní změny v kádru (Leden 2026)
Zimní přestupové období bylo na Letné rušné. Vedení reagovalo na potřebu zvýšit konkurenci v ofenzivě.
- Příchody (IN):
- Joao Grimaldo (Křídlo/Útočník) – Technicky vybavený Peruánec, který přišel oživit křídelní hru. Jeho předností je hra 1 na 1.
- Matyáš Vojta (Útočník) – Návrat talentovaného odchovance, který zazářil na hostování v Mladé Boleslavi.
- Sivert Mannsverk (Záložník) – Hostování z Ajaxu se změnilo v trvalý přestup. Norský defenzivní záložník se stal klíčovým pilířem středu pole.
- Odchody (OUT):
- Jan Kuchta – Dlouholetá opora útoku odešla již v létě 2025 do dánského Midtjyllandu. Jeho absence byla na podzim cítit.
- Lukáš Sadílek – Pracovitý záložník zamířil za novou výzvou do polského Górniku Zabrze.
Aktuální soupiska
| Pozice | Hráč | Národnost | Věk | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| BR | Peter Vindahl Jensen |
Dánsko Dánsko |
27 | Jednička týmu, vynikající hra nohama |
| BR | Jakub Surovčík |
Slovensko Slovensko |
23 | |
| PO | Filip Panák |
Česko Česko |
30 | Kapitán (C), klíčový pro rozehrávku |
| PO | Martin Vitík |
Česko Česko |
22 | Reprezentant, v hledáčku klubů Serie A |
| PO | Asger Sørensen |
Dánsko Dánsko |
29 | |
| PO | Elias Cobbaut |
Belgie Belgie |
28 | Levonohý stoper |
| PO | Jaroslav Zelený |
Česko Česko |
33 | Zkušený univerzál |
| PWB | Tomáš Wiesner |
Česko Česko |
28 | Odchovanec |
| PWB | Pavel Kadeřábek |
Česko Česko |
33 | Navrátilec z Bundesligy |
| LWB | Matěj Ryneš |
Česko Česko |
24 | |
| SZ | Kaan Kairinen |
Finsko Finsko |
27 | "Architekt" hry, exekutor standardek |
| SZ | Qazim Laci |
Albánie Albánie |
29 | Motor zálohy |
| SZ | Sivert Mannsverk |
Norsko Norsko |
23 | Defenzivní štít |
| SZ | David Pavelka |
Česko Česko |
34 | Lídr kabiny |
| KŘ | Lukáš Haraslín |
Slovensko Slovensko |
29 | Největší hvězda týmu |
| KŘ | Veljko Birmančević |
Srbsko Srbsko |
27 | Rychlík na pravé straně |
| KŘ | Joao Grimaldo | 22 | Nová posila | |
| ÚT | Albion Rrahmani | 25 | Hrotový útočník č. 1 | |
| ÚT | Victor Olatunji |
Nigérie Nigérie |
26 | Silový útočník |
| ÚT | Indrit Tuci |
Albánie Albánie |
25 |
⚔️ Rivalita a fanoušci
Být sparťanem znamená vymezovat se. Klubová identita je silně formována rivalitou, především s druhým břehem Vltavy.
Derby pražských „S“
Zápas AC Sparta Praha vs. SK Slavia Praha je nejsledovanější sportovní událostí v zemi.
- Historie: Rivalita sahá do roku 1896. Sparta byla tradičně vnímána jako klub "železný", založený na síle a vůli, zatímco Slavia se profilovala jako klub "intelektuálů". Dnes jsou tyto rozdíly smazány, ale nenávist mezi tábory přetrvává.
- Současnost (2026): V posledních letech se derby stalo bitvou o každý metr hřiště. Atmosféra bývá vybičovaná, choreografie fanoušků (tifos) dosahují evropské úrovně, ale zápasy jsou často kouskované fauly a emocemi.
- Bilance: Sparta historicky v derby vede v počtu výher, ale Slavia v éře trenéra Jindřicha Trpišovského statistiku výrazně korigovala.
Sparta vs. Baník
Zatímco derby je bojem o Prahu, zápasy s FC Baník Ostrava jsou bojem regionů. Rivalita mezi hlavním městem a Ostravskem dává těmto duelům zvláštní náboj. Pro fanoušky Baníku je výhra na Letné tím nejcennějším skalpem. Bezpečnostní opatření při těchto zápasech bývají nejpřísnější v lize.
Fanouškovské skupiny
Sparta má masivní podporu. Oficiální fankluby fungují po celé republice.
- Ultras Sparta: Hlavní skupina aktivních fanoušků sídlící na tribuně za brankou (Sektor B, "Kotel"). Jsou známí svou oddaností, hlučností, ale i kontroverzemi spojenými s pyrotechnikou.
- Sparta Forever: Dlouholetá iniciativa, která se snaží sjednocovat fanoušky a propagovat pozitivní sparťanství.
🏆 Síň slávy a statistiky
Nejvýznamnější legendy
- Karel Pešek-Káďa: Symbol klubu, olympionik, jeden z nejlepších fotbalistů Evropy 20. let.
- Oldřich Nejedlý: Kanonýr, stříbrný medailista z MS 1934.
- Andrej Kvašňák: "Sparťan století". Geniální dirigent hry, který v 60. letech bavil davy.
- Jozef Chovanec: Rekordman v počtu titulů jako hráč i trenér. Symbol éry 80. a 90. let.
- Horst Siegl: Nejlepší střelec v historii samostatné české ligy (většinu gólů dal za Spartu).
- Pavel Nedvěd: Ve Spartě vyrostl ve světovou hvězdu, držitel Zlatého míče.
- Tomáš Rosický: "Malý Mozart". Ikona, která se do klubu vrátila ukončit kariéru a nyní působí jako sportovní ředitel (i v roce 2026).
Klubové rekordy (Samostatná česká liga)
- Nejvíce gólů: Horst Siegl (128)
- Nejvíce startů: Jiří Novotný (366)
- Nejvíce čistých kont: Jaromír Blažek
- Nejdražší prodej: Tomáš Rosický (do Dortmundu, 2001) a Adam Hložek (do Leverkusenu, 2022).
- Nejdražší nákup: Albion Rrahmani (z Rapidu Bukurešť, 2024, cca 4 mil. EUR).
📊 Umístění v posledních 10 letech
| Sezóna | Liga | Umístění | Trenér |
|---|---|---|---|
| 2016/17 | 1. liga | 3. | Ščasný / Holoubek / Požár |
| 2017/18 | 1. liga | 5. | Stramaccioni / Hapal |
| 2018/19 | 1. liga | 3. | Ščasný / Horňák |
| 2019/20 | 1. liga | 3. | Jílek / Kotal |
| 2020/21 | 1. liga | 2. | Kotal / Vrba |
| 2021/22 | 1. liga | 3. | Vrba / Horňák |
| 2022/23 | 1. liga | 1. | Brian Priske |
| 2023/24 | 1. liga | 1. | Brian Priske |
| 2024/25 | 1. liga | 2. | Lars Friis |
| 2025/26 | 1. liga | probíhá | Brian Priske |