Anhedonie
Obsah boxu
Anhedonie (z řeckého an – zápor a hēdonē – slast, potěšení) je psychický stav definovaný jako snížená nebo zcela vymizelá schopnost prožívat radost z aktivit, které byly pro jedince dříve potěšující. Nejedná se pouze o "špatnou náladu" nebo smutek. Anhedonie je stav emoční plochosti, prázdnoty a vyhaslosti. Jídlo chutná jako papír, hudba je jen hluk, setkání s přáteli je vyčerpávající povinnost a sex nepřináší uspokojení.
K lednu 2026 je anhedonie považována za jeden ze dvou klíčových diagnostických kritérií pro **depresi** (druhým je smutná nálada) a za hlavní negativní příznak u **schizofrenie**. Moderní neurověda však ukazuje, že anhedonie není jednolitý blok, ale porucha komplexního procesu "chtění" a "líbení se".
🧠 Anatomie radosti: Chtít vs. Mít rád
Dlouhá léta se předpokládalo, že anhedonie je prostě "nedostatek radosti". Výzkumy posledních let však tento pohled zásadně změnily rozdělením na dvě složky:
1. Anticipační anhedonie (Wanting)
Toto je porucha **motivace**. Pacient sice dokáže prožít radost, pokud je mu podnět vnucen, ale postrádá jakoukoliv touhu (drive) si tento podnět vyhledat.
- **Příklad**: Pokud pacientovi dáte čokoládu, chutná mu (systém odměny funguje). Ale sám by nikdy nevstal z gauče, aby si ji šel koupit, protože jeho mozek nedokáže předpovědět, že to bude příjemné. Tento typ je typický pro **schizofrenii**.
2. Konzumatorní anhedonie (Liking)
Toto je porucha **prožitku**. Pacient aktivitu vykoná, ale nedostaví se očekávaný pocit uspokojení (hedonická odezva).
- **Příklad**: Pacient jde na koncert oblíbené kapely, ale stojí tam a cítí se jako "dřevo", bez emocí. Tento typ je typičtější pro těžkou **depresi** a akutní fázi odvykání od drog.
⚛️ Neurobiologie: Zaseknutý systém odměny
Anhedonie je přímým důsledkem dysfunkce v mozkovém okruhu odměny (Reward Circuit).
- **Nucleus accumbens (Ventrální striatum)**: Klíčové centrum. U anhedonie je zde snížená aktivita nebo snížená citlivost na dopamin. Mozek nedokáže vyhodnotit "cenu a zisk". Všechno se zdá jako příliš velká námaha za nulovou odměnu.
- **Prefrontální kůra (PFC)**: Normálně plánuje cíle ("půjdu do kina, bude to fajn"). U anhedonie PFC nedokáže udržet mentální reprezentaci budoucí odměny.
Drogová anhedonie (Pervitin)
Specifickou formou je anhedonie po užívání stimulantů (pervitin, kokain). Tyto drogy uměle "přepálí" dopaminové receptory. Po vysazení drogy běžné životní podněty (jídlo, slunce, úsměv) nedokáží vyvolat žádnou reakci, protože receptory jsou znecitlivěné (down-regulace). Svět se stává šedivým a "vypnutým". Tento stav může trvat měsíce.
📉 Klinické projevy a formy
Anhedonie může zasahovat různé oblasti života:
- **Fyzická anhedonie**: Ztráta potěšení ze smyslových vjemů (jídlo, dotek, vůně, sex – ztráta libida).
- **Sociální anhedonie**: Nezajímají mě lidé. Pacient preferuje samotu, ne kvůli úzkosti (jako u sociální fobie), ale proto, že interakce s lidmi mu nic nepřináší. Je to typický příznak u poruch autistického spektra a schizoidní poruchy osobnosti.
- **Hudební anhedonie**: Specifická neurologická odchylka, kdy člověk vnímá hudbu, rozumí jí, ale nevyvolává v něm absolutně žádné emoce (ani husí kůži).
💊 Paradox léčby: SSRI a emoční oploštění
Léčba anhedonie je složitá. Běžná antidepresiva (SSRI jako Zoloft, Cipralex) zvyšují serotonin. To sice pomáhá proti smutku a úzkosti, ale často to **zhoršuje anhedonii**. Pacienti tento stav popisují jako **"emoční oploštění" (Emotional Blunting)**. "Už nebrečím a nechci se zabít, ale taky se nesměju a nic mě nebaví. Jsem jako zombie." V takových případech se volí léky působící na dopamin a noradrenalin (např. bupropion) nebo moderní terapie (ketamin, psychedelika), která obnovuje plasticitu neuronů.
🛠️ Psychoterapie: Behaviorální aktivace
Protože u anhedonie chybí motivace (chtění), nelze čekat, "až budu mít chuť něco dělat". Terapie musí tento proces obrátit.
- **Princip "Zvenku dovnitř"**: Pacient musí začít dělat aktivity mechanicky, podle rozvrhu, bez ohledu na to, jak se cítí.
- **Vytváření pozitivní zpětné vazby**: I když je prožitek slabý (např. jen 10 % původní radosti), je to více než 0 %. Opakováním aktivity se neuronové dráhy postupně "prošlapávají" a citlivost se vrací.
💡 Pro laiky: Život za sklem
Představte si, že jste vyhráli v loterii milion korun. Víte, že byste měli mít radost. Víte, že je to skvělá zpráva. Ale fyzicky cítíte to samé, jako by vám někdo řekl, že je úterý. Nic. Nebo jdete na nejkrásnější západ slunce. Vidíte barvy, víte, že je to "krásné", ale je to jako dívat se na pohlednici přes tlusté, špinavé sklo. Cítíte se odpojení. Lidé s anhedonií nejsou nutně "nešťastní" v tom smyslu, že by plakali. Jsou **vyhaslí**. Je to, jako byste měli v puse chuťové pohárky, ale všechno jídlo chutnalo jako rozmočený karton. A nejtěžší na tom je vysvětlit okolí, proč "se prostě nejdeš projít, když je venku tak hezky". Protože pro člověka s anhedonií to není procházka, ale jen nesmyslný pohyb nohama v šedém světě.