Striatum
Obsah boxu
Striatum (latinsky corpus striatum, česky žíhané těleso) je masivní subkortikální struktura, která představuje hlavní vstupní bránu do systému bazálních ganglií. Nachází se hluboko v obou mozkových hemisférách. Svůj název získalo díky charakteristickému "pruhovanému" (žíhanému) vzhledu na řezech mozkem, který je způsoben svazky bílé hmoty (capsula interna), jež procházejí skrz šedou hmotu striata a rozdělují ji.
Z funkčního hlediska je striatum jedním z nejdůležitějších center v lidském mozku. Dlouho bylo považováno pouze za centrum pro řízení motoriky (pohybu), ale moderní neurověda k lednu 2026 potvrzuje jeho zcela zásadní roli v psychologii. Je to místo, kde se rodí naše návyky**, kde sídlí **motivace a kde se rozhoduje o tom, kterou myšlenku nebo akci provedeme a kterou potlačíme. Je to křižovatka mezi "chci" (motivace) a "udělám" (pohyb).
🧠 Anatomická stavba a dělení
Striatum není jednolitý celek, ale skládá se ze dvou hlavních částí, které jsou odděleny vnitřním pouzdrem (capsula interna), ale histologicky a funkčně jsou téměř identické.
1. Dorzální striatum (Hřbetní část)
Tato část je primárně zodpovědná za motoriku a exekutivní funkce.
- Nucleus caudatus (Ocasaté jádro): Má tvar písmene C a táhne se podél postranních komor. Je zapojeno do kognitivních smyček – plánování, přizpůsobování se změnám a učení se novým pravidlům.
- Putamen (Skořápka): Leží více laterálně (na boku). Je klíčové pro regulaci naučených pohybů (jízda na kole, psaní).
2. Ventrální striatum (Břišní část)
Tato část je evolučně starší a je součástí limbického systému.
- Nucleus accumbens: Slavné "centrum slasti". Zde se vyhodnocuje odměna. Je to motor, který nás pohání k jídlu, sexu, ale také hraje hlavní roli u drogových závislostí.
Buněčná architektura
Až 95 % neuronů ve striatu tvoří tzv. Medium Spiny Neurons (MSNs). Jde o inhibiční neurony, které využívají neurotransmiter GABA. To znamená, že základním nastavením striata je "tlumit" a "brzdit" aktivitu. Pohyb nebo myšlenka vznikne jen tehdy, když striatum specificky uvolní brzdu pro jeden konkrétní program, zatímco všechny ostatní konkurenční programy drží pod zámkem.
⚙️ Zapojení a okruhy (CSTC smyčky)
Striatum funguje jako obrovský filtr. Přijímá informace z celého mozku, zpracuje je a pošle dál.
Vstupy (Input)
Do striata přicházejí signály ze dvou hlavních zdrojů:
- Z kůry (Glutamat): Informace o plánu ("Chci zvednout ruku") a o situaci ("Vidím jídlo").
- Ze Substantia nigra (Dopamin): Informace o důležitosti a odměně. Dopamin zde funguje jako "učitel" – pokud akce vedla k odměně, dopamin posílí spojení ve striatu, aby se akce příště zopakovala (vznik návyku).
Výstupy (Output)
Striatum vysílá signály do dalších částí bazálních ganglií (Globus pallidus) a odtud přes Thalamus zpět do kůry. Tím se uzavírá smyčka.
Přímá a nepřímá dráha
Abychom se mohli plynule hýbat, striatum používá systém "plynu a brzdy":
- Přímá dráha (GO): Umožňuje pohyb. Když se aktivuje, odbrzdí thalamus a svaly se pohnou.
- Nepřímá dráha (NO-GO): Tlumí pohyb. Zabraňuje tomu, abychom dělali nechtěné pohyby (např. abychom při chůzi nerozhazovali rukama jako loutka).
U zdravého člověka jsou tyto dráhy v dokonalé rovnováze.
🕵️ Funkce: Od pohybu k myšlení
Role striata přesahuje pouhý pohyb svalů.
Formování návyků (Procedurální paměť)
Když se učíte řídit auto, musíte nad vším přemýšlet (zapojujete prefrontální kůru). Jakmile to umíte, řízení převezme striatum (putamen). Aktivita se přesune z "vědomého" do "automatického". Striatum je sídlem autopilota. To šetří energii mozku, ale zároveň to ztěžuje odnaučování zlozvyků.
Systém odměny a závislosti
Ventrální striatum (Nucleus accumbens) vypočítává tzv. chybu v predikci odměny (Reward Prediction Error).
- Pokud dostanete odměnu, kterou jste nečekali -> Striatum zaplaví dopamin -> "Tohle si zapamatuj a zopakuj to!"
- Tento mechanismus je zneužíván drogami (kokain, pervitin), které uměle zaplaví striatum dopaminem a vytvoří patologicky silný návyk, který přepíše přirozené potřeby.
Filtrace myšlenek (Cognitive Gating)
Stejně jako striatum vybírá, který pohyb provést, vybírá i to, které myšlence věnovat pozornost. U OCD je tento filtr porouchaný (dysfunkce nucleus caudatus) – striatum nedokáže odfiltrovat vtíravou myšlenku ("Máš špinavé ruce") a neustále ji posílá zpět do vědomí.
📉 Klinická patologie
Nemoci postihující striatum patří k nejtěžším neurologickým a psychiatrickým stavům, což dokazuje jeho centrální roli.
- Parkinsonova nemoc: Odumírání neuronů produkujících dopamin v substantia nigra. Bez dopaminu striatum nemůže spustit "přímou dráhu" (plyn). Výsledkem je neschopnost začít pohyb (akineze) a třes.
- Huntingtonova choroba: Genetické odumírání samotných neuronů ve striatu (zejména těch v nepřímé dráze). Bez "brzdy" pacient trpí nekontrolovatelnými tanečními pohyby (chorea).
- Schizofrenie: Spojována s nadbytkem dopaminu ve striatu. Pacient přisuzuje "význam" (salience) věcem, které jsou irelevantní, což vede k bludům a paranoii.
- Touretteův syndrom: Tiková porucha způsobená neschopností striata potlačit nutkání k pohybu nebo zvuku.
💡 Pro laiky: Vyhazovač v klubu
Představte si striatum jako vyhazovače u vstupu do VIP klubu (vašeho vědomí a svalů). Před klubem stojí dav tisíců lidí – to jsou všechny možné pohyby a myšlenky, které byste mohli v danou chvíli udělat (zvednout ruku, zakřičet, vyskočit, vzpomenout si na nákup). Kdyby všichni vtrhli dovnitř najednou, dostali byste epileptický záchvat nebo chaos. Striatum má za úkol držet dveře zavřené (GABA inhibice) a pustit dovnitř jen jednoho člověka, který má tu správnou pozvánku (Dopamin).
- U Parkinsona vyhazovač usnul a dveře nejdou otevřít. Nikdo se nehýbe.
- U Huntingtona vyhazovač odešel a do klubu vtrhne dav. Všichni skáčou a křičí.
- U OCD vyhazovač pouští dovnitř stále dokola jednoho otravného chlapíka, který tvrdí, že hoří, i když nehoří.