Sametová revoluce

Rozbalit box

Obsah boxu

Sametová revoluce (slovensky Nežná revolúcia) je označení pro nenásilný proces pádu komunistického režimu v Československu v roce 1989. Události, které vedly k převzetí moci demokratickými silami, probíhaly od 17. listopadu do 29. prosinecu 1989. Název "sametová" symbolizuje její mírumilovný průběh, bez použití násilí a s minimem obětí na životech, což ji odlišilo od revolucí v některých jiných zemích východního bloku.

---

Příčiny a pozadí

Pád komunistického režimu v Československu byl důsledkem kombinace vnitřních a vnějších faktorů:

Vnitřní faktory:
- Dlouhodobá nespokojenost: Hospodářská stagnace, nedostatek zboží, cenzura, nesvoboda, úpadek morálky a zhoršující se životní prostředí.
- Disent: I přes represe existovala organizovaná disidentská hnutí (např. Charta 77), která kritizovala režim a udržovala ideu svobody.
- Rostoucí společenské napětí: Zákroky proti menším demonstracím v průběhu roku 1988 a 1989 (např. Palachův týden) ukazovaly na zvyšující se odpor.
Vnější faktory:
- Perestrojka a Glasnosť: Reformy Michaila Gorbačova v Sovětském svazu oslabily sovětskou kontrolu nad satelitními státy.
- Pád Berlínské zdi: Pád Berlínské zdi 9. listopadu 1989 signalizoval, že Sovětský svaz nebude vojensky zasahovat proti změnám ve východním bloku.
- Revoluce v sousedních zemích: Pokojné i násilné změny režimů v Polsku, Maďarsku a NDR povzbudily československou opozici.

---

Klíčové události

17. listopad 1989 – Brutální zásah

Události začaly **pokojnou pietní demonstrací studentů** v Praze, která měla připomenout 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty a úmrtí studenta Jana Opletala.

**Albertov:** Demonstrace začala na Albertově, odkud se průvod přesunul na Vyšehrad.
**Národní třída:** Odtud se studenti vydali na pochod do centra města, avšak jejich cesta byla zablokována policejními jednotkami na Národní třídě.
**Policejní násilí:** Demonstrace byla brutálně potlačena zásahovými jednotkami SNB. Zraněny byly stovky lidí, což vyvolalo obrovskou vlnu nevole a solidarity v celé společnosti. Zpráva o smrti studenta Martina Šmída (která se později ukázala jako nepravdivá, ale v počátečních hodinách přispěla k mobilizaci) dramaticky urychlila vývoj událostí.

Vznik opozičních platforem a masové protesty

Následující dny po 17. listopadu byly ve znamení rychlé mobilizace a organizace:

**18. listopad:** Studenti v Praze vyhlásili **stávku**, ke které se okamžitě přidali herci a divadla, jež otevřela své scény pro veřejné diskuze s lidmi.
**19. listopad:** V Praze vzniká **Občanské fórum (OF)**, široká koalice opozičních sil, jehož hlavní postavou se stal Václav Havel. Na Slovensku vzniká obdobné hnutí **Verejnosť proti násiliu (VPN)**.
**20. – 26. listopad:** Na Václavském náměstí v Praze a na náměstí SNP v Bratislavě probíhaly **masivní a pokojné demonstrace**, na které se sjížděly statisíce lidí z celé republiky. Demonstranti skandovali hesla jako "Máme holé ruce!" a požadovali svobodu a konec totalitního režimu. Klíčovou roli sehrála Marta Kubišová a její Modlitba pro Martu.

Generální stávka a kapitulace režimu

**24. listopad:** Pod obrovským tlakem veřejnosti rezignovalo vedení KSČ, včetně generálního tajemníka Miloše Jakeše.
**27. listopad:** Proběhla **dvouhodinová generální stávka**, do které se zapojila drtivá většina obyvatel Československa. Tato akce, organizovaná Občanským fórem, jednoznačně potvrdila ztrátu legitimity komunistické strany a její izolaci.
**28. listopad:** Komunistická strana oznámila, že se **vzdá své vedoucí úlohy** v politickém systému a bude z ústavy vypuštěn článek o vedoucí úloze strany.
**10. prosinec:** Prezident Gustáv Husák jmenoval novou vládu národního porozumění, ve které měli nekomunisté většinu, a vzápětí rezignoval na svou funkci.

Zvolení Václava Havla prezidentem

**29. prosinec:** Federální shromáždění zvolilo **Václava Havla prezidentem Československa**. Tím byla Sametová revoluce symbolicky završena a započala nová éra demokratického Československa.

---

Klíčové osobnosti

Václav Havel: Přední disident, dramatik a mluvčí Charty 77. Symbol revoluce a první prezident postkomunistického Československa.
Alexander Dubček: Klíčová postava Pražského jara 1968, který se po letech ústrků vrátil do politiky a stal se předsedou Federálního shromáždění.
Marta Kubišová: Zpěvačka, jejíž píseň "Modlitba pro Martu" se stala jedním ze symbolů a hymnou revoluce.
Studenti a divadelníci: Jejich odvaha a rozhodnutí stávkovat a otevřít divadla pro debaty byly klíčové pro spuštění a šíření protestů.
Marián Čalfa: Slovenský politik, který sehrál klíčovou roli při vyjednávání s opozicí a hladkém předání moci.

---

Důsledky a význam

Sametová revoluce měla dalekosáhlé důsledky:

Konec totalitního režimu: Po 41 letech byla ukončena vláda jedné strany a nastolen demokratický a parlamentní systém.
Obnovení svobod: Občané získali svobodu slova, shromažďování, cestování, podnikání a další základní lidská práva.
Hospodářské reformy: Zahájen přechod od centrálně plánované ekonomiky k tržní ekonomice, spojený s privatizací státního majetku a restitucemi.
Rozdělení Československa: I přes počáteční sjednocení po revoluci, rozdílné politické a ekonomické aspirace vedly k pokojnému rozdělení Československa na Českou republiku a Slovensko k 1. lednu 1993.
Integrace do západních struktur: Otevřela se cesta k integraci do západních obranných a ekonomických aliancí, což vyústilo ve vstup do NATO v roce 1999 a do Evropské unie v roce 2004.
Mezinárodní inspirace: Sametová revoluce se stala inspirací pro pokojné změny v dalších postkomunistických zemích a ukázala sílu občanského odporu.

---

Vzpomínky v roce 2025

Den **17. listopadu** je v České republice státním svátkem, Dnem boje za svobodu a demokracii. V roce 2025 si Česká republika připomíná **36. výročí Sametové revoluce**. Každoročně se konají vzpomínkové akce, koncerty, výstavy a diskuze, zejména na Národní třídě v Praze a dalších symbolických místech, které připomínají události roku 1989 a zdůrazňují trvalý význam svobody a demokracie.

---

Související články

---

Externí odkazy