Význam (lingvistika)
Obsah boxu
| Význam (lingvistika) | |
|---|---|
| Soubor:Meaning linguistics concept.png | |
| Symbolické znázornění vztahu mezi slovem, pojmem a referentem. | |
| Obor | Lingvistika, Sémantika, Pragmatika, Filozofie jazyka, Sémiotika |
| Podstata | To, co jazyková jednotka (slovo, věta, text) reprezentuje nebo sděluje; vztah mezi jazykovým výrazem a mimo jazykovou skutečností (objektem, ideou, stavem věcí) |
| Související pojmy | Sémantika, Pragmatika, Slovo, Věta, Kontext, Reference, Pojem, Inference, Komunikace, Porozumění |
| Významné osobnosti | Ferdinand de Saussure, Charles Sanders Peirce, Ludwig Wittgenstein, Noam Chomsky, Charles W. Morris |
V lingvistice je význam klíčovým a složitým pojmem, který odkazuje na to, co jazyková jednotka – ať už slovo, spojení slov, věta nebo celý text – reprezentuje nebo sděluje. Jde o vztah mezi jazykovým výrazem (znakem) a mimo jazykovou skutečností (např. objektem, ideou, stavem věcí ve světě, na kterou se odkazuje, nebo s pojmem, který je v mysli).
Význam se studuje především v rámci sémantiky a pragmatiky.
---
Teorie a přístupy k významu
Existuje mnoho různých teorií a přístupů k významu, protože tento pojem je komplexní a lze jej zkoumat z různých perspektiv:
- Sémantika
- Sémantika se zabývá primárně doslovným nebo konvenčním významem jazykových jednotek. Rozlišuje se:
- Lexikální sémantika: Zabývá se významem slov a lexémů.
- Větná sémantika: Zabývá se významem vět a logickými vztahy mezi nimi.
- Příklad: Sémanticky slovo "kočka" odkazuje na konkrétní druh zvířete.
- Pragmatika
- Pragmatika zkoumá význam v kontextu jeho použití. Bere v úvahu, jak mluvčí používá jazyk k vyjádření záměru a jak jej posluchač interpretuje v dané situaci. Zahrnuje inference, kontextové informace a sociální normy.
- Příklad: Věta "Je mi zima" může mít kromě doslovného významu i pragmatický význam "Prosím, zavři okno."
- Strukturální lingvistika (např. Ferdinand de Saussure)
- Pro Saussura je jazykový znak složen ze dvou částí:
- Označující (signifier): Zvuková nebo grafická podoba slova (např. zvuk "strom").
- Označované (signified): Mentální reprezentace nebo pojem, který je se zvukem spojen (např. idea stromu).
- Vztah mezi označujícím a označovaným je arbitrární (libovolný) a význam je definován vztahy mezi znaky v rámci jazykového systému.
- Referenční teorie významu
- Tvrdí, že význam slova spočívá v objektu nebo entitě ve světě, na kterou odkazuje (její referent).
- Kritika: Ne všechna slova mají fyzické referenty (např. "láska", "jednorožec").
- Koncepční teorie významu
- Tvrdí, že význam spočívá v mentálních reprezentacích nebo pojmech, které jsou se slovem spojeny.
- Kritika: Jak můžeme zajistit, že mentální reprezentace jsou stejné pro všechny mluvčí?
- Teorie významu jako užití (např. Ludwig Wittgenstein)
- Ludwig Wittgenstein ve svých pozdějších pracích zastával názor, že význam slova není dán jeho referentem ani mentálním pojmem, nýbrž jeho použitím v jazykové hře a konkrétních sociálních kontextech. "Nevšímej si významu, všímej si užití."
---
Dělení významu
- Denotace / Sémantický význam
- Základní, doslovný, objektivní význam slova, který popisuje jeho referent nebo pojem. Jedná se o význam, který byste našli ve slovníku.
- Příklad: Denotativní význam slova "had" je "plaz s dlouhým, beznohým tělem".
- Konotace / Pragmatický význam
- Přidružené, emocionální, kulturní nebo asociativní významy, které se k slovu vážou nad rámec jeho denotace. Zahrnuje osobní asociace a kulturní kontext.
- Příklad: Konotativní význam slova "had" může být "zrádný", "nebezpečný" nebo "zlý", což je dáno jeho rolí v mýtech a kulturách.
---
Význam a komunikace
Význam je jádrem komunikace. Schopnost lidí úspěšně komunikovat závisí na tom, zda sdílejí podobné pochopení významu jazykových jednotek. Nedorozumění často vznikají, když mluvčí a posluchač přisuzují stejné jazykové jednotce odlišný význam, ať už na sémantické nebo pragmatické úrovni.
---
Pro laiky
Představte si význam' v lingvistice jako to, co se snažíte říct nebo pochopit, když používáte jazyk. Není to jen samotné slovo, ale to, co to slovo nebo věta v sobě nese za informace nebo pocit.
- **Příklad:**
** Když řeknete "kočka", význam je to zvíře se čtyřma nohama, chlupaté, co mňouká. (To je ten doslovný, "slovníkový" význam – v lingvistice se tomu říká **denotace** nebo **sémantika**). ** Ale když někdo řekne "Je to ale kočka!" o někom, kdo je krásný, význam není, že ten člověk je zvíře. Význam je zde spíše "ten člověk je atraktivní nebo šikovný". (To je ten význam, který závisí na kontextu a situaci – v lingvistice se tomu říká **konotace** nebo **pragmatika**).
Takže význam je to, co dělá jazyk smysluplným. Je to to, co nám umožňuje si navzájem rozumět a předávat si myšlenky a pocity pomocí slova a vět.
---
Odkazy
- Wikipedia: Sémantika
- Stanford Encyclopedia of Philosophy: Theories of Meaning (anglicky)
- Britannica: meaning (language) (anglicky)
---