Vědomosti

Vědomosti
	Soubor:Knowledge concept.png
	Symbolické znázornění vědomostí jako souboru informací.
Obor	Epistemologie, Filozofie, Informační věda, Kognitivní psychologie, Učení
Podstata	Ověřené informace, fakta, dovednosti nebo porozumění získané zkušeností nebo vzděláním; uvědomění nebo obeznámenost s něčím
Související pojmy	Informace, Data, Učení, Porozumění, Moudrost, Poznání, Dovednost, Paměť, Vzdělání, Zkušenost, Učení
Významné osobnosti	Platón, Aristotelés, John Locke, Immanuel Kant, René Descartes

Rozbalit box

Obsah boxu

Vědomosti (nebo také znalosti) jsou široký a komplexní pojem, který se v různých kontextech týká ověřených informací, faktů, dovedností nebo porozumění získaných zkušeností nebo vzděláním. Představují uvědomění nebo obeznámenost s něčím, což umožňuje jedinci nebo systému chápat svět a efektivně v něm jednat. Studium vědomostí je ústředním tématem epistemologie (teorie poznání) ve filozofii, ale i v kognitivní psychologii, informační vědě a umělé inteligenci.

---

Typy vědomostí

Vědomosti lze kategorizovat různými způsoby:

Explicitní (deklarativní) vědomosti:
Jedná se o vědomosti, které lze snadno artikulovat, formulovat a přenášet. Jsou to fakta, teorie, pravidla a postupy, které jsou často strukturovány a uloženy v dokumentech, databázích nebo učebnicích.
Příklad: Znám hlavní město Francie je Paříž. Vím, že Země obíhá kolem Slunce.

Implicitní (procedurální) vědomosti:
Jsou to vědomosti, které je obtížné artikulovat nebo přenášet, protože jsou často získány zkušeností a jsou hluboce zakořeněny v praktických dovednostech a intuici. Často se označují jako "know-how".
Příklad: Vím, jak jezdit na kolo. Vím, jak mluvit česky. (Ačkoliv vím pravidla gramatiky, samotná schopnost mluvit je implicitní vědomost).

Tacitní vědomosti:
Podobné implicitním, ale ještě hlouběji zakořeněné. Jsou to vědomosti, které jsou často nevědomé a osobní, obtížně sdílitelné. Jsou součástí naší osobnosti a způsobu, jak vnímáme svět.
Příklad: Vím, co je to spravedlnost, i když to nedokážu přesně definovat. Vím, kdy se podívat někomu do očí.

Apriorní vědomosti:
Vědomosti získané nezávisle na zkušenosti, často na základě logiky nebo rozumu.
Příklad: Vím, že $2 + 2 = 4$. Vím, že všechny svobodní mládenci jsou neoženatí.

A posteriori vědomosti:
Vědomosti získané na základě zkušenosti nebo empirického pozorování.
Příklad: Vím, že voda vře při 100 °C na úrovni mořské hladiny. Vím, že prší.

---

Vztah mezi daty, informacemi a vědomostmi

Často se rozlišuje hierarchie:

1. Data: Nezpracované fakta a čísla bez kontextu nebo významu. (Např. 25, Praha, červen) 2. Informace: Data, kterým byl přidán kontext a struktura, čímž získávají význam. Odpovídají na otázky kdo, co, kde, kdy. (Např. Teplota je 25 stupňů Celsia., Konference se koná v Praze v červnu.) 3. Vědomosti: Informace, které byly interpretovány, pochopeny a aplikovány v určitém kontextu. Odpovídají na otázky jak a proč. Vyžadují kognitivní procesy jako syntéza, analýza a hodnocení. (Např. Vím, jak nastavit termostat tak, aby udržoval příjemnou teplotu 25 stupňů., Vím, proč je Praha ideální místo pro konferenci v červnu.) 4. Moudrost: Nejvyšší úroveň, zahrnující schopnost aplikovat vědomosti s etickými zásadami, hodnotami a dlouhodobou perspektivou.

---

Získávání a správa vědomostí

Vědomosti se získávají různými způsoby:

Vzdělání a učení: Formalizované procesy ve školách, univerzitách a kurzech.
Zkušenost: Praktické činnosti a interakce se světem.
Výzkum: Systematické hledání nových faktů a porozumění.
Komunikace: Sdílení informací a vědomosti mezi lidmi.

V moderní informační společnosti hraje klíčovou roli řízení vědomostí (Knowledge Management), což je systematický proces identifikace, shromažďování, organizace, ukládání, sdílení a využití vědomosti v organizaci.

---

Vědomosti ve filozofii (epistemologie)

Epistemologie je odvětví filozofie, které se zabývá teorií poznání. Klade si otázky jako:

Co jsou vědomosti?
Jaké jsou zdroje vědomosti?
Jak můžeme ospravedlnit naše vědomosti (tj. jak víme, že něco víme)?
Jaký je rozsah a omezení našeho poznání?

Jedna z klasických definic vědomosti pochází od Platóna, který ji popsal jako "zdůvodněné pravdivé přesvědčení" (justified true belief). Tato definice naznačuje, že k tomu, abychom něco věděli, musíme: 1. Věřit, že to je pravda. 2. Být si jistí, že je to skutečně pravda. 3. Mít pro své přesvědčení dobré důvody nebo zdůvodnění.

---

Pro laiky

Představte si vědomosti (nebo znalosti) jako všechno, co víte a chápete o světě kolem sebe. Není to jenom soubor faktů (to jsou spíš informace), ale je to i to, jak se ta fakta propojují, proč něco funguje, a jak je můžete použít.

**Příklad:**

 ** Data: "25", "slunce", "hřeje"
 ** Informace: "Slunce hřeje, a proto je dnes 25 stupňů Celsia."
 ** Vědomosti: "Vím, že když Slunce hřeje silně (a je 25 stupňů), měl bych si vzít lehké oblečení a pít dostatek vody, abych se nepřehřál, protože chápu, jak vysoká teplota ovlivňuje lidské tělo."

- Vědomosti jsou to, co vám umožňuje přemýšlet, řešit problémy a dělat chytrá rozhodnutí.** Získáváme je učením ve škole, čtením knih, sledováním zpráv, ale i z vlastní zkušenosti – když se něco naučíme praxí. Vědomosti jsou klíčem k tomu, abychom se mohli v životě orientovat a posouvat se dopředu.

---

Odkazy

---

Kategorie