Přeskočit na obsah

Velkomoravská říše

Z Infopedia
Verze z 2. 6. 2025, 18:37, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Státní útvar | název = Velkomoravská říše | obrázek = Great Moravia.png | popisek = Pravděpodobné území Velkomoravské říše v době jejího největšího rozsahu | období = První třetina 9. století – počátek 10. století | hlavní město = Nejednoznačné, pravděpodobně Mikulčice, Staré Město (Valy u Uherského Hradiště) | jazyky = Staroslo…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Státní útvar

Velkomoravská říše (latinsky Magna Moravia) byl nejvýznamnější raně středověký státní útvar západních Slovanů ve střední Evropě. Existovala zhruba od první třetiny 9. století do počátku 10. století a na krátkou dobu se stala regionální velmocí. Je považována za jeden z předchůdců českého a slovenského státu.

Historie a vývoj

Kořeny Velké Moravy sahají do počátku 9. století, kdy došlo ke sjednocení slovanských kmenů na území dnešní Moravy a části Slovenska.

  • Vznik (počátek 9. století): Moravské knížectví (pod vládou knížete Mojmíra I.) a Nitranské knížectví (pod vládou knížete Pribina) byly hlavními celky. V roce 833 Mojmír I. vyhnal Pribinu z Nitry a sjednotil obě knížectví pod svou vládou, čímž položil základy Velké Moravy.
  • Rozkvět za Rastislava (846–870): Kníže Rastislav usiloval o nezávislost na Východofranské říši a hledal podporu na Byzanci. V roce 863 pozval Konstantina (Cyrila) a Metoděje z Byzance, aby šířili křesťanství ve staroslověnštině a vytvořili hlaholici (první slovanské písmo). To mělo zásadní význam pro rozvoj kultury a nezávislosti.
  • Vrchol za Svatopluka (871–894): Za vlády knížete Svatopluka I. dosáhla Velká Morava svého největšího územního rozsahu a politické moci. K říši byla připojena česká knížectví, Lužice, Slezsko, Malopolsko a Panonie. Svatopluk vedl úspěšné boje proti Frankům a říše se stala mocným regionálním hráčem. Byla uznána papežem, který udělil Metodějovi arcibiskupský titul.
  • Úpadek a zánik (po 894): Po Svatoplukově smrti v roce 894 začala říše upadat v důsledku vnitřních sporů mezi jeho syny a rostoucího tlaku Maďarů, kteří se usadili v Panonii. Kolem roku 907 byla Velkomoravská říše definitivně rozvrácena maďarskými vpády. Její území bylo rozděleno mezi nově se formující české knížectví a uherské knížectví.

Společnost a kultura

Velkomoravská říše byla raně feudálním státem s rozvinutou hradskou soustavou (např. Mikulčice, Staré Město, Pohansko).

Význam

Velkomoravská říše je klíčovým obdobím v dějinách Slovanů ve střední Evropě.

  • Státnost: Byla prvním větším státním útvarem na území dnešního Česka a Slovenska a důležitým milníkem v jejich státotvorném vývoji.
  • Křesťanství a kultura: Cyrilo-metodějská misie zavedla křesťanství a slovanskou liturgii, čímž položila základy slovanské kultury a písemnictví, které ovlivnily i české země a další slovanské národy (zejména jižní a východní Slovany).
  • Právní systém: Byl vytvořen první slovanský zákoník, Zákon sudnyj ljudem.

Pro laiky

Představte si, že kdysi dávno, ještě před králi a princeznami, existovala na území naší Moravy a části Slovenska taková velká a důležitá země, které se říkalo **Velká Morava**. Byl to vlastně takový první velký stát našich předků, Slovanů. Vládli mu knížata jako Rastislav nebo slavný Svatopluk, za kterého byla Velká Morava nejsilnější. Nejdůležitější ale je, že sem z daleké Byzance přišli dva učenci, Cyril a Metoděj. Ti přinesli křesťanství, ale hlavně vymysleli speciální písmo pro Slovany (říká se mu hlaholice) a přeložili do slovanského jazyka (staroslověnštiny) Bible a církevní texty. To bylo něco jako když dostanete svůj vlastní jazyk a knížky! Díky nim se na Velké Moravě rozvíjela kultura a vzdělanost. I když Velká Morava nakonec zanikla kvůli nájezdům Maďarů, to, co nám odkázali Cyril a Metoděj, žije dál.

Externí odkazy

Kategorie