Volební právo žen
Obsah boxu
| Volební právo žen | |
|---|---|
| Soubor:WomensSuffrageParade1913.jpg | |
| Průvod sufražetek ve Washingtonu D.C. v roce 1913 | |
| Typ | Politické právo |
| Definice | Právo žen volit a být voleny do politických funkcí |
| Klíčové aspekty | Sufražetky, všeobecné volební právo, rovnost před zákonem, občanství |
| Význam | Zásadní krok k rovnosti pohlaví a plné účasti žen ve politice |
| Historie | Součástí první vlny feminismu, dosaženo v průběhu 19. a 20. století |
Volební právo žen je právo žen volit a být voleny do politických funkcí. Historicky bylo toto právo ženám odpíráno a jeho získání představovalo jeden z hlavních cílů první vlny feminismu a klíčový milník v boji za ženská práva a rovnost pohlaví.
Historie boje za volební právo žen
Boj za volební právo žen byl dlouhý a často tvrdý, zahrnující petice, protesty, demonstrace a občanskou neposlušnost.
- Rané snahy (18. a 19. století): Myšlenka na zapojení žen do politiky se objevila již v době osvícenství. První petice za volební právo žen byly podány v 19. století, zejména v Velké Británii a USA. Zastánci volebního práva žen byli často označováni jako sufražistky (od anglického suffrage – volební právo) a radikálnější z nich jako sufražetky.
- První úspěchy (konec 19. století): Některé země a regiony začaly udělovat ženám omezené volební právo (např. pouze na komunální úrovni nebo pro majetné ženy).
* Nový Zéland (1893): Jako první suverénní stát na světě udělil ženám plné volební právo (aktivní, tj. právo volit). * Finsko (1906): První evropská země, která udělila ženám jak aktivní, tak pasivní volební právo (právo být voleny).
- Rozšíření po první světové válce (počátek 20. století): První světová válka sehrála klíčovou roli v urychlení procesu. Ženy převzaly mnoho rolí mužů na frontě a v průmyslu, čímž prokázaly svou schopnost a nezbytnost pro společnost. Po válce se mnoho zemí rozhodlo udělit ženám volební právo:
* Velká Británie (1918): Omezené volební právo, plné v roce 1928. * USA (1920): 19. dodatek k ústavě zajistil ženám volební právo po celých USA. * Československo (1918): Nově vzniklé Československo patřilo mezi progresivní země a zakotvilo rovnost volebního práva pro ženy v ústavě z roku 1920.
- Globální rozšíření (polovina a konec 20. století): V průběhu 20. století se volební právo žen rozšířilo do většiny zemí světa, často v souvislosti s dekolonizací a rostoucím uznáním lidských práv.
- Pozdní udělení práva: Některé země udělily volební právo ženám až relativně pozdě, například Švýcarsko (1971) nebo Saúdská Arábie (2015, i když s omezeními).
Význam volebního práva žen
Získání volebního práva mělo dalekosáhlý význam pro ženy a celou společnost:
- Politická rovnost: Znamenalo uznání žen jako plnohodnotných občanek s právem ovlivňovat politiku své země.
- Změna legislativy: Dalo ženám možnost volit zástupce, kteří prosazovali legislativu zlepšující ženská práva v dalších oblastech (např. vzdělání, práce, rodinné právo).
- Zvýšení politické účasti: Postupně vedlo k většímu zastoupení žen v parlamentech a na dalších politických pozicích, i když plné rovnosti v zastoupení ještě nebylo dosaženo.
- Posílení ženských práv obecně: Volební právo bylo katalyzátorem pro další boj za rovnost ve všech aspektech života.
Volební právo žen je dnes ve většině zemí světa považováno za samozřejmost, ale jeho historie připomíná důležitost neustálého boje za lidská práva a rovnost.
Pro laiky
Představte si, že jsou volby a vy byste nemohli jít volit jen proto, že jste žena! Dneska se nám to zdá divné, ale kdysi dávno to tak bylo. Volební právo žen je právě to, že i ženy mohou jít volit a rozhodovat tak o tom, kdo bude vládnout naší zemi. Mohou taky samy kandidovat do voleb.
Dlouhá léta mohly volit jen muži. Ženy se ale s tím nechtěly smířit. Začaly bojovat, protestovat a chtít, aby měly stejná práva jako muži. Těmto bojovnicím se říkalo třeba sufražetky.
První země, která dovolila ženám volit, byl Nový Zéland v roce 1893. Pak se k němu přidávaly další země. Velký zlom nastal po první světové válce, protože ženy během války dělaly spoustu důležitých prací, které dříve dělali muži. Ukázaly, že jsou stejně schopné. I naše Československo bylo hodně moderní a dalo ženám právo volit hned po svém vzniku v roce 1918.
Díky tomu, že ženy získaly volební právo, mohou ovlivňovat, kdo bude sedět v parlamentu a jaké zákony se budou schvalovat. To jim pomohlo bojovat i za další ženská práva, jako je právo na vzdělání nebo právo na stejnou práci za stejné peníze. Dnes už je volební právo žen ve většině zemí samozřejmostí, ale je důležité si pamatovat, že to nebyl dar, ale výsledek dlouhého a statečného boje.