Vědomí
Obsah boxu
| Vědomí |
|---|
Vědomí je jedním z nejzáhadnějších a nejdiskutovanějších konceptů v filozofii a vědě. Obecně se odkazuje na stav uvědomění si sebe sama a svého okolního prostředí. Zahrnuje subjektivní zkušenost, vnímání, myšlení, emoce, paměť a sebeuvědomění. Je to to, co nám umožňuje prožívat svět z první osoby a mít pocit "já". Otázka, jak fyzické procesy v mozku vedou k subjektivní zkušenosti, je známá jako "těžký problém vědomí".
---
Klíčové aspekty vědomí
Vědomí je komplexní fenomén, který lze rozdělit na několik komponent:
- Bdělost (Arousal): Stav probuzení a schopnosti reagovat na stimuly. Je to základní úroveň vědomí, ale sama o sobě nezaručuje obsah vědomí.
- Obsah vědomí (Content of Consciousness): Specifické myšlenky, pocity, vnímání a vzpomínky, které jsou přítomny v našem vědomí v daném moment.
- Sebeuvědomění (Self-awareness): Schopnost reflexe nad vlastním já, identitou a existence. To je to, co nás odlišuje od mnoha jiných organismů.
- Subjektivita: Vědomí je vždy prožíváno z první osoby a je jedinečné pro každého jedince. To, jak vnímám červenou barvu, je moje subjektivní zkušenost (viz kvalia).
- Intencionalita: Vědomí je vždy o něčem; je zaměřeno na objekty nebo myšlenky.
- Fenomenální vědomí (Phenomenal Consciousness): Prožívání smyslových dat a pocitů – to, "jaké to je" něco prožívat.
- Přístupové vědomí (Access Consciousness): Schopnost zpracovávat informace a používat je pro uvažování, rozhodování a verbální reportování.
---
Filozofické pohledy na vědomí
Filozofie mysli nabízí různé teorie a koncepce vědomí:
Dualismus
Předpokládá, že mysl (a tím i vědomí) a tělo (fyzický mozek) jsou dvě základní a odlišné substance.
- Substanční dualismus (Descartes): Descartes tvrdil, že mysl je nemateriální substance (*res cogitans*), která je odlišná od materiálního těla (*res extensa*), ale interaguje s ním.
- Vlastnostní dualismus: Tvrdí, že ačkoli existuje pouze jedna substance (fyzická), existují dva základní typy vlastností – fyzické a mentální (vědomé), které nelze redukovat na sebe navzájem.
Monismus
Tvrdí, že existuje pouze jeden základní typ substance nebo skutečnost.
- Fyzikalismus/Materialismus: Vědomí je produktem nebo vedlejším produktem fyzických procesů v mozku. Existuje pouze fyzická realita.
- Teorie identity mysli a mozku: Mentální stavy jsou identické s určitými mozkovými stavy.
- Funkcionalismus: Mentální stavy jsou definovány svými funkcemi (jejich vztahem ke vstupům, výstupům a dalším mentálním stavům), nikoli jejich fyzická realizací. To umožňuje, aby vědomí existovalo i v nefyzických systémech (např. umělá inteligence).
- Emergentismus: Vědomí je emergentní vlastnost složitých neurobiologických systémů (mozku), která se objevuje na vyšší úrovni organizace, aniž by byla přímo redukovatelná na jednotlivé částice.
- Idealismus: Tvrdí, že realita je primárně mentální nebo duchovní, a fyzický svět je produktem mysli nebo vědomí.
- Neutralismus (Russell, Spinoza): Předpokládá, že existuje jedna základní substance, která není ani mentální, ani fyzická, ale základem obou.
---
Neurověda a kognitivní věda
Tyto obory se snaží porozumět vědomí z empirického hledisko.
- Koreláty vědomí (Neural Correlates of Consciousness - NCC): Neurovědci hledají specifické mozkové aktivity a oblasti, které jsou systematicky spojeny s vědomými zkušenostmi.
- Integrace informací: Některé teorie předpokládají, že vědomí vzniká z integrace informací z různých mozkových oblastí.
- Global Workspace Theory (Bernard Baars): Navrhuje, že vědomí je jako globální pracovní prostor v mozku, kam jsou informace vysílány a stávají se tak dostupné širokému spektru kognitivních procesů.
- Predictive Coding: Teorie, která naznačuje, že mozek neustále vytváří predikce o okolním světě a aktualizuje je na základě smyslových dat. Vědomí by mohlo být spojeno s procesem minimalizace predikčních chyb.
---
Změněné stavy vědomí
Vědomí není konstantní stav, ale může se měnit.
- Spánek a sny: Během spánku se úroveň bdělosti mění, a ve snech prožíváme specifické stavy vědomí.
- Kóma a vegetativní stav: Stavy s výrazně sníženou úrovní bdělosti a/nebo obsahu vědomí.
- Hypnóza: Změněný stav vědomí charakterizovaný zvýšenou sugestibilitou.
- Meditace a mystické zážitky: Stavy, které mohou vést k hlubokému klidu, jednotě nebo transcendentním zkušenostem.
- Účinky psychoaktivních látek: Drogy mohou výrazně měnit vnímání, myšlení a pocity, což vede ke změněným stavům vědomí.
---
Hard problem of consciousness (Těžký problém vědomí)
Termín zavedený Davidem Chalmersem odkazuje na výzvu vysvětlit, proč a jakou formou se fyzické procesy v mozku promítají do subjektivní zkušenosti a kvalia (např. proč vidíme červenou barvu jako červenou, a ne jen jako specifickou mozkovou aktivitu). Je to kontrast k "lehkým problémům", které se týkají vysvětlení kognitivních funkcí (např. vnímání, paměť, učení).
---
Vědomí pro laiky
Představte si, že spíte a najednou se probudíte. Když spíte, nejste si moc vědomi, co se děje kolem vás. Ale když se probudíte, najednou víte, kde jste, co slyšíte, co cítíte. Můžete si vzpomenout na včerejšek a přemýšlet o tom, co budete dělat zítra.
Tak tohle celé, ten pocit, že jste "tady a teď", že vnímáte svět kolem sebe, že máte myšlenky a pocity, a že si uvědomujete sami sebe – to je vědomí.
Je to jako takové světlo, které vám svítí uvnitř hlavy a ukazuje vám svět a vás samotné. A i když ho všichni máme, vědci a filozofové pořád ještě úplně nevědí, jak a proč vlastně funguje. Je to jedna z největších záhad na světě.
---
Externí odkazy
- Stanford Encyclopedia of Philosophy - Consciousness (anglicky)
- Britannica - Consciousness (anglicky)
- Internet Encyclopedia of Philosophy - Consciousness (anglicky)
- David Chalmers - Hard Problem of Consciousness (anglicky)
---