Poznání

Poznání
	Soubor:Epistemology concept.png
	Symbolické znázornění poznání.
Obor	Epistemologie, Filozofie mysli, Kognitivní věda, Psychologie
Podstata	Osvojené informace, znalosti, dovednosti a rozum získané skrze zkušenost, vzdělání nebo rozum
Související pojmy	Pravda, Víra, Ospravedlnění, Skepticismus, Vnímání, Pochopení, Znalost
Osobnosti	Platón, René Descartes, John Locke, David Hume, Immanuel Kant, Bertrand Russell, Ludwig Wittgenstein

Rozbalit box

Obsah boxu

Poznání je široký a komplexní pojem, který se v filozofii a vědě týká osvojení a porozumění informacím, znalostem, dovednostem a rozumu získaným skrze zkušenost, vzdělání, rozum nebo sebepozorování. V epistemologii, což je odvětví filozofie, které se poznáním zabývá, je poznání často definováno jako ospravedlněná pravdivá víra. To znamená, že abychom něco mohli považovat za poznání, musí být splněny tři podmínky: 1. Jedinec musí dané tvrzení věřit. 2. Dané tvrzení musí být pravdivé. 3. Jedinec musí mít pro svou víru ospravedlnění (dobré důvody, důkazy nebo argumenty).

---

Typy poznání

Poznání lze rozdělit do několika kategorií:

Propoziční poznání (vědění že): Znalost faktů nebo výroků. Například „vím, že Země obíhá kolem Slunce“. Toto je nejčastěji studovaný typ poznání v epistemologii.
Procedurální poznání (vědění jak): Znalost dovedností nebo schopností. Například „vím, jak jezdit na kole“ nebo „vím, jak hrát na klavír“. Nejde o deklarativní znalost, ale o praktickou dovednost.
Seznámenostní poznání (vědění koho/co): Znalost něčeho nebo někoho prostřednictvím přímé zkušenosti nebo seznámení. Například „znám Paříž“ (byl jsem tam) nebo „znám Jana Nováka“.

---

Zdroje poznání

Filozofie identifikuje několik hlavních zdrojů poznání:

Empirismus (smyslová zkušenost): Poznání je získáváno prostřednictvím smyslů a pozorování světa. Zastánci jako John Locke a David Hume tvrdili, že mysl je na počátku "tabula rasa" (nepopsaná deska) a veškeré poznání pochází ze zkušenosti.
Racionalismus (rozum): Poznání je primárně získáváno prostřednictvím rozumu, logického odvození a intuice. René Descartes je prominentním racionalistou, který se snažil poznání vybudovat na nezpochybnitelných axiomech rozumu.
Svědectví: Poznání získané od jiných lidí, ať už prostřednictvím komunikace, vzdělání, knih nebo médií. Většina našeho poznání je ve skutečnosti svědeckého charakteru.
Introspekce: Poznání o vlastních vnitřních mentálních stavech, myšlenkách, pocitech a emocích.
Paměť: Udržování a uchovávání dříve získaného poznání.

---

Teorie poznání (Epistemologie)

Epistemologie je základní odvětví filozofie, které se zabývá:

Povahou poznání: Co to znamená něco poznat?
Rozsahem poznání: Co všechno můžeme poznat a co je za hranicemi našeho poznání?
Omezení poznání: Jaké jsou limity lidského poznání?
Ospravedlněním poznání: Jakými způsoby můžeme ospravedlnit naše víry jako pravdivé? (Např. fundacionalismus, koherentismus, reliabilismus).
Skepticismus: Filozofický směr, který zpochybňuje možnost jistého poznání. Zastánci skepticismu tvrdí, že nemůžeme mít jistotu o ničem, nebo že veškeré naše poznání je iluzorní.

---

Poznání a pravda

Pravda je klíčovým prvkem definice poznání. Abyste něco poznali, musí to být pravda. Nicméně, co je pravda, je samo o sobě komplexní filozofickou otázkou:

Korespondenční teorie pravdy: Pravda je shoda mezi výrokem a realitou.
Koherenční teorie pravdy: Pravda je konzistence výroku s ostatními pravdivými výroky v daném systému.
Pragmatická teorie pravdy: Pravda je to, co je užitečné nebo funguje v praxi.

---

Poznání v kognitivní vědě a psychologii

V kognitivní vědě a psychologii se poznání studuje z empirické a experimentální perspektivy. Zkoumá se, jak mozek získává, zpracovává, ukládá a využívá informace. Zde se pozornost soustředí na učení, paměť, řešení problémů, jazyk a rozhodování.

---

Pro laiky

Představte si poznání jako něco, co víte a čemu věříte, že je to pravda, a navíc máte dobrý důvod tomu věřit. Není to jen "hádat" nebo "myslet si", ale mít to podložené.

Příklad:

Když řeknete: "Vím, že sníh je bílý." – Toto je poznání, protože to vidíte (zkušenost), věříte tomu, že je to pravda, a můžete to ospravedlnit pozorováním.
Když řeknete: "Vím, že Praha je hlavní město Česka." – Věříte tomu, je to pravda, a máte to ospravedlněné tím, že jste se to naučili ve škole nebo jste si to ověřili.

Filozofové se ptají na takové otázky, jako:

Jak vůbec něco poznáme? (Zkušeností? Rozumem? Od druhých?)
Můžeme si být jistí, že to, co si myslíme, že víme, je opravdu pravda?
Co když se pleteme?

Zkrátka, poznání je víc než jen víra; je to víra, která je správná a má pevné základy. Je to to, co nám pomáhá orientovat se ve světě a činit rozhodnutí.

---

Odkazy

---

Kategorie