Alí ibn Abí Tálib

Alí ibn Abí Tálib
	Abū al-Ḥasan ʿAlī ibn Abī Ṭālib
	Soubor:Ali Ibn Abi Talib by H. Seba.jpg
	Kaligrafické ztvárnění jména Alí
Titul	4. chálífa Rášidského chalífátu; 1. imám ší'itského islámu
Období vlády	656–661 n. l.
Předchůdce	Uthmán ibn Affán
Nástupce	Hasan ibn Alí (jako imám a krátce jako chalífa); Mu'ávija I. (jako chalífa Umajjovců)
Datum narození	cca 600 nebo 601
Místo narození	Ka'ba, Mekka
Datum úmrtí	29. ledna 661
Místo úmrtí	Kúfa, Irák
Místo pohřbení	Mešita imáma Alího, Nadžaf, Irák
Dynastie	Hášimovci
Otec	Abú Tálib ibn Abd al-Muttalib
Matka	Fátima bint Asad
Manželka/y	Fátima az-Zahra a další
Děti	Hasan ibn Alí, Husajn ibn Alí, Zajnab bint Alí, Muhammad ibn al-Hanafíja a další
Náboženství	Islám

Rozbalit box

Obsah boxu

Alí ibn Abí Tálib (arabsky: علي بن أبي طالب; * kolem roku 601, Mekka – † 29. ledna 661, Kúfa) byl bratranec a zeť islámského proroka Muhammada, čtvrtý a poslední z chálífů správně vedených v sunnitské tradici a první imám v ší'itské tradici. Jeho osoba a nástupnictví po Muhammadovi představují ústřední bod rozkolu mezi sunnity a ší'ity, dvou největších větví islámu.

Pro ší'ity je Alí právoplatným a Bohem určeným nástupcem Muhammada, zatímco sunnité jej ctí jako významného společníka Proroka a čtvrtého vůdce muslimské obce. Byl manželem Muhammadovy dcery Fátimy a otcem jeho jediných přeživších mužských potomků, Hasana a Husajna. Je uctíván pro svou moudrost, odvahu, spravedlnost a hlubokou zbožnost.

📜 Život

👶 Dětství a mládí

Alí se narodil v Mekce uvnitř samotné Ka'by, což je v islámské tradici považováno za jedinečnou a velkou poctu. Jeho otcem byl Abú Tálib ibn Abd al-Muttalib, strýc proroka Muhammada a vůdce klanu Hášimovci. Jeho matkou byla Fátima bint Asad. V době ekonomických potíží v Mekce se mladého Alího ujal Muhammad a jeho manželka Chadídža, aby ulehčili Abú Tálibovi, který měl velkou rodinu. Alí tak vyrůstal přímo v Muhammadově domácnosti.

Když Muhammad obdržel první božské zjevení a začal kázat islám, Alí byl jedním z prvních, kdo jeho poselství přijal. Podle většiny zdrojů byl prvním mužem (a druhým člověkem po Chadídže), který konvertoval k islámu, a to ve věku přibližně deseti let. Během perzekuce muslimů v Mekce stál pevně po Muhammadově boku. Proslul svým hrdinským činem během hidžry (přesídlení) do Medíny, kdy se v Muhammadově posteli vydával za Proroka, aby zmátl vrahy, kteří ho plánovali zabít, a umožnil tak Muhammadovi bezpečný útěk.

🤝 Vztah s prorokem Muhammadem

Po přesídlení do Medíny se Alího vztah s Muhammadem ještě více prohloubil. Oženil se s Muhammadovou nejmladší dcerou Fátimou, s níž měl syny Hasana a Husajna, kteří jsou klíčovými postavami ší'itského islámu.

Alí se projevil jako výjimečný válečník a stratég v klíčových bitvách raného islámu:

Bitva u Badru (624): Vynikl v soubojích jeden na jednoho a významně přispěl k drtivému vítězství muslimů.
Bitva u Uhudu (625): I přes porážku muslimů statečně bránil zraněného Muhammada.
Bitva v Příkopu (627): Zabil legendárního nepřátelského šampiona a pozvedl morálku obránců Medíny.
Bitva u Chajbaru (628): Podle tradice vyvrátil bránu pevnosti a vedl muslimy k rozhodujícímu vítězství.

Ší'ité kladou zvláštní důraz na událost u Ghadír Chúmm, kde Muhammad krátce před svou smrtí pronesl větu: "Komu jsem já pánem (maulá), tomu je i Alí jeho pánem." Ší'ité to interpretují jako jasné jmenování Alího svým nástupcem, zatímco sunnité to považují za výraz úcty a přátelství.

🕌 Období prvních tří chalífů

Po Muhammadově smrti v roce 632 se muslimská obec ocitla v krizi ohledně nástupnictví. Zatímco Alí a jeho nejbližší připravovali Prorokův pohřeb, skupina starších společníků zvolila za prvního chalífu Abú Bakra. Alí a jeho stoupenci (Ší'at Alí – Strana Alího) věřili, že nástupnictví náleží jemu na základě pokrevní příbuznosti a Muhammadových pokynů. Alí však, aby zabránil rozkolu v mladé muslimské komunitě, nakonec Abú Bakrovi přísahal věrnost.

Během vlády Abú Bakra, Umara i Uthmána se Alí držel spíše v pozadí politického dění, ale působil jako respektovaný rádce v právních a náboženských otázkách.

👑 Chalífát (656–661)

V roce 656 byl třetí chalífa Uthmán ibn Affán zavražděn vzbouřenci v Medíně. V nastalém chaosu byl Alí přesvědčen, aby přijal titul chalífy. Jeho vláda však byla od počátku poznamenána hlubokou politickou krizí a vnitřními konflikty, které jsou souhrnně označovány jako První fitna (první islámská občanská válka).

⚔️ První fitna

Jeho autoritu okamžitě zpochybnili někteří vlivní společníci Proroka. Požadovali potrestání Uthmánových vrahů, což Alí považoval za obtížné provést okamžitě kvůli nestabilní situaci.

Bitva velblouda (656): Proti Alímu se postavila skupina vedená Muhammadovou vdovou Áišou a dalšími společníky. Alí v této bitvě u Basry zvítězil.
Bitva u Siffínu (657): Největší výzvou pro Alího autoritu byl Mu'ávija, guvernér Sýrie a příbuzný zavražděného Uthmána. Jejich armády se střetly u Siffínu. Když Alího vojsko získávalo převahu, Mu'ávijovi vojáci na své kopí napíchli stránky Koránu a vyzvali k arbitráži podle Božího slova. Alí s arbitráží pod nátlakem části své armády souhlasil.

Rozhodnutí přijmout arbitráž vedlo k odštěpení radikální skupiny z Alího armády, kteří byli známí jako Cháridžovci. Prohlašovali, že "soud náleží pouze Bohu" a obvinili Alího, Mu'áviju i arbitry z odpadlictví. Alí je následně porazil v bitvě u Nahrawánu (658), ale jejich hnutí přežilo. Arbitráž mezi Alím a Mu'ávijou nakonec selhala a zanechala islámskou obec rozdělenou.

🗡️ Atentát a smrt

V roce 661, během ranní modlitby v mešitě v Kúfě (jeho hlavním městě), byl Alí napaden cháridžovcem jménem Abd al-Rahmán ibn Muldžam. Ten ho udeřil do hlavy mečem napuštěným jedem. Alí na následky zranění o dva dny později zemřel. Před smrtí údajně nařídil, aby s jeho vrahem bylo zacházeno spravedlivě a aby byl popraven stejným způsobem, jakým útočil on.

Alí byl pohřben na tajném místě, aby se zabránilo znesvěcení jeho hrobu. Později bylo místo odhaleno a dnes se zde nachází město Nadžaf v Iráku s velkolepou svatyní, která je jedním z nejposvátnějších poutních míst pro ší'itské muslimy.

🕌 Význam v islámu

☀️ Pohled sunnitského islámu

Sunnité považují Alího za čtvrtého a posledního ze "správně vedených chalífů" (al-chulafá' ar-rášidún). Je vysoce ceněn pro svou blízkost k Prorokovi, své znalosti Koránu a islámského práva, svou zbožnost a odvahu. Jeho vláda je však vnímána jako období plné zmatků a vnitřních sporů, které ukončily "zlatý věk" Rášidského chalífátu. Jeho výroky a kázání jsou respektovaným zdrojem moudrosti.

🌙 Pohled ší'itského islámu

Pro ší'ity je Alí ústřední postavou hned po Muhammadovi. Věří, že byl Bohem určeným nástupcem (imámem) a že první tři chalífové si jeho pozici uzurpovali. Je považován za neomylného vůdce a prvního z dvanácti imámů, kteří jsou duchovními a politickými dědici Proroka. Jeho postavení je zakotveno v ší'itském vyznání víry (šaháda). Je vnímán jako "brána k městu vědění", kterým byl sám Muhammad.

📖 Dědictví a odkaz

Alího odkaz je nesmírný a trvalý. Jeho potomci přes Hasana a Husajna jsou známi jako sajjidové nebo šarífové a těší se zvláštní úctě v muslimském světě.

Nahdž al-balágha (Cesta výmluvnosti): Sbírka jeho kázání, dopisů a výroků, která je po Koránu a hadísech jedním z nejvýznamnějších literárních a filozofických děl v ší'itském islámu a je ceněna i sunnity.
Súfismus: Většina súfijských mystických řádů odvozuje svůj duchovní řetězec (silsila) přes Alího až k proroku Muhammadovi.
Symbol spravedlnosti: Alí je v celém islámském světě vnímán jako archetyp spravedlivého vládce, který se staral o chudé a utlačované.

🤔 Pro laiky

Představte si, že zemře zakladatel velkého hnutí a neurčí písemně svého nástupce. Část jeho následovníků si myslí, že vůdcem by se měl stát ten nejzkušenější a nejrespektovanější ze starších členů, zvolený komunitou. To je v zásadě sunnitský pohled, který vedl k volbě Abú Bakra, Umara a Uthmána.

Jiná část následovníků je přesvědčena, že vůdcovství má zůstat v rodině zakladatele, protože jeho nejbližší příbuzný (v tomto případě bratranec a zeť Alí) nejlépe zná jeho původní vizi a má k tomu i duchovní předpoklady. To je v zásadě ší'itský pohled.

Celý rozkol mezi sunnity a ší'ity tedy pramení z neshody o tom, kdo měl být prvním vůdcem po Muhammadovi. Pro sunnity byl Alí čtvrtým v řadě, pro ší'ity měl být prvním. Tato jediná historická událost formovala dvě odlišné teologické, právní a kulturní tradice v rámci islámu, které přetrvávají dodnes.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025