Přeskočit na obsah

Štěnice

Z Infopedia
Verze z 25. 5. 2025, 01:29, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox hmyz | název = Štěnice postelní | obrázek = Štěnice_postelní_dospělec.jpg | popisek = Dospělá štěnice postelní (''Cimex lectularius'') | říše = Živočichové (Animalia) | kmen = Členovci (Arthropoda) | třída = Hmyz (Insecta) | řád = Polokřídlí (Hemiptera) | podřád = Ploštice (Heteroptera) | čeleď = Štěnicovití (Cimicidae) | rod = ''Cimex'' | druh = ''Cimex lect…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox hmyz

Štěnice (řád Heteroptera, čeleď Cimicidae) jsou skupina parazitického hmyzu, který se živí krví teplokrevných živočichů, včetně člověka. Nejznámějším a nejrozšířenějším druhem v lidských obydlích je **štěnice postelní** (Cimex lectularius). V posledních desetiletích zažívají štěnice celosvětový comeback a stávají se stále větším problémem v domácnostech, ubytovacích zařízeních i na veřejných místech.

Popis

Štěnice jsou bezkřídlý hmyz s typicky plochým, oválným tělem, které jim umožňuje snadno se ukrývat v úzkých štěrbinách.

Vzhled

Dospělé štěnice postelní jsou přibližně 4–7 mm dlouhé a 2,5–4 mm široké. Před nasátím krve mají světle hnědou až červenohnědou barvu a jejich tělo je výrazně zploštělé. Po nasátí se jejich tělo zvětší, zakulatí a získá tmavě červenou až černou barvu. Hlava je krátká a široká, s dobře vyvinutýma složenýma očima a párem čtyřčlánkových tykadel. Ústní ústrojí je bodavě sací, přizpůsobené k pronikání kůží hostitele a sání krve. Nohy jsou krátké, ale silné, uzpůsobené k pohybu po různých površích, včetně svislých.

Vývojová stádia

Štěnice procházejí proměnou nedokonalou s pěti larválními stádii, nazývanými nymfy.

  • Vajíčko: Samičky kladou drobná (cca 1 mm), bělavá, oválná vajíčka, která přilepují k podkladu v úkrytech. Jedna samička může za život naklást 200–500 vajíček. Doba vývoje vajíčka závisí na teplotě, obvykle trvá 6–17 dní.
  • Nymfa: Nymfy se podobají dospělcům, jsou však menší a světlejší. Aby se mohly dále vyvíjet a svlékat, musí se v každém z pěti stádií nasát krve. Po každém svlékání se nymfa zvětšuje. Za optimálních podmínek (pokojová teplota a dostatek potravy) trvá vývoj nymfy přibližně 5–8 týdnů.
  • Dospělec: Po pátém svlékání se nymfa mění v dospělou štěnici schopnou rozmnožování. Dospělci žijí obvykle několik měsíců (6–12), v nepříznivých podmínkách i déle, a dokáží hladovět i několik měsíců.

Způsob života a rozmnožování

Potrava

Štěnice jsou obligatorní hematofágové, což znamená, že se živí výhradně krví. Hlavním hostitelem štěnice postelní je člověk, ale mohou sát krev i na jiných teplokrevných živočiších, jako jsou psi, kočky, ptáci nebo hlodavci, zejména pokud člověk není k dispozici. Krev sají převážně v noci, kdy hostitel spí. Samotné sání trvá 3–12 minut.

Chování

Štěnice jsou převážně noční tvorové. Přes den se ukrývají v tmavých a úzkých štěrbinách v blízkosti míst, kde hostitelé spí nebo odpočívají. Typickými úkryty jsou:

  • Švy a záhyby matrací a čalounění postelí
  • Konstrukce postelí (čela, rámy, rošty)
  • Nábytek v blízkosti postele (noční stolky, skříně)
  • Praskliny ve zdech, za tapetami, obrazy, lištami u podlahy
  • Elektrické zásuvky a vypínače
  • Zavazadla a oblečení

Štěnice jsou přitahovány teplem těla hostitele, vydechovaným oxidem uhličitým a specifickými pachy. Mají tendenci se shlukovat ve svých úkrytech, kde zanechávají charakteristické stopy trusu.

Rozmnožování a životní cyklus

Rozmnožování štěnic probíhá tzv. traumatickou inseminací, kdy samec proráží kutikulu samice na břišní straně a vpravuje spermie přímo do její tělní dutiny (hemocoelu). Samička klade vajíčka postupně, obvykle 1–5 denně. Celý vývojový cyklus od vajíčka po dospělce může za optimálních podmínek (22–27 °C) trvat 5–8 týdnů. Nižší teploty vývoj zpomalují, ale štěnice jsou schopné přežívat i při teplotách blížících se bodu mrazu, i když jejich aktivita a rozmnožování ustávají.

Výskyt a stanoviště

Štěnice postelní je kosmopolitní druh, vyskytující se po celém světě. Její výskyt není přímo spojen s úrovní hygieny, i když zanedbané prostředí může poskytovat více úkrytů a ztížit detekci a likvidaci. Štěnice se mohou objevit kdekoli, kde lidé spí nebo tráví delší dobu v klidu:

Šíří se pasivně, nejčastěji jsou zavlečeny s nábytkem (zejména použitým), zavazadly, oblečením nebo jinými předměty.

Štěnice a člověk

Bodnutí a zdravotní dopady

Štěnice při sání krve vstřikují do rány sliny obsahující anestetika (aby bodnutí nebylo okamžitě cítit) a antikoagulanty (proti srážení krve). Reakce na bodnutí je individuální:

  • Někteří lidé nemají žádnou viditelnou reakci.
  • U většiny lidí se objevují svědivé, červené pupínky nebo otoky, podobné štípnutí od komára. Mohou se objevit jednotlivě, ve skupinách nebo v řadě (tzv. "snídaňová, obědová a večerní" stopa).
  • U citlivějších jedinců může dojít k silnějším alergickým reakcím, včetně rozsáhlých vyrážek, puchýřů nebo anafylaktického šoku (vzácně).
  • Intenzivní svědění může vést ke škrábání a sekundárním bakteriálním infekcím kůže.

Přestože štěnice byly zkoumány jako potenciální přenašeči různých patogenů, dosud nebyl spolehlivě prokázán jejich významný podíl na přenosu infekčních onemocnění na člověka v přirozených podmínkách. Hlavním problémem tak zůstává fyzické nepohodlí, svědění, stres, nespavost a sociální stigma spojené s jejich výskytem.

Příznaky napadení

Kromě samotných bodnutí lze přítomnost štěnic odhalit podle následujících příznaků:

  • **Tmavé skvrny (trus):** Malé, černé nebo tmavě hnědé tečky na prostěradlech, matracích, rámech postelí a v okolí úkrytů. Jedná se o natrávenou krev.
  • **Svlěčky (exuvie):** Prázdné, světle hnědé schránky, které nymfy zanechávají po svlékání.
  • **Živé štěnice:** V různých vývojových stádiích, zejména v úkrytech nebo při vyrušení v noci.
  • **Vajíčka:** Drobná, bělavá, oválná vajíčka, obvykle ve shlucích v úkrytech.
  • **Krvavé skvrnky:** Na ložním prádle, způsobené rozmáčknutím nasáté štěnice nebo krvácením z místa bodnutí.
  • **Nasládlý zápach:** Při silném zamoření může být cítit charakteristický, nepříjemně nasládlý zápach, který produkují pachové žlázy štěnic.

Prevence a likvidace

Prevence

Prevence je klíčová, zejména při cestování nebo pořizování použitého nábytku:

  • **Při cestování:** Důkladně zkontrolujte hotelový pokoj (zejména postel a její okolí) před vybalením zavazadel. Nenechávejte zavazadla na zemi nebo na posteli. Po návratu domů zavazadla pečlivě prohlédněte, ideálně mimo obytné prostory, a oblečení ihned vyperte na vysokou teplotu (min. 60 °C) a/nebo vysušte v sušičce na vysokou teplotu.
  • **Použitý nábytek:** Velmi pečlivě prohlédněte jakýkoli použitý nábytek, zejména čalouněný a postele, předtím, než jej vnesete do bytu.
  • **Udržování pořádku:** Pravidelný úklid, vysávání (zejména kolem postelí a v úkrytech) a omezení množství potenciálních úkrytů může pomoci snížit riziko usídlení štěnic.
  • **Ochranné povlaky:** Použití speciálních protialergických a protiroztočových povlaků na matrace a polštáře může štěnicím ztížit pronikání a usídlení.

Likvidace

Likvidace štěnic je obtížná a často vyžaduje profesionální zásah (dezinsekce). Amatérské pokusy mohou vést k rozšíření problému nebo k dočasnému potlačení, nikoli k úplné likvidaci.

  • **Mechanické metody:**
   * Vysávání: Důkladné vysávání matrací, nábytku, koberců a štěrbin. Sáček z vysavače je nutné ihned po použití neprodyšně uzavřít a odstranit z bytu.
   * Teplo: Praní ložního prádla a oblečení na vysokou teplotu (min. 60 °C), sušení v sušičce na nejvyšší stupeň, ošetření párou (parní čističe) nebo profesionální tepelné ošetření celých místností (vyhřátí na teplotu nad 50 °C po dobu několika hodin).
   * Mráz: Menší předměty lze ošetřit zmrazením (několik dní při teplotě -18 °C a nižší), ale účinnost závisí na rychlosti promrznutí a délce expozice.
  • **Chemické metody:** Použití insekticidů. Tyto metody by měli provádět kvalifikovaní odborníci, protože štěnice si vyvinuly rezistenci vůči mnoha běžně dostupným přípravkům. Odborníci používají účinnější látky a vědí, jak je aplikovat bezpečně a efektivně. Obvykle je nutné ošetření opakovat.
  • **Integrovaná ochrana proti škůdcům (IPM):** Kombinace různých metod (monitoring, prevence, mechanické a chemické metody) pro dosažení co nejlepšího výsledku.

Historie

Štěnice provázejí člověka po tisíce let. Archeologické nálezy dokládají jejich přítomnost již ve starověkém Egyptě. Během 20. století došlo v rozvinutých zemích k výraznému poklesu jejich výskytu, zejména díky zavedení silných insekticidů jako DDT. Od konce 90. let 20. století však dochází k jejich celosvětové renesanci. Příčiny zahrnují:

  • Zvýšené mezinárodní cestování a obchod.
  • Rozvoj rezistence štěnic vůči běžně používaným insekticidům.
  • Změny v postupech dezinsekce (např. omezení plošných postřiků).
  • Nedostatečná informovanost veřejnosti.

Zajímavosti

  • Štěnice dokáží bez potravy přežít několik měsíců, v chladnějších podmínkách i více než rok.
  • Nymfy štěnic potřebují krev k tomu, aby se mohly svléknout a růst.
  • Štěnice se orientují pomocí teploty, oxidu uhličitého a pachů vylučovaných hostitelem.
  • Při silném napadení mohou štěnice způsobit anémii, zejména u dětí nebo oslabených jedinců.
  • Existují specializovaní psi cvičení na vyhledávání štěnic podle pachu.

Pro laiky

Představte si štěnici jako malého, plochého broučka, který se rád schovává ve vaší posteli a v jejím okolí. Je tak trochu jako upír ze světa hmyzu – v noci, když spíte, vyleze ze své skrýše a potichoučku si od vás cucne trochu krve. To cucnutí většinou nebolí hned, protože štěnice je chytrá a má ve slinách něco jako uspávadlo pro kůži. Ale později vás to místo může začít svědit a objeví se tam červený pupínek, podobně jako když vás štípne komár.

Štěnice nejsou známkou toho, že by u vás doma bylo špinavo. Můžete je chytit kdekoli – třeba v hotelu na dovolené, v autobuse, nebo si je přinést domů s nějakým starším nábytkem. Jsou to velcí cestovatelé a umí se dobře schovávat. Když už se u vás zabydlí, je těžké se jich zbavit jen tak obyčejným úklidem. Často je potřeba zavolat odborníky, kteří vědí, jak na ně. Hlavní je nebát se o tom mluvit a řešit to co nejdříve.

Systematika a druhy

Čeleď štěnicovitých (Cimicidae) zahrnuje asi 90 druhů. Pro člověka jsou nejvýznamnější:

  • Štěnice postelní (Cimex lectularius): Nejběžnější druh v mírném pásmu, včetně České republiky.
  • Štěnice tropická (Cimex hemipterus): Vyskytuje se především v tropických a subtropických oblastech. Je velmi podobná štěnici postelní.
  • Další druhy rodu Cimex a jiných rodů parazitují především na netopýrech a ptákách (např. Cimex pipistrelli na netopýrech, Oeciacus hirundinis na vlaštovkách). Tyto druhy mohou příležitostně napadnout i člověka, pokud jejich primární hostitelé nejsou k dispozici.

Reference

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Štěnice&oldid=1946“