Thomas Cranmer

Thomas Cranmer
	Portrét Thomase Cranmera od Gerlacha Flickeho, cca 1545
Datum narození	2. července 1489
Místo narození	Aslockton, Nottinghamshire, Anglické království
Národnost	anglická
Povolání	teolog, kněz, arcibiskup

Rozbalit box

Obsah boxu

Thomas Cranmer (* 2. července 1489, Aslockton – † 21. března 1556, Oxford) byl vůdčí osobností anglické reformace a arcibiskup canterburský za vlády králů Jindřicha VIII., Eduarda VI. a krátce i Marie I. Spolu s Thomasem Cromwellem podporoval princip královské svrchovanosti, v němž je král považován za hlavu církve ve svém království.

Jeho nejvýznamnějším odkazem je vytvoření struktury a liturgie reformované Anglikánské církve. Za vlády Jindřicha VIII. byl zodpovědný za ustanovení doktrinálních a liturgických základů reformace. Proslul zejména svou rolí při anulaci manželství Jindřicha VIII. s Kateřinou Aragonskou, což byl jeden z klíčových spouštěčů odtržení Anglie od Říma.

Během vlády Eduarda VI. mohl Cranmer prosadit významné reformy. Je autorem a editorem prvních dvou vydání Kniha společných modliteb (Book of Common Prayer), která zásadně ovlivnila anglickou liturgii a jazyk na celá staletí. Po nástupu katolické královny Marie I. na trůn byl obviněn z kacířství a zrady, odsouzen a po dlouhém věznění a několika odvoláních svých protestantských názorů byl nakonec upálen na hranici. Jeho dramatická smrt, při níž odvolal svá odvolání a symbolicky nechal jako první shořet ruku, kterou je podepsal, z něj učinila jednoho z nejvýznamnějších mučedníků anglické reformace.

📜 Život a kariéra

🎓 Raná léta a vzdělání

Thomas Cranmer se narodil v roce 1489 v Aslocktonu v Nottinghamshire v rodině nižší šlechty. Jeho rodina neměla dostatek pozemků, aby zajistila všechny své syny, a tak byla Thomasovi a jeho mladšímu bratrovi určena církevní kariéra. Po základním vzdělání byl ve čtrnácti letech poslán na Univerzitu v Cambridgi, kde studoval na Jesus College.

Jeho studium bylo dlouhé a důkladné. Získal titul bakaláře umění, magistra umění a v roce 1526 doktora teologie. Během studií se oženil s ženou jménem Joan, čímž přišel o své místo na koleji (fellowship), které bylo podmíněno celibátem. Jeho žena však zemřela při porodu a kolej mu jeho pozici obnovila. Následně byl vysvěcen na kněze. Během svého působení v Cambridgi se seznámil s reformními myšlenkami, které se šířily z kontinentální Evropy, zejména s díly Erasma Rotterdamského a Martina Luthera.

👑 Služba Jindřichu VIII.

Cranmerův vzestup začal v roce 1529, kdy se Anglie potýkala s tzv. "královou velkou záležitostí" (King's Great Matter) – snahou krále Jindřicha VIII. o anulaci jeho manželství s Kateřinou Aragonskou, která mu nedala mužského dědice. Když se král se svým dvorem kvůli morové epidemii v Londýně uchýlil do Waltham Abbey, Cranmer se zde setkal s královými poradci a navrhl nový přístup: místo žádosti o papežskou dispenzaci by se měl král obrátit na teologické fakulty evropských univerzit a získat jejich posudek na základě Bible.

Tento nápad krále zaujal a Cranmer byl povolán ke dvoru. Stal se součástí královské delegace, která cestovala po Evropě a sbírala stanoviska univerzit. Během své cesty po Svaté říši římské se v Norimberku seznámil s luteránským reformátorem Andreasem Osianderem a tajně se oženil s jeho neteří Margaret.

V roce 1532 zemřel arcibiskup canterburský William Warham a Jindřich VIII., navzdory Cranmerovým protestům, jmenoval na jeho místo právě jeho. Papež Klement VII. jmenování potvrdil, pravděpodobně v naději na smírné řešení sporu s anglickým králem. V březnu 1533 byl Cranmer vysvěcen na arcibiskupa. Krátce nato prohlásil manželství Jindřicha s Kateřinou za neplatné a v červnu korunoval Annu Boleynovou anglickou královnou. Tím byl formálně završen rozkol s římskokatolickou církví a byl přijat Zákon o svrchovanosti (Act of Supremacy), který ustanovil krále hlavou anglikánské církve.

⛪ Reformace za Eduarda VI.

Po smrti Jindřicha VIII. v roce 1547 nastoupil na trůn jeho mladý syn Eduard VI., jehož regenti byli nakloněni radikálnějším protestantským reformám. Pro Cranmera to bylo období největší tvůrčí svobody. Pod jeho vedením byly provedeny klíčové liturgické a doktrinální změny.

Jeho největším dílem je Kniha společných modliteb (Book of Common Prayer), poprvé vydaná v roce 1549 a revidovaná v roce 1552. Tato kniha nahradila latinskou mši anglickou bohoslužbou a sjednotila liturgickou praxi v celé Anglii. Její jazyk a styl hluboce ovlivnily angličtinu a dodnes je považována za jeden z pilířů anglikánství.

Cranmer také stál za vytvořením Čtyřiceti dvou článků víry (1553), které definovaly teologickou pozici anglikánské církve v jasně protestantském duchu. Tyto články se později staly základem pro Třicet devět článků za vlády Alžběty I. Během Eduardovy vlády Cranmer pozval do Anglie mnoho významných kontinentálních reformátorů, jako byli Martin Bucer a Petr Martyr Vermigli, kteří pomáhali formovat teologické směřování země.

🔥 Pád a mučednická smrt

Nadějné období reforem skončilo v roce 1553 předčasnou smrtí Eduarda VI. Po krátkém a neúspěšném pokusu dosadit na trůn protestantskou Lady Jane Grey se vlády ujala Eduardova katolická poloviční sestra Marie I. Jejím cílem bylo obnovit v Anglii katolicismus a autoritu papeže.

Cranmer byl okamžitě zatčen a obviněn ze zrady a kacířství. Byl uvězněn v londýnském Toweru a později převezen do Oxfordu, kde byl souzen spolu s dalšími protestantskými biskupy, Hughem Latimerem a Nicholasem Ridleym. Během dlouhého věznění a pod obrovským psychickým tlakem Cranmer několikrát odvolal své protestantské učení a písemně uznal papežskou autoritu.

Navzdory jeho odvoláním ho Marie I. odsoudila k smrti upálením. Dne 21. března 1556 byl přiveden do univerzitního kostela Panny Marie v Oxfordu, aby své odvolání veřejně přečetl. K šoku všech přítomných však Cranmer odvolal svá předchozí odvolání, označil papeže za Antikrista a potvrdil svou protestantskou víru. Prohlásil: > "A protože má ruka urazila Boha tím, že psala v rozporu s mým srdcem, má ruka bude potrestána jako první; neboť až přijdu k ohni, bude spálena jako první."

Když byl přiveden na hranici, dodržel své slovo. Vstrčil svou pravou ruku přímo do plamenů a držel ji tam, dokud zcela neshořela, a přitom opakoval slova: "Tato nehodná pravice." Jeho statečná smrt z něj učinila jednoho z největších hrdinů a mučedníků anglické reformace.

✝️ Teologické názory a odkaz

Cranmerova teologie se v průběhu jeho života vyvíjela. Zpočátku byl ovlivněn humanismem, později se přiklonil k luteránským myšlenkám a nakonec zaujal pozici bližší švýcarské reformaci, zejména v otázce eucharistie.

📖 Kniha společných modliteb

Nejtrvalejším Cranmerovým odkazem je Kniha společných modliteb. Jejím cílem bylo poskytnout jednotnou, srozumitelnou a teologicky reformovanou liturgii pro celou Anglii. Nahradila složité latinské rituály jednoduchou a poetickou angličtinou. Kniha obsahovala modlitby, čtení z Bible, žalmy a řády pro všechny bohoslužby, včetně křtu, svatby a pohřbu. Její jazyk a fráze, jako například "earth to earth, ashes to ashes, dust to dust" (země k zemi, popel k popelu, prach k prachu), se staly součástí anglické kultury.

📜 Čtyřicet dva článků

Tento soubor doktrinálních stanovisek, vydaný v roce 1553, představoval vrchol Cranmerových teologických reforem. Články jasně odmítaly katolické nauky, jako je transsubstanciace, očistec a papežská autorita, a naopak potvrzovaly klíčové protestantské principy, jako je ospravedlnění pouhou vírou (sola fide) a svrchovanost Bible (sola scriptura). Ačkoli byly za vlády Marie I. zrušeny, staly se základem pro pozdějších Třicet devět článků anglikánské církve.

💡 Pro laiky

Anglická reformace: Proces v 16. století, kdy se církev v Anglii oddělila od římskokatolické církve a autority papeže. Na rozdíl od jiných evropských reforemací byla zpočátku více politická než teologická, iniciovaná králem Jindřichem VIII.
Arcibiskup canterburský: Nejvyšší duchovní představitel anglikánské církve, podobně jako je papež hlavou katolické církve.
Anulace manželství: Prohlášení, že manželství bylo od počátku neplatné. V 16. století to byl jediný způsob, jak mohl katolický panovník legálně ukončit manželství, protože rozvod nebyl povolen.
Kacířství: Názor nebo učení, které se zásadně odchyluje od oficiální víry (v tomto případě od katolické doktríny). V té době bylo trestáno smrtí, nejčastěji upálením.
Kniha společných modliteb: Liturgická kniha, která obsahuje texty a modlitby pro všechny bohoslužby v anglikánské církvi. Nahradila latinské mše bohoslužbami v angličtině.
Transsubstanciace: Katolická nauka, podle níž se při mši chléb a víno skutečně a podstatně promění v tělo a krev Ježíše Krista, i když jejich vnější podoba zůstává stejná. Protestanti, včetně Cranmera, tuto nauku odmítali.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025