Hanuš Bor

Hanuš Bor
Datum narození	26. prosince 1950
Místo narození	Praha, Československo
Státní příslušnost
Rodiče	Pavel Bor (původně Edelstein); Gerta Borová (roz. Finková)
Manželka	Milena Šajdková (první manželka); Jolana Součková (druhá manželka)
Děti	Magdaléna Borová, Eliška Borová
Alma mater	Divadelní fakulta AMU v Praze
Povolání	divadelní a filmový herec, dabér, pedagog
Aktivní od	1955

Hanuš Bor (občanským a úředním jménem Jan Bor; narozen 26. prosince 1950 v Praze) je český divadelní, televizní, rozhlasový a filmový herec. Své první zkušenosti před kamerou získal již v polovině padesátých let 20. století, díky čemuž patří k osobnostem s nejdelší aktivní uměleckou kariérou v České republice. Do dějin československé kinematografie se zapsal zpočátku jako výrazný dětský herec (především v hlavní roli snímku Žižkovská romance z roku 1958 či ve filmu Karla Zemana Ukradená vzducholoď). V dospělém věku se vyprofiloval v respektovaného charakterového činoherního herce.

Z hlediska divadelní historie je jeho profesní dráha rozdělena na dvě dlouhá období. Prvních sedmnáct let své dospělé kariéry (1973–1990) spojil s mimopražskou scénou, konkrétně s Divadlem F. X. Šaldy v Liberci, kde odehrál desítky stěžejních postav klasického světového repertoáru. Po sametové revoluci v roce 1989 se vrátil do rodné Prahy, kde prošel angažmá v Divadle Labyrint a Divadle Na Fidlovačce. Od roku 2007 je trvalým členem hereckého souboru Městských divadel pražských. K roku 2026 zůstává nadále plně profesně aktivní, účinkuje v představeních Divadla Viola (například v inscenaci Hodina diplomacie), na Letních shakespearovských slavnostech a objevuje se v aktuálních televizních produkcích komerčních i veřejnoprávních stanic. Vedle herecké profese se uplatňuje také jako pedagog a vyhledávaný interpret rozhlasových her a audioknih.

👨‍👩‍👦 Rodinné zázemí a odkaz holocaustu

Hanuš Bor pochází z rodiny, jejíž osud byl fatálně zasažen událostmi druhé světové války a nacistickým pronásledováním. Oba jeho rodiče pocházeli z židovského prostředí a patří k přeživším holocaustu.

Jeho otec, původním jménem Pavel Edelstein, žil v Protektorátu Čechy a Morava. V roce 1940 se mu společně s jeho bratry Otou a Pavlem a bratrancem Karlem podařilo z okupovaného území uprchnout. Tranzitní cestou přes Balkánský poloostrov se dostali na palubu parníku Patria směřujícího k břehům britské mandátní Palestiny. Dne 25. listopadu 1940 se Pavel Edelstein nacházel na palubě lodi v haifském přístavu v okamžiku, kdy byla loď zasažena explozí a potopila se (při události zahynulo přes 260 židovských uprchlíků). Otec Hanuše Bora tuto událost přežil a následně narukoval do britské armády. Byl zařazen do 11. československého pěšího praporu, se kterým se jako voják zúčastnil těžkých bojů při obraně Tobruku a následně v bitvě u El Alameinu v severní Africe. Zbytek jeho širší rodiny, který zůstal v protektorátu, byl nacisty vyvražděn.

Matka Hanuše Bora, Gerta Finková, pocházela z česko-německé židovské rodiny žijící ve městě Sokolov. V roce 1942 byla společně s celou svou rodinou deportována transportem do terezínského ghetta. V Terezíně strávila tři roky a podařilo se jí přežít až do osvobození v roce 1945, a to zčásti díky administrativní ochraně ze strany německého úředníka, s nímž se rodina znala z předválečných let. Zbytek její rodiny v koncentračních táborech zahynul.

Pavel Bor a Gerta Finková se seznámili po válce, v roce 1946. Následně přivedli na svět dvě děti – Hanuše (narozeného přímo na druhý svátek vánoční roku 1950) a jeho starší sestru.

🎬 Dětská filmová hvězda (1955–1966)

Vstup Hanuše Bora do světa filmu nebyl výsledkem rodinné herecké tradice, nýbrž dílem naprosté náhody. V roce 1956 si šestiletého, tehdy zabláceného chlapce hrajícího si na pískovišti v pražské čtvrti Smíchov povšiml štáb asistentů režie hledající dětské typy pro filmování. Zaujaly je jeho výrazné tmavé oči a bezprostřednost, načež byl ještě týž den odvezen do Filmového studia Barrandov ke kamerovým zkouškám.

Jeho vůbec prvním výstupem před kamerou byla drobná role v krátkometrážní osvětové filmové povídce Buďme připraveni (1955). Zásadní a historický zlom však přišel v roce 1958. Režisér Zbyněk Brynych jej obsadil do hlavní dětské role pětiletého chlapce Petříka ve filmu Žižkovská romance. Film, syrově a civilně zobrazující životní osudy obyvatel dělnické čtvrti Žižkov, se stal přelomovým dílem československé nové vlny. Snímek byl formálně vybrán do hlavní soutěže na mezinárodním filmovém festivalu ve francouzském Cannes, čímž se Hanuš Bor již v osmi letech stal mezinárodně prezentovaným dětským hercem.

Díky úspěchu Žižkovské romance obdržel Bor v následující dekádě deset dalších nabídek na dětské filmové role. Z této éry je z uměleckého hlediska nejvýznamnější jeho participace ve vizuálně průkopnickém a fantastickém filmu režiséra Karla Zemana Ukradená vzducholoď z roku 1966. V úvodních titulcích tohoto snímku je uveden pod svým pravým občanským jménem Jan Bor. Tímto filmem svou dráhu dětské hvězdy oficiálně uzavřel.

🎓 Studium a severočeské angažmá (1969–1990)

Rané zkušenosti s filmovým natáčením přímo determinovaly jeho budoucí profesní směřování. Po úspěšném absolvování Gymnázia Jana Nerudy v Hellichově ulici na Malé Straně podal přihlášku k vysokoškolskému studiu herectví.

V roce 1969 byl přijat na Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze (DAMU). Zde byl pedagogicky a herecky formován elitní generací českých divadelníků; jeho ročníkovými vedoucími a profesory byli herci Václav Voska, Vlasta Fabiánová a divadelní režisér František Salzer. Studium úspěšně zakončil absolutoriem v roce 1973. (Během vysokoškolských let se před kamerou objevil pouze okrajově ve snímcích Velikonoční dovolená z roku 1971 a Jakou barvu má láska z roku 1973).

Po absolutoriu nepřijal Bor angažmá v Praze, ale rozhodl se pro odchod do regionálního divadla, což mu umožnilo okamžitě získat velké charakterové role. Od roku 1973 se stal kmenovým členem činoherního souboru Divadla F. X. Šaldy ve městě Liberec. Na této severočeské scéně setrval úctyhodných sedmnáct let. Vytvořil zde desítky stěžejních postav světové dramatiky. Kritika vysoce hodnotila jeho ztvárnění titulní role ve hře Amadeus, komplikovanou psychologickou postavu v Ibsenově Peer Gyntovi, účinkování v Kafkově Procesu či shakespearovské komedii Jak se vám líbí.

V Liberci se rovněž zformoval jeho soukromý život. Seznámil se zde a oženil s herečkou Milenou Šajdkovou, s níž má dvě dcery – Elišku a Magdalénu (která se stala rovněž profesionální herečkou a členkou Národního divadla). Během revolučních událostí v listopadu 1989 se Bor aktivně zapojil do politického dění a fungoval jako člen stávkového výboru libereckého divadla. V tomto pohnutém období se také seznámil s divadelní dramaturgyní Jolanou Součkovou, jež se později stala jeho druhou manželkou.

🎭 Návrat do Prahy a divadelní dominance (1991–2026)

V roce 1990 opustil Liberec a na jednu sezónu (1991–1992) přijal angažmá v plzeňském loutkovém a alternativním Divadle Alfa. Teprve po téměř dvaceti letech strávených v regionech se trvale vrátil do rodné Prahy.

V roce 1992 se stal členem nově zformovaného souboru Divadla Labyrint (dnešní Švandovo divadlo na Smíchově, které vzniklo transformací bývalého Realistického divadla). Zde působil až do jeho administrativního zrušení v roce 1998. Následně přijal nabídku ředitele Tomáše Töpfera a přestoupil do Divadla Na Fidlovačce. Na této nuselské scéně strávil devět let a hrál v divácky mimořádně úspěšných inscenacích, z nichž k nejdůležitějším patřily muzikál Šumař na střeše a klasické drama Cyrano z Bergeracu.

Od roku 2007 se stal stálým a kmenovým členem souboru Městských divadel pražských (scény Divadlo ABC, Divadlo Rokoko a Divadlo Komedie). V Městských divadlech pražských vytvořil nosné postavy ve hrách Na východ od ráje, adaptaci Oty Pavla Zlatí úhoři či v komedii Pan Kaplan má třídu rád. K jedné z jeho mistrovských kreací zde patřilo ztvárnění postavy Billa Lockita v moderní inscenaci Žebrácké opery z pera Václava Havla.

Bor nikdy neomezil svou činnost na jedinou domovskou scénu. Dlouhodobě plní funkci vyhledávaného hostujícího herce. Spolupracoval s pražským Činoherním klubem (inscenace U kočičí bažiny, Rodinná slavnost), s Dejvickým divadlem a dokonce s první scénou Národního divadla. Stabilní součástí jeho letních profesních aktivit se staly Letní shakespearovské slavnosti konané na nádvořích Pražského hradu i v jiných městech. Na této produkci odehrál stěžejní role v tragédiích Macbeth a Hamlet. V roce 2026 (již jako pětasedmdesátník) nadále aktivně a fyzicky působí na scéně v roli Bloumala ve shakespearovské komedii Veselé paničky windsorské. Rovněž v roce 2026 pravidelně účinkuje na jevišti komorního Divadla Viola v konverzačním dramatu Hodina diplomacie, případně v prostorách Divadla v Celetné.

📽️ Zralá filmová, televizní a rozhlasová tvorba

Návrat do Prahy v devadesátých letech oživil i Borovu kariéru před kamerou. Nehrál již primárně hlavní role, nýbrž se etabloval jako mistr přesných a zapamatovatelných vedlejších figur.

Z filmové tvorby stojí za historický zápis jeho výkon v hořkém poetickém snímku Karla Kachyni Hanele (1999). Zahrál si lékaře v cenami ověnčeném filmu Bohdana Slámy Štěstí (2005) a objevil se i ve velkých mezinárodních produkcích točených v ČR, jakou byl americký fantasy horor Kletba bratří Grimmů (2005) v režii Terryho Gilliama. Z novodobé české kinematografie obsadili Bora režiséři do snímků Teorie tygra (2016), existenciálního dramatu Tajemství a smysl života (2023) či do tragikomedie Zahradníkův rok (2024).

Z hlediska celostátní televizní popularity mu obrovskou známost přineslo účinkování v nekonečných i kriminálních seriálech tuzemských televizí. Ztvárnil postavu zaměstnance pohřebního ústavu Stín (společně s Karlem Polišenským byl jediným hercem účinkujícím ve všech epizodách) v temném seriálu Černí andělé (2001). Následovaly seriály Místo nahoře (2004), Kriminálka Anděl (2008), retrospektivní sága Vyprávěj, lékařská Ordinace v růžové zahradě, detektivní Profesor T. (2018) nebo komediální kriminálka Případy mimořádné Marty (s nejnovější sérií v roce 2025).

Práce pro Český rozhlas a dabing Hanuš Bor je nositelem mimořádně kultivovaného, tlumeného a charismatického hlasového projevu. Z tohoto důvodu se pro něj rozhlasová tvorba stala celoživotní vášní, kterou sám v rozhovorech označuje za svou nejoblíbenější hereckou disciplínu. Ve studiích Českého rozhlasu načetl desítky rozhlasových her a pravidelně živě interpretoval večerní pohádky pro děti v legendárním cyklu Hajaja na stanici Rádio Junior. Současně se stal jedním z nejobsazovanějších interpretů v oblasti produkce audioknih. Svůj hlas propůjčil také dabingu zahraničních seriálů a filmů, čímž završil svou naprostou profesionální uměleckou univerzalitu. Mimoto v minulosti pedagogicky působil na své domovské katedře na DAMU a předával zkušenosti studentům na Mezinárodní konzervatoři v Praze.

📈 Kompletní přehled filmových a televizních rolí

Z důvodu absolutní encyklopedické celistvosti je níže vložena chronologická tabulka obsahující všechna doložená vystoupení Hanuše Bora před filmovou a televizní kamerou bez redukčního výběru, zahrnující dětské počátky i nejnovější produkci z 20. let 21. století.

Rok uvedení	Název filmového / televizního díla	Formát a žánr	Role Hanuše Bora
1955	Buďme připraveni	Krátkometrážní filmová povídka	Chlapec
1956	Zlatý pavouk	Celovečerní pohádka	Dítě
1957	Zářijové noci	Celovečerní drama	Dítě na dvoře
1958	Žižkovská romance	Celovečerní drama (Nová vlna)	Petřík (hlavní dětská role)
1959	Přátelé na moři	Celovečerní film	Chlapec Míťa
1960	Lidé jako ty	Celovečerní film	Dítě
1961	Pohádka o staré tramvaji	Krátký dětský film	Dítě s míčem
1963	Tři zlaté vlasy děda Vševěda	Filmová pohádka	Chlapec v davu
1966	Ukradená vzducholoď	Celovečerní film (K. Zeman)	Tomáš (uveden v titulcích jako Jan Bor)
1971	Velikonoční dovolená	Krátký studentský film	Mladík
1973	Jakou barvu má láska	Celovečerní film	Student
1982	Doktor z vejminku	Televizní seriál	Mladý lékař (epizodní role)
1989	Utopím si ho sám	Televizní film	Příslušník SNB
1993	Zámek v Čechách	Celovečerní film	Úředník
1996	Lékárníkových holka	Televizní komediální seriál	Učitel
1999	Hanele	Poetické filmové drama (K. Kachyňa)	Místní Žid v komunitě
1999	Maigret - Vražda v kupé první třídy	Zahraniční TV film (Francie)	Průvodčí ve vlaku
2001	Černí andělé	Tmavý televizní seriál	Zaměstnanec pohřebního ústavu
2004	Místo nahoře	Televizní seriál (ČT)	Úředník
2004	I ve smrti sami	Televizní válečný film	Gestapák
2004	Hledání Janáčka	Televizní dokumentární film	Účinkující vypravěč
2005	Štěstí	Celovečerní sociální drama (B. Sláma)	Lékař v nemocnici
2005	Kletba bratří Grimmů	Hollywoodský fantasy horor (T. Gilliam)	Německý měšťan
2005	Madam z Izieu (Paní z Izieu)	Koprodukční televizní film	Úředník správy
2007	Láska In Memoriam	Televizní film (ČT)	Advokát
2008	František je děvkař	Celovečerní komedie	Pacient / Starší muž
2008	Kriminálka Anděl	Kriminální seriál (Nova)	Soudní znalec (více epizod)
2008	Hrobník	Televizní kriminální film	Detektiv
2008	Devatenáct klavírů	Televizní film	Ředitel
2009	Svědomí Denisy Klánové	Televizní detektivní film	Policejní důstojník
2011	Vyprávěj	Retro televizní seriál (ČT)	Profesor na vysoké škole
2013	České století	Televizní historický cyklus	Historická politická postava
2013	Všechnu moc lidu Stalinovi	Televizní film	Komunistický funkcionář
2014	Život a doba soudce A. K.	Právnický televizní seriál (ČT)	Svědek u soudu
2016	Teorie tygra	Celovečerní komedie (R. Bajgar)	Ředitel veterinární správy
2016	Liars	Krátkometrážní nezávislý film	Starý muž
2018	Profesor T.	Kriminální seriál	Profesor kriminalistiky
2020	Poldové a nemluvně	Komediální kriminální seriál	Místní občan
2022	Hořký svět	Pivovarský televizní seriál	Starý sládek
2023	Tajemství a smysl života	Filmové spirituální drama	Průvodce / Mudrc
2023	Táta v nesnázích	Rodinný televizní seriál	Starší soused
2024	Zahradníkův rok	Filmové drama / komedie (J. Havelka)	Zahrádkářský funkcionář
2025	Případy mimořádné Marty (2. řada)	Kriminální komediální seriál (Nova)	Odborný expert (díl 55 kilo)

📈 Přehled stěžejních divadelních angažmá

Tato tabulka detailně dokumentuje divadelní dráhu herce napříč různými geografickými a institucionálními scénami.

Období	Název divadelní instituce	Statut působení	Specifikace a významné role v repertoáru
1973 – 1990	Divadlo F. X. Šaldy v Liberci	Stálé kmenové angažmá	První domovská scéna. Stěžejní role klasiky: W. A. Mozart (Amadeus), Peer Gynt, Josef K. (Proces), Herodes (Salome).
1991 – 1992	Divadlo Alfa v Plzni	Krátkodobé angažmá	Specializovaná loutková a alternativní činohra pro dospělé.
1992 – 1998	Divadlo Labyrint (Praha)	Stálé kmenové angažmá	Návrat do Prahy, účast na formování moderní dramaturgie na Smíchově až do jejího zrušení.
1998 – 2007	Divadlo Na Fidlovačce (Praha)	Stálé kmenové angažmá	Éra pod vedením T. Töpfera. Velké muzikálové a činoherní role (Šumař na střeše, Cyrano z Bergeracu).
Od roku 2007	Městská divadla pražská (ABC, Rokoko)	Stálé kmenové angažmá	Ukotvení v centru Prahy. Hry: Žebrácká opera (Bill Lockit), Na východ od ráje, Pan Kaplan má třídu rád.
Průběžně (90. léta – 2026)	Letní shakespearovské slavnosti	Stálý hostující herec	Práce v otevřených prostorech Pražského hradu. Role ve hrách Macbeth, Hamlet a Veselé paničky windsorské (role Bloumal).
Průběžně (2000 – 2026)	Činoherní klub, Dejvické divadlo, Viola	Hostující herec	Výběrové klubové inscenace a čtená dramata. V roce 2026 hraje ve hře Hodina diplomacie (Viola).

Zdroje