Tim Connolly

Tim Connolly
Celé jméno	Timothy L. Connolly
Datum narození	7. května 1981
Místo narození	Syracuse, New York
Státní příslušnost	Šablona:Vlajka Spojené státy americké
Povolání	bývalý profesionální hokejista
Aktivní od	1997
Aktivní do	2013
Výška	185 cm
Váha	86 kg

Tim Connolly (* 7. května 1981, Syracuse) je bývalý americký profesionální lední hokejista, který během své více než dekádu trvající sportovní dráhy na nejvyšší světové úrovni nastupoval primárně na klíčové pozici středního útočníka (centra). Většinu svého profesionálního života spojil s nejprestižnější a nejnáročnější hokejovou ligou světa, severoamerickou NHL, ve které postupně s hrdostí oblékal dresy tří slavných a historicky významných organizací: New York Islanders, Buffalo Sabres a v samém závěru své kariéry i kanadského celku Toronto Maple Leafs. V hokejových kruzích, mezi odborníky, novináři i samotnými spoluhráči, byl po celou svou kariéru obrovsky respektován a uznáván pro své naprosto fenomenální schopnosti práce s kotoučem, neuvěřitelně jemnou techniku rukou a obrovský taktický přehled na ledové ploše, díky čemuž dlouhodobě plnil roli elitního nahrávače, tvůrce hry a hlavního dirigenta přesilových formací.

Navzdory jeho nezpochybnitelnému a zcela výjimečnému ofenzivnímu talentu je však osobní a sportovní příběh Tima Connollyho neodmyslitelně a bohužel velmi tragicky spjat s extrémním množstvím vážných, kariéru ohrožujících zdravotních komplikací. Největší daň si na jeho zdraví vybraly těžké a opakované otřesy mozku, které vedly k dlouhodobému, vyčerpávajícímu a bolestivému post-konkusnímu syndromu. Tato závažná a neustále se vracející zranění, jež pramenila z jeho herního stylu a kritizované tendence projíždět středním pásmem se skloněnou hlavou, jej v nejlepších letech připravila o stovky soutěžních utkání, včetně nuceného vynechání kompletního ročníku 2003/2004 a drtivé většiny sezóny 2006/2007. I přes tyto zdrcující a pro mnohé jiné hráče likvidační zdravotní překážky dokázal Connolly na ledě bojovat a odehrát v NHL úctyhodných 697 zápasů základní části, ve kterých zaznamenal vynikajících 431 kanadských bodů. Na mezinárodní scéně pak hrdě reprezentoval Spojené státy americké na juniorských i seniorských světových šampionátech.

🏒 Dětství a první hokejové krůčky ve státě New York

Timothy L. Connolly se narodil počátkem května roku 1981 ve městě Syracuse, ležícím ve střední části amerického státu New York. Své dětství a první důležité formativní hokejové roky však z velké části prožil v nedalekém a menším městě Baldwinsville. Lední hokej v tomto regionu Spojených států neměl v té době sice tak masivní a dominantní základnu jako například v kanadských provinciích nebo v americké Minnesotě, avšak mladý Tim prokazoval od útlého věku naprosto výjimečný cit pro hru, rovnováhu na bruslích a především neuvěřitelnou zručnost při kontrole a vedení kotouče.

Jeho talent byl natolik zjevný, že jej rodiče brzy přihlásili do vysoce konkurenčních mládežnických programů a elitních výběrů pro nadané hráče. Zásadním odrazovým můstkem v jeho mládežnické kariéře byla opakovaná účast na slavném, celosvětově uznávaném a bedlivě skautovaném mezinárodním žákovském hokejovém turnaji (Quebec International Pee-Wee Hockey Tournament). Na tomto obrovském podniku, který každoročně hostí ty absolutně nejlepší světové týmy dvanáctiletých a třináctiletých chlapců, nastupoval Connolly v dresech menších mládežnických organizací ze Syracuse postupně v letech 1993, 1994 a naposledy v roce 1995. Právě zde, v konfrontaci s tvrdou kanadskou i evropskou školou, začalo jeho jméno poprvé plnit zápisníky hokejových lovců talentů, kteří v něm viděli obrovský ofenzivní potenciál pro budoucí profesionální hokej.

🎓 Zářivá juniorská léta v Ontario Hockey League

S přibývajícím věkem a rostoucí fyzickou vyspělostí bylo zcela zřejmé, že lokální americké mládežnické ligy ve státě New York již mladému centrovi nedokážou poskytnout odpovídající prostor pro další kvalitativní herní růst. Proto se v roce 1997, ve věku šestnácti let, rozhodl učinit ten nejvýznamnější krok ve své dosavadní kariéře a přesunul se za severní hranice do tvrdé, nekompromisní a nesmírně prestižní kanadské juniorské soutěže Ontario Hockey League (OHL). Zde se stal pevnou součástí organizace Erie Otters, která paradoxně, i přes svou příslušnost ke kanadské lize, sídlí na území Spojených států ve státě Pensylvánie.

V dresu "Vyder" z Erie se Connolly okamžitě a bez sebemenšího ostychu adaptoval na obrovské tempo hry, drsné kanadské fyzické pojetí a složitější taktické systémy. Hned ve své první nováčkovské sezóně 1997/1998 naplno šokoval hokejovou veřejnost, když v 59 odehraných utkáních dokázal jako velmi mladý hráč nasbírat fantastických 62 kanadských bodů (za 30 vstřelených branek a 32 přesných finálních asistencí). Jeho obrovský přehled a schopnost přejít jeden na jednoho z něj rázem udělaly jednu z největších hvězd celé ligy.

V nadcházejícím ročníku 1998/1999 pak své výkony posunul na ještě absolutnější úroveň. Přestože ho v průběhu roku limitovala drobná zranění a odohral pouze 46 ligových zápasů základní části, dokázal v nich vyprodukovat neuvěřitelných 68 bodů, což statisticky znamenalo průměr téměř 1,5 bodu na jedno jediné soutěžní utkání (připsal si 34 gólů a shodně 34 nahrávek). Navíc v této sezóně nasbíral i 50 trestných minut, čímž jasně prokazoval, že se i přes svou primárně technickou hru vůbec nebojí fyzických střetů a osobních soubojů u mantinelů. Tyto dvě fenomenální sezóny v OHL z něj učinily jednoho z absolutně nejsledovanějších a nejžádanějších talentů pro blížící se letní vstupní draft do nejvyšší soutěže.

🚀 Draft NHL a přímý skok do New York Islanders

Léto roku 1999 se pro Tima Connollyho stalo definitivním potvrzením jeho výjimečného talentu a pasem do nejuznávanější ligy planety. Na slavnostním vstupním draftu NHL, který se toho roku konal, bylo jeho jméno skloňováno ve všech odborných predikcích na předních místech. Tyto odhady se nakonec do puntíku naplnily. Hned v elitním prvním kole draftu, jako celkově fantastického pátého hráče v absolutním pořadí, si jej s obrovským očekáváním vybrala velmi tradiční a historicky úspěšná newyorská organizace New York Islanders. Vedení Ostrovanů v něm spatřovalo nového ofenzivního lídra, kolem kterého chtělo do budoucna vystavět zcela novou osu týmu schopnou bojovat o Stanley Cup.

Zatímco drtivá většina draftovaných osmnáctiletých mladíků je po draftu automaticky odeslána buď zpět do svých mateřských juniorských klubů k dalšímu zrání, nebo na takzvané farmy do nižších soutěží AHL, vedení Islanders udělalo v případě Connollyho naprosto ojedinělé a riskantní rozhodnutí. Talentovaný střední útočník kompletně a bez jakékoliv zastávky přeskočil nižší ligy a byl okamžitě zařazen do hlavního prvního kádru pro ostrou sezónu NHL 1999/2000.

Tento obrovský a nevídaný skok z juniorského prostředí přímo mezi dospělé, fyzicky plně vyspělé superhvězdy světového formátu zvládl Connolly s ohromnou elegancí. V dresu New York Islanders odehrál ve své nováčkovské sezóně celkem 81 těžkých utkání, ve kterých zaznamenal vynikajících 34 kanadských bodů za 14 branek a 20 asistencí. V ročníku 2000/2001, svém druhém roce v nejlepší lize světa, si svá osobní ofenzivní čísla ještě vylepšil. Naskočil do plné porce 82 zápasů základní části a svůj bodový zisk navýšil na 41 bodů (10 gólů, 31 asistencí). Ačkoliv se Islanders jako celý tým výsledkově nesmírně trápili a na chvostu tabulky nedokázali postoupit do vyřazovacích bojů play-off, Connolly platil za jeden z mála skutečně světlých a pozitivních zjevů v jinak ponuré a depresivní newyorské realitě té doby.

⚔️ Velký přestup do Buffala a těžké břemeno očekávání

Během léta 2001, přesněji 24. června 2001, v den konání dalšího vstupního draftu, došlo v NHL k obrovské a nesmírně ostře sledované výměně, takzvanému "blockbuster tradu", který s konečnou platností navždy změnil směr Connollyho kariéry. Organizace New York Islanders se nečekaně rozhodla svého talentovaného tvůrce hry obětovat a vyměnila jej společně s urostlým útočníkem Taylorem Pyattem do sousedního celku Buffalo Sabres. Opačným směrem, tedy z Buffala do New Yorku, naopak putoval dlouholetý uctívaný kapitán Šavlí a vítěz prestižní Frank J. Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka ligy, vynikající Michael Peca. Peca v Buffalu předtím celou jednu sezónu ze vzdoru vůči vedení a kvůli sporům o novou smlouvu vůbec nehrál, přesto byla jeho ztráta pro buffalské fanoušky nesmírně citlivá.

Pro dvacetiletého Tima Connollyho představoval tento velkolepý přestup naprosto enormní a drtivou psychickou zátěž a nesmírný tlak ze strany médií. Fanoušci a novináři v Buffalu na něj nahlíželi prizmatem "hlavní náhrady" za svého zbožňovaného a defenzivně dokonalého bývalého kapitána. Hned ve své první sezóně v novém působišti (2001/2002) se Connolly s tímto břemenem vyrovnával obstojně. Odehrál všech 82 utkání a zapsal si své tehdejší osobní kariérní maximum – 45 bodů (10 gólů a fantastických 35 asistencí). Jeho hra byla vysoce technická a elegantní.

Nicméně, v ročníku 2002/2003 začal jeho ofenzivní příspěvek prudce a znatelně klesat. Přestože naskočil do 80 utkání, dokázal zaznamenat pouze matných 25 bodů (12 gólů, 13 asistencí) a v tabulce hodnocení účasti na ledě se propadl hluboko do záporných hodnot. Začala se stále častěji a hlasitěji projevovat jeho vůbec největší herní slabina. Connolly, navyklý z juniorských let dominovat puku a spoléhat se na svou rychlost, měl fatální tendenci projíždět extrémně nebezpečným a přeplněným středním pásmem se skloněnou hlavou, neustále hypnotizujíc očima puk na své hokejce. V nekompromisní NHL se toto chování ukázalo jako sebedestruktivní, neboť jej činilo extrémně zranitelným vůči drtivým, čistým, ale zničujícím nárazům od obránců, kteří v té době mohli po ledě volně a beztrestně praktikovat tvrdé srážky (tzv. open-ice hits).

🤕 Temné období a zničující zdravotní problémy

Katastrofa, ke které Connollyho herní styl logicky a dlouhodobě směřoval, udeřila v plné síle těsně před začátkem základní části sezóny 2003/2004. Během jednoho z tvrdých podzimních přípravných předsezónních utkání (pre-season games) proti celku Chicago Blackhawks inkasoval Connolly ve středním pásmu neuvěřitelně drtivý a devastující zásah do oblasti hlavy. Diagnóza klubových lékařů zněla nemilosrdně: těžký, opakovaný otřes mozku.

Co se zpočátku mohlo zdát jako zranění na několik týdnů rekonvalescence, se velmi rychle proměnilo v absolutní a nekonečnou osobní noční můru. Connolly se propadl do pařátů těžkého, nevypočitatelného a vysilujícího post-konkusního syndromu. Trpěl neustálými záchvaty nesnesitelných bolestí hlavy, těžkými depresemi, nezvladatelnými stavy malátnosti, ztrátou paměti a extrémní přecitlivělostí na sebemenší světlo či hluk. Jeho stav se vůbec nelepšil a vedení Buffalo Sabres muselo přistoupit k radikálnímu kroku. Tim Connolly byl nucen kompletně a beze zbytku vynechat celou dlouhou ligovou sezónu 2003/2004, aniž by zasáhl do jediné vteřiny soutěžního zápasu. V tehdejším věku pouhých 22 let, kdy se většina hráčů teprve dostává na fyzický vrchol svých sil, reálně a bez nadsázky hrozilo, že tento obrovský hokejový supertalent bude nucen svou profesionální sportovní kariéru z vážných zdravotních důvodů definitivně a navždy tragicky předčasně ukončit.

✈️ Evropská anabáze během výluky v SC Langnau

Když se blížil start nové sezóny 2004/2005 a Connollyho zdraví se konečně po nekonečných měsících dlouhé tiché terapie začalo pozvolna zlepšovat a dovolovalo mu trénink na ledě, zasáhl celý svět profesionálního hokeje zcela jiný fenomén. Kvůli neschopnosti majitelů klubů a hráčských odborů dohodnout se na finančních limitech a nové podobě kolektivní smlouvy byla nařízena tvrdá globální výluka (lockout) a následně byla vůbec celá jedna soutěžní sezóna NHL kompletně a historicky bezprecedentně zrušena.

Pro Connollyho však tato nucená pauza od nejtvrdšího hokeje světa přišla doslova jako vysvobození. V druhé polovině zrušené sezóny se rozhodl, že potřebuje nutně otestovat svou odolnost, nabrat ztracené sebevědomí a především se znovu sžít s herním tempem. Jako své dočasné útočiště si strategicky vybral Evropu, a to konkrétně vysoce prestižní, ale méně fyzicky agresivní a velmi technickou švýcarskou nejvyšší ligu National League A (NLA). Podepsal smlouvu se švýcarským celkem SC Langnau. Působení na širokých a prostorech otevřených evropských kluzištích, kde se hrálo převážně na přesné přihrávky a bruslení namísto tvrdých nárazů u mantinelů, mu po zdravotní stránce naprosto ideálně vyhovovalo. Za Langnau odchytal ve druhé fázi sezóny celkem 16 utkání, ve kterých zaznamenal vynikajících 10 kanadských bodů (7 gólů a 3 asistence). Tato švýcarská vsuvka mu s jistotou dokázala, že hokej nezapomněl hrát a že se může bez obav pokusit o obrovský a sledovaný návrat zpět na zúžená zámořská kluziště.

🌟 Famózní návrat, ofenzivní exploze a hořkosladké play-off 2006

Po oficiálním a vytouženém ukončení výluky a následném reštartu zámořské soutěže v na podzim roku 2005 prožil Tim Connolly v dresu Buffalo Sabres bezesporu ten nejemotivnější, nejkrásnější, ale i nejsmutnější návrat, jaký si lze ve světě sportu jen těžko představit. K údivu a naprostému šoku všech lékařů, pochybovačných sportovních analytiků a novinářů, předváděl v základní části sezóny 2005/2006 ten vůbec nejlepší a nejdokonalejší hokej svého dosavadního života. Trenéři mu obrovsky důvěřovali, stal se naprostým lídrem týmové produktivity, dirigoval přesilové hry a fanoušci v Buffalu rázem zapomněli na staré křivdy. Během 63 odehraných utkání základní části nakumuloval neuvěřitelných a do té doby osobních rekordních 55 bodů (16 branek a 39 nahrávek). Sabres se díky němu prezentovali nádherným útočným hokejem a s obrovským suverénním přehledem se probojovali až do elitního vyřazovacího play-off.

Právě na jaře 2006 v bitvách o Stanley Cup se jeho geniální nadání ukázalo v plné nahotě, ale zároveň i obrovské utrpení, jež ho provázelo. Connolly hrál v play-off v neuvěřitelné euforii a životní formě. V 8 odehraných jarních zápasech vyřazovací části dokázal zapsat úchvatných 11 kanadských bodů. Absolutní vrchol a heroický epos pak přineslo otevírací první utkání druhého kola play-off proti obrovsky silnému diviznímu gigantovi, celku Ottawa Senators. Buffalo prohrávalo ještě těsně před samým závěrem o jednu branku, avšak v čase 59:49, tedy doslova neuvěřitelných pouhých 10,7 sekundy před posledním hvizdem třetí třetiny, Connolly propálil gólmana, fantasticky vyrovnal a následně Sabres dokázali oslavit naprosto šokující vítězství 7:6 v divokém prodloužení (po střele Chrise Druryho).

Radost však netrvala dlouho. Hned v následujícím a nesmírně tvrdém druhém duelu této semifinálové série Východní konference se tragédie opakovala. Connolly byl drsně, avšak v rámci tehdejších norem pravidel čistě, dohrán obráncem a inkasoval zničující tvrdý náraz. Výsledek byl zdrcující – diagnostikován byl další těžký otřes mozku. Tímto okamžikem pro něj celé zbývající a fantasticky rozjeté play-off s okamžitou a nekompromisní platností skončilo. Tým Buffala sice srdnatě bojoval i bez svého zraněného elitního tvůrce, ale nakonec v obrovsky dramatickém Finále konference v rozhodujícím sedmém zápase podlehl budoucím šampionům z celku Carolina Hurricanes. Absence elitního centra byla v tomto měření sil pro Buffalo naprosto klíčová.

🔄 Další zdravotní martyrium a léta bodové hojnosti

Následky onoho jarního otřesu mozku byly pro jeho organismus natolik devastační, že se lékaři zdráhali cokoliv předpovídat. Post-konkusní syndrom se vrátil v ještě horší, agresivnější a bolestivější formě. Ročník 2006/2007, ve kterém mimochodem skvělý tým Buffalo Sabres díky fantastické základní části slavně a historicky poprvé opanoval ligu a vyhrál ceněnou Presidents' Trophy pro celkového vítěze základní soutěže, Connolly strávil celý na marodce, v temných a tichých rehabilitačních místnostech a s těžkými migrénami. Vynechal úvodních 80 nesmírně bolestivých utkání základní části a do sestavy se se sebezapřením vrátil až na pouhopouhé poslední 2 odvetné zápasy před začátkem play-off, ve kterých dokázal skórovat.

Jakmile se mu však po této odmlce podařilo zdravotní stav dlouhodoběji a trvaleji stabilizovat (přičemž začal na ledě po konzultacích s experty používat mnohem kvalitnější kompozitní helmy a defenzivněji upravený styl bruslení u mantinelů), stal se v letech 2007 až 2011 naprosto jednoznačným a nezpochybnitelným ofenzivním elitním středobodem a nejcennějším lídrem celé organizace Sabres. V ročníku 2008/2009 dokázal v pouhých 48 utkáních zaznamenat 47 bodů. A vůbec bodově a statisticky ten naprosto nejúspěšnější, nejdokonalejší a nejzdravější ročník své kariéry prožil Connolly v sezóně 2009/2010. V této sezóně konečně prolomil smůlu zranění, nastoupil do krásných 73 utkání a s obrovským přehledem v nich vyprodukoval famózních a kariérně maximálních 65 kanadských bodů (za 17 vstřelených gólů a 48 nechytatelných přihrávek). Své pětileté vynikající období uzavřel v dresu Sabres na jaře roku 2011 se 42 body v 68 zápasech, po kterých se mu v organizaci naplnil a vypršel dlouholetý lukrativní kontrakt.

🍁 Závěr kariéry v dresu Toronto Maple Leafs a na farmě

Dne 2. července 2011 se tehdy třicetiletý Tim Connolly, vstupující na otevřený a volný trh s hráči s pověstí obrovsky kreativního, leč zdravotně vysoce rizikového tvůrce, stal obrovským terčem zájmu. Generální manažer kanadského gigantu Toronto Maple Leafs, svérázný Brian Burke, tehdy zoufale hledal zkušeného prvního centra na vhazování a nahrávače, který by dokázal zásobit fantastickými přihrávkami novou obrovskou hvězdu Toronta, střelce Phila Kessela. Burke neváhal a podepsal s Connollym mimořádně bohatou a lukrativní smlouvu na dva následující roky v celkové hodnotě astronomických 9,5 milionu dolarů.

Tento velkolepý plán se však nakonec ukázal jako naprosté fiasko. V dresu Javorových listů v sezóně 2011/2012 na Connollyho opětovně tvrdě a nemilosrdně dolehly staré rány, drobná vleklá zranění zad a celková ztráta potřebné rychlosti. V drsném prostředí Toronta nedokázal naplnit vysoká očekávání, ze slibované první elitní formace byl brzy trenéry sesazen do nižších řad a v 70 utkáních vytěžil chabých 36 bodů.

Druhá a poslední smluvní sezóna u Toronta (2012/2013) pak přinesla obrovské zklamání a trpký konec. Tento ročník byl pro NHL opět výrazně poznamenán a zkrácen další dlouhou výlukou. Po zdlouhavém uzavření dohod a narychlo vyhlášeném zahájení zkrácených tréninkových kempů torontské vedení dospělo k chladnokrevnému rozhodnutí, že Connolly již jejich novým vysokým představám po herní stránce nestačí a je pouze obrovskou platovou zátěží. Umístili ho na nesmlouvavou listinu nechráněných volných hráčů (takzvanou waiver listinu). Jelikož si ho vzhledem k jeho obřímu kontraktu žádný jiný tým ze soutěže nestáhl, byl elitní útočník degradován, přeřazen a poslán zpět do farmářské ligy AHL, do celku Toronto Marlies. Zde zklamaný a zdravotně naprosto vyčerpaný veterán odehrál posledních 28 zápasů své dlouhé kariéry (se ziskem 12 bodů) a po vypršení smluvních podmínek se rozhodl svou obdivuhodnou a na vrcholy a pády bohatou profesionální dráhu hokejisty se ctí provždy ukončit.

🇺🇸 Reprezentační vystoupení na mezinárodní scéně

Ačkoliv Connollyho kariéra byla z větší části soustředěna výhradně na náročné klubové povinnosti a často narušována nešťastným časováním jarních zranění a rekonvalescencí po otřesech mozku, dokázal si najít čas i na to nejcennější – poctivou reprezentaci své rodné země, Spojených států amerických.

Jeho první velká a uznávaná reprezentační zkušenost s velkým světovým turnajem přišla ještě v časech jeho juniorského zázračného rozletu v roce 1999, kdy byl logicky vybrán do kádru pro juniorské světové šampionáty (WJC U20). Na tomto vysoce sledovaném juniorském podniku odehrál za Spojené státy celkem 6 ostrých utkání, ve kterých se dokázal zapsat do střeleckých listin 1 gólem. Své první, jediné a zároveň i vůbec poslední významné setkání s elitním seniorským mezinárodním reprezentačním hokejem pak okusil o dva roky později, když přijal pozvánku na prestižní Mistrovství světa v roce 2001 (kategorie Pool A). V dresu dospělého národního týmu Spojených států (Team USA) si na turnaji vedl fantasticky a ve svém útlém věku patřil k lídrům mužstva, když v 9 odehraných zápasech zaznamenal skvělých 7 kanadských bodů (3 góly a 4 finální asistence). Následná nekonečná chronická zranění jej bohužel na zbytek jeho života o další reprezentační starty a pozvánky zcela a nenávratně připravila.

🧑‍🏫 Pro laiky: Rizika hry se skloněnou hlavou a otřesy mozku

Při sledování hokeje se divák často diví, proč někteří fenomenálně nadaní hráči plní talentu najednou velmi předčasně končí svou slibnou kariéru nebo marodí dlouhé měsíce bez jakékoliv zjevné a okem viditelné zlomeniny. Tim Connolly je přímo učebnicovým příkladem nebezpečí, kterému se říká "hraní se skloněnou hlavou" (v angličtině "playing with the head down"), jež nezvratně vede k těm nejnebezpečnějším zraněním ze všech – k poškození samotného mozku.

Connolly byl v dětství obrovsky technicky nadaný. Měl vynikající ruce a miloval dlouhé držení puku a neustálé kličkování mezi obránci. Zvykl si při tom ovšem na extrémně zlozvykové a nebezpečné chování – koukat se bedlivě dolů pod své nohy přímo a neustále na puk, aby jej neztratil, a to na úkor neustálého sledování toho, co se děje před ním. Na obrovské ploše a na beztrestném území ve středu kluziště (v neutrální zóně) však číhají velcí a mnohdy více než stokiloví obránci, kteří se v rychlosti až 40 km/h rozjíždějí s jediným cílem – takového nepozorného a puku se věnujícího hráče takzvaně "sestřelit". Při těchto přímých, v té době legálních čelních nárazech do nepřipraveného hráče dochází k obrovským přetížením hlavy. Mozek v lebce prudce narazí do kosti, čímž vzniká devastující "otřes mozku" (concussion). Pokud hráč takovéto zničující rány do hlavy během své kariéry inkasuje často, vyvine se u něj takzvaný "post-konkusní syndrom". To znamená, že mozek se již nedokáže po neustálých nárazech spolehlivě opravovat a zotavit, a postižený člověk pak v běžném životě trpí hroznými, nezvladatelnými několikadenními záchvaty temných migrén, ohromnými nevysvětlitelnými depresemi, nemůže bez velkých slunečních brýlí ani vyjít ven na slunce či otevřít obyčejnou knihu a na sebemenší aktivní kontaktní sport už nemůže na ledě ani pomyslet. Ačkoliv byl Connolly herním géniem, právě tento krutý post-konkusní syndrom mu sebral to absolutně nejlepší hokejové období jeho mladého života.

📊 Kompletní hráčské statistiky

Tato tabulka detailně a beze zbytků sumarizuje všechny spolehlivé, dostupné a na 100% historicky doložené statistiky Tima Connollyho v oficiálních ligových a reprezentačních seniorských sezónách a velkých mezinárodních soutěžích napříč celou jeho dlouhou a dramatickou dráhou.

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1997/1998	Erie Otters	OHL	59	30	32	62	32
1998/1999	Erie Otters	OHL	46	34	34	68	50
1999/2000	New York Islanders	NHL	81	14	20	34	44
2000/2001	New York Islanders	NHL	82	10	31	41	42
2001/2002	Buffalo Sabres	NHL	82	10	35	45	34
2002/2003	Buffalo Sabres	NHL	80	12	13	25	32
2004/2005	SC Langnau	NLA (Švýcarsko)	16	7	3	10	14
2005/2006	Buffalo Sabres	NHL	63	16	39	55	28
2006/2007	Buffalo Sabres	NHL	2	1	0	1	2
2007/2008	Buffalo Sabres	NHL	48	7	33	40	8
2008/2009	Buffalo Sabres	NHL	48	18	29	47	22
2009/2010	Buffalo Sabres	NHL	73	17	48	65	28
2010/2011	Buffalo Sabres	NHL	68	13	29	42	20
2011/2012	Toronto Maple Leafs	NHL	70	13	23	36	40
2012/2013	Toronto Marlies	AHL	28	5	7	12	23

Statistiky v rámci bojů Play-off (NHL):

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
2005/2006	Buffalo Sabres	NHL	8	5	6	11	0
2006/2007	Buffalo Sabres	NHL	16	0	9	9	4
2009/2010	Buffalo Sabres	NHL	6	0	1	1	2
2010/2011	Buffalo Sabres	NHL	6	2	0	2	2

Reprezentační statistiky za tým Spojených států amerických:

Rok	Událost	Tým	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1999	Mistrovství světa juniorů do 20 let (WJC)	USA U-20	6	1	0	1	8
2001	Mistrovství světa (Pool A)	Team USA	9	3	4	7	4

Zdroje