Michael Ryder
| Michael Ryder | |
|---|---|
| Datum narození | 31. března 1980 |
| Místo narození | Bonavista, Newfoundland a Labrador, Kanada |
| Výška | 183 cm |
| Váha | 90 kg |
| Pozice | pravé křídlo |
Michael Ryder (celým jménem Michael Wayne Ryder) je bývalý kanadský profesionální lední hokejista, který nastupoval na pozici pravého křídelního útočníka. Během své vynikající, patnáct let dlouhé profesionální kariéry odehrál přes osm set utkání v prestižní severoamerické NHL, kde postupně oblékal dresy organizací Montreal Canadiens, Boston Bruins, Dallas Stars a New Jersey Devils. Vešel ve známost jako obávaný a čistokrevný střelec, takzvaný "snajpr", s naprosto smrtící a přesnou střelou zápěstím.
Jeho hokejový příběh je obrovskou inspirací, neboť pochází z drsné a odlehlé kanadské provincie Newfoundland, odkud do NHL historicky proniklo jen naprosté minimum hráčů. Přestože byl ve vstupním draftu vybrán až z velmi hluboké 216. pozice a svou profesionální kariéru musel potupně začínat až ve třetí nejvyšší farmářské lize ECHL, dokázal se díky své střelecké potenci probojovat mezi elitní kanonýry. Ve své premiérové sezóně se stal finalistou boje o Calderovu trofej pro nejlepšího nováčka ligy a třikrát v kariéře pokořil bájnou hranici třiceti vstřelených gólů za sezónu.
Největšího týmového úspěchu a nesmrtelné hokejové slávy dosáhl v sezóně 2010/2011, kdy jako klíčový útočník a ofenzivní zbraň dovedl celek Boston Bruins po nekonečných devětatřiceti letech k zisku vysněného Stanley Cupu. Během tohoto historického play-off se zapsal do paměti fanoušků nejen důležitými brankami, ale především fantastickým brankářským zákrokem lapačkou v brankovišti, kterým v kritickém momentě zachránil svůj tým. S aktivní kariérou se rozloučil v roce 2015 s bilancí 237 vstřelených branek v základní části NHL a je dodnes považován za jednoho z nejlepších sportovců, které drsný ostrov Newfoundland kdy vyprodukoval.
🧒 Dětství a hrdost ostrova Newfoundland
Michael Ryder se narodil 31. března 1980 ve zhruba třítisícovém rybářském městečku Bonavista, které leží na stejnojmenném poloostrově v kanadské atlantické provincii Newfoundland a Labrador. Hokejové prostředí na tomto ostrově je diametrálně odlišné od hokejových továren v Ontariu nebo Quebecu. Zimy jsou zde kruté, dlouhé cesty na zápasy téměř znemožňuje neustálé nepříznivé počasí a skauti z velkých juniorských lig sem zabloudí jen zcela výjimečně. Vyrůstat na Newfoundlandu s cílem dostat se do NHL vyžadovalo obrovskou dávku talentu, ale především štěstí na lidi, kteří by vás doporučili na pevninu. Před Ryderem se z této provincie výrazněji prosadil pouze útočník Daniel Cleary.
Mladý Michael vynikal již od dětství, hrál za místní Bonavista Caballots a později se přesunul do regionálního centra St. John's. Jeho nadání spočívalo v neuvěřitelném ofenzivním instinktu. Puk ho zkrátka poslouchal. Bylo mu jasné, že pokud chce hrát velký hokej, musí ostrov opustit. Tento krok učinil v roce 1997, když se v sedmnácti letech přesunul do provincie Quebec a úspěšně absolvoval kemp týmu Hull Olympiques (dnes Gatineau Olympiques), který působil v prestižní kanadské juniorské lize QMJHL.
V QMJHL se okamžitě projevila jeho ofenzivní dominance. V první sezóně (1997/1998) nasbíral solidních 62 bodů, ale zlom přišel o rok později. V sezóně 1998/1999 nasázel 44 branek a nasbíral 87 bodů. Ještě důležitější však bylo vedení týmu – na lavičce tehdy stál mladý, progresivní trenér Claude Julien. Tento detail se později ukázal jako naprosto klíčový pro celou Ryderovu budoucí kariéru v NHL. Hull Olympiques v té sezóně zvítězili v QMJHL a kvalifikovali se na prestižní Memorial Cup (turnaj o juniorského mistra celé Kanady). Zde se Ryder a jeho tým zapsali do dějin, když celostátní turnaj opanovali, a on sám přispěl dvěma góly v klíčovém finálovém utkání.
Během jeho působení v Hullu se konal vstupní draft do NHL v roce 1998 v Buffalu. Zástupci organizace Montreal Canadiens viděli jeho střelecký potenciál, ale měli obavy z jeho tehdejšího horšího bruslení a slabší hry do těla. Proto ho draftovali až v osmém kole, jako celkově 216. v pořadí. V té době málokdo věřil, že by hráč vybraný z této pozice mohl někdy v budoucnu odehrát stovky zápasů v prvním týmu.
🇺🇸 V očistci třetí ligy a vzestup na vrchol AHL
Cesta Michaela Rydera do NHL byla vším, jen ne přímou a vyšlapanou cestičkou. Po skončení tříletého juniorského cyklu v roce 2000 podepsal nováčkovský kontrakt s organizací Montreal Canadiens. Management tradičního kanadského klubu však dospěl k názoru, že Ryder není zdaleka připraven ani na elitní farmářskou ligu, a poslal ho o stupeň níže.
Jeho prvním profesionálním působištěm se tak stala drsná a fyzicky zničující ECHL (East Coast Hockey League). V této takzvané třetí lize, plné hráčů bojujících o holé přežití, hrál za týmy Tallahassee Tiger Sharks a Mississippi Sea Wolves. Pro mnoho talentovaných střelců z juniorky je přesun do ECHL konečnou stanicí, protože nedokážou akceptovat snížení svého statutu a tvrdý styl, který se tam praktikuje. Ryder se však nezlomil. V Mississippi naprosto dominoval a v 68 utkáních zaznamenal 64 bodů. Během těchto let obrovsky pracoval na svém bruslení, defenzivním postavení a nabral svalovou hmotu. Vedení Montrealu si konečně všimlo jeho houževnatosti a povýšilo ho do prestižní AHL.
V AHL nejprve oblékl dres týmu Quebec Citadelles, kde se adaptoval (sezóna 2001/2002), aby následně v ročníku 2002/2003 v barvách farmářského týmu Hamilton Bulldogs ofenzivně explodoval. Tento rok ho definitivně katapultoval mezi hokejovou elitu. V Hamiltonu nastřílel 34 gólů, nasbíral 67 bodů a pomohl týmu až do finále Calder Cupu. Claude Julien, jeho starý známý z juniorky, který tehdy vedl právě Hamilton a později byl povýšen na hlavního trenéra Montreal Canadiens, si na střídačku prvního týmu dobře poznamenal jméno hráče, kterému může ofenzivně stoprocentně věřit.
🍁 Fantastický debut, Calderova trofej a sláva v Montrealu
Na tréninkovém kempu před sezónou 2003/2004 už bylo jasné, že Michael Ryder přerostl farmářské soutěže a zaslouží si šanci v hlavním týmu. Oficiální debut v dresu s legendárním logem "CH" si odbyl v říjnu 2003. Jeho nováčkovská sezóna se zapsala do dějin jako jedna z nejpovedenějších v novodobé historii klubu. Ryder dostal příležitost v elitních formacích, hrál pravidelně přesilové hry a vytvořil nebezpečné útočné duo s kreativním kanadským centrem s portugalskými kořeny Mikem Ribeirem.
Ryder se vyznačoval naprosto smrtící střelou zápěstím, kterou dokázal vypustit nečekaně a v plné jízdě. Ve své nováčkovské sezóně odehrál 81 utkání, ve kterých zatížil konta soupeřů 25 vstřelenými brankami a přidal 38 asistencí, čímž ovládl klubové i ligové nováčkovské bodování s 63 body. Za tento fenomenální výkon byl nominován na zisk prestižní Calderovy trofeje pro nejlepšího nováčka NHL. V hlasování nakonec skončil na těsném druhém místě za brankářem Andrew Raycroftem. V Montrealu se stal miláčkem fanoušků a symbolem nové, ofenzivně laděné éry klubu.
Následující ročník 2004/2005 poznamenala celoroční výluka. Ryder, jakožto žádané zboží, podepsal kontrakt ve Švédsku a sezónu strávil v dresu legendárního švédského celku Leksands IF, který tehdy působil ve druhé nejvyšší lize a bojoval o návrat mezi elitu (Ryder zde v 42 zápasech nasázel 34 gólů).
Když se NHL vrátila v sezóně 2005/2006, vrátil se i on. A to ve velkém stylu. V tomto ročníku překonal svou nováčkovskou metu a vstřelil přesně 30 branek. Jeho raketový vzestup pokračoval i v sezóně 2006/2007, kdy znovu dorovnal metu třiceti gólů a stal se naprostým základním kamenem montrealské ofenzivy.
Hokejový život v Montrealu je však pod neustálým tlakem médií a fanoušků. V sezóně 2007/2008 došlo u Rydera k hlubokému ofenzivnímu propadu. Začal se trápit v koncovce, kupil defenzivní chyby a nový hlavní trenér Guy Carbonneau, vyznávající striktní obranářský hokej, ztratil s Ryderem trpělivost. Několikrát ho dokonce posadil na tribunu jako zdravého náhradníka, což je pro třicetigólového střelce potupné. Získal pouze 31 bodů (14 gólů) a na konci sezóny bylo všem jasné, že jeho dny ve frankofonní metropoli jsou sečteny. S vedením se nedomluvil na nové smlouvě a poprvé v kariéře zamířil na trh s volnými hráči.
🐻 Medvědí srdce, "The Glove Save" a vysněný Stanley Cup
V červenci roku 2008 učinil klíčové rozhodnutí a podepsal tříletý kontrakt v hodnotě 12 milionů dolarů s divizním rivalem Montrealu, celkem Boston Bruins. Tento přesun nebyl náhodný – na střídačce Bostonu stál jako hlavní kouč Claude Julien. Muž, pod kterým Ryder vyhrál juniorský Memorial Cup a který ho vedl na farmě v Hamiltonu i během debutu v Montrealu. Julien přesně věděl, jak Rydera ofenzivně využít a jak v něm probudit zašlé sebevědomí.
Tento tah se Bruins nesmírně vyplatil. Hned v prvním ročníku v Bostonu (2008/2009) se Ryder ofenzivně resuscitoval, nastřílel 27 gólů a stal se klíčovým hráčem po boku ofenzivních hvězd jakými byli Marc Savard nebo Milan Lucic. Bostonské publikum, zvyklé na tvrdé hochy, si šikovného křídelníka rychle oblíbilo pro jeho schopnost rozhodovat vyrovnané zápasy. V následující sezóně jeho bodová produkce mírně klesla (18 gólů), ale on si šetřil formu na to nejdůležitější představení.
Historická, legendární a pro Boston nezapomenutelná byla sezóna 2010/2011. Tým Boston Bruins disponoval fyzicky dominantním kádrem v čele se Zdenem Chárou, brankářem Timem Thomasem a zabijáckým instinktem zosobněným v Davidu Krejčím. Ryder v základní části odehrál velmi solidní porci zápasů, ale to, čím se stal pro Boston nesmrtelným, se událo ve vyřazovacích bojích. Během brutální a emočně vyhrocené série prvního kola proti svému bývalému klubu Montreal Canadiens předvedl v pátém zápase jeden z nejslavnějších momentů moderního play-off.
Brankář Tim Thomas po střetu se soupeřem zcela vypadl z brankoviště a puk směřoval do prázdné branky. V tu chvíli se tam vrhl Michael Ryder a neuvěřitelným a absolutně čistým brankářským zákrokem, lapačkou ze vzduchu, chytil jistý gól útočníka Michaela Cammalleriho. Tento moment vešel do historie NHL pod názvem "The Glove Save" (Zákrok lapačkou) a definitivně zlomil psychiku Montrealu. Boston sérii vyhrál.
V dalším průběhu play-off Ryder pravidelně skóroval. Přispíval nesmírně důležitými a takzvanými "clutch" góly ve chvílích, kdy tým nutně potřeboval zlomit obranu soupeře. Ve 25 zápasech play-off zaznamenal 8 gólů a 9 asistencí (celkem 17 bodů). Ve finálové sérii Boston po neuvěřitelném obratu udolal tým Vancouver Canucks a sedmý zápas se proměnil ve zlato. Michael Ryder tak ve svých jednatřiceti letech zvedl nad hlavu slavný Stanley Cup, čímž si splnil svůj životní sen. Pro rodáky z drsného Newfoundlandu se stal absolutním hrdinou a na oslavy na ostrov s pohárem dorazily davy fanoušků.
⭐ Hvězdou pod žhavým sluncem v Dallas Stars
Po zisku Stanley Cupu mu v Bostonu vypršel kontrakt. Přestože měl touhu zůstat, platový strop nedovoloval Bruins udržet všechny hráče mistrovského kádru. Ryder se jako čerstvý šampion ocitl znovu na trhu volných hráčů a v červenci 2011 podepsal velmi štědrý dvouletý kontrakt s organizací Dallas Stars. Tým z Texasu tehdy nutně potřeboval osvěžit ofenzivu a přivést zkušenosti z vítězných bitev.
Přesun do Dallasu ho ofenzivně nesmírně nakopl. V sezóně 2011/2012 utvořil fantastickou ofenzivní lajnu s vynikajícím švédským útočníkem a tvůrcem hry Loui Erikssonem. Ryder profitoval z přesných přihrávek a dostával obrovský prostor na pravém křídle v první útočné formaci. Tato spolupráce vyústila v jeho vůbec nejlepší střeleckou sezónu v kariéře. Za "Hvězdy" nastřílel fenomenálních 35 branek, čímž si překonal i své osobní rekordy z dob nováčkovských let v Montrealu. Celkově přidal 27 asistencí a s 62 body atakoval svá životní maxima.
Ročník 2012/2013 byl opět poznamenán výlukou NHL a liga se rozběhla až v lednu. Ryder zahájil zkrácenou sezónu v Dallasu, kde ve vynikajících výkonech pokračoval a v 19 utkáních nasbíral 14 bodů. Dallas se však nenacházel v pozici pro boj o Stanley Cup a vedení klubu se rozhodlo svou drahou ofenzivní zbraň zobchodovat. Těsně před uzávěrkou přestupů byl v rámci velkého obchodu vyměněn zpět do týmu, kde s NHL začínal – do Montreal Canadiens (výměnou za amerického útočníka Erika Colea). Návrat do Mekky kanadského hokeje zvládl solidně (10 gólů a 11 asistencí ve 27 zápasech), ale do dlouhodobých plánů Canadiens již nezapadal a po sezóně zamířil za posledním velkým angažmá.
😈 Závěrečná mise a konec v New Jersey Devils
V červenci 2013, jako třiatřicetiletý ofenzivní veterán s pověstí hráče, který garantuje minimálně dvacet gólů za sezónu, podepsal dvouletý kontrakt v hodnotě 7 milionů dolarů s organizací New Jersey Devils. Vedení "Ďáblů" v čele s generálním manažerem Lou Lamoriellem hledalo náhradu za ztracené ofenzivní opory a doufalo, že Ryder oživí jejich přesilové hry.
Jeho první sezóna v Newarku (2013/2014) byla poměrně slušná. Odehrál všech 82 zápasů, vstřelil 18 gólů a s 34 body patřil k solidnímu středu týmové produktivity. Klub se však potýkal se systémovými problémy, stárnoucím kádrem v čele s Patrikem Eliášem a legendárním Jaromírem Jágrem a celkově působil neohrabaně.
Definitivní ústup ze slávy přišel v jeho posledním profesionálním ročníku 2014/2015. Ryder začal masivně ztrácet rychlost, která nikdy nepatřila k jeho nejsilnějším stránkám, a bez ní se mu v moderní, zrychlující se NHL nedostávalo prostoru na jeho oblíbené střely. Odehrál pouhých 47 utkání se ziskem chudých 19 bodů (6 gólů a 13 asistencí). Trenéři ho často posazovali na tribunu a jeho icetime klesal na minimum. Po vypršení této smlouvy o něj v létě roku 2015 již žádný další tým v NHL neprojevil zájem. Přestože teoreticky mohl zamířit dolukrativních evropských lig ve Švýcarsku nebo Rusku, Ryder se rozhodl, že má odpracováno, vrátil se k rodině a bez velkých ceremonií potichu uzavřel svou nesmírně bohatou patnáctiletou aktivní hráčskou dráhu.
🧠 Herní styl: Zlaté zápěstí a ofenzivní instinkt
Michael Ryder byl pro experty prototypem klasického křídelního kanonýra z přelomu tisíciletí. Odborníci u něj nejčastěji chválili naprosto elitní a rychlou střelbu zápěstím (tzv. wrist shot). Dokázal střelu skrýt za obránce, takže brankář puk uviděl až ve chvíli, kdy mířil do sítě. Zároveň disponoval takzvaným rychlým uvolněním (quick release), což znamenalo, že nepotřeboval čas na nápřah. Jakmile dostal přihrávku do takzvaného "slotu" (mezikruží), puk okamžitě opouštěl jeho hůl.
Nikdy nebyl excelentním bruslařem ani nevyhrával soutěže v rychlosti. Jeho hokejové IQ a schopnost najít si na ledě takzvaná tichá místa (quiet areas) – tedy prostory, kam se obránci nepodívají a kde mohl vteřinu počkat na nahrávku – mu to však dokonale kompenzovaly. Defenzivní stránka jeho hry a nedůraz při vracení do vlastního pásma byly často terčem kritiky, obzvláště u tvrdších trenérů. Jakmile však dostal k sobě inteligentního centra, dokázal pravidelně atakovat hranici třiceti branek, a v klíčových momentech play-off dokazoval, že má nervy ze železa.
📊 Statistiky
Následující detailní tabulka zahrnuje základní část nejdůležitějších ročníků v kariéře Michaela Rydera od jeho juniorských let, bojů na farmě až po nejlepší sezóny a mistrovské tažení v NHL.
| Sezóna | Tým | Liga | Zápasy | Góly | Asistence | Body | Trestné minuty |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1997/98 | Hull Olympiques | QMJHL | 69 | 34 | 28 | 62 | 41 |
| 1998/99 | Hull Olympiques | QMJHL | 69 | 44 | 43 | 87 | 65 |
| 1999/00 | Hull Olympiques | QMJHL | 63 | 50 | 58 | 108 | 50 |
| 2000/01 | Tallahassee Tiger Sharks | ECHL | 5 | 4 | 5 | 9 | 6 |
| 2000/01 | Quebec Citadelles | AHL | 61 | 6 | 9 | 15 | 14 |
| 2001/02 | Mississippi Sea Wolves | ECHL | 68 | 27 | 37 | 64 | 43 |
| 2001/02 | Quebec Citadelles | AHL | 50 | 11 | 17 | 28 | 9 |
| 2002/03 | Hamilton Bulldogs | AHL | 69 | 34 | 33 | 67 | 43 |
| 2003/04 | Montreal Canadiens | NHL | 81 | 25 | 38 | 63 | 26 |
| 2004/05 | Leksands IF | HockeyAllsvenskan | 42 | 34 | 27 | 61 | 32 |
| 2005/06 | Montreal Canadiens | NHL | 81 | 30 | 25 | 55 | 40 |
| 2006/07 | Montreal Canadiens | NHL | 82 | 30 | 28 | 58 | 60 |
| 2007/08 | Montreal Canadiens | NHL | 70 | 14 | 17 | 31 | 30 |
| 2008/09 | Boston Bruins | NHL | 74 | 27 | 26 | 53 | 26 |
| 2009/10 | Boston Bruins | NHL | 82 | 18 | 15 | 33 | 35 |
| 2010/11 | Boston Bruins | NHL | 79 | 18 | 23 | 41 | 26 |
| 2011/12 | Dallas Stars | NHL | 82 | 35 | 27 | 62 | 46 |
| 2012/13 | Dallas Stars | NHL | 19 | 6 | 8 | 14 | 8 |
| 2012/13 | Montreal Canadiens | NHL | 27 | 10 | 11 | 21 | 8 |
| 2013/14 | New Jersey Devils | NHL | 82 | 18 | 16 | 34 | 18 |
| 2014/15 | New Jersey Devils | NHL | 47 | 6 | 13 | 19 | 30 |
| Celkem NHL | 806 | 237 | 247 | 484 | 353 | ||
| Celkem AHL | 180 | 51 | 59 | 110 | 66 | ||
| Celkem QMJHL | 201 | 128 | 129 | 257 | 156 |
Zdroje
- EliteProspects - Profil a komplexní záznamy statistik hráče Michael Ryder
- Oficiální hráčský profil v databázi zámořské NHL.com
- HockeyDB - Záznamy historických ročníků na farmách v ECHL a AHL
- American Hockey League - Statistické zápisy a úspěchy na farmě
- Olympiques de Gatineau - Odkazy na historii klubu a vítězství v Memorial Cupu 1999
- Narození 1980
- Narození 31. března
- Narození v Newfoundlandu a Labradoru
- Žijící lidé
- Kanadští lední hokejisté
- Křídelní útočníci
- Útočníci ledního hokeje
- Hráči Montreal Canadiens
- Hráči Boston Bruins
- Hráči Dallas Stars
- Hráči New Jersey Devils
- Hráči Leksands IF
- Držitelé Stanley Cupu
- Vítězové Memorial Cupu
- Vytvořeno Google Gemini