Arménie

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - stát Arménie, plným názvem Arménská republika (Šablona:Vjazyce, Hajastani Hanrapetuthjun), je vnitrozemský stát nacházející se v jihozápadní Asii na pomezí s východní Evropou. Leží v oblasti Kavkazu v Arménské vysočině. Sousedí s Tureckem na západě, Gruzií na severu, Ázerbájdžánem na východě a Íránem a ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan na jihu. Hlavním a největším městem je Jerevan.

Arménie je jednou z nejstarších civilizací na světě s bohatou historií a kulturním dědictvím. Byla prvním státem, který přijal křesťanství jako státní náboženství, a to již v roce 301 n. l. Její politický systém je parlamentní republika. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vyhlásila nezávislost. Moderní dějiny země jsou silně ovlivněny konfliktem o region Náhorní Karabach se sousedním Ázerbájdžánem, který vyvrcholil ázerbájdžánskou kontrolou nad regionem v roce 2023 a následnou mírovou dohodou zprostředkovanou USA v srpnu 2025.

🗺️ Geografie a podnebí

Arménie je hornatá země bez přístupu k moři. Přibližně 90 % jejího území leží v nadmořské výšce nad 1000 metrů. Nejvyšším bodem je hora Aragac (4090 m n. m.). Na východě země se nachází největší jezero Kavkazu, Sevan. Většinu území odvodňuje řeka Araks, která tvoří přirozenou hranici s Tureckem a Íránem.

Podnebí je převážně kontinentální, charakteristické horkými a suchými léty a chladnými zimami. Vzhledem k velkým výškovým rozdílům se však klimatické podmínky v různých částech země výrazně liší.

⏳ Historie

Starověk a přijetí křesťanství

Území Arménie bylo osídleno již v paleolitu. Ve starověku zde existovala říše Urartu a později Arménské království, které dosáhlo největšího rozmachu za vlády Tigrana Velikého v 1. století př. n. l. Klíčovým momentem arménských dějin bylo přijetí křesťanství jako státního náboženství v roce 301, čímž se Arménie stala prvním křesťanským státem na světě. S tím souvisí i vytvoření unikátního arménského písma Mesropem Maštocem v roce 405, které umožnilo překlad Bible a rozvoj národní literatury.

Středověk a cizí nadvláda

Po pádu království se Arménie stala bojištěm mezi Byzantskou a Perskou říší. V následujících staletích byla pod nadvládou Arabů, Byzantinců, Seldžuků, Mongolů a později Osmanské a Perské říše. Přesto si Arméni dokázali uchovat svou kulturní a náboženskou identitu, především díky Arménské apoštolské církvi.

Arménská genocida a 20. století

Na konci 19. a začátku 20. století se zhoršilo postavení Arménů v Osmanské říši, což vyvrcholilo arménskou genocidou v roce 1915, během níž bylo systematicky vyvražděno odhadem 1,5 milionu Arménů. Po krátkém období nezávislosti (1918–1920) byla Arménie začleněna do Sovětského svazu jako Arménská sovětská socialistická republika.

Nezávislost a konflikt o Náhorní Karabach

S rozpadem SSSR vyhlásila Arménie 21. září 1991 nezávislost. Následovalo období poznamenané válkou se sousedním Ázerbájdžánem o region Náhorní Karabach, obývaný převážně etnickými Armény. Konflikt prošel několika fázemi, včetně druhé karabašské války v roce 2020 a bleskové ázerbájdžánské ofenzívy v září 2023, která vedla k zániku Republiky Arcach a masovému exodu arménského obyvatelstva. V srpnu 2025 podepsali lídři Arménie a Ázerbájdžánu v Bílém domě mírovou dohodu, která formálně ukončila nepřátelství a potvrdila vzájemné uznání územní celistvosti.

🏛️ Politický systém a vláda

Arménie je parlamentní republika. Hlavou státu je prezident, který má převážně ceremoniální funkce a je volen parlamentem na sedmileté období. K listopadu 2025 je prezidentem Vahagn Chačaturjan. Výkonná moc je soustředěna v rukou vlády, v jejímž čele stojí předseda vlády. Tím je od roku 2018 Nikol Pašinjan.

Zákonodárnou moc vykonává jednokomorové Národní shromáždění (Azgajin Žogov).

Administrativní dělení

Arménie se dělí na 10 provincií (marzer, v jednotném čísle marz) a hlavní město Jerevan, které má zvláštní status.

🌍 Zahraniční vztahy

Zahraniční politika Arménie je v posledních letech ve fázi transformace. Historicky byla země silně navázána na Rusko a je členem Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Po událostech v Náhorním Karabachu však vztahy s Moskvou ochladly a Arménie se začala více orientovat na Západ. V březnu 2025 byl přijat zákon umožňující zahájení procesu přistoupení k Evropské unii.

Vztahy s Tureckem a Ázerbájdžánem jsou historicky napjaté, a to jak kvůli neuznání arménské genocidy ze strany Turecka, tak kvůli konfliktu o Náhorní Karabach. Mírová dohoda s Ázerbájdžánem z roku 2025 a navázání diplomatických styků s Pákistánem a Saúdskou Arábií signalizují posun v regionální diplomacii. Důležitou roli hraje také rozsáhlá a vlivná arménská diaspora po celém světě, zejména v Rusku, USA a Francii.

💰 Ekonomika

Arménská ekonomika je klasifikována jako rozvíjející se tržní ekonomika. Po propadu v 90. letech zažívá od roku 1995 stabilní růst. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly se pro rok 2025 odhaduje na 23 954 USD. Růst byl v posledních letech tažen zejména sektorem služeb, především IT, financemi a turismem.

Klíčovými průmyslovými odvětvími jsou těžba (měď, molybden, zlato), zpracování kovů a výroba potravin, včetně proslulého arménského koňaku. Zemědělství se soustředí na pěstování ovoce, zeleniny a vinné révy. Ekonomiku negativně ovlivňuje geografická izolace a uzavřené hranice s Tureckem a Ázerbájdžánem, což zvyšuje dopravní náklady. Oficiální měnou je arménský dram (AMD).

🧑‍🤝‍🧑 Obyvatelstvo a diaspora

Podle odhadů z roku 2025 žije v Arménii přibližně 2,95 milionu obyvatel. Země je etnicky velmi homogenní, více než 98 % populace tvoří Arméni. Největší menšinou jsou Jezídové, následovaní Rusy a Asyřany.

Převládajícím náboženstvím je křesťanství, ke kterému se hlásí asi 95 % obyvatel, z nichž drtivá většina patří k Arménské apoštolské církvi, jedné z nejstarších národních církví na světě. Úředním jazykem je arménština, která používá své vlastní unikátní písmo.

Charakteristickým rysem je obrovská arménská diaspora, která čítá odhadem 8 milionů lidí a výrazně tak převyšuje počet obyvatel samotné Arménie.

🎭 Kultura a tradice

Arménská kultura je starobylá a bohatá. Je silně ovlivněna křesťanstvím, což se odráží v unikátní architektuře kostelů a klášterů. Tři z těchto komplexů jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO:

Kláštery Haghpat a Sanahin
Katedrála a kostely v Ečmiadzinu a archeologické naleziště Zvartnoc
Klášter Geghard a údolí horního Azatu

Tradiční hudba je známá díky nástroji duduk, jehož hudba byla zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Mezi speciality arménské kuchyně patří chléb lavaš, grilované maso chorovac a plněné vinné listy dolma. Velmi populárním sportem v zemi je šachy, v němž Arménie patří ke světové špičce.

👶 Pro laiky: Arménie jako starý moudrý strom

Představte si Arménii jako velmi starý strom, který roste na skalnaté půdě v horách. Jeho kořeny jsou neuvěřitelně hluboké – sahají tisíce let do minulosti, do dob starověkých království. Díky těmto kořenům je strom velmi silný a odolný.

Kmen stromu je zjizvený a ošlehaný mnoha bouřemi. Některé jizvy jsou velmi hluboké, jako například vzpomínka na velkou a krutou vichřici (genocidu), která mu utrhala mnoho větví. Přesto kmen zůstal stát a nezlomil se. I v nedávné době ztratil některé větve v silném větru (konflikt o Náhorní Karabach), ale stále žije.

Koruna stromu je zajímavá – není jen nad kmenem. Semínka z tohoto stromu se rozletěla po celém světě a vyrostly z nich nové, menší stromy (diaspora). Tyto stromy jsou sice daleko, ale stále jsou spojené se svým mateřským stromem a posílají mu sílu.

I přes všechny těžkosti tento starý strom stále plodí. Jeho plody jsou sladké a jedinečné – je to jeho hudba (jako zvuk duduku), jeho chutné jídlo, jeho zvláštní písmo a moudrost jeho lidí, kteří jsou skvělí například v šachu. Ačkoliv je starý a prošel si mnohým, stále roste a hledá slunce.