Frank Griffiths
Obsah boxu
| Frank Griffiths | |
|---|---|
| Soubor:Frank Griffiths statue.jpg | |
| Socha Franka Griffithse před Rogers Arenou ve Vancouveru | |
| Datum narození | 17. prosince 1916 |
| Místo narození | Burnaby, Britská Kolumbie, Kanada |
| Datum úmrtí | 7. dubna 1994 |
| Místo úmrtí | Vancouver, Britská Kolumbie, Kanada |
| Povolání | mediální podnikatel, majitel sportovního klubu |
| Ocenění | Hokejová síň slávy (1993) Řád Kanady (OC) |
Frank Arnot Griffiths, OC (17. prosince 1916, Burnaby – 7. dubna 1994, Vancouver) byl významný kanadský mediální magnát, filantrop a dlouholetý majitel klubu NHL Vancouver Canucks. Ačkoliv sám nebyl hokejistou, je považován za jednu z nejdůležitějších postav v historii profesionálního sportu v Britské Kolumbii.
Griffiths zachránil franšízu Canucks v polovině 70. let před finančním krachem a možným stěhováním. Jeho éra vlastnictví (1974–1994) přinesla klubu stabilitu, první účast ve finále Stanley Cupu (1982) a položila základy pro výstavbu nové arény (dnešní Rogers Arena). V roce 1993 byl za své zásluhy o rozvoj hokeje uveden do Hokejové síně slávy v kategorii Budovatel.
⏳ Mediální impérium a cesta k hokeji
Frank Griffiths začínal svou kariéru jako certifikovaný účetní. Měl však mimořádný cit pro podnikání a brzy rozpoznal potenciál v rozvíjejícím se mediálním trhu. Založil společnost Western Broadcasting Company (později známou jako WIC – Western International Communications). Jeho vlajkovou lodí se stala rozhlasová stanice CKNW v New Westminsteru, kterou proměnil v jednu z nejposlouchanějších stanic v západní Kanadě. Postupně vybudoval obrovské mediální impérium zahrnující televize a rádia.
K hokeji se dostal v podstatě náhodou a z nutnosti. Tým Vancouver Canucks, který vstoupil do NHL v roce 1970, vlastnila skupina Medicor z Minneapolisu. V roce 1974 se však majitelé dostali do právních a finančních problémů a hrozilo, že tým bude prodán a přestěhován do jiného města. Griffiths, jako hrdý občan Vancouveru, cítil povinnost zasáhnout. V roce 1974 koupil tým za přibližně 9 milionů dolarů, ačkoliv o provozování hokejového klubu věděl jen málo.
🏢 Osvícený majitel (1974–1994)
Griffithsova filozofie vlastnictví byla na svou dobu v NHL vzácná a osvěžující. Razil heslo: „Já se starám o byznys, hokejisté ať se starají o hokej.“ Na rozdíl od jiných excentrických majitelů (jako byl Harold Ballard v Torontu) Griffiths nezasahoval manažerům do sestavy ani do výměn hráčů. Jeho úkolem bylo zajistit finanční stabilitu a zdroje, což plnil dokonale.
Pod jeho tichým, ale pevným vedením se Canucks začali zvedat.
- Finále 1982: První velký úspěch přišel v roce 1982, kdy tým pod vedením trenéra Rogera Neilsona (s máváním bílým ručníkem) šokoval hokejový svět postupem až do finále Stanley Cupu, kde podlehl dynastii New York Islanders.
- Příchod Pata Quinna: V roce 1987 udělal Griffiths své nejlepší manažerské rozhodnutí, když najal Pata Quinna jako prezidenta a generálního manažera. Dal Quinnovi volnou ruku a potřebné finance. Quinn draftoval hvězdy jako Trevor Linden a Pavel Bure a vytvořil tým, který dominoval na začátku 90. let.
Griffiths byl také velmi respektovanou postavou v rámci vedení celé NHL. Působil jako místopředseda Rady guvernérů NHL (Board of Governors) a jeho klidný hlas často pomáhal řešit spory mezi majiteli a hráčskou asociací.
🏟️ General Motors Place a odkaz
Na začátku 90. let bylo jasné, že stará hala Pacific Coliseum již nevyhovuje moderním standardům NHL. Griffiths měl vizi postavit v centru Vancouveru novou, moderní arénu. Co bylo unikátní – rozhodl se ji financovat zcela ze soukromých zdrojů, bez peněz daňových poplatníků. Projekt haly General Motors Place (dnes Rogers Arena) byl jeho posledním velkým dílem.
Bohužel se jejího otevření nedožil. Frank Griffiths zemřel 7. dubna 1994 na komplikace spojené s onemocněním ledvin. Jeho smrt přišla v době, kdy Canucks prožívali svou nejlepší sezónu v historii. O dva měsíce později, v červnu 1994, hrál tým finále Stanley Cupu proti New York Rangers s nášivkami „FG“ na dresech na jeho počest.
Jeho syn, Arthur Griffiths, převzal vedení klubu a dokončil otcovu vizi otevřením nové arény v roce 1995.
🏆 Pocty a ocenění
- Hokejová síň slávy: Uveden v roce 1993 v kategorii Budovatel. Byl příliš nemocný na to, aby se zúčastnil ceremoniálu, cenu za něj převzal syn Arthur.
- B.C. Sports Hall of Fame: Uveden v roce 1994.
- Canadian Business Hall of Fame: Uveden v roce 1994.
- Socha: Před Rogers Arenou ve Vancouveru stojí bronzová socha Franka Griffithse v nadživotní velikosti, která připomíná jeho přínos městu.
- Frank Griffiths Way: Ulice v blízkosti arény nese jeho jméno.