Hokejová síň slávy

Rozbalit box

Obsah boxu

Hokejová síň slávy (anglicky Hockey Hall of Fame, zkratka HHOF) je muzeum a síň slávy v Torontu v Kanadě, věnovaná historii ledního hokeje. Slouží jako místo posledního odpočinku pro nejcennější hokejové trofeje v čele se Stanley Cupem a zároveň jako instituce, která každoročně oceňuje nejvýznamnější osobnosti tohoto sportu (hráče, rozhodčí, budovatele).

Muzeum se nachází v komplexu Brookfield Place v centru Toronta, přičemž jeho nejznámější částí je historická budova bývalé banky Bank of Montreal z roku 1885, známá jako „Velká síň“ (Great Hall). S roční návštěvností přesahující 300 000 lidí patří mezi nejvýznamnější sportovní muzea na světě.

⏳ Historie a vývoj

Myšlenka na založení síně slávy vznikla v roce 1943 v Kingstonu, kde se podle tehdejších předpokladů odehrál první hokejový zápas. Ačkoliv byla instituce formálně založena, v Kingstonu pro ni nikdy nebyla postavena budova (mj. kvůli zásahu NHL, která preferovala Toronto).

1961: První kamenná budova byla otevřena v areálu Exhibition Place v Torontu. Slavnostního otevření se zúčastnil kanadský premiér John Diefenbaker.
1993: Muzeum se přestěhovalo do současných, mnohem větších prostor v Brookfield Place (dříve BCE Place). Tato relokace stála 27 milionů dolarů a umožnila vystavit tisíce artefaktů, které byly dříve v depozitářích.

🗳️ Výběrový proces a kategorie

Uvedení do síně slávy je považováno za nejvyšší individuální poctu v ledním hokeji. O nových členech rozhoduje 18členná výběrová komise složená z hokejových expertů, novinářů a bývalých hráčů.

Kategorie

Hráči (Players): Mohou být nominováni tři roky po ukončení kariéry. Ročně mohou být uvedeni maximálně 4 muži a 2 ženy.
Budovatelé (Builders): Trenéři, manažeři, majitelé a funkcionáři, kteří přispěli k rozvoji hokeje. Zde není čekací lhůta po ukončení činnosti.
Rozhodčí (Referees/Linesmen): Kategorie pro hlavní i čárové rozhodčí.

Výjimky z čekací lhůty

V historii bylo pouze 10 hráčů, kterým byla prominuta povinná tříletá čekací lhůta po ukončení kariéry. Patří mezi ně legendy jako Gordie Howe, Bobby Orr, Wayne Gretzky nebo Mario Lemieux. Po uvedení Gretzkyho v roce 1999 bylo rozhodnuto, že tato výjimka se již nebude aplikovat.

🏛️ Expozice a sbírky

Muzeum se rozkládá na ploše 5 300 m² a nabízí řadu interaktivních i historických expozic:

The Great Hall (Velká síň): Architektonicky nejcennější část muzea (bývalá bankovní hala s vitráží ve stropě). Zde jsou vystaveny všechny trofeje NHL, včetně Vezina Trophy, Hart Memorial Trophy a samozřejmě Stanley Cupu.
Lord Stanley's Vault: Trezor, kde je (pokud není zapůjčena) uložena původní miska Stanley Cupu z roku 1892.
Be A Player Zone: Interaktivní zóna, kde si návštěvníci mohou vyzkoušet střelbu na reálného brankáře (projekce) nebo si zkusit chytat puky jako gólman.
Replika šatny Montreal Canadiens: Věrná kopie šatny z legendární haly Montreal Forum.
Tissot World of Hockey: Sekce věnovaná mezinárodnímu hokeji, olympiádám a mistrovstvím světa, obsahující dresy a medaile z celého světa, včetně českých úspěchů (Nagano 1998).

🏆 Stanley Cup

Hokejová síň slávy je domovem Stanley Cupu, ale situace kolem poháru je specifická. Existují totiž tři verze:

Originální pohár (Original Bowl): Vyrobený v roce 1892, je trvale uložen v trezoru Síně slávy a je příliš křehký na cestování.
Prezentační pohár (Presentation Cup): Ten, který vidíte na ledě, když tým vyhraje NHL. Cestuje s hráči během léta. Pokud je zrovna na cestách, v Síni slávy je jeho místo prázdné nebo je nahrazen replikou.
Replika (Replica Cup): Stálá kopie, která je v Síni slávy vystavena, když je prezentační pohár pryč.

🧠 Pro laiky

Hokejová síň slávy je pro hokejisty tím, čím je Vatikán pro katolíky. Je to „chrám“, kam se dostanou jen ti absolutně nejlepší z nejlepších (tzv. nesmrtelní). Není to jen zaprášené muzeum s dresy; je to místo, kde se uchovává historie. Sídlí v krásné staré bance, která vypadá jako kostel, a v jejím středu stojí Stanley Cup – nejslavnější sportovní trofej světa. Když se hokejista dostane do Síně slávy, znamená to, že jeho jméno už nikdy nebude zapomenuto.

Zdroje