Přeskočit na obsah

Síla

Z Infopedia
Verze z 27. 5. 2025, 18:00, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Fyzikální veličina | Název = Síla | Obrázek = Force_vectors_example.svg | Popis obrázku = Příklad působení sil (F1, F2) na těleso | Symbol = $F$ | Jednotka SI = Newton (N) | Typ veličiny = Vektorová | Dimenzionální vzorec = M L T$^{-2}$ | Příbuzné veličiny = Hmotnost, Zrychlení, Práce, Energie, Impuls síly, Moment s…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Fyzikální veličina Ve fyzice je síla definována jako interakce, která, není-li kompenzována jinými silami, způsobí změnu pohybového stavu tělesa (udělí mu zrychlení) nebo jeho deformaci. Je to tedy vektorová veličina, což znamená, že je charakterizována nejen svou velikostí, ale také směrem a působištěm. Jednotkou síly v soustavě SI je newton (N).

---

Historie pojmu

Koncept síly byl studován již ve starověku, například Aristotelés se zabýval vztahem mezi silou a pohybem, byť jeho teorie byly později vyvráceny. Klíčový průlom nastal v 17. století s prací Galilea Galileiho a zejména Isaaca Newtona. Newton ve svém díle Principia Mathematica z roku 1687 formuloval tři zákony pohybu, které položily základy klasické mechaniky a přesně definovaly sílu a její účinky.

---

Newtonovy zákony pohybu

Newtonovy zákony jsou základem pro pochopení síly a jejího působení:

  • První Newtonův zákon (zákon setrvačnosti): Těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu, dokud na něj nepůsobí vnější síla, která by tento stav změnila. Jinými slovy, síla je příčinou změny pohybového stavu.
  • Druhý Newtonův zákon (zákon síly): Zrychlení tělesa je přímo úměrné působící síle a nepřímo úměrné hmotnosti tělesa. Matematicky se vyjadřuje vzorcem:
   $F = m \cdot a$
   Kde:
   * $F$ je síla (v newtonech, N)
   * $m$ je hmotnost tělesa (v kilogramech, kg)
   * $a$ je zrychlení tělesa (v metrech za sekundu na druhou, m/s²)
  • Třetí Newtonův zákon (zákon akce a reakce): Působí-li jedno těleso silou (akcí) na druhé těleso, působí i druhé těleso na první těleso silou (reakcí) stejně velkou, opačného směru a stejného působiště (na stejné přímce). Tyto síly vždy působí na různá tělesa.

---

Typy sil

Síly lze rozdělit do několika kategorií:

Fundamentální interakce

Všechny síly ve vesmíru jsou projevem čtyř základních fundamentálních interakcí:

Další běžné síly

Mimo fundamentální interakce se v makroskopickém světě setkáváme s mnoha dalšími typy sil, které jsou ve skutečnosti projevem elektromagnetické a gravitační interakce na větší škále:

  • Tření: Odporová síla, která působí proti pohybu dvou dotýkajících se ploch.
  • Normálová síla: Síla, kterou povrch působí kolmo na těleso, aby zabránil jeho pronikání do povrchu.
  • Tahová síla: Síla vznikající v napnutém laně, provázku nebo jiném pružném předmětu.
  • Tlaková síla: Síla působící na plochu, která vede k tlaku.
  • Odpor prostředí: Odporová síla působící na těleso pohybující se v tekutině (vzduch, voda).
  • Váha / Tíha: Gravitační síla působící na těleso.

---

Měření síly

Síla se měří pomocí přístrojů zvaných siloměry (či dynamometry). Tyto přístroje fungují na principu Hookova zákona, kdy se deformace (natažení nebo stlačení) pružiny úměrně mění s působící silou. Moderní digitální siloměry často využívají tenzometry, které převádějí mechanickou deformaci na elektrický signál.

---

Výslednice sil

Pokud na těleso působí více sil najednou, jejich celkový účinek je dán tzv. výslednicí sil. Protože síla je vektorová veličina, výslednice se určuje vektorovým součtem všech působících sil. Pokud je výslednice sil nulová, těleso je v rovnováze (setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu). Pokud je nenulová, těleso se bude pohybovat se zrychlením ve směru výslednice.

---

Síla v běžném životě

Koncept síly je všudypřítomný v našem každodenním životě:

  • Zatlačení nebo zatažení: Když tlačíte na dveře nebo taháte za rukojeť, působíte silou.
  • Gravitace: Síla, která drží nás a vše na Zemi, způsobuje, že padáme dolů, a udržuje planety na jejich oběžných dráhách kolem Slunce.
  • Tření: Umožňuje nám chodit bez uklouznutí a brzdí auta.
  • Normálová síla: Když sedíte na židli, židle na vás působí normálovou silou, která vyrovnává vaši váhu.
  • Síla větru: Pohybuje větrnými turbínami nebo plachetnicemi.
  • Svalová síla: Síla generovaná našimi svaly pro pohyb, zvedání předmětů atd.

---

Síla pro laiky

Představte si sílu jako takový "šťouchanec" nebo "zátah". Když chcete něco pohnout, třeba krabici po zemi, musíte na ni "šťouchnout" nebo ji "zatáhnout". To je síla!

Síla má vždycky:

  • Velikost: Jak moc silně "šťouchnete" (hodně nebo málo).
  • Směr: Kam "šťouchnete" (dopředu, dozadu, nahoru, dolů).

Když na něco působíte silou, můžete to: 1. Rozpohybovat (když tlačíte do koloběžky, rozjede se). 2. Zastavit (když brzdíte kolo, zastaví se). 3. Změnit směr (když kopnete do míče, změní směr). 4. Ohnout nebo zmáčknout (když mačkáte plastovou láhev, zdeformuje se).

Nejznámější síla je ta, která vás drží na zemi – gravitace. Je to obří neviditelná ruka Země, která vás stále táhne k sobě.

---

Viz také

---

Odkazy