Nucleus accumbens

Rozbalit box

Obsah boxu

Nucleus accumbens (latinsky „jádro přiléhající“, zkratka NAcc) je klíčová struktura v hloubi mozku, která tvoří součást ventrálního striata v rámci bazálních ganglií. Je považován za hlavní neurobiologické rozhraní mezi motivací a motorickým činem – místo, kde se emoce a touhy přetvářejí v konkrétní chování.

NAcc je ústředním bodem tzv. **mezolimbické dráhy**, často nazývané "centrum odměny". Dostává masivní dopaminergní vstupy z VTA (ventrální tegmentální oblasti) a integruje je s informacemi z hippokampu (kontext), amygdaly (emoce) a prefrontální kůry (exekutivní kontrola).

Z hlediska evoluce je NAcc nezbytný pro přežití: odměňuje nás za aktivity jako jídlo, sex nebo sociální interakci uvolněním dopaminu, čímž nás nutí tyto činnosti opakovat. Stejný mechanismus je však zneužíván návykovými látkami, které v NAcc vyvolávají nepřirozeně vysoké hladiny dopaminu, což vede k trvalým změnám v synaptické plasticitě a vzniku závislosti.

🕹️ Nucleus accumbens pro laiky: Kompas touhy

Představte si svůj mozek jako loď na širém moři.

**VTA (Motor):** Dodává energii (dopamin).
**Prefrontální kůra (Kapitán):** Má mapu a plán cesty.
**Nucleus accumbens (Kompas a Kormidlo):** NAcc neustále vyhodnocuje: "Je tento směr dobrý? Bude tam odměna?"

**Odměna:** Když kompas ukáže na ostrov s jídlem, NAcc "zasvítí" a pošle signál kormidlu, abyste tam dopluli. Cítíte se motivovaní.
**Zklamání:** Pokud na ostrově nic není, NAcc příště signál nepošle.
**Drogy:** Drogy jsou jako silný magnet přiložený ke kompasu. Způsobí, že NAcc ukazuje stále stejným směrem, i když tam loď naráží na útesy. Kapitán (kůra) ztrácí kontrolu, protože kormidlo (NAcc) poslouchá jen magnet.

Bez Nucleus accumbens byste sice cítili hlad, ale neměli byste žádný vnitřní pohon k tomu, abyste vstali a šli si koupit jídlo. Byli byste v stavu hluboké **anhedonie** (neschopnosti prožívat radost a touhu).

📊 Reálné statistiky: Hustota a Reaktivita

Biochemická síla NAcc je patrná z jeho receptivního vybavení:

**Složení buněk:** Přibližně **95 % neuronů** v NAcc tvoří tzv. **střední trnité neurony** (MSN), které produkují tlumivý neurotransmiter GABA.
**Dopaminový nárůst:** ** Běžná radost (jídlo): Zvyšuje hladinu dopaminu v NAcc o **50 %**.
- Sex: Zvyšuje dopamin o **100 %**.
- Amfetamin nebo Kokain: Zvyšují dopamin o **500 % až 1 000 %**.
**Dopaminové receptory:** NAcc má jednu z nejvyšších hustot receptorů **D1** (spojených s "chci to") a **D2** (spojených s "učím se, co je špatně") v celém mozku.
**Doba odezvy:** K uvolnění dopaminu v NAcc dochází často ještě **před samotnou odměnou** – v momentě, kdy mozek spatří podnět, který odměnu slibuje (např. logo restaurace).

🔬 Anatomické dělení: Shell vs. Core

NAcc není homogenní hrouda tkáně. Dělí se na dvě funkčně odlišné části:

1. Shell (Plášť)

Vnější část, která je těsně spojena s limbickým systémem a hypothalamem.

**Funkce:** Primární zpracování emocí a novosti. Shell je "detektorem lži" pro odměny. Je to místo, kde vzniká prvotní euforie a kde se nejvíce projevují účinky drog.
**Význam:** Shell reaguje na nepředvídatelné odměny. Pokud je odměna jistá, aktivita v Shell klesá.

2. Core (Jádro)

Vnitřní část, spojená s motorickým systémem (bazální ganglia).

**Funkce:** Převádí motivaci do pohybu. Zodpovídá za učení se návykům a automatické reakce.
**Význam:** Pokud Shell řekne "to je super", Core se naučí "jak se k tomu dostat příště". U závislých je Core zodpovědný za automatické sahání po droze (relaps), i když už droga nepřináší slast.

🧠 Neurochemie "Chtění" vs. "Líbení"

Neurovědec Kent Berridge prokázal, že radost má dvě složky, které sídlí v NAcc:

**Wanting (Chtění/Bažení):** Řízeno **dopaminem**. Je to motor, který vás žene k cíli. Můžete něco strašně "chtít", i když vás to ve výsledku "nebaví" (typické pro pokročilou závislost).
**Liking (Líbení/Slast):** Řízeno **opioidními receptory** ($\mu$-typ) a endokanabinoidy. Jsou to malé "hotspoty" uvnitř NAcc, které generují samotný pocit blaha při konzumaci.

📉 Patologie: Když se systém odměny porouchá

1. Závislost (Únos systému)

Při opakovaném užívání drog dochází v NAcc k patologické plasticitě.

**Down-regulace:** Mozek v reakci na záplavu dopaminu sníží počet D2 receptorů (aby se chránil).
**Následek:** Všechny běžné radosti (východ slunce, jídlo) přestanou fungovat, protože přirozené uvolnění dopaminu už nestačí k aktivaci prořídlých receptorů. Člověk se cítí "mrtvý", dokud si nevezme další drogu.

2. Deprese a Anhedonie

U těžké deprese je NAcc hypoaktivní. Pacient nemá energii ani motivaci, protože jeho "kompas odměny" je zaseknutý na nule. Neexistuje nic, co by mu stálo za námahu (ztráta "wanting").

3. OCD a Impulzivita

U OCD jsou okruhy mezi NAcc a prefrontální kůrou hyperaktivní, což vede k neschopnosti zastavit nutkavé chování, které mozek mylně interpretuje jako "nezbytné pro přežití" (falešná odměna za provedení rituálu).

⚙️ Integrace s exekutivou v DLPFC

Existuje neustálý souboj mezi NAcc a DLPFC.

**NAcc:** "Chci ten dort teď! Je sladký, je to energie!" (Impulzivita).
**DLPFC:** "Ne, držíme dietu, zítra budeme naštvaní." (Kognitivní kontrola).

Pokud je spojení mezi těmito oblastmi slabé, NAcc vítězí a člověk vykazuje vysokou impulzivitu. Posilování tohoto spojení je základem tréninku vůle a kognitivní flexibility.

🧪 Moderní léčba: Deep Brain Stimulation (DBS)

U pacientů s nejtěžší, na léky rezistentní depresí nebo OCD se experimentálně využívá hluboká mozková stimulace.

Lékaři implantují elektrody přímo do **Nucleus accumbens**.
Elektrické pulzy o nízké intenzitě "resetují" aktivitu jádra, což u mnoha pacientů vede k okamžitému vymizení anhedonie a návratu schopnosti cítit motivaci.

Zdroje