František Chábera

František Chábera
Celé jméno	František Chábera
Datum narození	5. ledna 1912
Místo narození	Landsberg am Lech, Německé císařství (dnes Německo)
Datum úmrtí	21. října 1999
Místo úmrtí	Praha, Česko
Státní příslušnost
Povolání	stíhací pilot, elektromechanik
Vyznamenání	Řád Bílého lva (II. třída, 2022 in memoriam) Československý válečný kříž 1939 (5x) Medaile Za chrabrost (3x) Řád Slovenského národního povstání

František Chábera (5. ledna 1912 Landsberg am Lech – 21. října 1999 Praha) byl československý stíhací pilot, letecké eso a generálmajor ve výslužbě. Patří k úzké skupině československých letců, kteří během druhé světové války bojovali na všech třech hlavních frontách: ve Francii, ve Velké Británii a na východní frontě (včetně účasti ve Slovenském národním povstání).

Jeho válečná cesta je unikátní svou pestrostí – létal na francouzských stíhačkách proti Luftwaffe, bránil Londýn v kabině britského Hurricanu a osvobozoval Slovensko v sovětském Lavočkinu. Byl blízkým spolubojovníkem Františka Fajtla.

Stejně jako mnoho jeho kolegů ze západního odboje se po válce stal obětí komunistické perzekuce. Byl vyhozen z armády, uvězněn na Mírově a dlouhá léta pracoval v podřadných zaměstnáních. Plné rehabilitace se dočkal až po roce 1989.

Mládí a začátky v letectvu

Narodil se v německém Landsbergu českým rodičům, kteří tam pracovali. Rodina se po vzniku Československa vrátila do vlasti. Chábera se vyučil elektromechanikem, ale lákalo ho letectví.

• Vstup do armády: V roce 1932 nastoupil vojenskou službu a absolvoval poddůstojnickou školu. Pro své schopnosti byl vybrán do pilotního výcviku.
• Předválečná služba: Sloužil u Leteckého pluku 2 v Olomouci a později u Leteckého pluku 4 v Praze. V době Mnichovské krize byl již zkušeným polním pilotem.

Boje na západní frontě (1939–1942)

Po okupaci v březnu 1939 se rozhodl pro odchod do zahraničí. Přes Polsko se dostal do Francie.

Francie: První sestřely

Ve Francii vstoupil do Cizinecké legie, ale po vypuknutí války byl převelen k letectvu. Byl zařazen ke stíhací skupině Groupe de Chasse II/5 (slavná eskadra Lafayette).

• Létal na amerických strojích Curtiss Hawk 75.
• Během bitvy o Francii si připsal 5 potvrzených sestřelů (některé ve spolupráci) a několik pravděpodobných. Stal se tak leteckým esem již v první fázi války.

Velká Británie: Bitva o Británii

Po pádu Francie se evakuoval do Velké Británie a vstoupil do Royal Air Force (RAF).

• Stal se zakládajícím členem 312. československé stíhací perutě.
• Létal na stíhačkách Hawker Hurricane. Účastnil se bitvy o Británii, kde bránil nebe nad Liverpoolem a později nad jižní Anglií.
• Později přešel na Supermarine Spitfire (až do verze Mk.Vb) a účastnil se ofenzivních operací nad okupovanou Francií.

Kvůli vyčerpání a zdravotním problémům (sluch) byl v roce 1942 stažen z operační služby a působil jako zalétávací pilot a instruktor. To ho však neuspokojovalo, chtěl zpět do boje.

Východní fronta a SNP (1944–1945)

V roce 1944 se naskytla příležitost, kterou Chábera okamžitě využil. Hledali se dobrovolníci z řad čs. letců v RAF pro přesun do Sovětského svazu, kde se formovala nová československá letecká jednotka.

• Cesta na východ: Skupina vedená štábním kapitánem Františkem Fajtlem odcestovala přes Gibraltar, Káhiru a Teherán do Moskvy.
• Přeškolení: V Ivanovu se přeškolili na sovětské stíhačky Lavočkin La-5FN. Chábera si tento stroj oblíbil pro jeho robustnost a palebnou sílu, ačkoliv byl technicky méně vyspělý než Spitfire.
• 1. čs. stíhací pluk: Chábera se stal velitelem jedné z letek 1. československého samostatného stíhacího leteckého pluku.

Slovenské národní povstání

V září 1944 pluk přeletěl na povstalecké území na Slovensku.

• Letiště Zolná: Operovali z polního letiště Zolná a později z Tří Dubů. Byla to unikátní situace – stíhací pluk operoval v týlu nepřítele, zcela obklíčen německými vojsky.
• Bojová činnost: Chábera se podílel na vybojování vzdušné nadvlády nad povstaleckým územím. Útočil na německé kolony, dělostřelecká postavení a podporoval pozemní jednotky.
• Ústup: Po potlačení povstání v říjnu 1944 museli letci odletět zpět do SSSR. Chábera poté bojoval v rámci Ostravské operace při osvobozování Moravy.

Poválečné období a perzekuce

Po válce zůstal v armádě a pomáhal budovat nové československé letectvo. Sloužil jako velitel leteckého pluku v Českých Budějovicích a později na velitelství letectva.

Vězení a pád

Po únoru 1948 se jako „západní letec“ stal nepohodlným.

• V roce 1948 byl odeslán na dovolenou s čekaným.
• V roce 1949 byl zatčen a obviněn ve vykonstruovaném procesu (údajný pokus o útěk do zahraničí).
• Byl odsouzen k 5 letům těžkého žaláře. Trest si odpykával v nejtěžších věznicích, včetně Mírova.
• Propuštěn byl v roce 1953, ale nadále byl perzekvován. Nesměl létat, pracoval jako dělník, elektromontér a řidič.

Rehabilitace a závěr života

Částečné rehabilitace se dočkal v 60. letech, ale plné až po roce 1989.

• Byl povýšen na generálmajora ve výslužbě.
• Aktivně se účastnil setkání veteránů a besed, kde sdílel své zkušenosti z bojů na třech frontách.
• Zemřel v Praze 21. října 1999 ve věku 87 let.

Ocenění

Za své hrdinství získal řadu vyznamenání:

• Řád Bílého lva II. třídy (vojenská skupina) – udělen in memoriam prezidentem Milošem Zemanem v roce 2022.
• Československý válečný kříž 1939 (pětinásobný nositel).
• Medaile Za chrabrost (trojnásobný nositel).
• Řád čestné legie (Francie) – Rytíř.
• Croix de guerre (Francie) – se čtyřmi palmami a stříbrnou hvězdou.
• Řád Slovenského národního povstání I. třídy.

Pro laiky

František Chábera byl takový "univerzální voják" českého letectva. Představte si pilota, který nejdřív ve Francii sestřeluje Messerschmitty v americkém letadle, pak uteče do Anglie a brání Londýn v britském Hurricanu. A když už toho má dost, tak se dobrovolně přihlásí do Ruska, sedne do sovětské stíhačky a letí na Slovensko podporovat povstání. Přistával na loukách za nepřátelskou linií, střílel na německé tanky a nakonec osvobozoval Ostravu. Byl všude, kde se něco dělo. A odměna? Komunisté ho po válce zavřeli na Mírov, protože bojoval na Západě. Z generála udělali pomocného dělníka. Spravedlnosti se dočkal až jako starý pán po revoluci.

Zdroje

• Rajlich, Jiří: Na nebi sladké Francie.
• Rajlich, Jiří: Na nebi hrdého Albionu.
• Fajtl, František: První doma.
• Vojenský historický ústav Praha
• Paměť národa
• Ministerstvo obrany ČR