Blok (filozofie)

Rozbalit box

Obsah boxu

Blok (filozofie)
Obor	Metafyzika, Ontologie, Filozofie času, Epistemologie
Opak	Prezentismus, Emergentismus

Blok (filozofie) nebo též teorie bloku (anglicky block universe theory, eternalism) je ve filozofii času a metafyzice koncept, který tvrdí, že **minulost, přítomnost i budoucnost existují souběžně a stejně reálně**. V tomto pojetí není žádný privilegovaný okamžik "nyní", ani neexistuje reálný "proud času", který by plynul z budoucnosti do minulosti. Všechny události jsou již "zapsány" ve časoprostoru jako pevně daná a neměnná struktura, podobně jako jednotlivé snímky ve filmu nebo body na geometrické čáře.

Tato teorie je často spojována s důsledky teorie relativity Alberta Einsteina, zejména speciální a obecné teorie relativity, které popisují čas a prostor jako integrovaný časoprostor, ve kterém je čas čtvrtou dimenzí, stejně jako tři prostorové dimenze.

---

1. 1. Základní předpoklady a argumenty

Teorie bloku vychází z několika klíčových předpokladů a je podpořena argumenty z fyziky a filozofie:

1. Čas jako dimenze: Blokový časoprostor vnímá čas jako čtvrtou dimenzi, obdobně jako prostorové dimenze. To znamená, že všechny body v čase (minulost, přítomnost, budoucnost) jsou stejně reálné a existují vedle sebe, stejně jako body v prostoru. Neexistuje žádný ontologický rozdíl mezi "být teď" a "být tam". 2. Důsledky teorie relativity:

 ** Relativita simultánnosti: Podle speciální teorie relativity není simultánnost (současnost) absolutní, ale závisí na pohybovém stavu pozorovatele. Dvě události, které jsou pro jednoho pozorovatele současné, nemusí být současné pro jiného pozorovatele, který se pohybuje jinou rychlostí. To zpochybňuje existenci univerzální "přítomnosti" a naznačuje, že "nyní" je subjektivní a relativní.
 ** Časoprostor Minkowskiho: Hermann Minkowski popsal časoprostor jako sjednocený celek, kde čas a prostor jsou vzájemně propojeny. Tato geometrická interpretace naznačuje, že celý průběh historie je dán a objektivně existuje jako čtyřrozměrný "blok".
 ** Fyzikální zákony jsou symetrické vůči času: Většina základních fyzikálních zákonů (s výjimkou některých v termodynamice) je časově symetrická, což znamená, že platí stejně pro události probíhající vpřed i vzad v čase. To naznačuje, že neexistuje inherentní "šipka času" na fundamentální úrovni.

3. Determinismus: Ačkoli bloková teorie sama o sobě nutně neimplikuje kauzální determinismus (tj. že každá událost je kauzálně určena předchozími událostmi), je s ním často spojována, protože pokud vše existuje souběžně, pak jsou všechny události již "dané".

---

1. 1. Důsledky a implikace

Bloková teorie má hluboké důsledky pro naše chápání času, existence a svobodná vůle:

• Popření "proudu času": Pokud je všechno souběžně reálné, pak neexistuje žádné objektivní "plynutí" času. To, co vnímáme jako plynoucí čas, je spíše subjektivní jev, který vzniká z našeho vědomí pohybujícího se podél časové osy.
• Status minulosti, přítomnosti a budoucnosti: Všechny tyto "časové módy" jsou rovnocenné. Minulost není "pryč" a budoucnost není "ještě neexistující" – obojí existuje stejně reálně jako přítomnost.
• Implikace pro svobodná vůle: Pokud je celá časoprostorová historie fixní, vyvstávají otázky ohledně svobodné vůle. Pokud jsou naše budoucí rozhodnutí již "zapsána" v bloku, máme skutečně možnost volby? Zastánci bloku často argumentují, že svobodná vůle může být kompatibilní s determinismem (tzv. kompatibilismus).
• Kauzalita: Ačkoli je časoprostor fixní, kauzální vztahy mezi událostmi stále existují. Jedna událost může předcházet druhé a být její příčinou v rámci daného časového řazení.

---

1. 1. Kontrast s jinými teoriemi času

Bloková teorie stojí v protikladu k dalším významným filozofickým teoriím času:

• Prezentismus: Tvrdí, že existuje pouze přítomnost. Minulost již neexistuje a budoucnost ještě neexistuje. Čas je v tomto pojetí neustálé plynutí nových "nyní". Pro prezentisty je "proud času" reálný.
• Emergentismus (růstová teorie): Představuje kompromis, kdy minulost a přítomnost jsou reálné, ale budoucnost je otevřená a dosud neexistující. Čas je vnímán jako neustále rostoucí blok, který se rozšiřuje do dříve neexistující budoucnosti.

---

1. 1. Kritika a výzvy

Bloková teorie čelí několika kritice a výzvám:

• Vnímání "nyní": Nedaří se zcela vysvětlit, proč prožíváme čas jako plynoucí, s privilegovaným okamžikem "nyní". Fenomenologický zážitek plynutí času je pro mnohé silným argumentem proti blokové teorii.
• Subjektivita vs. objektivita: Pokud je "nyní" pouze subjektivní iluzí, jak je možné, že sdílíme relativně shodné vnímání toku času?
• Role vědomí: Někteří filozofové argumentují, že vnímání času je zásadně spjato s vědomím a nelze jej plně redukovat na statickou fyzikální dimenzi.
• Asymetrie času: I když mikroskopické fyzikální zákony jsou časově symetrické, makroskopicky je patrná jasná asymetrie (např. entropie vždy roste). Zastánci bloku se snaží tuto asymetrii vysvětlit jako statistický jev nebo důsledek počátečních podmínek vesmíru.

Přes tyto výzvy zůstává bloková teorie vlivným a široce diskutovaným konceptem v filozofii času, zejména díky své kompatibilitě s moderní fyzikou.

---

1. 1. Pro laiky

Představte si, že celý náš život – všechno, co se stalo, co se děje teď, a co se teprve stane – je jako **jeden obrovský, hotový film**.

Normálně si myslíme, že:

• Minulost už není (je "pryč").
• Přítomnost je to, co se děje "teď".
• Budoucnost ještě neexistuje (teprve "přijde").

Ale teorie bloku říká něco jiného: Představte si ten film ne jako něco, co se teprve promítá, ale jako **celý ten filmový pás, který leží hotový na stole**. Každý jeho snímek (každý okamžik v čase – zítřek, včerejšek, dnešek) už tam je. Všechny snímky existují vedle sebe najednou.

To znamená, že:

• Vaše včerejší snídaně existuje stejně reálně jako vaše dnešní.
• Váš zítřejší výlet existuje stejně reálně jako tento okamžik, kdy to čtete.

My jenom prožíváme ten film snímek po snímku, což nám dává pocit, že čas "plyne" z minulosti do budoucnosti. Ale ve skutečnosti je celá ta časová osa už hotová a pevně daná.

Je to jako s mapou. Když se díváte na mapu, vidíte všechna místa najednou – i ta, kde jste byli, kde jste teď, i kam teprve půjdete. Všechna existují na té mapě současně. Bloková teorie říká, že časoprostor je jako taková čtyřrozměrná mapa, kde jsou všechny události minulosti, přítomnosti a budoucnosti už zapsány.

Tato myšlenka je zajímavá, protože ji podporují některé teorie o vesmíru, hlavně Einsteinova teorie relativity.

---