Nejvyšší správní soud České republiky

Rozbalit box

Obsah boxu

Nejvyšší správní soud České republiky (zkráceně NSS) je spolu s Nejvyšším soudem vrcholným orgánem soudní moci v České republice a představuje nejvyšší článek správního soudnictví v zemi. Jeho hlavním úkolem je zajišťovat jednotu a zákonnost rozhodování v oblasti veřejné správy a chránit subjektivní práva fyzických a právnických osob před nezákonnými zásahy orgánů veřejné správy. Sídlí v Brně na Moravském náměstí.

⏳ Historie

Tradice správního soudnictví na území Česka sahá až do doby Rakouska-Uherska, kdy byl ve Vídni ustaven Správní soudní dvůr v roce 1876. Po vzniku první Československé republiky byl v roce 1919 v Praze zřízen Nejvyšší správní soud Československa, který si zejména pod vedením Emila Háchy získal vysoké renomé. Tento soud působil i v době Protektorátu Čechy a Morava. Po roce 1948 a nástupu komunistického režimu bylo samostatné správní soudnictví v Československu postupně potlačeno a k 1. lednu 1953 zcela zrušeno.

K obnově správního soudnictví došlo po sametové revoluci v roce 1989, kdy byla v roce 1991 republikována Listina základních práv a svobod. Ačkoliv Ústava České republiky z roku 1993 s Nejvyšším správním soudem počítala, jeho reálné zřízení se odkládalo. Dlouho jeho agendu vykonával Nejvyšší soud a vrchní soudy. Po diskuzích a ústavněprávních úpravách byl Nejvyšší správní soud skutečně aktivován až 1. ledna 2003, čímž byl splacen desetiletý ústavní dluh.

Budova, ve které Nejvyšší správní soud sídlí v Brně na Moravském náměstí 6, byla původně postavena v letech 1869 až 1871 v novorenesančním stylu jako bytový dům. Následně sloužila jako okresní úřad. Soud se do ní přestěhoval po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2006.

⚖️ Pravomoci a působnost

Nejvyšší správní soud je vrcholným soudním orgánem v oblasti správního práva a má široké spektrum pravomocí, které zajišťují zákonnost a spravedlnost v rozhodování veřejné správy. Mezi jeho hlavní úkoly patří:

• Rozhodování o kasačních stížnostech: Jedná se o mimořádný opravný prostředek proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů, které rozhodovaly o žalobách a návrzích na ochranu veřejných subjektivních práv.
• Volební soudnictví: Rozhoduje v jediném stupni o volebních stížnostech (návrzích na neplatnost voleb a hlasování) po volbách do Poslanecké sněmovny, Senátu, Evropského parlamentu a prezidenta republiky. V případě prezidentských voleb a voleb do Evropského parlamentu rovněž rozhoduje spory o registraci kandidátů.
• Politické strany a hnutí: Rozhoduje ve věcech rozpuštění politických stran a politických hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti.
• Kompetenční spory: Rozhoduje o kompetenčních sporech mezi orgány veřejné správy.
• Kárné řízení: Působí jako kárný soud pro soudce, státní zástupce a soudní exekutory.
• Stanoviska a sjednocování judikatury: Sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů ve správním soudnictví a na jejich základě přijímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů s cílem zajistit jednotné a zákonné rozhodování.
• Sbírka rozhodnutí: Vydává Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ve které se uveřejňují vybraná rozhodnutí NSS a krajských soudů a také stanoviska a zásadní usnesení.

🏛️ Struktura soudu

Nejvyšší správní soud se skládá z předsedy, místopředsedy a soudců. Soudci rozhodují v senátech, které jsou specializované podle typu projednávaných věcí:

• Tříčlenné senáty: Primárně se zabývají kasačními stížnostmi.
• Sedmičlenný volební senát: Rozhoduje o volebních stížnostech a dalších otázkách týkajících se voleb.
• Rozšířený senát: Jedná se o sedmičlenný, případně devítičlenný senát. Věc mu je postoupena jiným senátem, pokud při rozhodování dojde k odlišnému právnímu názoru, než k tomu vyjádřenému v jiném rozhodnutí senátu.
• Zvláštní senát: V sídle Nejvyššího správního soudu zasedá také zvláštní senát, složený ze tří soudců NSS a tří soudců Nejvyššího soudu. Tento senát rozhoduje o kompetenčních sporech mezi soudy a správními orgány nebo mezi soudy obecnými a soudy správními.

Předseda soudu jmenuje a odvolává dva členy Rady Justiční akademie a každému soudci na jeho návrh jmenuje dva až tři asistenty soudce, kteří z pověření soudce činí jednotlivé úkony soudního řízení.

🧑‍⚖️ Předseda a místopředsedové

Předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu jmenuje prezident České republiky s kontrasignací předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

K prosinci 2025 jsou ve funkcích:

• Předseda: JUDr. PhDr. Karel Šimka, Ph.D., LL.M., který tuto funkci zastává od roku 2022. Před ním byli předsedy Josef Baxa (2003–2018) a Michal Mazanec (2018–2021).
• Místopředseda: JUDr. Barbara Pořízková, která je místopředsedkyní od roku 2018. Před ní tuto funkci vykonával Michal Mazanec (2003–2018).

📜 Důležité judikáty a rozhodnutí (2025)

Nejvyšší správní soud se v průběhu roku 2025 zabýval řadou významných případů, které formovaly a upřesňovaly správní právo a judikaturu v České republice. Mezi aktuální rozhodnutí z konce roku 2025 patří:

• Dne 8. prosince 2025 Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost firmy provozující thajské masáže v historickém centru Prahy a potvrdil, že reklamní rikši před provozovnami jsou považovány za reklamní sdělení a do centra Prahy nepatří. Tím potvrdil pokutu uloženou pražským magistrátem.
• Dne 6. listopadu 2025 Nejvyšší správní soud zjistil významnou nezákonnost v procesu sčítání hlasů v okrsku č. 28 v Blansku.
• V říjnu 2025 se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou zdanění prostituce.
• Rovněž v říjnu 2025 zrušil Nejvyšší správní soud rozsudek Městského soudu v Praze ve věci skončení služebního poměru ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
• V září 2025 odpověděl Nejvyšší správní soud na otázku, kdy by mohl mít student nárok na příspěvek na bydlení.

Tato rozhodnutí jsou publikována ve Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a slouží jako důležitý zdroj pro výklad a aplikaci práva v České republice.

🔗 Vztah k dalším soudům

Nejvyšší správní soud je součástí soudní soustavy České republiky a má specifické vztahy k dalším soudním orgánům:

• Krajské soudy: Nejvyšší správní soud je odvolací instancí pro krajské soudy v oblasti správního soudnictví. Projednává kasační stížnosti proti jejich rozhodnutím.
• Ústavní soud České republiky: Ústavní soud je nezávislým orgánem ochrany ústavnosti. Proti rozhodnutím Nejvyššího správního soudu je možné za určitých podmínek podat ústavní stížnost, pokud dojde k porušení základních lidských práv a svobod.
• Nejvyšší soud České republiky: Ačkoliv se oba soudy nacházejí na vrcholu soudní soustavy, každý se zaměřuje na jinou oblast práva – Nejvyšší správní soud na správní právo a Nejvyšší soud na občanské a trestní právo. Spolupracují však ve zvláštním senátu pro řešení kompetenčních sporů.

🌍 Mezinárodní spolupráce

Nejvyšší správní soud se aktivně zapojuje do mezinárodní spolupráce s obdobnými institucemi v Evropě i ve světě. Je členem Asociace státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie a Mezinárodní asociace nejvyšších správních soudů. Tato členství umožňují výměnu zkušeností, sdílení know-how a harmonizaci právních předpisů v rámci Evropské unie a širšího mezinárodního kontextu.

💡 Pro laiky

Představ si, že Nejvyšší správní soud je jako nejvyšší rozhodčí ve hře, která se jmenuje "stát a jeho pravidla". Když se něco stane a nějaký úřad (třeba finanční úřad, stavební úřad nebo policie) o něčem rozhodne – například ti dá pokutu, nepovolí ti stavbu domu, nebo ti vezme řidičský průkaz – a ty si myslíš, že to není správné, můžeš se bránit. Nejdřív jdeš k nižšímu soudu (jako je krajský soud), ale pokud ani tam neuspěješ a stále věříš, že máš pravdu a úřad udělal chybu, pak přijde na řadu Nejvyšší správní soud.

Ten se podívá, jestli úřady a nižší soudy dodržely všechna pravidla a zákony. Není to jako fotbalový rozhodčí, který píská fauly přímo na hřišti. Spíš je to jako rozhodčí, který se dívá na videozáznam zápasu a kontroluje, jestli všechno proběhlo podle pravidel. Také má na starosti, aby se pravidla chápala a používala stejně po celé zemi. A někdy dokonce rozhoduje o velmi důležitých věcech, jako jsou volby nebo to, jestli nějaká politická strana může existovat. Jeho hlavním úkolem je chránit lidi před tím, aby je státní úřady nespravedlivě poškodily.