Dovednost: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Filozofie | Název = Dovednost | Obrázek = Skill_concept.png | Popisek = Symbolické znázornění dovednosti. | Obor = Psychologie, Filozofie mysli, Pedagogika, Kognitivní věda, Sociologie | Podstata = Schopnost vykonávat komplexní činnosti nebo úkoly s účinností, přesností a efektivitou, často získaná učení praxí|prax…“ |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
== Dovednost a související pojmy == | == Dovednost a související pojmy == | ||
* '''Dovednost vs. [[Znalosti|Znalost]]''' | * '''Dovednost vs. [[Znalosti|Znalost]]''' | ||
* '''Znalost''' (propoziční) je o vědění faktů a teorií (vědět ''že''). Např. znát pravidla [[šachy|šachů]]. | |||
* '''Dovednost''' (procedurální) je o schopnosti něco vykonat (vědět ''jak''). Např. umět hrát šachy dobře. | |||
* Ačkoliv se liší, často se doplňují. Hluboké znalosti mohou zlepšit dovednost a praxe dovednosti může vést k novým poznatkům. | |||
* '''Dovednost vs. [[Schopnost (psychologie)|Schopnost]]''' | * '''Dovednost vs. [[Schopnost (psychologie)|Schopnost]]''' | ||
* '''Schopnost''' je spíše vrozený nebo přirozený potenciál pro něco (např. mít dobrou paměť, být přirozeně koordinovaný). | |||
* '''Dovednost''' je rozvinutá a kultivovaná schopnost získaná [[učení|učením]] a [[praxe|praxí]]. Někdo může mít přirozenou schopnost pro hudbu, ale stát se hudebníkem vyžaduje léta tréninku a rozvoje dovedností. | |||
* '''Dovednost vs. [[Kompetence]]''' | * '''Dovednost vs. [[Kompetence]]''' | ||
* '''Dovednost''' se zaměřuje na individuální schopnost provést konkrétní úkol. | |||
* '''Kompetence''' je širší pojem, který zahrnuje soubor dovedností, znalostí, [[postoj]]ů a [[hodnota (filozofie)|hodnot]] potřebných k úspěšnému zvládnutí komplexní role nebo situace v daném kontextu. | |||
--- | --- | ||
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
Dovednosti lze kategorizovat různými způsoby: | Dovednosti lze kategorizovat různými způsoby: | ||
* '''Motorické dovednosti''' | * '''Motorické dovednosti''' | ||
* '''Kognitivní dovednosti''' | * Zahrnují koordinaci pohybů těla (např. [[sport|sportovní]] dovednosti, [[tanec]], psaní na klávesnici, řízení [[automobil]]u). | ||
* '''Sociální dovednosti (měkké dovednosti)''' | * '''Kognitivní dovednosti''' | ||
* '''Technické dovednosti (tvrdé dovednosti)''' | * Zahrnují duševní procesy (např. [[řešení problémů]], [[kritické myšlení]], [[rozhodování]], [[analýza dat]]). | ||
* '''Sociální dovednosti (měkké dovednosti)''' | |||
* Zahrnují interakci s ostatními (např. [[komunikace]], [[vyjednávání]], [[empatie]], [[vůdcovství]], [[týmová práce]]). | |||
* '''Technické dovednosti (tvrdé dovednosti)''' | |||
* Specifické dovednosti pro konkrétní obory (např. programování, účetnictví, ovládání strojů). | |||
--- | --- | ||
| Řádek 44: | Řádek 48: | ||
Osvojování dovedností obvykle prochází několika fázemi: | Osvojování dovedností obvykle prochází několika fázemi: | ||
* '''Kognitivní fáze''' | |||
* Jedinec se učí, co má dělat a proč. Klade si otázky, rozumí [[instrukce|instrukcím]] a vytváří si mentální plán. Vyžaduje koncentraci. | |||
* '''Asociativní fáze''' | |||
* Praxí se zlepšuje koordinace a [[přesnost]]. Snižuje se počet chyb a pohyby se stávají plynulejší. Začíná se formovat spojení mezi podněty a reakcemi. | |||
* '''Autonomní fáze''' | |||
* Dovednost se stává [[automatizace|automatickou]], provádí se s minimálním vědomým úsilím. Jedinec může provádět úkol i při rozptýlení nebo zároveň s jinými úkoly. To je fáze [[mistrovství]]. | |||
Tento proces je popsán v mnoha modelech učení, například v Fittsově a Posnerově třístupňovém modelu. Klíčová je zde opakovaná '''praxe''' a '''zpětná vazba'''. | Tento proces je popsán v mnoha modelech učení, například v Fittsově a Posnerově třístupňovém modelu. Klíčová je zde opakovaná '''praxe''' a '''zpětná vazba'''. | ||
| Řádek 55: | Řádek 62: | ||
Ve [[filozofie|filozofii]] se dovednost stala předmětem zájmu zejména v 20. století: | Ve [[filozofie|filozofii]] se dovednost stala předmětem zájmu zejména v 20. století: | ||
* '''[[Gilbert Ryle]]''' | * '''[[Gilbert Ryle]]''' | ||
* '''[[Michael Polanyi]]''' | * Kritizoval karteziánský [[dualismus]] mysli a těla a tvrdil, že dovednost není pouhá aplikace mentálních [[znalosti|znalostí]], ale spíše forma inteligentního chování, která je sama o sobě primární. Slavně rozlišoval mezi "věděním ''že''" (knowing that) a "věděním ''jak''" (knowing how). | ||
* '''[[Hubert Dreyfus]]''' | * '''[[Michael Polanyi]]''' | ||
* Zavedl koncept '''[[implicitní znalosti|implicitní (tacitní) znalosti]]''' (tacit knowledge), která je úzce spjata s dovedností. Argumentoval, že "víme více, než dokážeme říci". Mnoho dovedností nelze plně verbalizovat, ale je třeba je prožít a naučit se je praxí. | |||
* '''[[Hubert Dreyfus]]''' | |||
* Na základě fenomenologické tradice a kritiky [[umělá inteligence|umělé inteligence]] tvrdil, že expertní dovednost nevyplývá z používání explicitních pravidel (jako u počítače), ale z intuitivního a nelogického pochopení situace získaného bohatou zkušeností. | |||
--- | --- | ||
Aktuální verze z 28. 5. 2025, 11:16
Rozbalit box
Obsah boxu
| Dovednost | |
|---|---|
| Soubor:Skill concept.png | |
| Symbolické znázornění dovednosti. | |
| Obor | Psychologie, Filozofie mysli, Pedagogika, Kognitivní věda, Sociologie |
| Podstata | Schopnost vykonávat komplexní činnosti nebo úkoly s účinností, přesností a efektivitou, často získaná praxí a zkušeností |
| Související pojmy | Znalosti, Schopnost, Talent, Praxe, Učení, Mistrovství, Expertíza, Kompetence |
| Významné osobnosti | Gilbert Ryle, Michael Polanyi, Hubert Dreyfus |
Dovednost je naučená schopnost vykonávat určitou činnost nebo úkol s účinností, přesností a efektivitou. Na rozdíl od pouhých znalostí (vědění že) se dovednosti týkají především vědění jak (tzv. procedurální poznání). Získávají se především praxí, opakováním a zkušeností, nikoli pouze teoretickým studiem.
---
Dovednost a související pojmy
- Dovednost vs. Znalost
- Znalost (propoziční) je o vědění faktů a teorií (vědět že). Např. znát pravidla šachů.
- Dovednost (procedurální) je o schopnosti něco vykonat (vědět jak). Např. umět hrát šachy dobře.
- Ačkoliv se liší, často se doplňují. Hluboké znalosti mohou zlepšit dovednost a praxe dovednosti může vést k novým poznatkům.
- Dovednost vs. Schopnost
- Schopnost je spíše vrozený nebo přirozený potenciál pro něco (např. mít dobrou paměť, být přirozeně koordinovaný).
- Dovednost je rozvinutá a kultivovaná schopnost získaná učením a praxí. Někdo může mít přirozenou schopnost pro hudbu, ale stát se hudebníkem vyžaduje léta tréninku a rozvoje dovedností.
- Dovednost vs. Kompetence
- Dovednost se zaměřuje na individuální schopnost provést konkrétní úkol.
- Kompetence je širší pojem, který zahrnuje soubor dovedností, znalostí, postojů a hodnot potřebných k úspěšnému zvládnutí komplexní role nebo situace v daném kontextu.
---
Typy dovedností
Dovednosti lze kategorizovat různými způsoby:
- Motorické dovednosti
- Zahrnují koordinaci pohybů těla (např. sportovní dovednosti, tanec, psaní na klávesnici, řízení automobilu).
- Kognitivní dovednosti
- Zahrnují duševní procesy (např. řešení problémů, kritické myšlení, rozhodování, analýza dat).
- Sociální dovednosti (měkké dovednosti)
- Zahrnují interakci s ostatními (např. komunikace, vyjednávání, empatie, vůdcovství, týmová práce).
- Technické dovednosti (tvrdé dovednosti)
- Specifické dovednosti pro konkrétní obory (např. programování, účetnictví, ovládání strojů).
---
Proces osvojování dovedností
Osvojování dovedností obvykle prochází několika fázemi:
- Kognitivní fáze
- Jedinec se učí, co má dělat a proč. Klade si otázky, rozumí instrukcím a vytváří si mentální plán. Vyžaduje koncentraci.
- Asociativní fáze
- Praxí se zlepšuje koordinace a přesnost. Snižuje se počet chyb a pohyby se stávají plynulejší. Začíná se formovat spojení mezi podněty a reakcemi.
- Autonomní fáze
- Dovednost se stává automatickou, provádí se s minimálním vědomým úsilím. Jedinec může provádět úkol i při rozptýlení nebo zároveň s jinými úkoly. To je fáze mistrovství.
Tento proces je popsán v mnoha modelech učení, například v Fittsově a Posnerově třístupňovém modelu. Klíčová je zde opakovaná praxe a zpětná vazba.
---
Filozofické pohledy na dovednost
Ve filozofii se dovednost stala předmětem zájmu zejména v 20. století:
- Gilbert Ryle
- Kritizoval karteziánský dualismus mysli a těla a tvrdil, že dovednost není pouhá aplikace mentálních znalostí, ale spíše forma inteligentního chování, která je sama o sobě primární. Slavně rozlišoval mezi "věděním že" (knowing that) a "věděním jak" (knowing how).
- Michael Polanyi
- Zavedl koncept implicitní (tacitní) znalosti (tacit knowledge), která je úzce spjata s dovedností. Argumentoval, že "víme více, než dokážeme říci". Mnoho dovedností nelze plně verbalizovat, ale je třeba je prožít a naučit se je praxí.
- Hubert Dreyfus
- Na základě fenomenologické tradice a kritiky umělé inteligence tvrdil, že expertní dovednost nevyplývá z používání explicitních pravidel (jako u počítače), ale z intuitivního a nelogického pochopení situace získaného bohatou zkušeností.
---
Pro laiky
Představte si dovednost jako něco, co umíte udělat, a to nejenže o tom víte něco teoreticky, ale opravdu to dokážete. Je to jako umět jezdit na kole nebo hrát na kytaru. Není to jen si pamatovat fakta (třeba jak se jmenují části kola), ale je to ta praktická schopnost, kterou získáte cvičením a opakováním.
Dovednosti jsou důležité, protože:
- Nám pomáhají fungovat v každodenním životě (např. uvařit si, řídit auto, mluvit s lidmi).
- Jsou klíčové pro práci (např. umět programovat, prodávat, operovat).
- Umožňují nám rozvíjet se a učit se nové věci.
Zkrátka, dovednost je, když něco víte jak na to, a to nejen v hlavě, ale i v rukou, nohách nebo v tom, jak se chováte k ostatním. Je to výsledek praxe!
---
Odkazy
- Wikipedia: Dovednost
- Stanford Encyclopedia of Philosophy: Knowing How (anglicky)
- Britannica: skill (anglicky)
---