Nashville Predators: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Nashville Predators''' je profesionální hokejový tým sídlící ve městě Nashville v americkém státě Tennessee. Od svého vstupu do NHL v sezóně 1998/99 hrají ve Západní konferenci, konkrétně v centrální divizi. Domácím stadionem je moderní Bridgestone Arena. == Historie == Tým vznikl jako so…“ |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{K rozšíření}} | {{K rozšíření}} | ||
'''Nashville Predators''' | '''Nashville Predators''' (neformálně známí jako '''Preds''') jsou profesionální americký hokejový klub hrající v Centrální divizi Západní konference [[National Hockey League]] (NHL). Klub byl založen v roce 1998 a sídlí v [[Nashville|Nashvillu]], hlavním městě státu [[Tennessee]]. Své domácí zápasy hraje v Bridgestone Areně. | ||
Příběh Predators je jedním z největších úspěchů expanzní politiky NHL na netradiční "Sun Belt" trhy. Navzdory počáteční skepsi si klub dokázal vybudovat jednu z nejvášnivějších a nejhlasitějších fanouškovských základen v lize, díky které si aréna vysloužila přezdívku '''"Smashville"'''. Ačkoliv klub dosud nezískal [[Stanley Cup]], jeho největším úspěchem byla účast ve finále v roce 2017. Jejich identita byla po dlouhá léta postavena na neprostupné obraně a prvotřídních brankářích, v posledních letech se však transformuje směrem k ofenzivnějšímu pojetí. | |||
{{Infobox Hokejový klub | |||
| název = Nashville Predators | |||
| obrázek = Nashville Predators logo 2011.svg | |||
| popisek = Logo Nashville Predators | |||
| liga = [[National Hockey League]] | |||
| konference = Západní konference | |||
| divize = Centrální divize | |||
| založeno = 1998 | |||
| aréna = [[Bridgestone Arena]] | |||
| město = [[Nashville]], [[Tennessee]], [[USA]] 🇺🇸 | |||
| barvy = Zlatá, námořnická modrá, bílá | |||
| GM = [[Barry Trotz]] | |||
| trenér = Andrew Brunette | |||
| kapitán = [[Roman Josi]] | |||
| farmy = [[Milwaukee Admirals]] ([[AHL]])<br>[[Atlanta Gladiators]] ([[ECHL]]) | |||
| Stanley Cupy = '''0''' (Finalisté 2017) | |||
| web = https://www.nhl.com/predators | |||
}} | |||
== | == 📜 Historie (Část 1: Zrození identity a boj o přežití, 1998–2009) == | ||
== | === Hokej v "Music City": Sázka na netradiční trh === | ||
Na konci 90. let, v době masivní expanze NHL pod vedením komisaře [[Gary Bettman|Garyho Bettmana]], se Nashville, město neodmyslitelně spjaté s country hudbou, zdál jako nepravděpodobné místo pro profesionální hokej. Město však v roce 1996 otevřelo novou moderní arénu a snažilo se přilákat velký sportovní tým. Poté, co se do Nashvillu nepodařilo přestěhovat [[New Jersey Devils]] a později ani [[Sacramento Kings]] z NBA, skupina investorů v čele s Craigem Leipoldem získala v roce 1997 od NHL expanzní licenci. | |||
Název '''Predators''' byl vybrán na základě unikátního místního příběhu. V roce 1971 byl v centru Nashvillu během výkopových prací objeven necelých 20 cm dlouhý tesák a kost končetiny patřící prehistorické šelmě '''[[Smilodon|Smilodonovi fatalis]]''' (šavlozubému tygrovi). Tento objev se stal inspirací pro jméno i ikonické logo klubu.<ref name="nhl-name-origin">https://www.nhl.com/predators/team/name-and-logo-history</ref> | |||
== | === Architekti stability: David Poile a Barry Trotz === | ||
Základním kamenem celé organizace se stala dvojice mužů, která ji vedla po téměř celou dobu její existence: | |||
* '''[[David Poile]]''': První a až do roku 2023 jediný generální manažer v historii klubu. Poile, který přišel z Washingtonu Capitals, byl respektovaný hokejový mozek s jasnou vizí: vybudovat tým trpělivě skrze draft, s důrazem na silnou obranu a charakterové hráče. Jeho schopnost operovat s omezeným rozpočtem z něj udělala jednoho z nejuznávanějších manažerů v lize. | |||
* '''[[Barry Trotz]]''': První a po 15 sezón jediný hlavní trenér v historii klubu. Trotz, stejně jako Poile, přišel z farmy Washingtonu a dostal v Nashvillu svou první šanci jako hlavní trenér v NHL. Zavedl v týmu systém založený na tvrdé práci, disciplíně a neprostupné defenzivě. | |||
Tato nevídaná stabilita ve vedení dala klubu jasnou identitu a umožnila mu přežít těžké začátky. | |||
=== První roky: Budování a defenzivní identita === | |||
První sezóny Predators byly typickým příběhem expanzního týmu. Ačkoliv se jim nepodařilo postoupit do play-off, nebyli ani úplným otloukánkem ligy, což bylo zásluhou Trotzova systému. Prvním kapitánem se stal '''Tom Fitzgerald'''. Tým se od začátku spoléhal na vynikající brankáře, jako byli '''Mike Dunham''' a později český brankář '''[[Tomáš Vokoun]]'''. První velkou ofenzivní hvězdou byl '''[[Paul Kariya]]''', který v letech 2005–2007 přinesl do týmu prvek elitního talentu. | |||
První velký úspěch přišel v sezóně 2003-04, kdy se tým poprvé v historii probojoval do play-off. Ačkoliv vypadl v prvním kole s Detroitem Red Wings, byla to obrovská vzpruha pro celou organizaci a fanoušky. | |||
=== Krize a boj o záchranu (2007) === | |||
Nejtemnější moment v historii klubu nastal v roce 2007. Původní majitel Craig Leipold, frustrovaný finančními ztrátami a neschopností najít lokálního kupce, oznámil, že dosáhl dohody o prodeji klubu kanadskému miliardáři '''[[Jim Balsillie]]''', spoluzakladateli společnosti BlackBerry. Balsillie se netajil svým záměrem přestěhovat tým do [[Hamilton (Ontario)|Hamiltonu]] v Kanadě.<ref name="espn-balsillie">https://www.espn.com/nhl/news/story?id=2882835</ref> | |||
Zdálo se, že osud hokeje v Nashvillu je zpečetěn. Město se však neuvěřitelně semklo. Byla spuštěna masivní fanouškovská kampaň '''"Save the Preds"''', která demonstrovala obrovskou podporu komunity. V rozhodujícím momentě se objevila místní vlastnická skupina, která s podporou města dokázala Balsillieho nabídku přeplatit a udržela tým v Nashvillu. Tato krizová situace paradoxně posílila pouto mezi týmem a městem a vytvořila neuvěřitelně loajální fanouškovskou základnu, která je dnes jedním z poznávacích znaků klubu.<ref>https://www.sportsnet.ca/hockey/nhl/looking-back-summer-nearly-lost-predators/</ref> | |||
== Pro laiky == | |||
Představte si, že se NHL rozhodne založit hokejový tým v Nashvillu, městě, které je slavné po celém světě díky country hudbě, ale o hokeji tam skoro nikdo nic neví. Byla to velká sázka. Tým dostal jméno '''Predators''' podle kostí prehistorického šavlozubého tygra, které se našly v centru města. | |||
Od samého začátku měli Predators dva hlavní šéfy, kteří u týmu vydrželi neuvěřitelně dlouho: manažera '''Davida Poileho''' a trenéra '''Barryho Trotze'''. Jejich plán byl jednoduchý: nebudeme kupovat drahé hvězdy, ale postavíme tým na tvrdé práci, skvělé obraně a vynikajících brankářích. | |||
První roky byly těžké, ale tým se pomalu zlepšoval. Jenže pak přišla krize. Majiteli došly peníze a chtěl tým prodat a přestěhovat do Kanady. Vypadalo to na konec hokeje v Nashvillu. Ale fanoušci a místní podnikatelé se neuvěřitelně semkli, uspořádali kampaň "Zachraňte Preds", dali dohromady peníze a tým ve městě udrželi. Byla to obrovská a emotivní bitva, která paradoxně vytvořila mezi týmem a jeho fanoušky nesmírně silné pouto, které trvá dodnes. | |||
== 📜 Historie (Část 2: Vzestup "Smashville" a finálový sen, 2010–2018) == | |||
Po překonání existenční krize vstoupili Nashville Predators do nové dekády s posílenou identitou a odhodláním vybudovat tým, který by mohl bojovat o nejvyšší příčky. Toto období je definováno přerodem týmu z čistě defenzivního celku na dynamickou sílu a neuvěřitelnou jízdou, která uchvátila celý hokejový svět. | |||
=== Éra nejlepší obranné dvojice v NHL === | |||
Základním kamenem týmu na počátku druhé dekády 21. století byla bezpochyby nejlepší obranná dvojice v celé NHL. Tvořili ji: | |||
* '''[[Shea Weber]]''': Kapitán týmu, obrovitý obránce s jednou z nejtvrdších střel v historii ligy. Byl ztělesněním síly, vůdcovství a fyzické dominance. Dvakrát byl finalistou [[James Norris Memorial Trophy|Norris Trophy]]. | |||
* '''[[Ryan Suter]]''': Brilantní bruslař a rozehrávač, který byl mozkem dvojice. Jeho schopnost řídit hru a zakládat útoky dokonale doplňovala Weberovu sílu. | |||
Společně s finským brankářem '''[[Pekka Rinne]]''', který se vyvinul v jednoho z nejlepších brankářů světa, tvořili neprostupnou defenzivní osu. V roce 2012 dovedli tým poprvé v historii do druhého kola play-off. Léto 2012 však přineslo šok, když Ryan Suter jako volný hráč odešel do Minnesoty. Aby zabránil odchodu i Webera, David Poile mu předložil masivní a riskantní čtrnáctiletou smlouvu na 110 milionů dolarů, kterou mu nabídla Philadelphia a kterou Predators museli dorovnat.<ref name="espn-weber-offer-sheet">https://www.espn.com/nhl/story/_/id/8197779/nashville-predators-match-philadelphia-flyers-110m-offer-sheet-shea-weber</ref> | |||
=== Přerod v ofenzivní sílu a klíčové přestupy === | |||
Po odchodu Sutera a trenéra Trotze v roce 2014 se generální manažer David Poile rozhodl pro změnu filozofie. Najal ofenzivně laděného trenéra '''[[Peter Laviolette|Petera Laviolettea]]''' a začal budovat dynamičtější a útočnější tým. Uskutečnil několik odvážných přestupů, které změnily tvář klubu: | |||
* **Draft 2014:** V draftu si vybral švýcarského obránce '''[[Roman Josi|Romana Josiho]]''', který se po odchodu Webera stal novým kapitánem a vyvinul se v jednoho z nejlepších ofenzivních obránců na světě, což potvrdil ziskem Norris Trophy v roce 2020. | |||
* **Přestup Jamese Neala (2014):** Získal elitního střelce Jamese Neala. | |||
* **Přestup Filipa Forsberga (2013):** V jednom z nejjednostrannějších přestupů moderní éry získal od Washingtonu mladého švédského útočníka '''[[Filip Forsberg|Filipa Forsberga]]''' výměnou za veterána Martina Erata. Forsberg se stal historicky nejlepším střelcem klubu.<ref>https://thehockeywriters.com/predators-forsberg-trade-revisited/</ref> | |||
* **Přestup Ryana Johansena (2016):** Získal elitního centra Ryana Johansena výměnou za talentovaného obránce Setha Jonese. | |||
* **Šokující přestup P.K. Subbana (2016):** Největší a nejodvážnější tah přišel v létě 2016, kdy Poile vyměnil ikonu a kapitána klubu, Shea Webera, do Montrealu za dynamického a charismatického obránce '''[[P. K. Subban|P.K. Subbana]]'''. Tento přestup šokoval hokejový svět a signalizoval definitivní odklon od staré identity.<ref name="nhl-weber-subban-trade">https://www.nhl.com/news/shea-weber-pk-subban-trade-analyzed/c-281072972</ref> | |||
=== "Smashville" a nečekaná cesta do finále (2017) === | |||
V sezóně 2016-17 se všechny dílky skládačky spojily. Tým, vedený nově sestavenou čtveřicí elitních obránců (Josi, Subban, Ryan Ellis, Mattias Ekholm) a fenomenálním Pekkou Rinnem v brance, vstoupil do play-off jako nejníže nasazený tým Západní konference. | |||
To, co následovalo, byla jedna z nejneuvěřitelnějších jízd v historii play-off: | |||
* **1. kolo:** Šokovali celou ligu, když hladce '''4:0 na zápasy''' smetli nejlepší tým základní části, [[Chicago Blackhawks]]. Pekka Rinne v sérii inkasoval pouhé 3 góly. | |||
* **2. kolo:** Porazili [[St. Louis Blues]] 4:2 na zápasy. | |||
* **Finále konference:** Vyřadili [[Anaheim Ducks]] 4:2 a poprvé v historii postoupili do finále [[Stanley Cup]]u. | |||
Během této jízdy se zrodil fenomén '''"Smashville"'''. Bridgestone Arena se proměnila v nejhlasitější a nejenergičtější arénu v lize. Fanoušci, proslulí svými hlasitými popěvky a házením sumců na led, vytvořili naprosto elektrizující atmosféru. Na náměstí před arénou sledovaly zápasy desítky tisíc lidí a Nashville se stal epicentrem hokejového světa.<ref>https://www.tennessean.com/story/sports/nhl/predators/2017/05/22/how-smashville-became-hockey-town/338275001/</ref> | |||
Ve finále se utkali s obhájci titulu, [[Pittsburgh Penguins]]. Série byla vyrovnaná, ale poznamenaná kontroverzním momentem ve druhém zápase, kdy byl Predators odvolán regulérní gól. Penguins nakonec sérii vyhráli 4:2 na zápasy. Pro Predators to byla hořká porážka, ale jejich cesta do finále navždy změnila vnímání klubu a potvrdila, že hokej do Nashvillu patří. | |||
{| class="wikitable" style="text-align:center" | |||
|+ '''Cesta Predators play-off 2017''' | |||
|- | |||
! Kolo !! Soupeř !! Výsledek | |||
|- | |||
| 1. kolo || [[Chicago Blackhawks]] || '''4:0''' | |||
|- | |||
| 2. kolo || [[St. Louis Blues]] || '''4:2''' | |||
|- | |||
| Finále konference || [[Anaheim Ducks]] || '''4:2''' | |||
|- | |||
| Finále Stanley Cupu || [[Pittsburgh Penguins]] || '''2:4''' | |||
|} | |||
== Pro laiky == | |||
Představte si, že váš tým byl léta známý jen díky skvělé obraně, ale góly moc střílet neuměl. A pak se vedení rozhodne to úplně změnit. Vymění staré, defenzivní hvězdy za nové, rychlé a útočné hráče. To se stalo Predators po roce 2014. Postavili tým kolem geniálního švýcarského obránce '''[[Roman Josi|Romana Josiho]]''' a švédského kanonýra '''[[Filip Forsberg|Filipa Forsberga]]'''. | |||
V roce 2017 se stalo něco neuvěřitelného. Tým, kterému nikdo nevěřil a do play-off se dostal jen tak tak, začal všechny porážet. V prvním kole smetli největšího favorita z Chicaga 4:0 a pokračovali dál a dál, až se poprvé v historii dostali do finále Stanley Cupu. | |||
Během této jízdy se zrodil fenomén '''"Smashville"'''. Jejich domácí aréna se proměnila v peklo pro soupeře. Fanoušci byli tak hlasití a vášniví, že o nich mluvil celý svět. Na led házeli sumce (místní tradice) a vytvořili nejlepší atmosféru v celé lize. Ačkoliv finále nakonec prohráli, ukázali všem, že Nashville je skutečné hokejové město. | |||
== 📜 Historie (Část 3: Konec jedné éry a nová vize, 2018–současnost) == | |||
Finálová účast v roce 2017 katapultovala Nashville Predators mezi absolutní elitu NHL a vytvořila obrovská očekávání. Následující sezóna se nesla v duchu snahy o "nedokončenou práci". Klub však narazil na vrchol svých možností a následující roky byly ve znamení postupného ústupu a nevyhnutelné generační obměny, která vyvrcholila návratem jedné z největších legend klubu do nové role. | |||
=== Vrchol a zklamání: Presidents' Trophy 2018 === | |||
V sezóně 2017-18 byli Predators nezastavitelní. Tým, posílený o centra '''[[Kyle Turris]]e''' a s brankářem '''[[Pekka Rinne|Pekkou Rinnem]]''' ve vrcholné formě, dominoval celé lize. Poprvé v historii klubu získali '''[[Presidents' Trophy]]''' pro nejlepší tým základní části s rekordním ziskem 117 bodů. Pekka Rinne byl za své výkony odměněn '''[[Vezina Trophy]]''' pro nejlepšího brankáře NHL, což bylo první velké individuální ocenění v historii klubu.<ref name="nhl-rinne-vezina">https://www.nhl.com/news/pekka-rinne-of-predators-wins-vezina-trophy/c-299157834</ref> | |||
Do play-off vstupovali jako největší favorit na zisk Stanley Cupu. Po postupu přes Colorado v prvním kole však ve druhém kole narazili na svého nového úhlavního rivala, [[Winnipeg Jets (2011)|Winnipeg Jets]]. Série byla epickou a vyrovnanou bitvou dvou nejlepších týmů ligy. Dospěla až do rozhodujícího sedmého zápasu v Nashvillu. V něm však Predators na domácím ledě selhali a prohráli 1:5. Toto drtivé zklamání je dodnes považováno za největší promarněnou šanci v historii klubu a za začátek konce této úspěšné éry.<ref name="tennessean-game7-loss">https://www.tennessean.com/story/sports/nhl/predators/2018/05/10/predators-vs-jets-game-7-stanley-cup-playoffs-2018/600570002/</ref> | |||
=== Postupný ústup a odchod legend === | |||
Ačkoliv se Predators i v následujících letech drželi mezi lepšími týmy, magie z let 2017 a 2018 vyprchala. Tým opakovaně selhával v prvním kole play-off a bylo zřejmé, že mistrovské okno se pro tuto generaci uzavírá. To vedlo k postupnému odchodu klíčových postav, které definovaly nejúspěšnější éru klubu: | |||
* **2019:** Obránce '''[[P. K. Subban]]''' byl vyměněn do New Jersey. | |||
* **2020:** Trenér '''[[Peter Laviolette]]''' byl propuštěn a nahrazen Johnem Hynesem, a později Andrewem Brunettem. | |||
* **2021:** Legendární brankář '''Pekka Rinne''' ukončil svou bohatou kariéru. Jeho číslo 35 bylo jako první v historii klubu slavnostně vyřazeno.<ref name="nhl-rinne-retirement">https://www.nhl.com/predators/news/nashville-predators-retire-pekka-rinne-s-no-35-at-bridgestone-arena/c-330999084</ref> | |||
* **2022 a 2023:** Dlouholetí obránci a pilíře obrany '''Mattias Ekholm''' a '''Ryan Ellis''' byli vyměněni. Útočníci '''Ryan Johansen''' a '''Matt Duchene''' byli buď vyměněni, nebo vyplaceni ze smluv. | |||
=== Návrat Barryho Trotze a nová vize === | |||
Největší změna však přišla v managementu. V únoru 2023 bylo oznámeno, že legendární generální manažer '''[[David Poile]]''', který vedl klub od jeho prvního dne, po 25 letech odchází do důchodu. Jeho nástupcem se nestal nikdo jiný než '''[[Barry Trotz]]''', první trenér v historii klubu, který se tak po letech strávených ve Washingtonu (kde vyhrál Stanley Cup) a v New Yorku Islanders vrátil domů v nové roli.<ref name="nhl-trotz-gm">https://www.nhl.com/predators/news/barry-trotz-named-nashville-predators-general-manager/c-341539250</ref> | |||
Trotz okamžitě zahájil proces "agresivní přestavby" s cílem omladit tým a přivést do něj novou energii a ofenzivní talent. Jeho cílem je vybudovat tým, který bude nejen vyhrávat, ale bude hrát i atraktivní a rychlý hokej. | |||
=== Současnost a budoucnost === | |||
K říjnu 2025 jsou Nashville Predators týmem na přechodu. Jádro týmu tvoří švýcarská trojice: kapitán a elitní obránce '''[[Roman Josi]]''', útočník '''Nino Niederreiter''' a obránce '''Yannick Weber'''. Historicky nejlepší střelec klubu, '''[[Filip Forsberg]]''', a elitní brankář '''[[Juuse Saros]]''' zůstávají klíčovými postavami. V sezóně 2023-24 se týmu pod novým trenérem Andrewem Brunettem podařilo překvapivě postoupit do play-off, kde však vypadl v prvním kole. | |||
Pod novým vedením Barryho Trotze se organizace snaží najít novou cestu k vrcholu, postavenou na kombinaci zkušených lídrů a nové vlny mladých, ofenzivně laděných talentů. | |||
== Pro laiky == | |||
Představte si, že váš tým odehrál naprosto snovou sezónu a dostal se až do finále. V dalším roce byli ještě lepší, vyhráli cenu pro nejlepší tým celé ligy a všichni čekali, že tentokrát už vyhrají titul. Jenže v play-off přišlo obrovské zklamání a vypadli dřív, než se čekalo. | |||
Přesně to se stalo Predators v roce 2018. Byla to obrovská promarněná šance a od té doby to šlo s týmem pomalu z kopce. Hrdinové, kteří je dovedli do finále, začali stárnout a postupně odcházeli. Legendární brankář '''Pekka Rinne''' ukončil kariéru a jeho dres byl slavnostně vyvěšen pod strop haly. | |||
Nakonec odešel i muž, který celý tým od samého začátku budoval, manažer '''David Poile'''. Ale na jeho místo přišel někdo, koho všichni dobře znali – '''Barry Trotz''', úplně první trenér v historii klubu. Vrátil se domů, aby tým přestavěl a dal mu novou, modernější a útočnější tvář. Dnes jsou Predators týmem, který se snaží o nový začátek, s několika starými hvězdami a spoustou nových, mladých nadějí. | |||
== Reference == | |||
<references /> | |||
{{DEFAULTSORT:Nashville Predators}} | |||
[[Kategorie:Kluby NHL]] | |||
[[Kategorie:Sport v Tennessee]] | |||
[[Kategorie:Založeno 1998]] | |||
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]] | |||
Největší rivalitou je ta s [[Chicago Blackhawks]], dále s týmy jako [[St. Louis Blues]], [[Colorado Avalanche]] nebo [[Dallas Stars]]. | Největší rivalitou je ta s [[Chicago Blackhawks]], dále s týmy jako [[St. Louis Blues]], [[Colorado Avalanche]] nebo [[Dallas Stars]]. | ||
Aktuální verze z 19. 10. 2025, 16:31
Obsah boxu
Nashville Predators (neformálně známí jako Preds) jsou profesionální americký hokejový klub hrající v Centrální divizi Západní konference National Hockey League (NHL). Klub byl založen v roce 1998 a sídlí v Nashvillu, hlavním městě státu Tennessee. Své domácí zápasy hraje v Bridgestone Areně.
Příběh Predators je jedním z největších úspěchů expanzní politiky NHL na netradiční "Sun Belt" trhy. Navzdory počáteční skepsi si klub dokázal vybudovat jednu z nejvášnivějších a nejhlasitějších fanouškovských základen v lize, díky které si aréna vysloužila přezdívku "Smashville". Ačkoliv klub dosud nezískal Stanley Cup, jeho největším úspěchem byla účast ve finále v roce 2017. Jejich identita byla po dlouhá léta postavena na neprostupné obraně a prvotřídních brankářích, v posledních letech se však transformuje směrem k ofenzivnějšímu pojetí.
| Nashville Predators | |
|---|---|
| Soubor:Nashville Predators logo 2011.svg | |
| Logo Nashville Predators | |
| Liga | National Hockey League |
| Konference | Západní konference |
| Divize | Centrální divize |
| Založeno | 1998 |
| Aréna | Bridgestone Arena |
| Město | Nashville, Tennessee, USA 🇺🇸 |
| Barvy | Zlatá, námořnická modrá, bílá |
| GM | Barry Trotz |
| Trenér | Andrew Brunette |
| Kapitán | Roman Josi |
| Farmy | Milwaukee Admirals (AHL) Atlanta Gladiators (ECHL) |
| Stanley Cupy | 0 (Finalisté 2017) |
| Web | [1] |
📜 Historie (Část 1: Zrození identity a boj o přežití, 1998–2009)
Hokej v "Music City": Sázka na netradiční trh
Na konci 90. let, v době masivní expanze NHL pod vedením komisaře Garyho Bettmana, se Nashville, město neodmyslitelně spjaté s country hudbou, zdál jako nepravděpodobné místo pro profesionální hokej. Město však v roce 1996 otevřelo novou moderní arénu a snažilo se přilákat velký sportovní tým. Poté, co se do Nashvillu nepodařilo přestěhovat New Jersey Devils a později ani Sacramento Kings z NBA, skupina investorů v čele s Craigem Leipoldem získala v roce 1997 od NHL expanzní licenci.
Název Predators byl vybrán na základě unikátního místního příběhu. V roce 1971 byl v centru Nashvillu během výkopových prací objeven necelých 20 cm dlouhý tesák a kost končetiny patřící prehistorické šelmě Smilodonovi fatalis (šavlozubému tygrovi). Tento objev se stal inspirací pro jméno i ikonické logo klubu.[1]
Architekti stability: David Poile a Barry Trotz
Základním kamenem celé organizace se stala dvojice mužů, která ji vedla po téměř celou dobu její existence:
- David Poile: První a až do roku 2023 jediný generální manažer v historii klubu. Poile, který přišel z Washingtonu Capitals, byl respektovaný hokejový mozek s jasnou vizí: vybudovat tým trpělivě skrze draft, s důrazem na silnou obranu a charakterové hráče. Jeho schopnost operovat s omezeným rozpočtem z něj udělala jednoho z nejuznávanějších manažerů v lize.
- Barry Trotz: První a po 15 sezón jediný hlavní trenér v historii klubu. Trotz, stejně jako Poile, přišel z farmy Washingtonu a dostal v Nashvillu svou první šanci jako hlavní trenér v NHL. Zavedl v týmu systém založený na tvrdé práci, disciplíně a neprostupné defenzivě.
Tato nevídaná stabilita ve vedení dala klubu jasnou identitu a umožnila mu přežít těžké začátky.
První roky: Budování a defenzivní identita
První sezóny Predators byly typickým příběhem expanzního týmu. Ačkoliv se jim nepodařilo postoupit do play-off, nebyli ani úplným otloukánkem ligy, což bylo zásluhou Trotzova systému. Prvním kapitánem se stal Tom Fitzgerald. Tým se od začátku spoléhal na vynikající brankáře, jako byli Mike Dunham a později český brankář Tomáš Vokoun. První velkou ofenzivní hvězdou byl Paul Kariya, který v letech 2005–2007 přinesl do týmu prvek elitního talentu.
První velký úspěch přišel v sezóně 2003-04, kdy se tým poprvé v historii probojoval do play-off. Ačkoliv vypadl v prvním kole s Detroitem Red Wings, byla to obrovská vzpruha pro celou organizaci a fanoušky.
Krize a boj o záchranu (2007)
Nejtemnější moment v historii klubu nastal v roce 2007. Původní majitel Craig Leipold, frustrovaný finančními ztrátami a neschopností najít lokálního kupce, oznámil, že dosáhl dohody o prodeji klubu kanadskému miliardáři Jim Balsillie, spoluzakladateli společnosti BlackBerry. Balsillie se netajil svým záměrem přestěhovat tým do Hamiltonu v Kanadě.[2]
Zdálo se, že osud hokeje v Nashvillu je zpečetěn. Město se však neuvěřitelně semklo. Byla spuštěna masivní fanouškovská kampaň "Save the Preds", která demonstrovala obrovskou podporu komunity. V rozhodujícím momentě se objevila místní vlastnická skupina, která s podporou města dokázala Balsillieho nabídku přeplatit a udržela tým v Nashvillu. Tato krizová situace paradoxně posílila pouto mezi týmem a městem a vytvořila neuvěřitelně loajální fanouškovskou základnu, která je dnes jedním z poznávacích znaků klubu.[3]
Pro laiky
Představte si, že se NHL rozhodne založit hokejový tým v Nashvillu, městě, které je slavné po celém světě díky country hudbě, ale o hokeji tam skoro nikdo nic neví. Byla to velká sázka. Tým dostal jméno Predators podle kostí prehistorického šavlozubého tygra, které se našly v centru města.
Od samého začátku měli Predators dva hlavní šéfy, kteří u týmu vydrželi neuvěřitelně dlouho: manažera Davida Poileho a trenéra Barryho Trotze. Jejich plán byl jednoduchý: nebudeme kupovat drahé hvězdy, ale postavíme tým na tvrdé práci, skvělé obraně a vynikajících brankářích.
První roky byly těžké, ale tým se pomalu zlepšoval. Jenže pak přišla krize. Majiteli došly peníze a chtěl tým prodat a přestěhovat do Kanady. Vypadalo to na konec hokeje v Nashvillu. Ale fanoušci a místní podnikatelé se neuvěřitelně semkli, uspořádali kampaň "Zachraňte Preds", dali dohromady peníze a tým ve městě udrželi. Byla to obrovská a emotivní bitva, která paradoxně vytvořila mezi týmem a jeho fanoušky nesmírně silné pouto, které trvá dodnes.
📜 Historie (Část 2: Vzestup "Smashville" a finálový sen, 2010–2018)
Po překonání existenční krize vstoupili Nashville Predators do nové dekády s posílenou identitou a odhodláním vybudovat tým, který by mohl bojovat o nejvyšší příčky. Toto období je definováno přerodem týmu z čistě defenzivního celku na dynamickou sílu a neuvěřitelnou jízdou, která uchvátila celý hokejový svět.
Éra nejlepší obranné dvojice v NHL
Základním kamenem týmu na počátku druhé dekády 21. století byla bezpochyby nejlepší obranná dvojice v celé NHL. Tvořili ji:
- Shea Weber: Kapitán týmu, obrovitý obránce s jednou z nejtvrdších střel v historii ligy. Byl ztělesněním síly, vůdcovství a fyzické dominance. Dvakrát byl finalistou Norris Trophy.
- Ryan Suter: Brilantní bruslař a rozehrávač, který byl mozkem dvojice. Jeho schopnost řídit hru a zakládat útoky dokonale doplňovala Weberovu sílu.
Společně s finským brankářem Pekka Rinne, který se vyvinul v jednoho z nejlepších brankářů světa, tvořili neprostupnou defenzivní osu. V roce 2012 dovedli tým poprvé v historii do druhého kola play-off. Léto 2012 však přineslo šok, když Ryan Suter jako volný hráč odešel do Minnesoty. Aby zabránil odchodu i Webera, David Poile mu předložil masivní a riskantní čtrnáctiletou smlouvu na 110 milionů dolarů, kterou mu nabídla Philadelphia a kterou Predators museli dorovnat.[4]
Přerod v ofenzivní sílu a klíčové přestupy
Po odchodu Sutera a trenéra Trotze v roce 2014 se generální manažer David Poile rozhodl pro změnu filozofie. Najal ofenzivně laděného trenéra Petera Laviolettea a začal budovat dynamičtější a útočnější tým. Uskutečnil několik odvážných přestupů, které změnily tvář klubu:
- **Draft 2014:** V draftu si vybral švýcarského obránce Romana Josiho, který se po odchodu Webera stal novým kapitánem a vyvinul se v jednoho z nejlepších ofenzivních obránců na světě, což potvrdil ziskem Norris Trophy v roce 2020.
- **Přestup Jamese Neala (2014):** Získal elitního střelce Jamese Neala.
- **Přestup Filipa Forsberga (2013):** V jednom z nejjednostrannějších přestupů moderní éry získal od Washingtonu mladého švédského útočníka Filipa Forsberga výměnou za veterána Martina Erata. Forsberg se stal historicky nejlepším střelcem klubu.[5]
- **Přestup Ryana Johansena (2016):** Získal elitního centra Ryana Johansena výměnou za talentovaného obránce Setha Jonese.
- **Šokující přestup P.K. Subbana (2016):** Největší a nejodvážnější tah přišel v létě 2016, kdy Poile vyměnil ikonu a kapitána klubu, Shea Webera, do Montrealu za dynamického a charismatického obránce P.K. Subbana. Tento přestup šokoval hokejový svět a signalizoval definitivní odklon od staré identity.[6]
"Smashville" a nečekaná cesta do finále (2017)
V sezóně 2016-17 se všechny dílky skládačky spojily. Tým, vedený nově sestavenou čtveřicí elitních obránců (Josi, Subban, Ryan Ellis, Mattias Ekholm) a fenomenálním Pekkou Rinnem v brance, vstoupil do play-off jako nejníže nasazený tým Západní konference.
To, co následovalo, byla jedna z nejneuvěřitelnějších jízd v historii play-off:
- **1. kolo:** Šokovali celou ligu, když hladce 4:0 na zápasy smetli nejlepší tým základní části, Chicago Blackhawks. Pekka Rinne v sérii inkasoval pouhé 3 góly.
- **2. kolo:** Porazili St. Louis Blues 4:2 na zápasy.
- **Finále konference:** Vyřadili Anaheim Ducks 4:2 a poprvé v historii postoupili do finále Stanley Cupu.
Během této jízdy se zrodil fenomén "Smashville". Bridgestone Arena se proměnila v nejhlasitější a nejenergičtější arénu v lize. Fanoušci, proslulí svými hlasitými popěvky a házením sumců na led, vytvořili naprosto elektrizující atmosféru. Na náměstí před arénou sledovaly zápasy desítky tisíc lidí a Nashville se stal epicentrem hokejového světa.[7]
Ve finále se utkali s obhájci titulu, Pittsburgh Penguins. Série byla vyrovnaná, ale poznamenaná kontroverzním momentem ve druhém zápase, kdy byl Predators odvolán regulérní gól. Penguins nakonec sérii vyhráli 4:2 na zápasy. Pro Predators to byla hořká porážka, ale jejich cesta do finále navždy změnila vnímání klubu a potvrdila, že hokej do Nashvillu patří.
| Kolo | Soupeř | Výsledek |
|---|---|---|
| 1. kolo | Chicago Blackhawks | 4:0 |
| 2. kolo | St. Louis Blues | 4:2 |
| Finále konference | Anaheim Ducks | 4:2 |
| Finále Stanley Cupu | Pittsburgh Penguins | 2:4 |
Pro laiky
Představte si, že váš tým byl léta známý jen díky skvělé obraně, ale góly moc střílet neuměl. A pak se vedení rozhodne to úplně změnit. Vymění staré, defenzivní hvězdy za nové, rychlé a útočné hráče. To se stalo Predators po roce 2014. Postavili tým kolem geniálního švýcarského obránce Romana Josiho a švédského kanonýra Filipa Forsberga.
V roce 2017 se stalo něco neuvěřitelného. Tým, kterému nikdo nevěřil a do play-off se dostal jen tak tak, začal všechny porážet. V prvním kole smetli největšího favorita z Chicaga 4:0 a pokračovali dál a dál, až se poprvé v historii dostali do finále Stanley Cupu.
Během této jízdy se zrodil fenomén "Smashville". Jejich domácí aréna se proměnila v peklo pro soupeře. Fanoušci byli tak hlasití a vášniví, že o nich mluvil celý svět. Na led házeli sumce (místní tradice) a vytvořili nejlepší atmosféru v celé lize. Ačkoliv finále nakonec prohráli, ukázali všem, že Nashville je skutečné hokejové město.
📜 Historie (Část 3: Konec jedné éry a nová vize, 2018–současnost)
Finálová účast v roce 2017 katapultovala Nashville Predators mezi absolutní elitu NHL a vytvořila obrovská očekávání. Následující sezóna se nesla v duchu snahy o "nedokončenou práci". Klub však narazil na vrchol svých možností a následující roky byly ve znamení postupného ústupu a nevyhnutelné generační obměny, která vyvrcholila návratem jedné z největších legend klubu do nové role.
Vrchol a zklamání: Presidents' Trophy 2018
V sezóně 2017-18 byli Predators nezastavitelní. Tým, posílený o centra Kyle Turrise a s brankářem Pekkou Rinnem ve vrcholné formě, dominoval celé lize. Poprvé v historii klubu získali Presidents' Trophy pro nejlepší tým základní části s rekordním ziskem 117 bodů. Pekka Rinne byl za své výkony odměněn Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře NHL, což bylo první velké individuální ocenění v historii klubu.[8]
Do play-off vstupovali jako největší favorit na zisk Stanley Cupu. Po postupu přes Colorado v prvním kole však ve druhém kole narazili na svého nového úhlavního rivala, Winnipeg Jets. Série byla epickou a vyrovnanou bitvou dvou nejlepších týmů ligy. Dospěla až do rozhodujícího sedmého zápasu v Nashvillu. V něm však Predators na domácím ledě selhali a prohráli 1:5. Toto drtivé zklamání je dodnes považováno za největší promarněnou šanci v historii klubu a za začátek konce této úspěšné éry.[9]
Postupný ústup a odchod legend
Ačkoliv se Predators i v následujících letech drželi mezi lepšími týmy, magie z let 2017 a 2018 vyprchala. Tým opakovaně selhával v prvním kole play-off a bylo zřejmé, že mistrovské okno se pro tuto generaci uzavírá. To vedlo k postupnému odchodu klíčových postav, které definovaly nejúspěšnější éru klubu:
- **2019:** Obránce P. K. Subban byl vyměněn do New Jersey.
- **2020:** Trenér Peter Laviolette byl propuštěn a nahrazen Johnem Hynesem, a později Andrewem Brunettem.
- **2021:** Legendární brankář Pekka Rinne ukončil svou bohatou kariéru. Jeho číslo 35 bylo jako první v historii klubu slavnostně vyřazeno.[10]
- **2022 a 2023:** Dlouholetí obránci a pilíře obrany Mattias Ekholm a Ryan Ellis byli vyměněni. Útočníci Ryan Johansen a Matt Duchene byli buď vyměněni, nebo vyplaceni ze smluv.
Návrat Barryho Trotze a nová vize
Největší změna však přišla v managementu. V únoru 2023 bylo oznámeno, že legendární generální manažer David Poile, který vedl klub od jeho prvního dne, po 25 letech odchází do důchodu. Jeho nástupcem se nestal nikdo jiný než Barry Trotz, první trenér v historii klubu, který se tak po letech strávených ve Washingtonu (kde vyhrál Stanley Cup) a v New Yorku Islanders vrátil domů v nové roli.[11]
Trotz okamžitě zahájil proces "agresivní přestavby" s cílem omladit tým a přivést do něj novou energii a ofenzivní talent. Jeho cílem je vybudovat tým, který bude nejen vyhrávat, ale bude hrát i atraktivní a rychlý hokej.
Současnost a budoucnost
K říjnu 2025 jsou Nashville Predators týmem na přechodu. Jádro týmu tvoří švýcarská trojice: kapitán a elitní obránce Roman Josi, útočník Nino Niederreiter a obránce Yannick Weber. Historicky nejlepší střelec klubu, Filip Forsberg, a elitní brankář Juuse Saros zůstávají klíčovými postavami. V sezóně 2023-24 se týmu pod novým trenérem Andrewem Brunettem podařilo překvapivě postoupit do play-off, kde však vypadl v prvním kole.
Pod novým vedením Barryho Trotze se organizace snaží najít novou cestu k vrcholu, postavenou na kombinaci zkušených lídrů a nové vlny mladých, ofenzivně laděných talentů.
Pro laiky
Představte si, že váš tým odehrál naprosto snovou sezónu a dostal se až do finále. V dalším roce byli ještě lepší, vyhráli cenu pro nejlepší tým celé ligy a všichni čekali, že tentokrát už vyhrají titul. Jenže v play-off přišlo obrovské zklamání a vypadli dřív, než se čekalo.
Přesně to se stalo Predators v roce 2018. Byla to obrovská promarněná šance a od té doby to šlo s týmem pomalu z kopce. Hrdinové, kteří je dovedli do finále, začali stárnout a postupně odcházeli. Legendární brankář Pekka Rinne ukončil kariéru a jeho dres byl slavnostně vyvěšen pod strop haly.
Nakonec odešel i muž, který celý tým od samého začátku budoval, manažer David Poile. Ale na jeho místo přišel někdo, koho všichni dobře znali – Barry Trotz, úplně první trenér v historii klubu. Vrátil se domů, aby tým přestavěl a dal mu novou, modernější a útočnější tvář. Dnes jsou Predators týmem, který se snaží o nový začátek, s několika starými hvězdami a spoustou nových, mladých nadějí.
Reference
- ↑ https://www.nhl.com/predators/team/name-and-logo-history
- ↑ https://www.espn.com/nhl/news/story?id=2882835
- ↑ https://www.sportsnet.ca/hockey/nhl/looking-back-summer-nearly-lost-predators/
- ↑ https://www.espn.com/nhl/story/_/id/8197779/nashville-predators-match-philadelphia-flyers-110m-offer-sheet-shea-weber
- ↑ https://thehockeywriters.com/predators-forsberg-trade-revisited/
- ↑ https://www.nhl.com/news/shea-weber-pk-subban-trade-analyzed/c-281072972
- ↑ https://www.tennessean.com/story/sports/nhl/predators/2017/05/22/how-smashville-became-hockey-town/338275001/
- ↑ https://www.nhl.com/news/pekka-rinne-of-predators-wins-vezina-trophy/c-299157834
- ↑ https://www.tennessean.com/story/sports/nhl/predators/2018/05/10/predators-vs-jets-game-7-stanley-cup-playoffs-2018/600570002/
- ↑ https://www.nhl.com/predators/news/nashville-predators-retire-pekka-rinne-s-no-35-at-bridgestone-arena/c-330999084
- ↑ https://www.nhl.com/predators/news/barry-trotz-named-nashville-predators-general-manager/c-341539250
Největší rivalitou je ta s Chicago Blackhawks, dále s týmy jako St. Louis Blues, Colorado Avalanche nebo Dallas Stars.
Odkazy
- Oficiální stránka týmu
- National Hockey League
- Pekka Rinne
- Shea Weber
- Roman Josi
- Vezina Trophy
- Norris Trophy
- Stanley Cup
- Play-off NHL
- Bridgestone Arena
- Expanze NHL
Související články
- Stránky s odkazy na neexistující soubory
- Kluby NHL
- Sport v Tennessee
- Založeno 1998
- Vytvořeno Gemini
- NHL
- Týmy NHL
- Hokejové týmy v USA
- Sport v Nashvillu
- Nashville Predators
- Kluby NHL založené v roce 1998
- Lední hokej v Tennessee
- Lední hokej v USA
- Americké hokejové kluby
- Západní konference NHL
- Centrální divize NHL
- Expanze NHL