Schizoidní porucha osobnosti: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Duševní porucha | název = Schizoidní porucha osobnosti | obrázek = Edward_Hopper_Nighthawks.jpg | popisek = Obrazy Edwarda Hoppera často zachycují atmosféru osamělosti a izolace, která vizuálně rezonuje s vnitřním světem schizoidní osobnosti. | zkratka = SPD (Schizoid Personality Disorder) | klasifikace = Poruchy osobnosti (Cluster A - podivínské/excentrické) | prevalence = 3,1 – 4,9 % populace (…“ |
m Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“ |
||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
'''Schizoidní porucha osobnosti''' (zkratka '''SPD''') je trvalá a hluboce zakořeněná porucha osobnosti charakterizovaná dlouhodobým vzorcem odstupu od sociálních vztahů, preferencí samoty, omezeným rozsahem vyjadřování emocí (plochý afekt) a lhostejností k chvále či kritice. | '''Schizoidní porucha osobnosti''' (zkratka '''SPD''') je trvalá a hluboce zakořeněná porucha osobnosti charakterizovaná dlouhodobým vzorcem odstupu od sociálních vztahů, preferencí samoty, omezeným rozsahem vyjadřování emocí (plochý afekt) a lhostejností k chvále či kritice. | ||
Lidé s touto poruchou jsou často vnímáni okolím jako "samotáři", "podivíni" nebo "studení čumáci". Na rozdíl od lidí s [[vyhýbavá porucha osobnosti|vyhýbavou poruchou osobnosti]], kteří po vztazích touží, ale bojí se odmítnutí, schizoidní jedinci po intimitě | Lidé s touto poruchou jsou často vnímáni okolím jako "samotáři", "podivíni" nebo "studení čumáci". Na rozdíl od lidí s [[vyhýbavá porucha osobnosti|vyhýbavou poruchou osobnosti]], kteří po vztazích touží, ale bojí se odmítnutí, schizoidní jedinci po intimitě '''netouží'''. Sociální interakce jim nepřináší žádné potěšení ([[anhedonie]]) a vnímají ji spíše jako zátěž nebo nutné zlo. | ||
Termín "schizoidní" zavedl Eugen Bleuler, aby popsal tendenci obracet pozornost do vnitřního světa. Ačkoliv sdílí kořen slova se [[schizofrenie|schizofrenií]] a geneticky s ní může souviset (častější výskyt v rodinách schizofreniků), lidé s SPD netrpí psychózou – nemají halucinace ani bludy a neztrácejí kontakt s realitou, ačkoliv jejich realita je často omezena na jejich bohatý fantazijní svět. | Termín "schizoidní" zavedl Eugen Bleuler, aby popsal tendenci obracet pozornost do vnitřního světa. Ačkoliv sdílí kořen slova se [[schizofrenie|schizofrenií]] a geneticky s ní může souviset (častější výskyt v rodinách schizofreniků), lidé s SPD netrpí psychózou – nemají halucinace ani bludy a neztrácejí kontakt s realitou, ačkoliv jejich realita je často omezena na jejich bohatý fantazijní svět. | ||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
=== Metafora: Pustý ostrov === | === Metafora: Pustý ostrov === | ||
* | * '''Běžný člověk:''' Je jako loď, která neustále hledá přístav (vztahy). Potřebuje palivo (emoce druhých), obchodovat (sdílet) a bojí se bouře (samoty). | ||
* | * '''Vyhýbavá porucha:''' Chce do přístavu, ale bojí se, že ho tam nepustí nebo se mu vysmějí. Krouží kolem a trpí. | ||
* | * '''Schizoidní porucha:''' Je ostrov. Nepotřebuje přístav. Má vlastní zdroje uvnitř. Když se k němu přiblíží loď, necítí radost ani strach, jen mírné obtěžování: "Proč sem jedou? Co po mně chtějí? Narušují můj klid." | ||
=== Skrytý život (Secret Self) === | === Skrytý život (Secret Self) === | ||
Zvenku vypadá schizoid nudně, pasivně a bez života. Ale to je často omyl. Mnoho schizoidních jedinců má extrémně bohatý, komplexní a divoký vnitřní život (fantazie), do kterého unikají. | Zvenku vypadá schizoid nudně, pasivně a bez života. Ale to je často omyl. Mnoho schizoidních jedinců má extrémně bohatý, komplexní a divoký vnitřní život (fantazie), do kterého unikají. | ||
Britský psychoanalytik | Britský psychoanalytik '''Harry Guntrip''' to popsal jako "program ústupu". Schizoidní ego se stáhlo z vnějšího světa, protože ho v dětství vnímalo jako pohlcující nebo nebezpečný, a vytvořilo si bezpečí uvnitř. | ||
Navenek: Robotický úředník. | Navenek: Robotický úředník. | ||
Uvnitř: Vládce galaktického impéria. | Uvnitř: Vládce galaktického impéria. | ||
== 📋 Diagnostika (DSM-5) == | == 📋 Diagnostika (DSM-5) == | ||
Aby byla stanovena diagnóza SPD, musí jedinec vykazovat | Aby byla stanovena diagnóza SPD, musí jedinec vykazovat '''odstup od sociálních vztahů a omezený emoční projev''', plus 4 nebo více z následujících znaků: | ||
# | # '''Netouží po blízkých vztazích''' ani je nevyhledává (včetně vztahů rodinných). | ||
# Téměř vždy si vybírá | # Téměř vždy si vybírá '''samotářské činnosti''' (programování, archivnictví, noční hlídač). | ||
# Má malý nebo žádný zájem o | # Má malý nebo žádný zájem o '''sexuální zážitky''' s jinou osobou (často asexuální nebo preferuje pornografii/fantazii). | ||
# Má potěšení z minima činností (fyzická | # Má potěšení z minima činností (fyzická '''[[anhedonie]]'''). | ||
# Nemá žádné blízké přátele nebo důvěrníky (kromě příbuzných prvního stupně). | # Nemá žádné blízké přátele nebo důvěrníky (kromě příbuzných prvního stupně). | ||
# Je | # Je '''lhostejný''' ke chvále i kritice (sociální odměny nefungují). | ||
# Projevuje | # Projevuje '''emoční chlad''', odstup nebo plochou afektivitu. | ||
== 🔍 Diferenciální diagnóza: Není samotář jako samotář == | == 🔍 Diferenciální diagnóza: Není samotář jako samotář == | ||
| Řádek 53: | Řádek 53: | ||
! Znak !! Schizoidní porucha !! Autismus (Asperger) !! Vyhýbavá porucha | ! Znak !! Schizoidní porucha !! Autismus (Asperger) !! Vyhýbavá porucha | ||
|- | |- | ||
| | | '''Sociální motivace** || **Nulová.** "Nechci." || **Různá.** Často chce, ale neumí. || **Vysoká.''' "Chci, ale bojím se." | ||
|- | |- | ||
| | | '''Teorie mysli** || Často **intaktní**. Rozumí sarkasmu, ale nezajímá je. || **Narušená.** Nerozumí sociálním signálům. || **Hyper-aktivní.''' Čte negativní signály i tam, kde nejsou. | ||
|- | |- | ||
| | | '''Chování''' || Pasivní, neviditelný. || Často excentrické, repetitivní,lpění na řádu. || Úzkostné, ostražité. | ||
|- | |- | ||
| | | '''Samota''' || Preferovaná volba (Egosyntonní). || Důsledek deficitu. || Utrpení (Egodystonní). | ||
|} | |} | ||
| Řádek 66: | Řádek 66: | ||
=== Dopaminová hypotéza === | === Dopaminová hypotéza === | ||
Základním rysem SPD je anhedonie. To ukazuje na dysfunkci v | Základním rysem SPD je anhedonie. To ukazuje na dysfunkci v '''[[nucleus accumbens]]** a **[[VTA]]''' (systém odměny). | ||
* U zdravého člověka sociální interakce (úsměv, dotek, pochvala) vyplaví [[dopamin]]. Je to "sociální cukr". | * U zdravého člověka sociální interakce (úsměv, dotek, pochvala) vyplaví [[dopamin]]. Je to "sociální cukr". | ||
* U schizoida je tento mechanismus porouchán. Sociální kontakt nevyvolá dopaminovou odezvu. Lidé jsou pro něj jako "vyžvýkaná žvýkačka" – neutrální, bez chuti. | * U schizoida je tento mechanismus porouchán. Sociální kontakt nevyvolá dopaminovou odezvu. Lidé jsou pro něj jako "vyžvýkaná žvýkačka" – neutrální, bez chuti. | ||
| Řádek 76: | Řádek 76: | ||
=== Default Mode Network (DMN) === | === Default Mode Network (DMN) === | ||
Protože schizoidní jedinci tráví tolik času ve své hlavě, studie naznačují hyperkonektivitu v | Protože schizoidní jedinci tráví tolik času ve své hlavě, studie naznačují hyperkonektivitu v '''Default Mode Network''' (síť, která je aktivní při snění a introspekci). Jejich mozek je tak zaměstnán vnitřní simulací, že vnější svět je jen rušivým šumem. | ||
== 🌱 Vývoj a Výchova: "The Empty Fortress" == | == 🌱 Vývoj a Výchova: "The Empty Fortress" == | ||
Psychodynamické teorie (např. [[Teorie citové vazby]]) hledají příčiny v raném dětství. | Psychodynamické teorie (např. [[Teorie citové vazby]]) hledají příčiny v raném dětství. | ||
* | * '''Vazba typu "Vyloučená" (Dismissive-Avoidant):''' Dítě se naučilo, že jeho emoční potřeby nebudou naplněny. Matka mohla být chladná, formální nebo "pohlcující" (nedávala prostor). | ||
* | * '''Obranný mechanismus:''' Aby dítě přežilo bolest z odmítnutí, "vypnulo" své potřeby. "Nebudu nic potřebovat, pak mě nikdo nemůže zranit." | ||
* | * '''Bruno Bettelheim''' používal metaforu "Prázdné pevnosti" (ačkoliv primárně pro autismus, sedí i zde): Dítě se opevní za tlustými zdmi. Uvnitř je bezpečno, ale prázdno. | ||
== 📉 Komplikace a Životní styl == | == 📉 Komplikace a Životní styl == | ||
Schizoidní lidé často vedou funkční, i když osamělé životy. | Schizoidní lidé často vedou funkční, i když osamělé životy. | ||
* | * '''Kariéra:''' Vybírají si práce, kde nemusí jednat s lidmi ("back office", IT, laboratoře, noční směny). Často jsou v práci velmi efektivní, protože se "nevykecávají" a nemají vztahové drama. | ||
* | * '''Maladaptive Daydreaming:''' Někteří propadnou tzv. maladaptivnímu dennímu snění. Tráví hodiny v komplexních vymyšlených světech, což jim brání v reálném životě. | ||
* | * '''Riziko schizofrenie:''' Ačkoliv většina schizoidů neonemocní schizofrenií, jsou ve vyšším riziku rozvoje krátkých psychotických epizod pod vlivem extrémního [[stres]]u. | ||
== ⚕️ Léčba: Terapie ticha == | == ⚕️ Léčba: Terapie ticha == | ||
Léčba SPD je extrémně obtížná. | Léčba SPD je extrémně obtížná. | ||
1. | 1. '''Chybí motivace:''' Pacient netrpí (svou samotou). Do terapie ho přivede rodina nebo deprese z jiného důvodu. | ||
2. | 2. '''Vztah s terapeutem:''' Terapie stojí na vztahu. Ale pacient vztah nechce. Pro terapeuta je práce se schizoidem náročná – často má pocit, že "mluví do zdi" nebo že ho pacient nudí (což je přenos pacientovy vnitřní prázdnoty). | ||
* | * '''Cíl terapie:''' Není udělat z něj extroverta. Cílem je zmírnit izolaci tak, aby mohl fungovat, a pomoci mu najít alespoň jednu bezpečnou vazbu. | ||
* | * '''Farmakoterapie:''' Léky na osobnost neexistují. [[Antidepresiva]] (SSRI) mohou pomoci s úzkostí, ale někdy zhorší emoční oploštění. Nízké dávky atypických antipsychotik se zkouší pro zvýšení sociability, ale s malým efektem. | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
Verze z 15. 1. 2026, 02:24
Obsah boxu
Šablona:Infobox Duševní porucha
Schizoidní porucha osobnosti (zkratka SPD) je trvalá a hluboce zakořeněná porucha osobnosti charakterizovaná dlouhodobým vzorcem odstupu od sociálních vztahů, preferencí samoty, omezeným rozsahem vyjadřování emocí (plochý afekt) a lhostejností k chvále či kritice.
Lidé s touto poruchou jsou často vnímáni okolím jako "samotáři", "podivíni" nebo "studení čumáci". Na rozdíl od lidí s vyhýbavou poruchou osobnosti, kteří po vztazích touží, ale bojí se odmítnutí, schizoidní jedinci po intimitě netouží. Sociální interakce jim nepřináší žádné potěšení (anhedonie) a vnímají ji spíše jako zátěž nebo nutné zlo.
Termín "schizoidní" zavedl Eugen Bleuler, aby popsal tendenci obracet pozornost do vnitřního světa. Ačkoliv sdílí kořen slova se schizofrenií a geneticky s ní může souviset (častější výskyt v rodinách schizofreniků), lidé s SPD netrpí psychózou – nemají halucinace ani bludy a neztrácejí kontakt s realitou, ačkoliv jejich realita je často omezena na jejich bohatý fantazijní svět.
🧊 SPD pro laiky: Život za sklem
Pochopit schizoidního člověka je těžké, protože většina z nás je "sociálně naprogramována" (Hypotéza sociálního mozku). Pro schizoida je svět lidí cizí planetou.
Metafora: Pustý ostrov
- Běžný člověk: Je jako loď, která neustále hledá přístav (vztahy). Potřebuje palivo (emoce druhých), obchodovat (sdílet) a bojí se bouře (samoty).
- Vyhýbavá porucha: Chce do přístavu, ale bojí se, že ho tam nepustí nebo se mu vysmějí. Krouží kolem a trpí.
- Schizoidní porucha: Je ostrov. Nepotřebuje přístav. Má vlastní zdroje uvnitř. Když se k němu přiblíží loď, necítí radost ani strach, jen mírné obtěžování: "Proč sem jedou? Co po mně chtějí? Narušují můj klid."
Skrytý život (Secret Self)
Zvenku vypadá schizoid nudně, pasivně a bez života. Ale to je často omyl. Mnoho schizoidních jedinců má extrémně bohatý, komplexní a divoký vnitřní život (fantazie), do kterého unikají. Britský psychoanalytik Harry Guntrip to popsal jako "program ústupu". Schizoidní ego se stáhlo z vnějšího světa, protože ho v dětství vnímalo jako pohlcující nebo nebezpečný, a vytvořilo si bezpečí uvnitř. Navenek: Robotický úředník. Uvnitř: Vládce galaktického impéria.
📋 Diagnostika (DSM-5)
Aby byla stanovena diagnóza SPD, musí jedinec vykazovat odstup od sociálních vztahů a omezený emoční projev, plus 4 nebo více z následujících znaků:
- Netouží po blízkých vztazích ani je nevyhledává (včetně vztahů rodinných).
- Téměř vždy si vybírá samotářské činnosti (programování, archivnictví, noční hlídač).
- Má malý nebo žádný zájem o sexuální zážitky s jinou osobou (často asexuální nebo preferuje pornografii/fantazii).
- Má potěšení z minima činností (fyzická anhedonie).
- Nemá žádné blízké přátele nebo důvěrníky (kromě příbuzných prvního stupně).
- Je lhostejný ke chvále i kritice (sociální odměny nefungují).
- Projevuje emoční chlad, odstup nebo plochou afektivitu.
🔍 Diferenciální diagnóza: Není samotář jako samotář
Největším oříškem je odlišit SPD od autismu a sociální úzkosti.
| Znak | Schizoidní porucha | Autismus (Asperger) | Vyhýbavá porucha |
|---|---|---|---|
| Sociální motivace** | **Nulová.** "Nechci." | **Různá.** Často chce, ale neumí. | **Vysoká. "Chci, ale bojím se." |
| Teorie mysli** | Často **intaktní**. Rozumí sarkasmu, ale nezajímá je. | **Narušená.** Nerozumí sociálním signálům. | **Hyper-aktivní. Čte negativní signály i tam, kde nejsou. |
| Chování | Pasivní, neviditelný. | Často excentrické, repetitivní,lpění na řádu. | Úzkostné, ostražité. |
| Samota | Preferovaná volba (Egosyntonní). | Důsledek deficitu. | Utrpení (Egodystonní). |
🧠 Neurobiologie: Odpojený systém odměny
Proč někoho nebaví lidé? Odpověď leží v chemii mozku.
Dopaminová hypotéza
Základním rysem SPD je anhedonie. To ukazuje na dysfunkci v nucleus accumbens** a **VTA (systém odměny).
- U zdravého člověka sociální interakce (úsměv, dotek, pochvala) vyplaví dopamin. Je to "sociální cukr".
- U schizoida je tento mechanismus porouchán. Sociální kontakt nevyvolá dopaminovou odezvu. Lidé jsou pro něj jako "vyžvýkaná žvýkačka" – neutrální, bez chuti.
- Proto necítí motivaci vztahy navazovat.
Oxytocinový deficit
Oxytocin je hormon vazby a důvěry. Podporuje vyhledávání očního kontaktu a empatii.
- Předpokládá se, že u SPD je oxytocinový systém (nebo hustota receptorů v amygdale) podčinný. To vede k neschopnosti cítit "teplo" blízkosti (bonding).
Default Mode Network (DMN)
Protože schizoidní jedinci tráví tolik času ve své hlavě, studie naznačují hyperkonektivitu v Default Mode Network (síť, která je aktivní při snění a introspekci). Jejich mozek je tak zaměstnán vnitřní simulací, že vnější svět je jen rušivým šumem.
🌱 Vývoj a Výchova: "The Empty Fortress"
Psychodynamické teorie (např. Teorie citové vazby) hledají příčiny v raném dětství.
- Vazba typu "Vyloučená" (Dismissive-Avoidant): Dítě se naučilo, že jeho emoční potřeby nebudou naplněny. Matka mohla být chladná, formální nebo "pohlcující" (nedávala prostor).
- Obranný mechanismus: Aby dítě přežilo bolest z odmítnutí, "vypnulo" své potřeby. "Nebudu nic potřebovat, pak mě nikdo nemůže zranit."
- Bruno Bettelheim používal metaforu "Prázdné pevnosti" (ačkoliv primárně pro autismus, sedí i zde): Dítě se opevní za tlustými zdmi. Uvnitř je bezpečno, ale prázdno.
📉 Komplikace a Životní styl
Schizoidní lidé často vedou funkční, i když osamělé životy.
- Kariéra: Vybírají si práce, kde nemusí jednat s lidmi ("back office", IT, laboratoře, noční směny). Často jsou v práci velmi efektivní, protože se "nevykecávají" a nemají vztahové drama.
- Maladaptive Daydreaming: Někteří propadnou tzv. maladaptivnímu dennímu snění. Tráví hodiny v komplexních vymyšlených světech, což jim brání v reálném životě.
- Riziko schizofrenie: Ačkoliv většina schizoidů neonemocní schizofrenií, jsou ve vyšším riziku rozvoje krátkých psychotických epizod pod vlivem extrémního stresu.
⚕️ Léčba: Terapie ticha
Léčba SPD je extrémně obtížná. 1. Chybí motivace: Pacient netrpí (svou samotou). Do terapie ho přivede rodina nebo deprese z jiného důvodu. 2. Vztah s terapeutem: Terapie stojí na vztahu. Ale pacient vztah nechce. Pro terapeuta je práce se schizoidem náročná – často má pocit, že "mluví do zdi" nebo že ho pacient nudí (což je přenos pacientovy vnitřní prázdnoty).
- Cíl terapie: Není udělat z něj extroverta. Cílem je zmírnit izolaci tak, aby mohl fungovat, a pomoci mu najít alespoň jednu bezpečnou vazbu.
- Farmakoterapie: Léky na osobnost neexistují. Antidepresiva (SSRI) mohou pomoci s úzkostí, ale někdy zhorší emoční oploštění. Nízké dávky atypických antipsychotik se zkouší pro zvýšení sociability, ale s malým efektem.
Zdroje
- American Psychiatric Association. (2013). Diagnostic and statistical manual of mental disorders (5th ed.)
- Fariba, K., & Gupta, V. (2020). Schizoid Personality Disorder. StatPearls
- WHO ICD-11 Classification of Mental Disorders
- Psychology Today - Schizoid Personality Disorder
- Martens, W. H. (2010). Schizoid personality disorder linked to unbearable and inescapable loneliness. The European Journal of Psychiatry