Dunbarovo číslo

Rozbalit box

Obsah boxu

Dunbarovo číslo (anglicky Dunbar's number) je teoretický kognitivní limit počtu lidí, s nimiž je jedinec schopen udržovat stálé sociální vztahy. Tyto vztahy jsou definovány jako takové, v nichž jedinec ví, kdo je každá osoba a jaký vztah má každá osoba k ostatním lidem ve skupině.

Číslo formuloval v roce 1992 britský antropolog a evoluční psycholog Robin Dunbar, který našel korelaci mezi velikostí mozku (konkrétně objemem neokortexu) a velikostí sociálních skupin u primátů. Extrapolací těchto dat na lidský mozek dospěl k hodnotě přibližně 150.

Toto číslo se stalo jedním z nejcitovanějších konceptů v sociálních vědách a managementu. Vysvětluje velikost tradičních lovecko-sběračských osad, vojenských jednotek i moderních firemních struktur. Ačkoliv je v éře sociálních sítí (Facebook, Instagram) často zpochybňováno, Dunbar a jeho zastánci tvrdí, že technologie tento biologický limit nemění – pouze nám umožňuje "skladovat" více slabých vazeb, které však nenaplňují definici plnohodnotného vztahu.

🧠 Dunbarovo číslo pro laiky

Proč máme pocit, že nestíháme odepisovat kamarádům? Proč se ve velké firmě lidé přestávají zdravit? Odpověď leží ve vašem mozku.

Analogie s letištní halou

Představte si, že sedíte v letištní hale a čekáte na let. Kolem vás proudí stovky lidí.

• Pokud uvidíte svou matku, okamžitě k ní běžíte (vrstva 5).
• Pokud uvidíte dobrého kamaráda, jdete ho pozdravit a dáte si kávu (vrstva 15).
• Pokud uvidíte bývalého kolegu, kývnete na něj a prohodíte pár slov (vrstva 50).
• Pokud uvidíte někoho, s kým jste se jednou opili na večírku, usmějete se, ale možná si nevzpomene na jméno (vrstva 150).
• Všechny ostatní tváře jsou jen "komparz". Váš mozek je ignoruje.

Dunbarovo číslo (150) je hranice, za kterou se lidé mění v komparz. Je to maximální počet lidí, kterým byste se nebáli v baru přisednout ke stolu, kdybyste je tam potkali náhodou. U kohokoliv nad toto číslo byste se cítili trapně nebo byste nevěděli, o čem mluvit.

Problém "hardware"

Představte si svůj mozek jako počítač a sociální vztahy jako otevřená okna v prohlížeči. Každý vztah "žere" paměť RAM. Musíte si pamatovat:

1. Kdo to je.
2. Co má rád.
3. Že dluží peníze Frantovi.
4. Že se nesnáší s Marií.

Čím více lidí znáte, tím složitější je síť vztahů mezi nimi. Tato složitost roste exponenciálně. Váš "počítač" (mozek) má limitovanou RAM (neokortex). Jakmile otevřete 151. okno, systém se začne sekat – zapomínáte jména, pletete si příběhy, vztahy chladnou. Nemůžete mít 1000 nejlepších přátel, stejně jako nemůžete mít v prohlížeči otevřeno 1000 videí najednou.

🔬 Vědecký původ: Mozek a opice

Robin Dunbar k číslu nedošel pozorováním lidí na večírku, ale studiem opic.

Hypotéza sociálního mozku

V 80. a 90. letech 20. století se biologové přeli o to, proč mají primáti (a lidé) tak obrovské mozky v poměru k tělu. Mozek je energeticky extrémně drahý orgán (u dospělého člověka spotřebuje 20 % energie, u novorozence až 60 %). Dunbar přišel s hypotézou sociálního mozku (Social Brain Hypothesis). Tvrdil, že velký mozek se nevyvinul primárně kvůli řešení ekologických problémů (jak louskat ořechy), ale kvůli řešení sociálních problémů (jak žít ve skupině a nenechat se podvést). Život ve skupině vyžaduje obrovskou výpočetní kapacitu pro sledování spojenectví, intrik a hierarchie.

Rovnice neokortexu

Dunbar shromáždil data o desítkách druhů primátů. Vynesl do grafu dvě veličiny:

1. Objem neokortexu (vývojově nejmladší část mozku zodpovědná za myšlení a jazyk) vzhledem ke zbytku mozku.
2. Průměrnou velikost sociální skupiny daného druhu.

Zjistil silnou korelaci.

• Malé opice s malým neokortexem žijí v malých skupinkách.
• Šimpanzi s velkým neokortexem žijí ve skupinách cca 50 jedinců.

Když do této rovnice dosadil objem lidského neokortexu, vyšlo mu číslo 147,8. Zaokrouhleně 150.

🧅 Dunbarovy kruhy (Vrstvy intimity)

Dunbarovo číslo 150 není jediná hodnota. Sociální svět je strukturován fraktálně, v soustředných kruzích, kde se každý další kruh zvětšuje přibližně násobkem třech (tzv. scaling ratio cca 3).

1. Kruh podpory (Support Clique) – 5 lidí

Nejbližší rodina a partneři. Lidé, kterým voláte, když máte krizovou situaci (rozchod, nemoc, finanční krach). Lidé, pro které byste neváhali darovat ledvinu. (Typicky 3–5 osob).

2. Skupina sympatie (Sympathy Group) – 15 lidí

Dobří přátelé. Lidé, se kterými se vídáte alespoň jednou měsíčně. Pokud by někdo z nich zemřel, byli byste hluboce zasaženi. Je to "tým pro nedělní oběd". (12–15 osob).

3. Tlupa (Band) – 50 lidí

Širší okruh přátel a kolegů. Lidé, které byste pozvali na velkou narozeninovou oslavu nebo na svatbu (bez vzdálených příbuzných). Odpovídá typické velikosti lovecko-sběračské tlupy, která kočuje společně.

4. Dunbarovo číslo (Clan) – 150 lidí

Limit stabilních sociálních vztahů. Lidé, se kterými udržujete kontakt alespoň jednou ročně a znáte jejich životní příběh. Odpovídá velikosti neolitické vesnice, rotě v armádě nebo farnosti.

5. Megatlupa / Kmen (Tribe) – 500 lidí

Známí (Acquaintances). Lidé, které znáte od vidění, víte, že "to je ten IT technik z druhého patra", ale nemáte s nimi vztah. Vzájemná důvěra je nízká.

6. Rozpoznatelné tváře – 1500 lidí

Absolutní kognitivní limit paměti na tváře. Počet lidí, kterým dokážete přiřadit jméno k obličeji. Nad toto číslo jsou pro nás lidé cizinci.

🗣️ Jazyk jako "levné drbání"

Jedním z nejzajímavějších aspektů Dunbarovy teorie je vysvětlení vzniku lidské řeči.

U primátů se sociální vazby udržují pomocí groomingu (vzájemného čištění srsti, vískání). Grooming uvolňuje endorfiny a snižuje stres. Má ale fyzický limit: můžete drbat jen jednoho opičáka najednou a musíte to dělat fyzicky. Podle Dunbara může primát trávit groomingem maximálně 20 % svého dne (jinak by zemřel hlady). To limituje velikost skupiny na cca 50 jedinců (jako u šimpanzů).

Aby lidé mohli žít ve skupinách o 150 členech, museli "hacknout" systém. Vyvinuli jazyk.

• Jazyk je vokální grooming.
• Umožňuje "drbat" (hladit slovem) více lidí najednou (např. vyprávět vtip třem lidem u ohně).
• Umožňuje sdílet informace o lidech, kteří nejsou přítomni (drby/gossip).

Dunbar tvrdí, že lidská řeč se nevyvinula primárně pro předávání informací o lovu ("tam je mamut"), ale pro sociální drby ("kdo s kým spí", "kdo je důvěryhodný"), což umožnilo udržet soudržnost ve skupině 150 lidí.

🏢 Aplikace v praxi

Dunbarovo číslo není jen teorie, má reálné dopady na organizaci lidské společnosti.

Historické a antropologické důkazy

• Lovecko-sběračské společnosti: Průměrná velikost klanu se celosvětově pohybuje kolem 148,4 jedinců.
• Vojenství: Základní bojová jednotka římské armády (manipul) měla cca 120–160 mužů. Moderní rota (company) má ve většině armád světa 80–150 vojáků. Je to počet lidí, které může jeden velitel efektivně znát a řídit přímo.
• Hutterité: Komunity Hutteritů (náboženská skupina žijící v zemědělských koloních) mají pravidlo: jakmile osada dosáhne 150 členů, rozdělí se na dvě. Zjistili, že nad 150 lidí přestává fungovat neformální kontrola (tlak vrstevníků) a museli by zavést policii a hierarchii, což odmítají.

Moderní byznys

• W. L. Gore and Associates: Výrobce materiálu Gore-Tex cíleně staví továrny s kapacitou maximálně 150 parkovacích míst. Zakladatel Bill Gore zjistil, že když je v budově více lidí, vzniká byrokracie a "my vs. oni". V továrně do 150 lidí se všichni znají jménem a manažeři nejsou potřeba.
• Valve Corporation: Herní společnost (tvůrce Half-Life) je známá svou plochou strukturou (flat structure), která funguje efektivně díky udržování týmů v rámci "Dunbarových limitů".
• Kanceláře: Architekti open-space kanceláří často zohledňují zóny pro cca 150 lidí, aby podpořili komunitní cítění.

📱 Sociální sítě: Zlomili jsme Dunbarovo číslo?

S nástupem Facebooku, LinkedInu a Instagramu mají lidé běžně 500, 1000 nebo 5000 "přátel". Znamená to, že Dunbarovo číslo v digitální éře neplatí? Robin Dunbar provedl několik studií na datech z Facebooku a dospěl k závěru: Neplatí.

• Struktura zůstává: I když máte 1500 přátel, aktivně komunikujete (lajky, komentáře, chat) stále jen s cca 150 lidmi. Ostatní jsou "voyeuři" nebo "mrtvé duše".
• Kognitivní limit trvá: Technologie nám umožňuje adresář zvětšit (paměť harddisku), ale neumožňuje nám zvětšit emoční kapacitu (paměť mozku). Den má stále jen 24 hodin a emoční investice vyžaduje čas.
• Rozšíření "vnějších kruhů": Sociální sítě nám umožňují efektivněji spravovat vrstvu 500 a 1500 (udržovat "spící" kontakty, které můžeme v případě potřeby oživit), ale nezvětšují jádro 150.

⚔️ Kritika a alternativní pohledy

Ačkoliv je číslo 150 populární, vědecká komunita je v jeho přesnosti rozdělena.

Široké intervaly spolehlivosti

Sám Dunbar přiznává, že 150 je průměr. Interval spolehlivosti (95 %) je obrovský: 100 až 230. To znamená, že pro někoho (introvert) může být limit 100, pro jiného (extravert s vysokou sociální inteligencí) až 230. Kritici tvrdí, že takto široký rozptyl činí číslo 150 v praxi nepoužitelným "magickým číslem".

Studie Stockholmské univerzity (2021)

V roce 2021 publikovali vědci ze Stockholmské univerzity (vedení Patrikem Lindenforsem) v časopise Biology Letters tvrdou kritiku. Použili modernější statistické metody (Bayesovskou statistiku) a aktualizovaná data o mozcích primátů.

• Závěr:** Korelace mezi neokortexem a velikostí skupiny není tak silná, jak Dunbar tvrdil. Jejich výpočty ukázaly, že teoretický limit pro člověka by mohl být kdekoliv mezi **2 a 520.
• Argument: Lidská sociabilitita je ovlivněna kulturou a ekologií mnohem více než jen biologií mozku.

Bernard & Killworth (Síťová teorie)

Již dříve (v 70. letech) výzkumníci H. Russell Bernard a Peter Killworth odhadovali průměrnou velikost sociální sítě člověka na 231** nebo **290, což je výrazně více než 150. Argumentovali, že lidé využívají kognitivní zkratky a "škatulkování", aby tento počet zvládli.

🔮 Závěr

Dunbarovo číslo zůstává užitečnou heuristikou (pravidlem palce). I když přesná hodnota 150 nemusí být biologickým zákonem vytesaným do kamene, základní myšlenka platí: Lidská schopnost udržovat vztahy je omezená zdroji (časem a mozkem). Nemůžeme milovat všechny stejně. Pochopení tohoto limitu nám může pomoci budovat lidštější organizace a nenechat se zahltit iluzí nekonečné konektivity na sociálních sítích.

Zdroje

• Dunbar, R. I. M. (1992). Neocortex size as a constraint on group size in primates. Journal of Human Evolution
• Lindenfors, P., et al. (2021). 'Dunbar's number' deconstructed. Biology Letters
• The New Yorker - The Limits of Friendship
• Harvard Business Review - Managing People by the Numbers
• BBC Future - Dunbar's number: Why we can only maintain 150 relationships