Česká pirátská strana (Piráti): Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m Filmedy přesunul stránku Česká pirátská strana na Česká pirátská strana (Piráti) |
(Žádný rozdíl)
| |
Aktuální verze z 8. 11. 2025, 20:33
Obsah boxu
Česká pirátská strana, často označovaná jen jako Piráti, je česká středová až středolevicová liberální a progresivní politická strana. Vznikla v roce 2009 jako součást mezinárodního pirátského hnutí. Po volbách v roce 2025 je jednou z opozičních stran v Poslanecké sněmovně.
Stranickým předsedou je od jejího vstupu do vysoké politiky Ivan Bartoš.
| Česká pirátská strana | |
|---|---|
| Soubor:Česká pirátská strana logo.svg | |
| Vznik | 17. června 2009 |
| Předseda | Ivan Bartoš |
| Sídlo | Řehořova 943/19, Praha 3 |
| Ideologie | Liberalismus Sociální liberalismus Progresivismus Proevropanismus Digitální práva |
| Politické spektrum | Střed až Středolevice |
| Barvy | Černá |
| Sněmovna mandáty | 15 / 200 (po volbách 2025) |
| Web | www.pirati.cz |
Vznik a raná léta
Česká pirátská strana byla zaregistrována v červnu 2009, inspirována úspěchem švédské Pirátské strany. Původně se jednalo o jednorázové hnutí zaměřené na témata spojená s internetem, jako byla reforma autorského práva, svoboda informací a ochrana soukromí v digitálním věku[1].
V prvních letech své existence se strana potýkala s nízkými volebními výsledky a byla vnímána spíše jako recesistické nebo protestní hnutí. Postupně však svůj program rozšířila o širší spektrum politických témat a začala získávat podporu, zejména u mladších a městských voličů.
Ideologie a program
Piráti se profilují jako liberální strana 21. století. Jejich program stojí na několika klíčových pilířích:
- Transparentnost a otevřený stát: Jádro pirátské identity. Prosazují maximální otevřenost státní správy, zveřejňování smluv (registr smluv), transparentní financování a boj proti korupci. Pro svou vnitřní komunikaci využívají veřejně přístupné Pirátské fórum.
- Digitalizace a e-government: Usilují o modernizaci státní správy prostřednictvím digitalizace, zjednodušení byrokracie a zavedení uživatelsky přívětivých online služeb pro občany.
- Občanské svobody a lidská práva: Hlásí se k ochraně lidských práv, podporují práva LGBT+ komunity (včetně manželství pro všechny) a prosazují legalizaci konopí.
- Proevropská orientace: Piráti jsou silně proevropskou stranou. Podporují hlubší integraci v rámci Evropské unie a aktivní roli České republiky v ní.
- Sociální politika a životní prostředí: V sociální oblasti zastávají středolevicové postoje, kladou důraz na dostupné bydlení a sociální spravedlnost. V oblasti životního prostředí podporují moderní a udržitelná řešení a přechod na obnovitelné zdroje energie.
První úspěchy a vstup do Poslanecké sněmovny
První velký úspěch zaznamenali Piráti ve volbách do pražského zastupitelstva v roce 2014, kde se stali součástí vedení města.
Celostátní průlom přišel ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Piráti získali 10,79 % hlasů a 22 mandátů, čímž se stali třetí nejsilnější stranou a hlavní opoziční silou vůči vládě Andreje Babiše[2]. Jejich lídr Ivan Bartoš se stal jednou z nejvýraznějších tváří české politiky.
Koalice s STAN a působení ve vládě
Volební koalice Piráti a Starostové
Před volbami v roce 2021 se Piráti, povzbuzeni vysokými volebními preferencemi, které je řadily na pozici hlavního vyzyvatele hnutí ANO, rozhodli uzavřít volební koalici s hnutím Starostové a nezávislí (STAN). Tato koalice, nazvaná Piráti a Starostové, měla ambici vyhrát volby a její lídr Ivan Bartoš byl kandidátem na premiéra.
Ve volbách však koalice získala 15,62 % hlasů, což byl výsledek výrazně za očekáváním. Navíc, kvůli fenoménu preferenčních hlasů (kroužkování), voliči masivně podpořili kandidáty STAN na úkor Pirátů. Z celkových 37 mandátů pro koalici tak Piráti získali pouhé 4 poslanecké mandáty, zatímco STAN jich obsadil 33[3]. Pro Piráty, kteří měli před volbami 22 poslanců, to byl šok a obrovské oslabení.
Účast ve vládě Petra Fialy
Navzdory katastrofálnímu volebnímu výsledku se Piráti rozhodli dodržet předvolební sliby a vstoupili do pětikoaliční vlády Petra Fialy spolu s koalicí SPOLU a hnutím STAN.
Vláda byla jmenována v prosinci 2021 a Piráti v ní obsadili tři ministerské posty:
- Ivan Bartoš: Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj.
- Jan Lipavský: Ministr zahraničních věcí.
- Michal Šalomoun: Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády.
Během svého vládního angažmá se Piráti soustředili především na prosazování své agendy v oblasti digitalizace (např. zavedení eDokladů) a na aktivní prozápadní zahraniční politiku, kterou reprezentoval zejména Jan Lipavský. Jejich pozice ve vládě však byla kvůli malému počtu poslanců slabá a často museli ustupovat silnějším koaličním partnerům, což vedlo k frustraci u části jejich členské základny i voličů.
Návrat k samostatné kandidatuře a volby 2025
Zkušenost z koalice Piráti a Starostové a následné vládní angažmá vedly k vnitrostranické reflexi. Strana se rozhodla, že do voleb v roce 2025 půjde samostatně, aby obnovila svou identitu a přímý vztah s voliči.
Volební kampaň 2025
Piráti postavili svou kampaň na kombinaci svých tradičních témat a kritiky některých kroků vlády, jíž byli součástí. Hlavními body jejich programu byly:
- Digitalizace a zjednodušení státu: Pokračování v digitalizaci a snižování byrokracie.
- Dostupné bydlení: Návrhy na řešení bytové krize, včetně podpory družstevního a nájemního bydlení.
- Moderní ekonomika: Podpora inovací, vzdělávání a přechodu na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou.
- Ochrana svobod a liberální témata: Důraz na manželství pro všechny a regulaci konopí.
Kampaň byla vedena v pozitivnějším a konstruktivnějším duchu ve srovnání s ostrými střety mezi hlavními bloky ANO a SPOLU.
Úspěch ve volbách a návrat do opozice
Samostatná kandidatura se Pirátům vyplatila. Ve volbách, které se konaly 3. a 4. října 2025, získali 8,5 % hlasů a 15 mandátů[4]. Tento výsledek byl pro stranu velkým úspěchem, protože se jí podařilo téměř zčtyřnásobit svůj poslanecký klub a vrátit se do Poslanecké sněmovny jako silná a samostatná frakce.
Po volbách, které vyhrálo hnutí ANO, a po zahájení jednání o nové vládní koalici (ANO, SPD, Motoristé), Piráti spolu s dalšími stranami bývalé vládní pětikoalice oznámili odchod do opozice.
V současné době se Piráti profilují jako konstruktivní, proevropská a liberální opoziční síla. Jejich poslanecký klub je jedním z nejmladších a nejvzdělanějších ve sněmovně.
Volební výsledky (Poslanecká sněmovna)
| Volby | Hlasy (%) | Mandáty | +/- | Postavení |
|---|---|---|---|---|
| 2010 | 0,80 % | 0 | – | Mimoparlamentní |
| 2013 | 2,66 % | 0 | 0 | Mimoparlamentní |
| 2017 | 10,79 % | 22 | +22 | Opozice |
| 2021 | 15,62 % (v koalici Piráti a Starostové) | 4 | -18 | Vláda |
| 2025 | 8,5 % | 15 | +11 | Opozice |
Reference
- ↑ https://www.pirati.cz/historie/
- ↑ https://www.volby.cz/pls/ps2017/ps2?xjazyk=CZ
- ↑ https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pirati-vysledky-voleb-krouzkovani-preferencni-hlasy-poslanci-snemovna_2110092245_kro
- ↑ https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/-volby-ovladlo-ano-jedna-s-spd-a-motoristy-nynejsi-koalice-nema-vetsinu/2729466