Jan Antonín Baťa

Jan Antonín Baťa
Celé jméno	Jan Karel Antonín Baťa
Datum narození	7. března 1898
Místo narození	Uherské Hradiště, Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	23. srpna 1965
Místo úmrtí	Batatuba, Brazílie
Státní příslušnost
Povolání	průmyslník, podnikatel, vizionář
Funkce</
Vyznamenání	Řád Bílého lva (I. třída, 2019 in memoriam)

Jan Antonín Baťa (7. března 1898 Uherské Hradiště – 23. srpna 1965 Batatuba, Brazílie) byl československý a brazilský průmyslník, vizionář a „král obuvi“. Po tragické smrti svého nevlastního bratra Tomáše Bati v roce 1932 převzal řízení firmy Baťa a přeměnil ji v globální impérium.

Byl mužem velkolepých plánů. Pod jeho vedením firma expandovala do celého světa, zakládala nová průmyslová města (např. Svit, Partizánske, Sezimovo Ústí) a vlastnila flotilu letadel a lodí. Je autorem vizionářské knihy Budujeme stát pro 40 000 000 lidí, ve které navrhoval masivní infrastrukturní projekty, včetně dálniční sítě napříč Československem.

Jeho osud byl poznamenán nespravedlností. V roce 1947 byl ve vykonstruovaném procesu v Československu odsouzen v nepřítomnosti jako zrádce a kolaborant, což komunistickému režimu umožnilo znárodnit (ukrást) majetek koncernu. J. A. Baťa dožil v exilu v Brazílii, kde zakládal nová města v pralese. Plné rehabilitace a očištění svého jména se dočkal až v roce 2007, dlouho po své smrti.

Mládí a nástup k moci

Jan Antonín se narodil v Uherském Hradišti jako syn Antonína Bati z jeho druhého manželství. Byl tedy nevlastním bratrem zakladatele firmy Tomáše Bati, který byl o 22 let starší.

• Výchova: Tomáš Baťa si bratra vzal do Zlína a tvrdě ho vychovával. Jan musel projít všemi profesemi v továrně, od dělníka u pásu až po nákupčího kůží v Americe.
• Nástupnictví: Když 12. července 1932 Tomáš Baťa zahynul při letecké nehodě v Otrokovicích, Jan Antonín převzal vedení firmy. Ačkoliv panovaly obavy, zda dokáže nahradit charismatického zakladatele, Jan prokázal mimořádné manažerské schopnosti.

Zlatá éra (1932–1939)

Pod vedením Jana Antonína zažil koncern Baťa největší rozmach.

• Globální expanze: Firma expandovala do desítek zemí světa (Evropa, Asie, Afrika, Amerika). Stavěly se továrny a celá města podle zlínského vzoru (tzv. „Baťova města“).
• Cesta kolem světa: V roce 1937 podnikl obchodní cestu kolem světa vlastním letadlem Lockheed L-10 Electra. Během cesty sjednával kontrakty a kontroloval pobočky.
• Vizionář: V roce 1938 vydal knihu Budujeme stát pro 40 000 000 lidí. Navrhoval v ní propojení Československa dálnicí z Chebu do Jasiny, stavbu průplavu Dunaj-Odra-Labe a masivní podporu podnikání. Chtěl z ČSR udělat „Švýcarsko východu“.

Druhá světová válka a exil

Období války bylo pro J. A. Baťu kritické a stalo se zdrojem pozdějších kontroverzí.

• V roce 1939, před plnou okupací, odešel do zahraničí (USA, později Brazílie).
• Černá listina: Spojenci (Britové a Američané) zařadili firmu Baťa na černou listinu kvůli podezření, že její pobočky v okupované Evropě dodávají obuv Wehrmachtu. Baťa se bránil tím, že neměl nad pobočkami v protektorátu kontrolu a že zároveň finančně podporoval československou exilovou vládu v Londýně (poskytl např. peníze na výcvik pilotů RAF).
• Útěk do Brazílie: V roce 1941 se usadil v Brazílii, kde začal budovat nové podnikání.

Poválečný proces a konfiskace

Po válce se Jan Antonín Baťa do Československa nevrátil.

• Národní soud 1947: V Praze proběhl proces, ve kterém byl obviněn z kolaborace s nacisty. Ačkoliv se kolaborace neprokázala (soud uznal, že podporoval odboj), byl odsouzen k 15 letům vězení a propadnutí veškerého majetku za to, že se „veřejně nepřihlásil k odboji“ v době, kdy to bylo potřeba.
• Znárodnění: Tento rozsudek byl politickou objednávkou. Umožnil státu legálně zabavit obrovský majetek koncernu Baťa bez náhrady, což by při znárodnění bez odsouzení majitele bylo mezinárodně-právně komplikované.
• Spor s Tomíkem: V rodině došlo k rozkolu. Tomáš Baťa ml. (Tomík), syn zakladatele Tomáše, zpochybnil Janovo vlastnictví firmy. Vedli spolu dlouholeté soudní spory o kontrolu nad západními pobočkami (tzv. Bata Shoe Organization). Většinu sporů vyhrál Tomáš ml., což Jana Antonína ekonomicky oslabilo.

Život v Brazílii: Kolonizátor

V Brazílii začal J. A. Baťa znovu od nuly. V pralesních oblastech státu Mato Grosso do Sul zakládal nová města a farmy.

• Založil města Bataypora**, **Bataguassu**, **Batatuba** a **Mariápolis.
• Stavěl mosty, silnice, školy a nemocnice. V Brazílii je dodnes uctíván jako průkopník a kolonizátor, který přinesl civilizaci do divočiny.
• Navrhl dokonce most přes řeku Paraná, který byl později realizován.

Rehabilitace

Rodina Jana Antonína Bati usilovala o očištění jeho jména desítky let.

• 2007: Městský soud v Praze definitivně zrušil rozsudek z roku 1947. Jan Antonín Baťa byl plně rehabilitován a uznán nevinným.
• 2013: Podobný rehabilitační verdikt vynesly i soudy na Slovensku.
• 2019:** Prezident Miloš Zeman mu udělil in memoriam **Řád Bílého lva I. třídy občanské skupiny.

Pro laiky

Každý zná Tomáše Baťu, zakladatele. Jan Antonín byl jeho mladší brácha, který to po něm vzal, když Tomáš spadl s letadlem. A byl to právě Jan, kdo z Bati udělal tu gigantickou světovou firmu, kterou známe. Zatímco Tomáš postavil základy ve Zlíně, Jan postavil továrny v Indii, Africe i Brazílii. Měl smůlu v tom, že přišla válka a komunismus. Komunisté potřebovali ukrást fabriky, tak si vymysleli, že Jan byl zrádce a kolaborant s Hitlerem, což nebyla pravda (naopak posílal peníze Benešovi do Londýna). Odsoudili ho, aby mu mohli všechno sebrat. On mezitím v Brazílii kácel prales a stavěl tam nová města pro lidi. Spravedlnosti se dočkal až 50 let po smrti. Byl to "český Ford", kterého vymazali z učebnic.

Zdroje

• Nadační fond Jana Antonína Bati
• Oficiální stránky města Zlína
• Batastory - historie firmy
• Cekota, Antonín: Genius podnikání.
• Ivanov, Miroslav: Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše.