Josef Hubáček: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Josef Hubáček | celé_jméno = Josef Hubáček | obrázek = | datum_narození = 17. října 1909 | místo_narození = Štěpánov, Rakousko-Uhersko | datum_úmrtí = 9. dubna 1988 | místo_úmrtí = Brno, Československo | místo_pohřbení = Štěpánov | státní_příslušnost = {{Vlajka|Československo}} | povolání = vojenský letec, zkušební pilot, akrobat | hodnost…“ |
m Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“ |
||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
=== Berlín 1936 a Curych 1937 === | === Berlín 1936 a Curych 1937 === | ||
* | * '''LOH 1936:''' Na olympijských hrách v [[Berlín]]ě (kde byla letecká akrobacie ukázkovým sportem) skončil Hubáček na 4. místě. Československá výprava zde ohromila svět. | ||
* | * '''Curych 1937:''' Mezinárodní letecký mítink v Curychu byl vrcholem československé akrobacie. V soutěži družstev získalo Československo (Novák, Široký, Hubáček) suverénní vítězství a porazilo favorizované Němce. Hubáček přispěl svým klidným a bezchybným stylem. | ||
== Zkušební pilot Avie == | == Zkušební pilot Avie == | ||
Pro své technické znalosti a cit pro stroj byl Hubáček vyhledáván konstruktéry. Odešel z aktivní vojenské služby do zálohy a stal se továrním pilotem firmy [[Avia (podnik)|Avia]] v Praze-Letňanech. | Pro své technické znalosti a cit pro stroj byl Hubáček vyhledáván konstruktéry. Odešel z aktivní vojenské služby do zálohy a stal se továrním pilotem firmy [[Avia (podnik)|Avia]] v Praze-Letňanech. | ||
* Stal se šéfpilotem a nástupcem Václava Kočího. | * Stal se šéfpilotem a nástupcem Václava Kočího. | ||
* | * '''Avia B-534:''' Hubáček měl lví podíl na vylepšování této standardní stíhačky čs. letectva. | ||
* | * '''Prototypy:''' Zalétával moderní dolnoplošníky [[Avia B-35]] a [[Avia B-135]], které měly nahradit dvojplošníky. Právě na prototypu B-35 havaroval a utrpěl zranění, ale brzy se vrátil k létání. | ||
== Okupace a odboj == | == Okupace a odboj == | ||
Po okupaci v březnu 1939 Hubáček neodešel do zahraničí jako mnozí jeho kolegové. Zůstal v Protektorátu, pravděpodobně z rodinných důvodů a také proto, aby se zapojil do domácího odboje. | Po okupaci v březnu 1939 Hubáček neodešel do zahraničí jako mnozí jeho kolegové. Zůstal v Protektorátu, pravděpodobně z rodinných důvodů a také proto, aby se zapojil do domácího odboje. | ||
* Pracoval dále v Avii (nyní pod německou správou) jako zalétávací pilot opravených strojů. | * Pracoval dále v Avii (nyní pod německou správou) jako zalétávací pilot opravených strojů. | ||
* | * '''Sabotáže:''' Spolupracoval s odbojovou skupinou v továrně. Úmyslně přehlížel některé závady nebo prováděl zálety tak, aby motory německých letadel měly nižší životnost. Předával také informace o německé letecké výrobě do Londýna. | ||
== Poválečné období a pád == | == Poválečné období a pád == | ||
| Řádek 62: | Řádek 62: | ||
Josef Hubáček zemřel v zapomnění 9. dubna 1988 v Brně. | Josef Hubáček zemřel v zapomnění 9. dubna 1988 v Brně. | ||
* Plné rehabilitace se dočkal až po roce 1989. | * Plné rehabilitace se dočkal až po roce 1989. | ||
* V roce 2020 mu prezident [[Miloš Zeman]] udělil in memoriam | * V roce 2020 mu prezident [[Miloš Zeman]] udělil in memoriam '''[[Řád Bílého lva]]''' I. třídy za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu. | ||
== Pro laiky == | == Pro laiky == | ||
Aktuální verze z 25. 2. 2026, 03:22
| Josef Hubáček | |
|---|---|
| Celé jméno | Josef Hubáček |
| Datum narození | 17. října 1909 |
| Místo narození | Štěpánov, Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 9. dubna 1988 |
| Místo úmrtí | Brno, Československo |
| Státní příslušnost | |
| Povolání | vojenský letec, zkušební pilot, akrobat |
| Vyznamenání | Řád Bílého lva (I. třída, 2020 in memoriam) |
Josef Hubáček (17. října 1909 Štěpánov – 9. dubna 1988 Brno) byl československý vojenský letec, fenomenální letecký akrobat a dlouholetý tovární šéfpilot společnosti Avia.
Ve 30. letech 20. století patřil k absolutní světové špičce v letecké akrobacii. Spolu s Františkem Novákem a Petrem Širokým tvořil legendární „Zlatou trojku“ (nebo také „Tři krále vzduchu“), která proslavila československé letectví po celé Evropě.
Hubáček byl znám svou technickou precizností, chladnokrevností a dokonalým citem pro letoun. Jako zkušební pilot zalétával nejslavnější československé stíhačky předválečné éry, včetně ikonické Avia B-534 a prototypů, které měly bránit republiku v roce 1938. Jeho osud po roce 1948 je typickým příkladem perzekuce elit komunistickým režimem.
Mládí a vojenské začátky
Narodil se v rodině železničáře ve Štěpánově na Olomoucku. Vyučil se zámečníkem, ale jeho touha létat ho přivedla do armády.
- V roce 1928 nastoupil do Školy pro odborný dorost letectva v Prostějově.
- Po absolvování sloužil u Leteckého pluku 2 v Olomouci. Zde si jeho talentu všiml velitel František Novák, který začal formovat akrobatickou skupinu.
Zlatá éra akrobacie (30. léta)
Hubáček se stal členem proslulé akrobatické skupiny, která létala na dvojplošnících Avia B-122 (a jejich derivátech). Jejich specialitou byla skupinová akrobacie v těsné formaci, kdy byly letouny často spojeny lany, což vyžadovalo absolutní synchronizaci.
Berlín 1936 a Curych 1937
- LOH 1936: Na olympijských hrách v Berlíně (kde byla letecká akrobacie ukázkovým sportem) skončil Hubáček na 4. místě. Československá výprava zde ohromila svět.
- Curych 1937: Mezinárodní letecký mítink v Curychu byl vrcholem československé akrobacie. V soutěži družstev získalo Československo (Novák, Široký, Hubáček) suverénní vítězství a porazilo favorizované Němce. Hubáček přispěl svým klidným a bezchybným stylem.
Zkušební pilot Avie
Pro své technické znalosti a cit pro stroj byl Hubáček vyhledáván konstruktéry. Odešel z aktivní vojenské služby do zálohy a stal se továrním pilotem firmy Avia v Praze-Letňanech.
- Stal se šéfpilotem a nástupcem Václava Kočího.
- Avia B-534: Hubáček měl lví podíl na vylepšování této standardní stíhačky čs. letectva.
- Prototypy: Zalétával moderní dolnoplošníky Avia B-35 a Avia B-135, které měly nahradit dvojplošníky. Právě na prototypu B-35 havaroval a utrpěl zranění, ale brzy se vrátil k létání.
Okupace a odboj
Po okupaci v březnu 1939 Hubáček neodešel do zahraničí jako mnozí jeho kolegové. Zůstal v Protektorátu, pravděpodobně z rodinných důvodů a také proto, aby se zapojil do domácího odboje.
- Pracoval dále v Avii (nyní pod německou správou) jako zalétávací pilot opravených strojů.
- Sabotáže: Spolupracoval s odbojovou skupinou v továrně. Úmyslně přehlížel některé závady nebo prováděl zálety tak, aby motory německých letadel měly nižší životnost. Předával také informace o německé letecké výrobě do Londýna.
Poválečné období a pád
Po válce se vrátil k práci šéfpilota v Avii. Zalétával kořistní Messerschmitt Bf 109 (v čs. verzi Avia S-199) a podílel se na vývoji proudového letounu Avia S-92 (Messerschmitt Me 262).
Rok 1948 a perzekuce
Po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal pro režim nepohodlným.
- Byl označen za politicky nespolehlivého (měl "západní" manýry, stýkal se s letci z RAF).
- V roce 1951 byl z Avie propuštěn.
- Byl nucen pracovat v podřadných profesích: jako řidič náklaďáku, skladník nebo dělník v Meoptě.
- Byl pod dohledem Státní bezpečnosti (StB).
Navzdory šikaně si zachoval důstojnost a v letecké komunitě byl stále uctíván jako legenda. K létání se již nikdy profesionálně nevrátil, pouze rekreačně v aeroklubech (např. v Medlánkách), kde předával zkušenosti mladým plachtařům.
Úmrtí a rehabilitace
Josef Hubáček zemřel v zapomnění 9. dubna 1988 v Brně.
- Plné rehabilitace se dočkal až po roce 1989.
- V roce 2020 mu prezident Miloš Zeman udělil in memoriam Řád Bílého lva I. třídy za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu.
Pro laiky
Josefa Hubáčka si představte jako "Martina Šonku" 30. let. Byl to pilot, který s letadlem uměl věci, které odporovaly fyzice. Spolu se svými dvěma kamarády (Novákem a Širokým) létali v tak těsných formacích, že měli křídla svázaná lany, a dělali při tom přemety. Když vyhráli závody v Curychu, psaly o nich noviny po celém světě. Kromě toho to byl on, kdo "učil létat" nejslavnější české letadlo – Avii B-534. Každý kus, který šel k armádě, prošel jeho rukama. Komunisté se mu za to odvděčili tím, že ho vyhodili z práce a nechali ho dožít jako skladníka.
Zdroje
- Rajlich, Jiří: Na nebi hrdého Albionu (zmínky v kontextu předválečného letectva).
- Šorel, Václav: Letadla československých pilotů.
- Vojenský historický ústav Praha
- Encyklopedie dějin města Brna
- Kancelář prezidenta republiky - vyznamenaní