Význam (lingvistika)

Rozbalit box

Obsah boxu

Význam (lingvistika)
Soubor:Meaning linguistics concept.png
Symbolické znázornění vztahu mezi slovem, pojmem a referentem.
Obor	Lingvistika, Sémantika, Pragmatika, Filozofie jazyka, Sémiotika
Podstata	To, co jazyková jednotka (slovo, věta, text) reprezentuje nebo sděluje; vztah mezi jazykovým výrazem a mimo jazykovou skutečností (objektem, ideou, stavem věcí)
Související pojmy	Sémantika, Pragmatika, Slovo, Věta, Kontext, Reference, Pojem, Inference, Komunikace, Porozumění
Významné osobnosti	Ferdinand de Saussure, Charles Sanders Peirce, Ludwig Wittgenstein, Noam Chomsky, Charles W. Morris

V lingvistice je význam klíčovým a složitým pojmem, který odkazuje na to, co jazyková jednotka – ať už slovo, spojení slov, věta nebo celý text – reprezentuje nebo sděluje. Jde o vztah mezi jazykovým výrazem (znakem) a mimo jazykovou skutečností (např. objektem, ideou, stavem věcí ve světě, na kterou se odkazuje, nebo s pojmem, který je v mysli).

Význam se studuje především v rámci sémantiky a pragmatiky.

---

Teorie a přístupy k významu

Existuje mnoho různých teorií a přístupů k významu, protože tento pojem je komplexní a lze jej zkoumat z různých perspektiv:

• Sémantika
• Sémantika se zabývá primárně doslovným nebo konvenčním významem jazykových jednotek. Rozlišuje se:
  • Lexikální sémantika: Zabývá se významem slov a lexémů.
  • Větná sémantika: Zabývá se významem vět a logickými vztahy mezi nimi.
• Příklad: Sémanticky slovo "kočka" odkazuje na konkrétní druh zvířete.

• Pragmatika
• Pragmatika zkoumá význam v kontextu jeho použití. Bere v úvahu, jak mluvčí používá jazyk k vyjádření záměru a jak jej posluchač interpretuje v dané situaci. Zahrnuje inference, kontextové informace a sociální normy.
• Příklad: Věta "Je mi zima" může mít kromě doslovného významu i pragmatický význam "Prosím, zavři okno."

• Strukturální lingvistika (např. Ferdinand de Saussure)
• Pro Saussura je jazykový znak složen ze dvou částí:
  • Označující (signifier): Zvuková nebo grafická podoba slova (např. zvuk "strom").
  • Označované (signified): Mentální reprezentace nebo pojem, který je se zvukem spojen (např. idea stromu).
• Vztah mezi označujícím a označovaným je arbitrární (libovolný) a význam je definován vztahy mezi znaky v rámci jazykového systému.

• Referenční teorie významu
• Tvrdí, že význam slova spočívá v objektu nebo entitě ve světě, na kterou odkazuje (její referent).
• Kritika: Ne všechna slova mají fyzické referenty (např. "láska", "jednorožec").

• Koncepční teorie významu
• Tvrdí, že význam spočívá v mentálních reprezentacích nebo pojmech, které jsou se slovem spojeny.
• Kritika: Jak můžeme zajistit, že mentální reprezentace jsou stejné pro všechny mluvčí?

• Teorie významu jako užití (např. Ludwig Wittgenstein)
• Ludwig Wittgenstein ve svých pozdějších pracích zastával názor, že význam slova není dán jeho referentem ani mentálním pojmem, nýbrž jeho použitím v jazykové hře a konkrétních sociálních kontextech. "Nevšímej si významu, všímej si užití."

---

Dělení významu

• Denotace / Sémantický význam
• Základní, doslovný, objektivní význam slova, který popisuje jeho referent nebo pojem. Jedná se o význam, který byste našli ve slovníku.
• Příklad: Denotativní význam slova "had" je "plaz s dlouhým, beznohým tělem".

• Konotace / Pragmatický význam
• Přidružené, emocionální, kulturní nebo asociativní významy, které se k slovu vážou nad rámec jeho denotace. Zahrnuje osobní asociace a kulturní kontext.
• Příklad: Konotativní význam slova "had" může být "zrádný", "nebezpečný" nebo "zlý", což je dáno jeho rolí v mýtech a kulturách.

---

Význam a komunikace

Význam je jádrem komunikace. Schopnost lidí úspěšně komunikovat závisí na tom, zda sdílejí podobné pochopení významu jazykových jednotek. Nedorozumění často vznikají, když mluvčí a posluchač přisuzují stejné jazykové jednotce odlišný význam, ať už na sémantické nebo pragmatické úrovni.

---

Pro laiky

Představte si význam' v lingvistice jako to, co se snažíte říct nebo pochopit, když používáte jazyk. Není to jen samotné slovo, ale to, co to slovo nebo věta v sobě nese za informace nebo pocit.

• **Příklad:**

 ** Když řeknete "kočka", význam je to zvíře se čtyřma nohama, chlupaté, co mňouká. (To je ten doslovný, "slovníkový" význam – v lingvistice se tomu říká **denotace** nebo **sémantika**).
 ** Ale když někdo řekne "Je to ale kočka!" o někom, kdo je krásný, význam není, že ten člověk je zvíře. Význam je zde spíše "ten člověk je atraktivní nebo šikovný". (To je ten význam, který závisí na kontextu a situaci – v lingvistice se tomu říká **konotace** nebo **pragmatika**).

Takže význam je to, co dělá jazyk smysluplným. Je to to, co nám umožňuje si navzájem rozumět a předávat si myšlenky a pocity pomocí slova a vět.

---

Odkazy

• Wikipedia: Sémantika
• Stanford Encyclopedia of Philosophy: Theories of Meaning (anglicky)
• Britannica: meaning (language) (anglicky)

---