Zobrazení zdroje stránky Zikmund III. Vasa

{{K rozšíření}}
{{Infobox - panovník
| jméno = Zikmund III. Vasa
| obrázek = Sigismund III Vasa in delia.jpg
| popisek = Portrét Zikmunda III. Vasy od Marcina Kobera, kolem roku 1590
| titul = Král polský a velkokníže litevský<br>Král švédský
| období vlády = '''V Polsku-Litvě:'''<br>18. září 1587 – 19. dubna 1632<br>'''Ve Švédsku:'''<br>17. listopadu 1592 – 24. července 1599
| korunovace = '''V Polsku:'''<br>27. prosince 1587, [[Krakov]]<br>'''Ve Švédsku:'''<br>19. února 1594, [[Uppsala]]
| předchůdce = '''V Polsku-Litvě:'''<br>[[Anna Jagellonská]] a [[Štěpán Báthory]]<br>'''Ve Švédsku:'''<br>[[Jan III. Švédský]]
| nástupce = '''V Polsku-Litvě:'''<br>[[Vladislav IV. Vasa]]<br>'''Ve Švédsku:'''<br>[[Karel IX. Švédský]]
| datum narození = 20. června 1566
| místo narození = Hrad Gripsholm, [[Mariefred]], [[Švédsko]]
| datum úmrtí = 30. dubna 1632 (ve věku 65 let)
| místo úmrtí = [[Varšava]], [[Republika obou národů]]
| místo pohřbení = [[Katedrála na Wawelu]], [[Krakov]]
| manželka = [[Anna Habsburská (1573)|Anna Habsburská]]<br>[[Konstancie Habsburská]]
| potomci = [[Anna Marie Vasa]]<br>[[Kateřina Vasa]]<br>[[Vladislav IV. Vasa]]<br>[[Jan II. Kazimír Vasa]]<br>[[Jan Albert Vasa]]<br>[[Karel Ferdinand Vasa]]<br>[[Alexandr Karel Vasa]]<br>[[Anna Kateřina Konstancie Vasa]]
| dynastie = [[Vasa]]
| otec = [[Jan III. Švédský]]
| matka = [[Kateřina Jagellonská]]
| náboženství = [[Římskokatolická církev]]
}}
'''Zikmund III. Vasa''' (polsky ''Zygmunt III Waza'', švédsky ''Sigismund'', litevsky ''Žygimantas Vaza''; * [[20. červen|20. června]] [[1566]], hrad Gripsholm – † [[30. duben|30. dubna]] [[1632]], [[Varšava]]) byl v letech 1587–1632 [[polský král]] a [[velkokníže litevský]] a v letech 1592–1599 také [[Seznam švédských panovníků|král švédský]]. Jeho dlouhá, téměř 45letá vláda v [[Republika obou národů|Polsko-litevské unii]] je jednou z nejdelších v polské historii.

Byl synem švédského krále [[Jan III. Švédský|Jana III. Vasy]] a [[Kateřina Jagellonská|Kateřiny Jagellonské]], dcery polského krále [[Zikmund I. Starý|Zikmunda I. Starého]]. Díky tomu spojoval nároky na švédský i polský trůn. Byl horlivým katolíkem a jeho vláda je silně spjata s [[protireformace|protireformací]] v Polsku-Litvě. Jeho snaha o rekatolizaci [[Švédsko|Švédska]] a udržení obou korun vedla k dlouhotrvajícím [[Polsko-švédské války|polsko-švédským válkám]]. Za jeho vlády bylo hlavní město a královský dvůr trvale přenesen z [[Krakov|Krakova]] do [[Varšava|Varšavy]].

== 👑 Život a původ ==
Zikmund se narodil na hradě Gripsholm ve [[Švédsko|Švédsku]], kde byli jeho rodiče, tehdejší finský vévoda [[Jan III. Švédský|Jan]] a jeho manželka [[Kateřina Jagellonská]], vězněni Janovým bratrem, švédským králem [[Erik XIV. Švédský|Erikem XIV.]]. Jeho matka byla dcerou polského krále [[Zikmund I. Starý|Zikmunda I. Starého]] a [[Bona Sforza|Bony Sforzy]], což Zikmundovi dávalo silný dynastický nárok na polský trůn po vymření [[Jagellonci|Jagellonců]].

Vychován byl svou matkou v [[katolictví|katolické víře]], což bylo v převážně [[luteránství|luteránském]] Švédsku neobvyklé a později se to stalo zdrojem velkých politických i náboženských konfliktů. Mluvil plynně polsky, švédsky, německy, italsky a latinsky. Po smrti svého otce v roce 1592 se stal i švédským králem, čímž vznikla krátkodobá [[personální unie]] mezi Polsko-litevskou unií a Švédskem.

== 🇵🇱 Volba polským králem ==
Po smrti krále [[Štěpán Báthory|Štěpána Báthoryho]] v roce 1586 nastalo v Polsku-Litvě další [[bezkráloví]]. O trůn se ucházelo několik kandidátů. Hlavními favority byli Zikmund Vasa a arcivévoda [[Maxmilián III. Habsburský]], bratr císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]]. Polská šlechta ([[szlachta]]) byla rozdělena. Zikmunda podporoval mocný kancléř [[Jan Zamoyski]] a příznivci rodiny Zborowských, zatímco za Maxmiliánem stála část magnátů, kteří si přáli užší spojenectví s [[Habsburská monarchie|Habsburky]].

Dne [[19. srpen|19. srpna]] [[1587]] byl Zikmund částí šlechty zvolen králem. O tři dny později druhá frakce zvolila Maxmiliána. Situace hrozila přerůst v občanskou válku. Maxmilián se pokusil získat korunu silou a oblehl [[Krakov]], byl však odražen. V lednu [[1588]] byla jeho armáda drtivě poražena vojsky Jana Zamoyského v [[bitva u Byczyny|bitvě u Byczyny]]. Maxmilián byl zajat a donucen vzdát se nároků na polský trůn. Tím byla Zikmundova vláda definitivně potvrzena a [[27. prosinec|27. prosince]] 1587 byl v krakovské [[Katedrála na Wawelu|katedrále na Wawelu]] korunován.

== 🇸🇪 Švédská koruna a unie ==
V roce [[1592]] zemřel Zikmundův otec, švédský král [[Jan III. Švédský|Jan III.]], a Zikmund se stal dědičným králem Švédska. Získal od polského [[Sejm|Sejmu]] svolení odjet do Švédska a ujmout se vlády. Vznikla tak polsko-švédská personální unie, která spojovala dvě největší mocnosti v oblasti [[Baltské moře|Baltského moře]].

Jeho snahy však narazily na odpor. Zikmundův strýc, vévoda [[Karel ze Södermanlandu]] (pozdější král [[Karel IX. Švédský]]), který byl regentem během Zikmundovy nepřítomnosti, byl horlivým protestantem a vůdcem opozice proti Zikmundovým katolickým snahám. Zikmund přislíbil, že bude respektovat náboženskou svobodu ve Švédsku, ale jeho podpora katolíků vyvolávala nedůvěru.

Konflikt eskaloval v roce [[1598]], kdy Zikmund vtrhl do Švédska s armádou, aby obnovil svou autoritu. Byl však poražen vévodou Karlem v [[bitva u Stångebro|bitvě u Stångebro]]. Následně byl v roce [[1599]] švédským parlamentem ([[Riksdag]]) formálně sesazen z trůnu. Zikmund a jeho potomci se však nároku na švédský trůn nikdy nevzdali, což se stalo hlavní příčinou série ničivých [[Polsko-švédské války|polsko-švédských válek]], které trvaly s přestávkami více než šedesát let.

== ⚔️ Války a zahraniční politika ==
Zikmundova vláda byla téměř nepřetržitě poznamenána válkami na všech frontách.

=== Polsko-švédské války ===
Hlavním motivem těchto konfliktů byl Zikmundův nárok na švédskou korunu. Válčilo se především o nadvládu nad [[Pobaltí]], zejména o strategicky důležité území [[Livonsko]]. Válka probíhala v několika fázích, přičemž polsko-litevská vojska pod vedením skvělých hetmanů jako [[Jan Karol Chodkiewicz]] dosáhla několika významných vítězství, například v [[bitva u Kircholmu|bitvě u Kircholmu]] (1605). Přes tyto úspěchy se Unii nepodařilo Švédy rozhodně porazit. Válka skončila pro Polsko-Litvu nevýhodným [[příměří v Altmarku]] (1629), kterým Švédsko získalo kontrolu nad většinou livonských přístavů a právo vybírat cla z polského obchodu v [[Gdaňsk|Gdaňsku]].

=== Války s Osmanskou říší ===
Na jižní hranici čelila Republika obou národů expanzi [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a nájezdům jejích vazalů, [[Krymští Tataři|krymských Tatarů]]. Konflikty se soustředily na oblast [[Moldavské knížectví|Moldávie]]. V roce [[1620]] utrpěla polská armáda katastrofální porážku v [[bitva u Cecory|bitvě u Cecory]], kde padl i slavný hetman [[Stanisław Żółkiewski]]. O rok později, v roce [[1621]], se však polsko-litevským a kozáckým vojskům podařilo v měsíční [[bitva u Chotynu (1621)|bitvě u Chotynu]] zastavit obrovskou osmanskou invazi vedenou sultánem [[Osman II.|Osmanem II.]].

=== Intervence v Rusku (Smuta) ===
Když v [[Ruské carství|Rusku]] na počátku 17. století vypuklo [[Smuta|Období zmatků (Smuta)]], Zikmund se rozhodl využít chaosu k prosazení polských zájmů. Zpočátku neoficiálně podporoval samozvance, kteří se vydávali za zavražděného careviče Dmitrije ([[Lžidimitrij I.]]). V roce [[1609]] zahájil otevřenou [[Polsko-ruská válka (1609–1618)|válku proti Rusku]]. Polská vojska dosáhla velkých úspěchů, včetně dobytí [[Smolensk]]u a v roce [[1610]] i [[Moskva|Moskvy]]. Skupina moskevských bojarů dokonce zvolila Zikmundova syna, prince [[Vladislav IV. Vasa|Vladislava]], ruským carem. Zikmundův požadavek, aby Vladislav konvertoval k pravoslaví, a jeho vlastní ambice na carský trůn však vedly ke ztrátě ruské podpory. V roce [[1612]] byli Poláci z Moskvy vyhnáni a o rok později byl novým carem zvolen [[Michail I. Fjodorovič]], zakladatel [[Romanovci|dynastie Romanovců]]. Válka skončila [[Deulinské příměří|příměřím v Deulinu]] v roce [[1618]], kterým Polsko-litevská unie získala rozsáhlá území, včetně Smolenska a Černigova.

== 🏛️ Vnitřní politika a kultura ==
=== Přesun hlavního města ===
Jedním z nejtrvalejších Zikmundových činů bylo de facto přenesení hlavního města z [[Krakov|Krakova]] do [[Varšava|Varšavy]]. Ačkoliv Krakov zůstal formálně korunovačním městem, Zikmund od roku [[1596]] trvale sídlil ve Varšavě. Důvodem byla její centrálnější poloha v rámci rozlehlé unie, bližší k [[Litevské velkoknížectví|Litvě]] a také strategicky výhodnější pro jeho politiku vůči Švédsku. Tento přesun byl urychlen požárem na krakovském hradě [[Wawel]].

=== Podpora protireformace ===
Zikmund byl oddaným katolíkem a silným zastáncem [[protireformace]]. Podporoval [[Jezuité|jezuitský řád]], který hrál klíčovou roli ve vzdělávání a rekatolizaci šlechty. Za jeho vlády byla v roce [[1596]] uzavřena [[Brestlitevská unie]], která vedla ke vzniku [[Řeckokatolická církev|řeckokatolické církve]] podřízené [[papež]]i, což posílilo katolický vliv na východních územích unie. Jeho politika vedla k postupnému oslabení [[protestantismus|protestantismu]] v Polsku-Litvě, ačkoliv země si stále zachovala pověst relativně tolerantního státu ve srovnání se zbytkem Evropy zmítané [[třicetiletá válka|třicetiletou válkou]].

=== Vztah se šlechtou (Szlachta) ===
Zikmund se snažil posílit královskou moc, což ho často přivádělo do konfliktu s mocnou polskou šlechtou ([[szlachta]]), která si střežila svá privilegia zakotvená v systému [[Zlatá svoboda|Zlaté svobody]]. Jeho snahy o reformu armády a daňového systému narážely na odpor [[Sejm|Sejmu]]. Nespokojenost s jeho absolutistickými tendencemi a prohabsburskou politikou vyvrcholila v letech 1606–1608 v tzv. [[Zebrzydowského povstání]], které sice bylo potlačeno, ale dále oslabilo královu autoritu.

=== Umění a architektura ===
Zikmund byl významným mecenášem umění a architektury. Jeho dvůr ve Varšavě se stal centrem raného [[baroko|baroka]] ve střední Evropě. Povolal mnoho italských a nizozemských umělců a architektů. Nechal přestavět [[Královský hrad ve Varšavě]] a inicioval stavbu mnoha kostelů a paláců v tzv. "vasovském stylu". Jedním z nejznámějších symbolů jeho vlády je [[Zikmundův sloup]] ve Varšavě, který nechal postavit jeho syn Vladislav IV. na jeho počest.

== 👨‍👩‍👧‍👦 Rodina a potomstvo ==
Zikmund III. Vasa byl dvakrát ženatý, v obou případech s rakouskými arcivévodkyněmi z rodu [[Habsburkové|Habsburků]].
# [[Anna Habsburská (1573)|Anna Habsburská]] (1573–1598), dcera arcivévody [[Karel II. Štýrský|Karla II. Štýrského]]. Měli spolu pět dětí, z nichž se dospělosti dožil pouze budoucí král:
#* [[Vladislav IV. Vasa]] (1595–1648), polský král a velkokníže litevský.
# [[Konstancie Habsburská]] (1588–1631), sestra jeho první ženy Anny. Sňatek se sestrou zesnulé manželky byl kontroverzní, ale Zikmund si ho prosadil. Měli spolu sedm dětí, z nichž nejvýznamnější byli:
#* [[Jan II. Kazimír Vasa]] (1609–1672), polský král a velkokníže litevský.
#* [[Jan Albert Vasa]] (1612–1634), biskup, kardinál.
#* [[Karel Ferdinand Vasa]] (1613–1655), biskup.
#* [[Alexandr Karel Vasa]] (1614–1634).
#* [[Anna Kateřina Konstancie Vasa]] (1619–1651), manželka kurfiřta [[Filip Vilém Falcký|Filipa Viléma Falckého]].

== 📜 Odkaz a hodnocení ==
Zikmund III. Vasa je kontroverzní postavou polských i švédských dějin. Jeho téměř půlstoletí trvající vláda byla obdobím velkých válečných konfliktů, které zemi vyčerpávaly, ale zároveň i obdobím kulturního rozkvětu a územní expanze, kdy Polsko-litevská unie dosáhla své největší rozlohy.

Jeho kritici mu vyčítají ztrátu švédské koruny a zatažení Polska-Litvy do dlouhých a nákladných válek se Švédskem, které oslabily postavení státu v Pobaltí. Jeho tvrdá protireformační politika je také vnímána jako příčina rostoucího vnitřního napětí, zejména ve vztahu k pravoslavnému a protestantskému obyvatelstvu.

Na druhou stranu je oceňován za stabilizaci monarchie po bouřlivém bezkráloví, za úspěšnou obranu proti [[Osmanská říše|Osmanské říši]] a za dočasné zisky na úkor Ruska. Byl také velkým mecenášem umění, který přinesl do Polska raně barokní kulturu a trvale proměnil Varšavu v politické a kulturní centrum země. Jeho vláda představuje vrchol moci Polsko-litevské unie, ale zároveň v sobě nese i zárodky jejího budoucího úpadku.

== 💡 Pro laiky ==
* '''Personální unie:''' Situace, kdy dvě nebo více samostatných zemí mají stejného panovníka, ale každá si zachovává své vlastní zákony, vládu a tradice. Představte si to tak, že jedna osoba je ředitelem dvou různých, nezávislých firem. Zikmund byl králem jak v Polsku-Litvě, tak ve Švédsku.
* '''Protireformace:''' Odpověď [[Římskokatolická církev|katolické církve]] na šíření [[protestantismus|protestantismu]] v 16. a 17. století. Cílem bylo zastavit odliv věřících, provést vnitřní reformy a posílit katolickou víru, často pomocí vzdělávání (např. jezuitské školy) a umění (baroko).
* '''Szlachta:''' Název pro šlechtu v [[Polské království|Polském království]] a později v Polsko-litevské unii. Tato šlechta měla obrovskou moc a privilegia, včetně práva volit krále. Král bez souhlasu szlachty (shromážděné v parlamentu zvaném Sejm) nemohl prosadit téměř nic důležitého.
* '''Smuta (Období zmatků):''' Období totálního chaosu, občanské války a zahraničních invazí v [[Rusko|Rusku]] na začátku 17. století. Začalo po vymření vládnoucí dynastie [[Rurikovci|Rurikovců]] a skončilo nástupem [[Romanovci|dynastie Romanovců]]. Během této doby se Polsko-Litvě podařilo dočasně obsadit i Moskvu.

{{DEFAULTSORT:Zikmund III. Vasa}}
{{Aktualizováno|datum=25.12.2025}}
[[Kategorie:Polští králové]]
[[Kategorie:Švédští panovníci]]
[[Kategorie:Velkoknížata litevská]]
[[Kategorie:Dynastie Vasa]]
[[Kategorie:Panovníci 16. století]]
[[Kategorie:Panovníci 17. století]]
[[Kategorie:Narození 1566]]
[[Kategorie:Úmrtí 1632]]
[[Kategorie:Pohřbení v katedrále na Wawelu]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]