Zobrazení zdroje stránky Republika spojených nizozemských provincií

{{K rozšíření}}
{{Infobox - historický stát
| název = Republika spojených nizozemských provincií
| originální název = ''Republiek der Zeven Verenigde Nederlanden''
| období = 1581–1795
| vlajka = Flag of the Netherlands (Prinsenvlag).svg
| znak = Arms of the Dutch Republic.svg
| motto = ''Concordia res parvae crescunt''<br />(V jednotě i malé věci rostou)
| mapa = Dutch Republic 1789.png
| popisek mapy = Území Republiky spojených nizozemských provincií kolem roku 1789
| hlavní město = [[Haag]] (''de facto'' sídlo vlády)
| jazyky = [[Nizozemština]], [[Fríština]], [[Dolnoněmčina|dolnoněmecké dialekty]]
| náboženství = [[Kalvinismus]] (státní církev),<br />menšiny: [[Římskokatolická církev|katolicismus]], [[Luteránství]], [[Anabaptismus]], [[Judaismus]]
| forma vlády = [[Konfederace|Konfederativní]] [[republika]]
| hlava státu_název = [[Místodržící]] (''Stadtholder'')
| hlava státu1 = [[Vilém I. Oranžský]] (první)
| hlava státu2 = [[Vilém V. Oranžský]] (poslední)
| vláda_název = [[Generální stavy Nizozemska|Generální stavy]]
| měna = [[Nizozemský zlatý|Gulden]]
| vznik = [[26. červenec|26. července]] [[1581]] ([[Haagský manifest|Akt o zavržení]])
| zánik = [[19. leden|19. ledna]] [[1795]] (Vznik [[Batavská republika|Batavské republiky]])
}}

'''Republika spojených nizozemských provincií''' (nizozemsky ''Republiek der Zeven Verenigde Nederlanden''), často zkráceně nazývaná '''Spojené provincie''' nebo '''Nizozemská republika''', byl federativní stát, který existoval v letech 1581 až 1795 na území dnešního [[Nizozemsko|Nizozemska]]. Vznikla během [[Osmdesátiletá válka|osmdesátileté války]] za nezávislost na [[Španělské impérium|španělské nadvládě]] a v 17. století, známém jako [[Zlatý věk Nizozemska]], se stala jednou z největších světových námořních a ekonomických mocností. Její existence skončila s invazí revoluční [[Francie]] a vyhlášením [[Batavská republika|Batavské republiky]].

Republika byla unikátním politickým útvarem své doby. Nebyla centralizovanou monarchií jako většina evropských států, ale [[konfederace|konfederací]] sedmi autonomních provincií: [[Holland (provincie)|Hollandu]], [[Zeeland|Zeelandu]], [[Utrecht (provincie)|Utrechtu]], [[Frísko|Fríska]], [[Groningen (provincie)|Groningenu]], [[Overijssel]] a [[Gelderland]]. Ačkoliv formálně byla republikou, klíčovou roli v její politice a armádě hrál rod [[Oranžsko-nasavská dynastie|Oranžsko-Nasavských]], jehož členové často zastávali funkci [[místodržící]]ho (''stadtholder'').

== 📜 Historie ==

=== ⚔️ Vznik a osmdesátiletá válka ===
Kořeny vzniku republiky leží v [[Nizozemská revoluce|nizozemské revoltě]] proti vládě španělského krále [[Filip II. Španělský|Filipa II.]]. Důvody povstání byly politické, náboženské i ekonomické. Centralizační snahy španělské koruny a tvrdé pronásledování [[protestantismus|protestantů]] (především [[kalvinismus|kalvinistů]]) vyvolaly široký odpor. Válka za nezávislost, známá jako [[osmdesátiletá válka]], začala v roce [[1568]].

Klíčovým momentem pro vznik budoucího státu bylo vytvoření [[Utrechtská unie|Utrechtské unie]] v roce [[1579]]. Jednalo se o vojenskou a politickou alianci severních, převážně protestantských provincií, které se zavázaly ke společné obraně proti Španělsku. Dne [[26. červenec|26. července]] [[1581]] tyto provincie vydaly [[Haagský manifest|Akt o zavržení]] (''Plakkaat van Verlatinghe''), kterým formálně sesadily Filipa II. z pozice svého panovníka a vyhlásily nezávislost. Tento dokument je někdy považován za nizozemskou deklaraci nezávislosti.

Válka pokračovala s proměnlivým úspěchem. Vůdčí postavou povstání byl [[Vilém I. Oranžský]], který byl však v roce [[1584]] zavražděn. Jeho syn [[Mořic Nasavský]] se ukázal být skvělým vojenským stratégem a pod jeho vedením dosáhla republikánská armáda významných úspěchů. V letech [[1609]]–[[1621]] bylo uzavřeno [[Dvanáctileté příměří]], které de facto znamenalo uznání nezávislosti republiky. Definitivní mezinárodní uznání suverenity Spojených provincií přinesl až [[Vestfálský mír]] v roce [[1648]], který formálně ukončil osmdesátiletou válku.

=== 💰 Zlatý věk (17. století) ===
Sedmnácté století je označováno jako [[Zlatý věk Nizozemska]]. Republika se stala centrem světového obchodu, financí, vědy a umění. Její obchodní loďstvo bylo největší na světě a dominovalo námořním trasám.

Základem tohoto úspěchu byly dvě mocné obchodní společnosti:
* '''[[Nizozemská východoindická společnost]]''' (''Vereenigde Oostindische Compagnie'', VOC), založená v roce [[1602]], měla monopol na obchod s [[Asie|Asií]]. Byla první [[akciová společnost|akciovou společností]] na světě a disponovala vlastní armádou, loďstvem a právem uzavírat smlouvy. Ovládala obchod s kořením a dalším luxusním zbožím.
* '''[[Nizozemská západoindická společnost]]''' (''West-Indische Compagnie'', WIC), založená v roce [[1621]], operovala v [[Atlantik|Atlantiku]]. Zaměřovala se na obchod s [[Amerika|Amerikou]] a [[Afrika|Afrikou]], včetně [[obchod s otroky|obchodu s otroky]], a také na [[korzárství]] proti španělským lodím.

[[Amsterdam]] se stal nejdůležitějším finančním centrem světa, sídlila zde první moderní [[Amsterdamská burza|burza]] a vlivná [[Amsterdamská banka]]. Nizozemská dominance na moři však vedla ke konfliktům s Anglií, což vyústilo v sérii [[Anglo-nizozemské války|anglo-nizozemských válek]] v druhé polovině 17. století. Republika také čelila hrozbě ze strany expandující [[Francie]] pod vládou [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]], což vedlo k několika válkám, včetně [[Francouzsko-nizozemská válka|francouzsko-nizozemské války]] (1672–1678).

=== 📉 Úpadek a konec (18. století) ===
Na počátku 18. století začala moc republiky postupně slábnout. Nákladné války vyčerpaly státní pokladnu a [[Velká Británie]] postupně převzala pozici dominantní námořní mocnosti. Vnitřní politická scéna byla poznamenána konflikty mezi dvěma hlavními frakcemi:
* '''Oranžisté''': Stoupenci posílení moci [[místodržící]]ho z rodu Oranžsko-Nasavských, usilující o dědičnost tohoto úřadu a centralizovanější stát.
* '''Republikáni (Patrioti)''': Zastánci silné pozice provinčních stavů a [[Generální stavy Nizozemska|Generálních stavů]], obávající se monarchistických tendencí Oranžských.

[[Čtvrtá anglo-nizozemská válka]] (1780–1784) skončila pro republiku katastrofální porážkou a odhalila její vojenskou a ekonomickou slabost. V 80. letech 18. století sílilo hnutí Patriotů, inspirované [[osvícenství|osvícenskými]] myšlenkami a [[Americká válka za nezávislost|americkou revolucí]], které se pokusilo o demokratické reformy. Jejich povstání však bylo v roce [[1787]] potlačeno s pomocí [[Prusko|pruské]] intervence.

Definitivní konec republiky přišel v zimě [[1794]]–[[1795]], kdy na její území vtrhla vojska revoluční [[Francie]]. Místodržící [[Vilém V. Oranžský]] uprchl do [[Anglie]] a [[19. leden|19. ledna]] [[1795]] byla vyhlášena [[Batavská republika]], loutkový stát pod francouzským vlivem.

== 🏛️ Politický systém ==
Politický systém republiky byl složitý a decentralizovaný. Nejvyšší moc formálně držely [[Generální stavy Nizozemska|Generální stavy]], shromáždění delegátů ze sedmi suverénních provincií. Každá provincie měla jeden hlas a klíčová rozhodnutí (např. o válce, míru či daních) musela být přijata jednomyslně.

=== 👑 Provincie a jejich autonomie ===
Každá ze sedmi provincií ([[Holland (provincie)|Holland]], [[Zeeland]], [[Utrecht (provincie)|Utrecht]], [[Gelderland]], [[Overijssel]], [[Frísko]] a [[Groningen (provincie)|Groningen]]) měla vlastní zemské stavy (vládu a parlament), zákony a soudnictví. Zdaleka nejvlivnější a nejbohatší provincií byl [[Holland (provincie)|Holland]], který přispíval více než polovinou do federálního rozpočtu. Jeho dominance byla tak výrazná, že název "Holandsko" se často používá jako synonymum pro celou zemi.

=== 🛡️ Místodržící (Stadtholder) ===
Funkce [[místodržící]]ho (''stadtholder'') byla pozůstatkem z doby španělské nadvlády, kdy byl místodržící zástupcem panovníka. V republice se stal nejvyšším výkonným a vojenským úředníkem, voleným jednotlivými provinciemi. Téměř po celou dobu existence republiky tuto funkci zastávali členové rodu [[Oranžsko-nasavská dynastie|Oranžsko-Nasavských]]. Místodržící byl vrchním velitelem armády a námořnictva a měl značný vliv na jmenování úředníků. Jeho pozice byla často v napětí s republikánskými institucemi.

=== ⚖️ Velký penzionář ===
Nejdůležitějším civilním úředníkem byl [[velký penzionář]] (''raadpensionaris'') provincie Holland. Působil jako předseda holandských zemských stavů a zároveň vedl delegaci Hollandu v Generálních stavech. Díky ekonomické síle Hollandu se velký penzionář často stával de facto předsedou vlády celé republiky. Mezi nejvýznamnější velké penzionáře patřili [[Johan van Oldenbarnevelt]] a [[Johan de Witt]].

== 📈 Ekonomika a obchod ==
Ekonomika Spojených provincií byla v 17. století nejvyspělejší na světě. Byla založena na námořním obchodu, specializovaném zemědělství, rybolovu a vyspělém finančnictví.

* '''Obchod:''' Nizozemské lodě ovládaly obchod v [[Baltské moře|Baltském moři]] (obilí, dřevo), ve [[Středozemní moře|Středomoří]] i na transoceánských trasách. Společnosti [[Nizozemská východoindická společnost|VOC]] a [[Nizozemská západoindická společnost|WIC]] vytvořily rozsáhlou koloniální říši, zahrnující [[Nizozemská východní Indie|Indonésii]], [[Cejlon]], osady v [[Indie|Indii]], [[Jižní Afrika|Jižní Africe]] ({{Vlajka|Jihoafrická republika}} [[Kapská kolonie]]) a [[Amerika|Americe]] ({{Vlajka|USA}} [[Nový Amsterdam]], {{Vlajka|Brazílie}} části Brazílie, [[Karibik|karibské ostrovy]]).
* '''Průmysl:''' Rozvíjel se textilní průmysl (Leiden), stavba lodí (Amsterdam, Rotterdam), pivovarnictví a výroba keramiky ([[Delftská fajáns]]).
* '''Zemědělství:''' Díky inovativním technikám, jako bylo odvodňování půdy pomocí [[větrný mlýn|větrných mlýnů]] a vytváření [[polder]]ů, dosahovalo nizozemské zemědělství vysoké produktivity.
* '''Finance:''' [[Amsterdamská banka]] (''Wisselbank''), založená v roce [[1609]], byla první centrální bankou na světě a zajišťovala stabilitu finančního systému. [[Amsterdamská burza]] byla centrem obchodu s cennými papíry a komoditami.

== 🎨 Kultura a společnost ==
Nizozemská společnost byla v 17. století unikátní svou dominancí měšťanstva – obchodníků, bankéřů a řemeslníků. Šlechta měla jen omezený vliv. Republika se vyznačovala relativní náboženskou tolerancí, která přitahovala pronásledované menšiny z celé Evropy, jako byli [[Hugenoti]] z {{Vlajka|Francie}} Francie, [[Sefardští Židé]] z {{Vlajka|Španělsko}} Španělska a {{Vlajka|Portugalsko}} Portugalska, což přispívalo k intelektuálnímu a ekonomickému rozkvětu.

=== 🖼️ Umění Zlatého věku ===
Nizozemské umění 17. století zažilo nebývalý rozmach. Na rozdíl od barokního umění v katolických zemích se soustředilo na světská témata. Bohatí měšťané si objednávali portréty, žánrové scény z každodenního života, krajinomalby, zátiší a historické výjevy. Mezi největší mistry patřili:
* [[Rembrandt van Rijn]]: Mistr šerosvitu, autor slavných portrétů a biblických scén (''Noční hlídka'').
* [[Johannes Vermeer]]: Proslulý svými intimními scénami z měšťanského života a mistrovskou prací se světlem (''Dívka s perlou'').
* [[Frans Hals]]: Známý pro své živé a dynamické portréty.
* [[Jacob van Ruisdael]]: Přední krajinář své doby.

=== 🔬 Věda a filozofie ===
Republika byla také centrem vědecké revoluce a intelektuálního života. Svoboda tisku (i když ne absolutní) umožnila vydávání děl, která byla jinde v Evropě cenzurována.
* [[Christiaan Huygens]]: Významný fyzik, matematik a astronom, který objevil Saturnův měsíc [[Titan (měsíc)|Titan]] a vynalezl [[kyvadlové hodiny]].
* [[Antonie van Leeuwenhoek]]: Zdokonalil [[mikroskop]] a jako první pozoroval mikroorganismy.
* [[Baruch Spinoza]]: Jeden z největších filozofů [[racionalismus|racionalismu]], autor díla ''Etika''.
* [[René Descartes]]: Francouzský filozof, který strávil více než dvacet let v Nizozemsku, kde napsal většinu svých klíčových děl.
* [[Hugo Grotius]]: Právník, který položil základy moderního [[mezinárodní právo|mezinárodního práva]].

== 💡 Pro laiky ==
* '''Co to byla za republiku?''' Nebyla to demokracie v dnešním smyslu. Právo volit a podílet se na vládě měla jen úzká vrstva bohatých měšťanů a šlechticů, tzv. regentů. Byla to spíše oligarchická republika, kde moc drželo několik vlivných rodin.
* '''Proč byla tak bohatá?''' Představte si, že malá země ovládne nejdůležitější obchodní cesty světa, podobně jako dnes velké nadnárodní korporace. Nizozemci byli skvělí mořeplavci, obchodníci a inovátoři. Vymysleli první akciovou společnost (VOC), což jim umožnilo shromáždit obrovský kapitál na zámořské výpravy. Jejich lodě byly efektivnější a levnější na provoz než lodě konkurence.
* '''Kdo byl místodržící?''' Místodržící (''stadtholder'') byl něco mezi prezidentem a králem. Oficiálně byl jen nejvyšším úředníkem a generálem, ale protože tuto funkci téměř vždy zastával člen mocného rodu Oranžských, měl obrovskou autoritu a prestiž. Často docházelo ke sporům, zda má mít více moci on, nebo volené sbory (stavy).
* '''Jaký je rozdíl mezi Spojenými provinciemi a dnešním Nizozemskem?''' Spojené provincie byly předchůdcem moderního Nizozemska. Jejich území bylo o něco menší (nezahrnovalo části dnešního Limburgu a Brabantska, které byly spravovány jako podřízená území). Politický systém byl také zcela odlišný – dnešní Nizozemsko je [[konstituční monarchie]] s parlamentní demokracií.

{{DEFAULTSORT:Republika spojenych nizozemskych provincii}}
{{Aktualizováno|datum=23.12.2025}}
[[Kategorie:Zaniklé státy Evropy]]
[[Kategorie:Dějiny Nizozemska]]
[[Kategorie:Republiky]]
[[Kategorie:Státy v raném novověku]]
[[Kategorie:Zlatý věk Nizozemska]]
[[Kategorie:Osmdesátiletá válka]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]