Zobrazení zdroje stránky Jean le Rond d'Alembert

{{K rozšíření}}
{{Infobox - vědec
| jméno = Jean le Rond d'Alembert
| obrázek = Jean le Rond d'Alembert.jpg
| popisek = Portrét Jeana le Rond d'Alemberta od [[Maurice Quentin de La Tour]]
| datum narození = [[16. listopad|16. listopadu]] [[1717]]
| místo narození = [[Paříž]], [[Francouzské království]]
| datum úmrtí = [[29. říjen|29. října]] [[1783]] (65 let)
| místo úmrtí = [[Paříž]], [[Francouzské království]]
| národnost = {{Vlajka|Francie}} Francouz
| obor = [[Matematika]], [[fyzika]], [[filozofie]], [[hudební teorie]]
| alma_mater = Collège des Quatre-Nations
| známý díky = [[d'Alembertův princip]], [[vlnová rovnice]], [[d'Alembertovo kritérium]], [[d'Alembertův paradox]], [[Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel|Encyklopedie]]
| vliv = [[Denis Diderot]], [[Voltaire]], [[Isaac Newton]], [[René Descartes]]
| ovlivnil = [[Joseph-Louis Lagrange]], [[Pierre-Simon Laplace]]
}}

'''Jean le Rond d'Alembert''' (narozen jako Jean le Rond, [[16. listopad|16. listopadu]] [[1717]], [[Paříž]] – [[29. říjen|29. října]] [[1783]], Paříž) byl francouzský [[matematik]], [[fyzik]], [[filozof]], [[encyklopedista]] a teoretik [[hudba|hudby]]. Patřil k nejvýznamnějším postavám [[Osvícenství]] a spolu s [[Denis Diderot|Denisem Diderotem]] byl hlavním editorem a hybnou silou monumentálního díla ''[[Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel]]''. Ve vědě je znám především díky formulaci [[d'Alembertův princip|d'Alembertova principu]] v mechanice, práci na [[parciální diferenciální rovnice|parciálních diferenciálních rovnicích]] (zejména [[vlnová rovnice|vlnové rovnici]]) a příspěvkům k [[základní věta algebry|základní větě algebry]].

== 📜 Život ==

=== 👶 Původ a mládí ===
D'Alembertův život začal za dramatických okolností. Narodil se jako nemanželský syn spisovatelky a salonní dámy Claudine Guérin de Tencin a dělostřeleckého důstojníka Louise-Camuse Destouches. Krátce po narození ho matka odložila na schody kaple Saint-Jean-le-Rond de Paris, podle níž dostal své křestní jméno. V souladu se zvykem byl svěřen do pěstounské péče. Ujala se ho manželka skláře, Madame Rousseau, u které žil téměř 50 let.

Jeho otec, ačkoliv ho oficiálně neuznal, tajně financoval jeho vzdělání a po své smrti v roce [[1726]] mu odkázal doživotní rentu, která mu zajistila finanční nezávislost. Jeho biologická matka se o něj nikdy nezajímala; když později dosáhl proslulosti a ona se s ním chtěla setkat, chladně jí odpověděl: "Vy jste jen má macecha, mou jedinou matkou je sklářka."

=== 🎓 Vzdělání a počátky kariéry ===
Díky otcově podpoře získal vynikající vzdělání. Studoval na prestižní jansenistické koleji Collège des Quatre-Nations (známé také jako Mazarinova kolej), kde v roce [[1735]] získal titul bakaláře umění. Zpočátku se pod tlakem rodiny věnoval studiu [[právo|práva]] a v roce [[1738]] se stal advokátem, ale tuto profesi nikdy nevykonával. Následně krátce studoval [[medicína|medicínu]], než se definitivně rozhodl pro svou celoživotní vášeň – [[matematika|matematiku]].

Již ve svých 22 letech, v roce [[1739]], předložil svou první práci [[Francouzská akademie věd|Akademii věd]]. Jeho talent byl rychle rozpoznán a v roce [[1741]] se stal jejím členem. V roce [[1743]] publikoval své stěžejní dílo ''Traité de dynamique'' (Pojednání o dynamice), kde formuloval slavný [[d'Alembertův princip]].

=== 📖 Práce na Encyklopedii ===
Kolem roku [[1745]] byl spolu s [[Denis Diderot|Denisem Diderotem]] pověřen překladem anglické ''Cyclopaedie'' od Ephraima Chamberse. Projekt se však brzy rozrostl v mnohem ambicióznější dílo – ''[[Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel]]''. D'Alembert se ujal především matematických a vědeckých hesel.

Jeho nejvýznamnějším příspěvkem byla ''Discours Préliminaire'' (Předběžná rozprava), úvod k prvnímu svazku vydanému v roce [[1751]]. Tento text se stal manifestem [[Osvícenství]], v němž d'Alembert nastínil strukturu lidského poznání, jeho historii a filozofické základy celého projektu. V roce [[1758]] však kvůli sporům s Diderotem, útokům ze strany církve a vlády a celkovému vyčerpání z projektu odstoupil.

=== 👑 Vztahy s panovníky a pozdější léta ===
D'Alembertova sláva se rozšířila po celé [[Evropa|Evropě]]. Pruský král [[Fridrich II. Veliký]] ho opakovaně zval do [[Berlín]]a a nabízel mu post prezidenta Pruské akademie věd, což d'Alembert vždy odmítl, ačkoliv s králem udržoval přátelskou korespondenci. Podobnou nabídku na výchovu svého vnuka (budoucího cara [[Pavel I. Ruský|Pavla I.]]) mu učinila i ruská carevna [[Kateřina II. Veliká]], ale i tu odmítl.

V roce [[1754]] se stal členem [[Francouzská akademie|Francouzské akademie]] a v roce [[1772]] jejím doživotním sekretářem. V pozdějších letech trpěl zdravotními problémy. Zemřel [[29. října]] [[1783]] na nemoc močového měchýře. Protože byl znám jako kritik náboženství, byl mu odepřen křesťanský pohřeb a byl pochován v neoznačeném hrobě.

== 🔬 Vědecká práce ==

=== ⚙️ Mechanika a d'Alembertův princip ===
Jeho nejznámějším příspěvkem do [[klasická mechanika|klasické mechaniky]] je '''d'Alembertův princip''', publikovaný v ''Traité de dynamique'' ([[1743]]). Tento princip představuje alternativní formulaci [[Newtonovy pohybové zákony|Newtonových pohybových zákonů]]. Umožňuje převést problém z [[dynamika|dynamiky]] (studium pohybu těles pod vlivem sil) na jednodušší problém [[statika|statiky]] (studium těles v rovnováze). Princip říká, že součet vnějších sil působících na těleso a fiktivní "setrvačné síly" (rovné hmotnosti násobené zrychlením, ale s opačným znaménkem) je roven nule. Tento přístup se stal základem pro další rozvoj analytické mechaniky, zejména pro práce [[Joseph-Louis Lagrange|Lagrange]].

=== 🌊 Dynamika tekutin ===
D'Alembert se intenzivně věnoval i [[mechanika tekutin|mechanice tekutin]]. V roce [[1752]] publikoval práci, ve které odvodil, že těleso pohybující se ideální (nestlačitelnou a neviskózní) tekutinou nepociťuje žádný odpor. Tento výsledek, který je v příkrém rozporu s realitou, je dnes znám jako '''d'Alembertův paradox'''. Paradox ukázal na limity tehdejšího teoretického modelu a podnítil další výzkum, který vedl k zavedení pojmů jako [[viskozita]] a [[mezní vrstva]].

=== 🧮 Matematika ===
V matematice d'Alembert dosáhl několika průlomových výsledků:
*   '''[[Vlnová rovnice]]''': Jako první odvodil a vyřešil jednorozměrnou vlnovou rovnici, která popisuje například kmitání struny. Jeho řešení, publikované v roce [[1747]], je základem pro studium vlnění v mnoha oblastech fyziky.
*   '''[[Základní věta algebry]]''': Podal jeden z prvních (ač ne zcela rigorózních) důkazů této fundamentální věty, která tvrdí, že každý [[polynom]] s komplexními koeficienty má v [[komplexní čísla|oboru komplexních čísel]] alespoň jeden kořen.
*   '''[[d'Alembertovo kritérium]]''' (podílové kritérium): Vyvinul metodu pro testování [[konvergence (matematika)|konvergence]] nekonečných [[řada (matematika)|řad]], která je dodnes standardní součástí kurzů [[matematická analýza|matematické analýzy]].

=== 🔭 Astronomie ===
Aplikoval své matematické metody i na problémy [[astronomie]]. V roce [[1749]] publikoval teorii vysvětlující [[precese rovnodennosti|precesi rovnodenností]] (pomalý kuželovitý pohyb zemské osy) a [[nutace|nutaci]] (drobné periodické kolísání této osy), čímž upřesnil a potvrdil [[Isaac Newton|Newtonovu]] teorii [[gravitace]].

== ✍️ Filosofie a Encyklopedie ==

=== 📝 Předběžná rozprava (Discours Préliminaire) ===
Tento úvod k ''Encyklopedii'' je považován za jeden z klíčových textů [[Osvícenství]]. D'Alembert v něm představil genealogii lidského poznání, které rozdělil do tří hlavních kategorií odvozených od schopností lidské mysli:
1.  '''Paměť''' (základ pro [[historie|historii]])
2.  '''Rozum''' (základ pro [[filozofie|filozofii]] a [[věda|vědu]])
3.  '''Představivost''' (základ pro [[umění]])

Tímto systémem, inspirovaným [[Francis Bacon|Francisem Baconem]], vytvořil intelektuální mapu, která ospravedlňovala snahu Encyklopedie o systematické uspořádání veškerého lidského vědění. Text zdůrazňoval význam [[empirismus|empirismu]], rozumu a vědeckého pokroku.

=== 💡 Filosofické názory ===
D'Alembertova filozofie byla silně ovlivněna [[John Locke|Johnem Lockem]] a jeho [[empirismus|empirismem]]. Věřil, že veškeré poznání pochází ze smyslové zkušenosti. Byl skeptický vůči [[metafyzika|metafyzickým]] systémům, které se snažily vysvětlit podstatu reality bez opory v pozorování. V otázkách náboženství byl [[deismus|deistou]] nebo [[agnosticismus|agnostikem]], odmítal dogmata organizovaného náboženství a zdůrazňoval význam tolerance a rozumu.

== 🏛️ Dědictví a odkaz ==
Jean le Rond d'Alembert byl prototypem osvícenského intelektuála – ''philosophe'', který exceloval v mnoha oborech a věřil v sílu rozumu a vědy ke zlepšení lidského údělu. Jeho práce v matematice a fyzice položila základy pro další generace vědců, jako byli [[Joseph-Louis Lagrange]] a [[Pierre-Simon Laplace]]. Jeho role v projektu ''Encyklopedie'' byla klíčová pro šíření osvícenských myšlenek po celé Evropě. Jeho jméno je jedním ze 72 jmen napsaných na [[Eiffelova věž|Eiffelově věži]].

== 🤔 Pro laiky: Klíčové pojmy ==
*   '''d'Alembertův princip''': Představte si, že tlačíte na nákupní vozík, aby zrychlil. Vozík se "brání" zrychlení – to je jeho setrvačnost. D'Alembertův princip říká, že když k síle, kterou tlačíte, přičtete tuto "fiktivní" sílu setrvačnosti (která působí proti vám), celý systém bude v rovnováze, jako by se vůbec nepohyboval. To matematikům velmi zjednodušuje výpočty složitých pohybů.
*   '''Vlnová rovnice''': Je to matematický vzorec, který dokáže popsat a předpovědět, jak se bude chovat jakákoliv vlna. Ať už je to vlna na hladině rybníka, kmitající struna na kytaře nebo dokonce šíření zvuku vzduchem. Rovnice říká, jak se tvar vlny mění v čase a prostoru.
*   '''Encyklopedie''': Byla to v podstatě "Wikipedia 18. století". Obrovský projekt, který měl za cíl sepsat veškeré tehdejší lidské vědění – od matematiky a fyziky přes řemesla (jako pečení chleba) až po filozofii. Bylo to revoluční dílo, protože zpřístupnilo znalosti široké veřejnosti a zpochybnilo autoritu církve a krále jako jediných zdrojů pravdy.

{{DEFAULTSORT:Alembert, Jean le Rond d}}
{{Aktualizováno|datum=23.12.2025}}
[[Kategorie:Francouzští matematici]]
[[Kategorie:Francouzští fyzici]]
[[Kategorie:Francouzští filozofové]]
[[Kategorie:Francouzští encyklopedisté]]
[[Kategorie:Osvícenství]]
[[Kategorie:Členové Francouzské akademie]]
[[Kategorie:Členové Francouzské akademie věd]]
[[Kategorie:Narození 1717]]
[[Kategorie:Úmrtí 1783]]
[[Kategorie:Narození v Paříži]]
[[Kategorie:Úmrtí v Paříži]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]