Jeskynní malby
Obsah boxu
Jeskynní malby jsou specifickým druhem skalního umění (parietálního umění), které vytvářeli prehistoričtí lidé, především druhu Homo sapiens, na stěnách a stropech jeskyní. Tyto malby pocházejí převážně z období mladého paleolitu, tedy z doby před zhruba 40 000 až 10 000 lety. Představují jeden z nejstarších a nejvýznamnějších dokladů lidské umělecké a symbolické činnosti. Nejznámější a nejbohatší naleziště se nacházejí v tzv. franko-kantaberské oblasti, která zahrnuje severní Španělsko a jižní Francii.
Malby nejčastěji zobrazují velká zvířata, jako jsou bizoni, koně, pratuři, jeleni a mamuti. Lidské postavy jsou vzácné a obvykle silně stylizované, na rozdíl od často velmi realistického a detailního zobrazení zvířat. Kromě figurálních motivů se hojně vyskytují i abstraktní znaky, jako jsou tečky, čáry, geometrické tvary a otisky či obrysy lidských rukou.
📜 Historie a datování
Vznik jeskynních maleb je spojen s kognitivním a kulturním rozvojem moderního člověka v období mladého paleolitu. Toto umění se objevuje v různých kulturách tohoto období, jako je aurignacien, gravettien, solutréen a především magdalénien, kdy dosáhlo svého vrcholu.
🌍 Geografické rozšíření
Ačkoliv jsou nejznámější jeskyně soustředěny v Evropě, jeskynní malby jsou celosvětovým fenoménem.
- Franko-kantaberská oblast:
a 
jsou domovem stovek jeskyní s malbami. Mezi nejvýznamnější patří Jeskyně Lascaux, Chauvetova jeskyně a Jeskyně Niaux ve Francii a Jeskyně Altamira a Jeskyně El Castillo ve Španělsku. - Ostatní Evropa: Malby byly nalezeny také v Itálii (Grotta del Genovese), Rumunsku (jeskyně Coliboaia) nebo na Urale v Rusku (Kapova jeskyně).
- Asie: V Indonésii na ostrově Sulawesi byly objeveny malby staré přes 45 000 let, které patří k nejstarším na světě a zobrazují lov divokých prasat.
- Amerika: V Argentině se nachází slavná Cueva de las Manos (Jeskyně rukou), jejíž stěny pokrývají stovky negativních otisků rukou.
- Austrálie: Zdejší aboriginské skalní umění má tisíciletou tradici a pokračuje až do nedávné doby.
⏳ Časové zařazení a metody datování
Určení stáří maleb je komplexní vědecký problém. Používají se dvě hlavní metody: 1. Přímé datování: Radiokarbonové datování se používá na organické materiály obsažené v pigmentech, jako je dřevěné uhlí nebo pojiva. Tímto způsobem bylo například určeno stáří maleb v Chauvetově jeskyni na více než 30 000 let. 2. Nepřímé datování: Datují se archeologické vrstvy, které malby překrývají nebo z nichž pocházejí nástroje či zbytky pigmentů. Také se datují vrstvy kalcitu (sintru), které se na malbách vytvořily později.
🎨 Techniky a materiály
Paleolitičtí umělci projevovali pozoruhodnou znalost materiálů a technik, které jim umožnily vytvářet trvanlivá a působivá díla v náročných podmínkách jeskynního prostředí.
🖌️ Pigmenty a pojiva
Barevná paleta byla omezená na barvy dostupné v přírodě.
- Černá: Získávala se z dřevěného uhlí (především z borovice) nebo z oxidu manganičitého.
- Červená, hnědá, žlutá: Tyto barvy pocházely z různých druhů okrů, což jsou hlinky bohaté na oxidy železa.
- Bílá: Vzácně se používal kaolin nebo drcený kalcit.
Tyto pigmenty se drtily na jemný prášek a mísily se s pojivem, kterým mohla být voda, zvířecí tuk, krev, moč nebo sliny.
🛠️ Nástroje a metody
Umělci využívali různé techniky k nanesení barvy na skalní stěnu:
- Malba prsty: Nejjednodušší metoda, vhodná pro silné linie a vyplňování ploch.
- Štětce: Vyrobené ze zvířecích chlupů, rostlinných vláken nebo ptačích per.
- Foukání: Barva se ústy nebo pomocí duté kosti či rákosu foukala na stěnu. Tato technika se používala zejména pro vytvoření negativních otisků rukou a pro jemné stínování.
- Tamponování: Používaly se kousky mechu nebo zvířecí srsti.
- Rytí: Před samotnou malbou byl obrys zvířete často vyryt do měkčího povrchu skály ostrým kamenným nástrojem.
Paleolitičtí umělci také mistrně využívali přirozené nerovnosti, výstupky a praskliny ve skále, aby dodali svým dílům trojrozměrný efekt a dojem pohybu. K osvětlení hlubokých a temných částí jeskyní sloužily kamenné lampy se zvířecím tukem.
🖼️ Náměty a motivy
Spektrum námětů v jeskynním umění je poměrně úzké, ale symbolicky velmi bohaté.
🐃 Zvířata
Zvířata jsou dominantním motivem. Zobrazované druhy často neodpovídaly běžné kořisti tehdejších lovců. Nejčastěji se objevují:
- Koně
- Bizoni a pratuři
- Jeleni a sobi
- Kozorožci
- Mamuti
- Vzácněji i šelmy jako jeskynní medvědi, jeskynní lvi a srstnatí nosorožci.
Zvířata jsou často zobrazena v pohybu, s velkým smyslem pro detail a anatomickou přesnost.
👤 Lidé a antropomorfní postavy
Zobrazení člověka je na rozdíl od zvířat vzácné a silně schematické. Postavy jsou často zobrazeny jako "panáčci" nebo jako hybridní bytosti kombinující lidské a zvířecí rysy (tzv. teriantropové). Slavným příkladem je postava "Kouzelníka" z jeskyně Les Trois-Frères ve Francii.
✋ Symboly a abstraktní znaky
Třetí velkou skupinu motivů tvoří abstraktní znaky, jejichž význam je předmětem dohadů. Patří sem:
- Otisky rukou: Jak pozitivní (ruka namočená v barvě a otisknutá na stěnu), tak negativní (ruka přiložená na stěnu a obfoukaná barvou).
- Tečky a čáry: Uspořádané do různých vzorů.
- Geometrické tvary: Obdélníky, ovály a složitější tvary nazývané tektiformy (připomínající střechy) nebo klaviformy (připomínající kyje).
🤔 Interpretace a význam
Skutečný účel a význam jeskynních maleb zůstává záhadou a existuje několik hlavních teorií, které se navzájem nevylučují.
🏹 Lovecká magie
Jedna z nejstarších teorií, kterou prosazoval abbé Henri Breuil, předpokládá, že malby byly součástí magických rituálů. Zobrazením zvířete, často se symboly zranění, se měl zajistit úspěch při skutečném lovu. Tato teorie je dnes považována za příliš zjednodušující.
✨ Šamanismus a rituály
Podle této teorie, rozpracované Davidem Lewis-Williamsem, představují jeskyně posvátné prostory, brány do duchovního světa. Malby jsou záznamem vizí šamanů v transu. Abstraktní znaky mohou představovat entoptické fenomény (obrazy vznikající uvnitř oka) a zvířata duchovní průvodce.
🗣️ Komunikace a příběhy
Malby mohly sloužit jako prostředek k uchování a předávání kmenových mýtů, příběhů o stvoření světa nebo důležitých znalostí o zvířatech a jejich chování. Byly jakousi prehistorickou "encyklopedií" nebo "svatou knihou".
🏛️ Nejvýznamnější lokality
- Jeskyně Altamira (): Objevena v roce 1879, proslulá svým "Polychromním stropem" s desítkami bizonů. Je nazývána "Sixtinskou kaplí pravěkého umění".
- Jeskyně Lascaux (): Objevena v roce 1940, obsahuje přes 2000 maleb a rytin, včetně slavné "Síně býků". Pro veřejnost je uzavřena kvůli ochraně, ale existuje její dokonalá replika.
- Chauvetova jeskyně (): Objevena v roce 1994, obsahuje jedny z nejstarších (přes 30 000 let) a umělecky nejvyspělejších maleb, zobrazující i nebezpečná zvířata jako lvy a nosorožce.
- Cueva de las Manos (
): Jeskyně proslulá stovkami negativních otisků rukou, starých přibližně 9 000 let.
🔬 Pro laiky
Jeskynní malby jsou obrázky, které lidé v době kamenné malovali na stěny jeskyní. Jsou neuvěřitelně staré, některé i více než 40 000 let. Lidé tehdy neměli papír ani plátno, a tak malovali na jediné trvalé místo, které znali – na skálu v jeskyni.
Nejčastěji malovali zvířata, jako jsou koně, bizoni nebo mamuti. Dělali to velmi šikovně, často využívali nerovnosti skály, aby zvířata vypadala jako živá a plastická. Barvy si vyráběli z toho, co našli v přírodě: z červené a žluté hlíny (okru) a z černého dřevěného uhlí. Tyto prášky smíchali s vodou nebo zvířecím tukem, aby barva držela na stěně.
Proč to dělali, nevíme jistě. Možná to byla součást kouzelnických obřadů pro úspěšný lov, možná si tak vyprávěli příběhy a předávali si znalosti, nebo pro ně jeskyně byly posvátným místem, podobně jako pro nás kostely. Každopádně jsou tyto malby úžasným oknem do myšlení a života našich dávných předků.