Zimní olympijské hry 2026/Saně (dvojice ženy)
| Saně – dvojice ženy | |
|---|---|
| Zimní olympijské hry 2026 | |
| Základní informace | |
| Místo | Cortina d'Ampezzo, Itálie |
| Sportoviště | Eugenio Monti Sliding Centre |
| Datum | 11. února 2026 |
| Medailisté | |
| 🏅 Zlato | 🥇 Andrea Vötterová / Marion Oberhoferová |
| 🥈 Stříbro | 🥈 Jessica Degenhardtová / Cheyenne Rosenthalová |
| 🥉 Bronz | 🥉 Selina Egleová / Lara Kippová |
Zimní olympijské hry 2026: Saně (dvojice ženy)
Soutěž v saních ženských dvojic na Zimních olympijských hrách 2026 se stala jedním z nejvýznamnějších milníků v historii tohoto sportu. Závod, který proběhl 11. února 2026 v areálu Cortina d'Ampezzo, byl vůbec prvním olympijským startem této disciplíny v kategorii žen. Rozhodnutí o zařazení ženských dvojic do programu her bylo přijato Výkonnou radou Mezinárodního olympijského výboru (MOV) v roce 2022 s cílem dosáhnout genderové vyváženosti v sáňkařských disciplínách. Historické prvenství vybojovala domácí italská dvojice Andrea Vötterová a Marion Oberhoferová.
Historický kontext a vývoj disciplíny
Disciplína saní dvojic byla dlouhá desetiletí výhradní doménou mužů, ačkoliv technická pravidla teoreticky umožňovala start i smíšeným párům. Reálný rozvoj čistě ženských dvojic započal až v roce 2019, kdy byla tato kategorie poprvé testována v rámci Světového poháru juniorů a na Zimních olympijských hrách mládeže 2020 v Lausanne.
Díky rychlému růstu kvality a rostoucímu počtu startujících posádek se v sezóně 2022/2023 staly ženské dvojice pevnou součástí seniorského Světového poháru. Dominantní postavení si od počátku budovaly reprezentantky Itálie, Německa a Rakouska. Právě tyto tři národy se v letech 2024 a 2025 přetahovaly o prvenství v celkovém hodnocení, což vyvrcholilo napínavým olympijským soubojem na dráze v Cortině.
Sportoviště: Eugenio Monti Sliding Centre
Závod se uskutečnil na zmodernizované dráze Eugenio Monti Sliding Centre. Tato trať má v olympijské historii výsadní postavení, neboť hostila soutěže již během Zimních olympijských her 1956. Pro potřeby her v roce 2026 prošlo koryto rozsáhlou rekonstrukcí, která zahrnovala instalaci nového chladicího systému a úpravu profilu některých zatáček tak, aby splňovaly nejpřísnější bezpečnostní standardy federace FIL.
Dráha v Cortině je charakteristická svou technickou náročností v pasáži Antelao a vyžaduje od posádek extrémně přesné řízení, zejména u dvojic, kde je těžiště saní položené výše než u jednotlivců. V den závodu byly v areálu ideální podmínky s teplotou vzduchu kolem -6 °C, což zajistilo velmi tvrdý a rychlý ledový podklad.
Technické parametry a vybavení
Saně pro ženské dvojice jsou konstrukčně identické s těmi mužskými, nicméně v průběhu sezón 2024 a 2025 došlo k výraznému technologickému posunu v aerodynamice. Posádka se skládá z pilota, který leží nahoře a ovládá saně pomocí tlaku nohou na ohnuté skluznice (šíny), a zadního člena (pasažéra), který musí být v naprosté synchronizaci s pilotem při náklonech v zatáčkách.
Hmotnost posádky hraje ve sjezdu klíčovou roli, přičemž pravidla určují maximální váhové limity, aby nedocházelo ke zvýhodňování těžších dvojic. Aerodynamické kombinézy a speciální obuv s hroty pro startovní odraz jsou výsledkem laboratorního testování ve větrných tunelech. Právě na startu, který je u dvojic prováděn synchronizovaným odrazem rukou o led, se často rozhoduje o vítězství, protože počáteční zrychlení je na technické trati v Cortině obtížné dohánět.
Průběh olympijského závodu
Soutěž byla rozdělena do dvou jízd, přičemž o konečném pořadí rozhodoval jejich součet. Favorizované Italky Andrea Vötterová a Marion Oberhoferová potvrdily roli světových jedniček hned v prvním kole. Předvedly agresivní start a čistý průjezd střední pasáží, což je vyneslo do průběžného vedení.
Německé duo Jessica Degenhardtová a Cheyenne Rosenthalová, které do Cortiny přijelo v pozici úřaduijících mistryň světa, ztrácelo po první jízdě pouze několik tisícin sekundy. O historickém zlatu se tak rozhodovalo v druhém kole. V něm italská posádka předvedla rekordní jízdu, když časem 53,102 sekundy stanovila nový traťový rekord pro ženské dvojice. Jejich celkový čas 1:46,284 stačil na prvenství o 12 setin sekundy před Němkami.
Bronzovou medaili vybojovaly Rakušanky Selina Egleová a Lara Kippová, které v přímém souboji o stupně vítězů porazily lotyšskou posádku. Závod se obešel bez těžších pádů, což potvrdilo vysokou technickou úroveň startovního pole v této nové olympijské disciplíně.
Výsledková listina (Top 15)
| Pořadí | Jména | Země | Čas (součet 2 jízd) | Odstup |
|---|---|---|---|---|
| 🥇 1. | Andrea Vötterová / Marion Oberhoferová |  Itálie |
1:46.284 | — |
| 🥈 2. | Jessica Degenhardtová / Cheyenne Rosenthalová |  Německo |
1:46.404 | +0.120 |
| 🥉 3. | Selina Egleová / Lara Kippová |  Rakousko |
1:46.543 | +0.259 |
| 4. | Anda Upīteová / Zane Kalumaová |  Lotyšsko |
1:46.796 | +0.512 |
| 5. | Chevonne Forganová / Sophia Kirkbyová |  USA |
1:47.120 | +0.836 |
| 6. | Dajana Eitbergerová / Magdalena Matschinová | Německo |
1:47.355 | +1.071 |
| 7. | Marta Robežnieceová | Lotyšsko |
1:47.512 | +1.228 |
| 8. | Maya Chanová / Reannyn Weilerová | USA |
1:47.880 | +1.596 |
| 9. | Viktorija Ziediņaová / Selīna Zvilnaová | Lotyšsko |
1:48.210 | +1.926 |
| 10. | Raluca Strămăturaruová / Carmen Manolescuová |  Rumunsko |
1:49.015 | +2.731 |
| 11. | Elisa-Marie Storchová / Pauline Patzová | Německo |
1:49.320 | +3.036 |
| 12. | Gulijana Gadžijevaová / Natalja Korotkovová |  AIN |
1:49.550 | +3.266 |
| 13. | Emi-Marie Deseretová / Kelly Adamsová |  Kanada |
1:50.120 | +3.836 |
| 14. | Nikola Domowiczová / Dominika Piwkowská |  Polsko |
1:50.480 | +4.196 |
| 15. | Anna Čežíková / Lucie Jansová |  Česko |
DNS | — |
Česká stopa
Česká sáňkařská reprezentace měla v disciplíně ženských dvojic v širší nominaci posádku Anna Čežíková a Lucie Jansová. Tato mladá dvojice, která sbírala zkušenosti v kategorii do 23 let a v juniorských šampionátech v sezónách 2024 a 2025, figurovala v olympijské nominaci jako náhradní posádka. Do hlavního olympijského závodu se však nakonec nekvalifikovaly skrze redukované kvóty federace FIL. Přesto je jejich nominace vnímána jako pozitivní signál pro rozvoj ženského sáňkování v České republice.
Statistiky a zajímavosti
- Historické zlato: Andrea Vötterová a Marion Oberhoferová se staly vůbec prvními ženskými olympijskými vítězkami v jízdě na saních dvojic.
- Traťový rekord: Čas 53,102 sekundy v druhé jízdě se stal ustavujícím rekordem dráhy v Cortině pro tuto disciplínu.
- Maximální rychlost: Německá posádka Degenhardtová / Rosenthalová dosáhla v dolní pasáži trati rychlosti 124,5 km/h, což byla nejvyšší hodnota celého závodu.
- Italský triumf: Pro Itálii to byla jedna z nejemotivnějších medailí her, vybojovaná na domácím ledu po nadvládě v celém olympijském cyklu 2024–2026.