Zdeněk Ondráček

Rozbalit box

Obsah boxu

Zdeněk Ondráček (* 26. prosince 1969 Trutnov) je český politik a bývalý příslušník Sboru národní bezpečnosti (SNB). Je členem KSČM a v letech 2013 až 2021 byl poslancem Parlamentu ČR.

Do veřejného povědomí se zapsal především svou účastí na potlačování protirežimních demonstrací během Palachova týdne v roce 1989 a následným televizním rozhovorem, ve kterém zásahy obhajoval. V roce 2018 jeho krátké zvolení do čela komise pro kontrolu GIBS vyvolalo masové občanské protesty.

👮 Policejní minulost a rok 1989

Jeho kariéra začala v uniformě komunistické policie, což se stalo celoživotním stigmatem jeho veřejného působení.

Palachův týden a „Obušku, z pytle ven“

V lednu 1989, během masových protestů známých jako Palachův týden, byl Ondráček členem Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti. Tato jednotka byla nasazována na hrubé rozhánění demonstrantů v centru Prahy.

Televizní rozhovor: Osudovým se mu stal rozhovor pro tehdejší Československou televizi, natočený přímo v uniformě. V něm mladý Ondráček tvrdil, že demonstranti jsou ozbrojeni „pletacími jehlicemi, řetězy a kuličkovými ložisky“.
Přiznání: V rozhovoru také přiznal použití násilí: „Já jsem třeba použil obušku, ale to ať posoudí prokurátor, jestli oprávněně.“
Důsledek: Tyto záběry se po roce 1989 staly symbolem brutality režimu a byly opakovaně vysílány v médiích, kdykoliv se Ondráček ucházel o veřejnou funkci. Vysloužil si díky nim přezdívku „Mlátička“.

Polistopadová kariéra u policie

Paradoxně i po Sametové revoluci zůstal u policie. Sloužil u Policie České republiky jako vyšetřovatel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Od policie odešel až v roce 2011 do výsluhy a vstoupil do politiky.

🎓 Vzdělání a sporná dizertace

Ondráček získal titul Ph.D. na Univerzitě Palackého v Olomouci a na soukromé Univerzitě Jana Amose Komenského. Jeho disertační práce se stala v roce 2019 terčem kritiky.

Pochybnosti: Novináři a akademici upozornili, že části jeho práce se nápadně shodují s jinými texty bez řádného citování. Etická komise univerzity však neshledala důvody pro odebrání titulu, ačkoliv práci označila za hraniční.

🏛️ Vstup do vysoké politiky

V roce 2013 byl zvolen poslancem za KSČM v Královéhradeckém kraji. Ve sněmovně se profiloval jako odborník na bezpečnostní problematiku, což bylo vzhledem k jeho minulosti vnímáno částí veřejnosti jako provokace.

⚡ Kauza GIBS: 4 dny ve funkci (2018)

Největší bouři vyvolalo Ondráčkovo zvolení do čela Komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) v březnu 2018. GIBS je instituce, která má vyšetřovat trestné činy policistů. Fakt, že by ji měl kontrolovat člověk, který se v roce 1989 podílel na mlácení demonstrantů a nikdy neprojevil lítost, vyvolal šok.

Volba: Ondráček byl do funkce zvolen hlasy hnutí ANO, SPD a KSČM.
Reakce ulice: Okamžitě po zvolení vypukly masové protesty. Na Václavské náměstí a v dalších městech se sešly tisíce lidí (demonstrace „Nechceme mlátičku v čele GIBS“). Byla to jedna z prvních velkých akcí, která zformovala spolek Milion chvilek pro demokracii.
Rezignace: Pod tlakem veřejnosti a následně i premiéra Andreje Babiše, který původně jeho volbu umožnil, Ondráček po pouhých čtyřech dnech z funkce odstoupil.
Jeho reakce: Odstoupení komentoval slovy, že nechce dávat záminku k „destabilizaci republiky“, ale trval na tom, že se ničeho nezákonného nedopustil.

🌍 "Vlastní" zahraniční politika

Jako poslanec se Zdeněk Ondráček často pouštěl do zahraničních aktivit, které byly v přímém rozporu s oficiální zahraniční politikou České republiky a vyvolávaly diplomatické skandály.

Cesta na Donbas (2019)

V květnu 2019 navštívil okupovaná území východní Ukrajiny – tzv. Doněckou lidovou republiku.

Průběh: Byl tam přijat s poctami jako oficiální státní návštěva, hrála česká hymna a setkal se s představiteli separatistů.
Kritika: České Ministerstvo zahraničí se od cesty ostře distancovalo a označilo ji za ostudu, protože ČR tyto separatistické republiky neuznávala. Ondráček cestu označil za soukromou, ačkoliv tam vystupoval jako poslanec.

Noční vlci

Pravidelně se účastnil vítání ruského motorkářského gangu Noční vlci při jejich průjezdu Českou republikou, a to i v době, kdy byl gang na sankčních seznamech EU a USA. Fotografoval se s nimi v uniformě nebo s vlajkami, což kritizovali bezpečnostní experti jako riziko.

🦠 Dezinformace a hoaxy

Zdeněk Ondráček byl také aktivním šiřitelem kontroverzních informací, zejména v době pandemie covid-19 nebo v souvislosti s USA.

Slepice a ptačí chřipka: V roce 2020 zveřejnil na Facebooku video z likvidace chovu drůbeže kvůli ptačí chřipce s tvrzením, že drůbežáři házejí slepice do kontejnerů a upalují je zaživa. Státní veterinární správa to vyvrátila (zvířata byla usmrcena plynem) a policie případ šetřila jako šíření poplašné zprávy. Ondráček se později omluvil, že "naletěl".
Americký konvoj: Často kritizoval přesuny vojsk NATO přes české území a označoval je za okupaci, zatímco ruské aktivity bagatelizoval.

⚖️ Kauza "Komunistická mlátička"

Ondráčkovo působení ve sněmovně bylo provázeno ostrými střety s pravicovou opozicí. Nejznámější je jeho dlouholetý spor s poslancem Miroslavem Kalouskem (TOP 09).

Výrok: Kalousek v roce 2013 na plénu sněmovny označil Ondráčka za „komunistickou mlátičku“ a „fízla“. Narážel tím na jeho minulost u Pohotovostního pluku.
Soudní spor: Ondráček se cítil uražen a žádal omluvu. Spor se táhl několik let a prošel všemi instancemi soudní soustavy.
Verdikt: Nejvyšší soud a následně i Ústavní soud (2020) rozhodly v neprospěch Ondráčka. Soudy konstatovaly, že označení „komunistická mlátička“ má sice expresivní charakter, ale v kontextu Ondráčkovy minulosti a jeho veřejných vyjádření jde o přípustnou kritiku na půdě parlamentu (tzv. skutkový základ výroku byl pravdivý).
Důsledek: Tento rozsudek se stal důležitým precedentem pro hranice svobody projevu v politice.

📉 Konec ve sněmovně (2021)

Volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 znamenaly pro Zdeňka Ondráčka i jeho stranu konec jedné éry.

Volební debakl: KSČM poprvé ve své historii nepřekročila 5% hranici nutnou pro vstup do sněmovny.
Ztráta imunity: Ondráček tím přišel nejen o poslanecký plat a vliv, ale také o poslaneckou imunitu.
Kritika vedení: Po volební porážce patřil ke křídlu, které ostře kritizovalo tehdejšího předsedu Vojtěcha Filipa za přílišnou servilitu vůči vládě Andreje Babiše. Ondráček prosazoval radikálnější a tvrdší kurz strany.

🔄 Současnost (2022–2025)

Po odchodu z vrcholné politiky se Zdeněk Ondráček stáhl z hlavních médií, ale zůstává aktivní v pro-ruském a antisystémovém prostředí.

Aktivity: Působí v regionálních strukturách KSČM a je velmi aktivní na sociálních sítích, kde sdílí obsah kritický k EU, NATO a současné české vládě.
Válka na Ukrajině: I po eskalaci konfliktu v roce 2022 zastával postoje, které kopírovaly narativ ruské propagandy, což vedlo k jeho další izolaci od mainstreamové politické scény.
Civilní život: Pobírá výsluhový příspěvek za svou službu u policie, což je častým terčem kritiky jeho odpůrců, kteří to považují za morálně neobhajitelné vzhledem k jeho roli v roce 1989.

Zdroje