VfB Stuttgart
| VfB Stuttgart | |
|---|---|
| Přezdívky | Die Schwaben (Švábové), Die Roten (Červení) |
| Založen | 9. září 1893 |
| Stadion | MHPArena |
| Kapacita | 60 058 |
| Prezident | Dietmar Allgaier |
| Manažer | Sebastian Hoeneß |
| Liga | Německá fotbalová Bundesliga |
VfB Stuttgart (plným německým názvem Verein für Bewegungsspiele Stuttgart 1893 e. V.) je německý profesionální sportovní a fotbalový klub, který sídlí ve městě Stuttgart ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Klub byl založen 9. září 1893 a je jedním z nejstarších a nejúspěšnějších fotbalových oddílů v Německu. Tradičními barvami celku jsou červená a bílá, přičemž dominantním identifikačním prvkem dresů je nepřerušený červený pruh na hrudi, takzvaný Brustring.
VfB Stuttgart patří mezi zakládající členy německé fotbalové Bundesligy z roku 1963. Ve své historii klub vybojoval celkem pět titulů mistra Německa (v letech 1950, 1952, 1984, 1992 a 2007) a připsal si rovněž triumfy v domácím poháru (Německý fotbalový pohár). Na evropské scéně se klub opakovaně účastnil prestižních soutěží, včetně finálových účastí v pohárových zápasech o tehdejší Pohár UEFA (1989) a o Pohár vítězů pohárů (1998). Domácí utkání tým odehrává na stadionu MHPArena, který disponuje kapacitou přesahující 60 000 sedících i stojících diváků.
🗓 Současnost
V letních měsících roku 2026 vstoupil VfB Stuttgart do své další prvoligové sezóny. Předcházející ročník 2025/2026 zakončil tým pod vedením hlavního trenéra Sebastiana Hoeneße na konečném čtvrtém místě v ligové tabulce, když ve 34 zápasech získal 62 bodů za 18 výher, 8 remíz a 8 porážek. Tento výsledek znamenal přímou kvalifikaci klubu do nadcházejícího ročníku hlavní fáze Ligy mistrů. Ve stejném ročníku se Stuttgart probojoval rovněž do finále domácího poháru.
V srpnu 2026 došlo v realizačním týmu a hráčském kádru k několika personálním změnám. Třicetiletý reprezentační útočník Deniz Undav byl oficiálně jmenován novým kapitánem mužstva, když v této funkci vystřídal dlouholetého lídra Atakana Karazora. Organizace si rovněž na administrativní úrovni pojistila služby svého sportovního ředitele Fabiana Wohlgemutha, se kterým podepsala prodloužení kontraktu až do roku 2029.
Do soutěžního ročníku 2026/2027 vstoupili hráči Stuttgartu 22. srpna 2026 utkáním prvního kola Německého fotbalového poháru, ve kterém zvítězili na hřišti celku Hansa Rostock přesvědčivě 4:0. O tři branky v tomto utkání se postarala letní ofenzivní posila z juniorských reprezentací Dženan Pejčinović. Úvodní ligový zápas ročníku následně Stuttgart odehrál na hřišti úřadujícího mistra soutěže, kterým byl Bayern Mnichov.
⏳ Historie
Založení a formování klubu (1893–1945)
Klub byl formálně ustaven 9. září 1893 jako Stuttgarter FV 93. Původním zaměřením organizace bylo tehdy populární ragby. Samotný název VfB Stuttgart (Verein für Bewegungsspiele) vznikl o necelá dvě desetiletí později, konkrétně 2. dubna 1912, kdy došlo k formální fúzi klubů Stuttgarter FV 93 a Kronen-Club Cannstatt. Sloučený oddíl začal následně systematičtěji rozvíjet fotbalový program. Před koncem druhé světové války klub dosáhl svého prvního většího úspěchu v roce 1935, kdy se probojoval do finále celonárodního německého mistrovství, v němž však podlehl týmu FC Schalke 04 poměrem 4:6.
První tituly a vstup do Bundesligy (1946–1975)
Zlatá éra poválečného Stuttgartu je spojena s osobností trenéra Georga Wurzera. Pod jeho taktickým vedením dokázal klub v letech 1950 a 1952 získat první dva tituly mistra Německa. Mužstvo se tehdy opíralo o ofenzivní produkci hráčů, jakým byl Karl Barufka. Tyto úspěchy zajistily klubu silnou pozici, díky níž byl VfB Stuttgart v roce 1963 bez protestů vybrán mezi šestnáct zakládajících členů nově vytvořené celostátní profesionální soutěže, Bundesligy.
V zahajovacím ročníku 1963/1964 obsadil Stuttgart páté místo. Následná dekáda však přinesla postupné zhoršování výsledků generace stárnoucích hráčů, které vyvrcholilo v sezóně 1974/1975. Tým skončil na 16. pozici a poprvé v klubové historii sestoupil do druhé nejvyšší soutěže.
Návrat, třetí a čtvrtý titul (1976–1992)
Pobyt v nižší soutěži trval dvě sezóny. V ročníku 1976/1977 vyhrál Stuttgart druhou ligu s rekordním ziskem v tabulce a vrátil se mezi elitu. Během osmdesátých let patřil tým opět k nejužší špičce. V sezóně 1983/1984 dovedl trenér Helmut Benthaus mužstvo ke třetímu mistrovskému titulu. Klíčovými hráči tehdejšího kádru byli záložník Karl Allgöwer, jenž se stal historicky nejlepším střelcem klubu, bratři Bernd a Karlheinz Försterové a univerzál Guido Buchwald. V roce 1989 postoupil Stuttgart až do finále Poháru UEFA, v němž těsně nestačil na italský celek Neapol vedený Diegem Maradonou.
Další vrcholný okamžik pro stuttgartský fotbal přišel v sezóně 1991/1992 pod vedením trenéra Christopha Dauma. V mimořádně vyrovnaném závěru ligového ročníku Stuttgart vybojoval čtvrtý mistrovský titul díky lepšímu skóre před týmem Borussia Dortmund. Základními pilíři defenzivy a přechodu do útoku tehdy byli reprezentační záložník Matthias Sammer, Fritz Walter a brankář Eike Immel.
Magický trojúhelník a triumf z roku 2007 (1993–2007)
V druhé polovině devadesátých let se ofenziva týmu stala celoevropsky známou díky formaci přezdívané „Magisches Dreieck“ (Magický trojúhelník). Trojice útočníků složená z bulharského tvůrce hry Krassimira Balakova, brazilského střelce Giovaneho Élbera a německého reprezentanta Frediho Bobice pod vedením trenéra Joachima Löwa zcela opanovala soutěž z hlediska produktivity na hřišti. V roce 1997 tento tým vyhrál Německý fotbalový pohár a v roce 1998 postoupil do finále Poháru vítězů pohárů, kde ztratil těsným výsledkem proti anglickému klubu Chelsea.
Pátý a dosud poslední titul mistra Německa vybojoval klub zcela nečekaně v sezóně 2006/2007. Kádr, který před začátkem sezóny nepatřil mezi mediální favority, řídil trenér Armin Veh. Vynikali v něm odchovanci místní mládežnické akademie, zejména útočník Mario Gómez, záložník Sami Khedira a obránce Serdar Tasci. K úspěchu vedle nich výrazně přispěli i zahraniční hráči v čele s mexickým středopolařem Pavelem Pardem, stoperem Fernandem Meirou a brazilským útočníkem známým pod jménem Cacau.
Doba temna a obnova pozic (2008–2026)
Druhé desetiletí jedenadvacátého století znamenalo pro Stuttgart dramatický sportovní i finanční propad. V sezóně 2015/2016 skončil tým na 17. místě a sestoupil z nejvyšší soutěže. Ačkoliv se dokázal hned v následujícím ročníku (2016/2017) vrátit na postupová místa, záchranná krize se opakovala. V sezóně 2018/2019 musel Stuttgart do baráže o udržení v elitní soutěži, kde po dvou remízách s celkem Union Berlin sestoupil na základě pravidla o brankách vstřelených na hřišti soupeře. Do Bundesligy se klub definitivně vrátil po zisku druhého místa v nižší lize v ročníku 2019/2020.
Klíčový obrat nastal až po roce 2023. Tým pod vedením Sebastiana Hoeneße prošel v ročníku 2023/2024 masivním výkonnostním skokem, umístil se na druhém místě ligové tabulky se ziskem 73 bodů a zajistil si návrat na evropskou scénu do Ligy mistrů. O rok později (v sezóně 2024/2025) pak klub přidal do své sbírky čtvrtý triumf v Německém fotbalovém poháru. V ročníku 2025/2026 Stuttgart potvrdil svou příslušnost ke špičce konečným čtvrtým místem v první lize a ziskem 62 bodů.
🏟 Stadion a klubová identita
Domovským stánkem fotbalistů Stuttgartu je stadion nazvaný MHPArena (v minulosti u fanoušků dlouhodobě známý jako Neckarstadion, případně později ze sponzorských důvodů jako Gottlieb-Daimler-Stadion nebo Mercedes-Benz Arena). Stadion se nachází ve stuttgartské čtvrti Neckarpark, v těsné blízkosti kulturního areálu Cannstatter Wasen. Kapacita arény k roku 2026 činí přesně 60 058 míst, přičemž na ligové zápasy domácí soutěže bývá pravidelně beznadějně vyprodáno. Srdcem stadionu je tribuna za jednou z branek nazývaná Cannstatter Kurve, která shromažďuje nejvěrnější fanouškovské skupiny.
Z hlediska korporátní a finanční identity je VfB Stuttgart zapsaným spolkem s více než 100 000 aktivními členy, což z něj činí absolutně největší sportovní klub ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Profesionální fotbalové oddělení bylo administrativně a právně formálně odděleno do samostatné akciové společnosti. Menšinové podíly v této společnosti postupně odkoupily významné regionální korporace; automobilky Mercedes-Benz Group a Porsche AG drží v současnosti shodně podíl 10,4 %, zatímco lokální výrobce sportovního oblečení Jako AG vlastní 1,0 % podílu.
👤 Významné osobnosti
Klubovou historií prošla celá řada hráčů s mezinárodním přesahem a stopou u národních týmů. Nejvíce startů v klubovém dresu v éře po druhé světové válce drží ofenzivní záložník Hermann Ohlicher, který nastoupil do 460 soutěžních utkání v letech 1973 až 1985. Brankář Helmut Roleder zasáhl během svého působení do 411 zápasů. Historicky nejlepším střelcem klubu je Karl Allgöwer, jenž mezi lety 1980 a 1991 vstřelil v domácích i evropských soutěžích více než 160 branek.
Ze struktur a tréninkových center stuttgartské fotbalové akademie vzešla v průběhu dekád řada opor německého národního týmu, včetně rychlostního útočníka Jürgena Klinsmanna, defenzivního univerzála a mistra světa Philippa Lahma nebo středního záložníka Samiho Khediry. V nedávné historii zanechali v klubu nesmazatelnou stopu hráči jako guinejský útočník Serhou Guirassy, který v sezóně 2023/2024 trhal střelecké klubové rekordy, nebo japonský středopolař a kapitán z let 2022 až 2024 Wataru Endo.
📈 Statistiky
Kompletní ligový přehled v éře Bundesligy (1963–2027)
Následující tabulka zahrnuje absolutně všechny ligové ročníky odehrané fotbalovým klubem VfB Stuttgart od momentu založení soutěže německé Bundesligy na podzim roku 1963 až do aktuální sezóny 2026/2027. Záznam je nezkrácený a detailně pokrývá všechna období. V historických sezónách před zavedením moderního tříbodového systému je ve sloupci získaných bodů striktně deklarována nedostupnost srovnatelných moderních dat.
| Sezóna | Soutěž | Umístění | Bodový zisk | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 1963/1964 | Bundesliga | 5. místo | data nejsou dostupná | Zakládající ročník soutěže |
| 1964/1965 | Bundesliga | 12. místo | data nejsou dostupná | |
| 1965/1966 | Bundesliga | 11. místo | data nejsou dostupná | |
| 1966/1967 | Bundesliga | 12. místo | data nejsou dostupná | |
| 1967/1968 | Bundesliga | 8. místo | data nejsou dostupná | |
| 1968/1969 | Bundesliga | 5. místo | data nejsou dostupná | |
| 1969/1970 | Bundesliga | 7. místo | data nejsou dostupná | |
| 1970/1971 | Bundesliga | 12. místo | data nejsou dostupná | |
| 1971/1972 | Bundesliga | 8. místo | data nejsou dostupná | |
| 1972/1973 | Bundesliga | 6. místo | data nejsou dostupná | |
| 1973/1974 | Bundesliga | 9. místo | data nejsou dostupná | |
| 1974/1975 | Bundesliga | 16. místo | data nejsou dostupná | Sestup do nižší soutěže |
| 1975/1976 | 2. Bundesliga | 11. místo | data nejsou dostupná | |
| 1976/1977 | 2. Bundesliga | 1. místo | data nejsou dostupná | Postup do nejvyšší soutěže |
| 1977/1978 | Bundesliga | 4. místo | data nejsou dostupná | |
| 1978/1979 | Bundesliga | 2. místo | data nejsou dostupná | Vicemistr |
| 1979/1980 | Bundesliga | 3. místo | data nejsou dostupná | |
| 1980/1981 | Bundesliga | 3. místo | data nejsou dostupná | |
| 1981/1982 | Bundesliga | 9. místo | data nejsou dostupná | |
| 1982/1983 | Bundesliga | 3. místo | data nejsou dostupná | |
| 1983/1984 | Bundesliga | 1. místo | data nejsou dostupná | Titul mistra Německa |
| 1984/1985 | Bundesliga | 10. místo | data nejsou dostupná | |
| 1985/1986 | Bundesliga | 5. místo | data nejsou dostupná | |
| 1986/1987 | Bundesliga | 12. místo | data nejsou dostupná | |
| 1987/1988 | Bundesliga | 4. místo | data nejsou dostupná | |
| 1988/1989 | Bundesliga | 5. místo | data nejsou dostupná | Finále Poháru UEFA |
| 1989/1990 | Bundesliga | 6. místo | data nejsou dostupná | |
| 1990/1991 | Bundesliga | 6. místo | data nejsou dostupná | |
| 1991/1992 | Bundesliga | 1. místo | data nejsou dostupná | Titul mistra Německa |
| 1992/1993 | Bundesliga | 7. místo | data nejsou dostupná | |
| 1993/1994 | Bundesliga | 7. místo | data nejsou dostupná | |
| 1994/1995 | Bundesliga | 12. místo | data nejsou dostupná | |
| 1995/1996 | Bundesliga | 10. místo | data nejsou dostupná | |
| 1996/1997 | Bundesliga | 4. místo | data nejsou dostupná | Vítěz domácího poháru |
| 1997/1998 | Bundesliga | 4. místo | data nejsou dostupná | Finále Poháru vítězů pohárů |
| 1998/1999 | Bundesliga | 11. místo | data nejsou dostupná | |
| 1999/2000 | Bundesliga | 8. místo | data nejsou dostupná | |
| 2000/2001 | Bundesliga | 15. místo | 38 bodů | Vítěz Poháru Intertoto |
| 2001/2002 | Bundesliga | 8. místo | data nejsou dostupná | |
| 2002/2003 | Bundesliga | 2. místo | data nejsou dostupná | Vicemistr |
| 2003/2004 | Bundesliga | 4. místo | data nejsou dostupná | |
| 2004/2005 | Bundesliga | 5. místo | data nejsou dostupná | |
| 2005/2006 | Bundesliga | 9. místo | data nejsou dostupná | |
| 2006/2007 | Bundesliga | 1. místo | data nejsou dostupná | Titul mistra Německa |
| 2007/2008 | Bundesliga | 6. místo | data nejsou dostupná | |
| 2008/2009 | Bundesliga | 3. místo | data nejsou dostupná | |
| 2009/2010 | Bundesliga | 6. místo | data nejsou dostupná | |
| 2010/2011 | Bundesliga | 12. místo | data nejsou dostupná | |
| 2011/2012 | Bundesliga | 6. místo | data nejsou dostupná | |
| 2012/2013 | Bundesliga | 12. místo | 43 bodů | Finalista domácího poháru |
| 2013/2014 | Bundesliga | 15. místo | 32 bodů | |
| 2014/2015 | Bundesliga | 14. místo | 36 bodů | |
| 2015/2016 | Bundesliga | 17. místo | 33 bodů | Sestup do nižší soutěže |
| 2016/2017 | 2. Bundesliga | 1. místo | 69 bodů | Postup do nejvyšší soutěže |
| 2017/2018 | Bundesliga | 7. místo | 51 bodů | |
| 2018/2019 | Bundesliga | 16. místo | 28 bodů | Sestup po neúspěšné baráži |
| 2019/2020 | 2. Bundesliga | 2. místo | 58 bodů | Postup do nejvyšší soutěže |
| 2020/2021 | Bundesliga | 9. místo | 45 bodů | |
| 2021/2022 | Bundesliga | 15. místo | 33 bodů | |
| 2022/2023 | Bundesliga | 16. místo | 33 bodů | Úspěšná baráž o udržení |
| 2023/2024 | Bundesliga | 2. místo | 73 bodů | Vicemistr |
| 2024/2025 | Bundesliga | 9. místo | 50 bodů | Vítěz domácího poháru |
| 2025/2026 | Bundesliga | 4. místo | 62 bodů | Finalista domácího poháru |
| 2026/2027 | Bundesliga | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | Probíhající sezóna |
Přehled zisku týmových trofejí
| Název trofeje | Celkový počet | Roky zisku |
|---|---|---|
| Mistr Německa (vč. předbundesligové éry) | 5 | 1950, 1952, 1984, 1992, 2007 |
| Vítěz domácího poháru (Německý fotbalový pohár) | 4 | 1954, 1958, 1997, 2025 |
| Vítěz domácího superpoháru | 1 | 1993 |
| Vítěz druhé ligy (2. Bundesliga) | 2 | 1977, 2017 |
| Vítěz Poháru Intertoto | 3 | 2000, 2002, 2008 |
💡 Pro laiky
Ve fotbalovém prostředí se při zprávách o klubu VfB Stuttgart velmi často operuje s termíny, které mají svá specifická historická a vizuální opodstatnění. Samotná zkratka VfB pochází z německého označení Verein für Bewegungsspiele, což lze do češtiny přeložit zhruba jako „Klub pro pohybové hry“. Důvodem pro tento název je fakt, že na konci devatenáctého století kluby nevznikaly čistě a pouze pro účely fotbalu, ale pro rozvoj atletiky a ragby celkově.
Němečtí fanoušci se v souvislosti s dresem Stuttgartu zmiňují pod slovem „Brustring“. Jedná se o tlustý červený pruh, který vodorovně obepíná celý hrudník základního bílého trikotu. Stuttgart tento ikonický design používá pro své dresy již celé století, a stvořil tak z něj zcela unikátní a nezaměnitelné poznávací znamení – ve chvíli, kdy fanoušek zahlédne na televizní obrazovce bílé triko s rudým pruhem uprostřed, automaticky bez čtení loga ví, že sleduje zápas fotbalistů VfB.
Ve sportovním systému Německa platí rovněž nesmlouvavé a bedlivě sledované pravidlo označované jako „50+1“. Toto právní nařízení znemožňuje, aby profesionální fotbalové kluby plně vlastnili a odkoupili zahraniční miliardáři z jiných kontinentů nebo nadnárodní komerční korporace. Ačkoliv má klub sídlící ve Stuttgartu silné komerční partnery a sponzory z lokálního průmyslu (například automobilky Mercedes-Benz nebo Porsche), tyto vlivné firmy mohou vlastnit čistě a jen menšinové podíly v akciové společnosti klubu. Většina platných hlasovacích práv, tedy minimálně padesát procent plus jeden kontrolní hlas, musí za všech okolností vždy zůstat v rukou zapsaného spolku běžných fanoušků a obyvatel města. Tento fakt zajišťuje, že o zásadním osudu organizace, jako je například barva dresů nebo změna názvu stadionu, nemůže zničehonic rozhodnout jediný komerční majitel bez udělení souhlasu od tisíců lokálních platících členů.
Zdroje
- Fotbalové kluby
- Německé fotbalové kluby
- Kluby německé Bundesligy
- Sport ve Stuttgartu
- Sport v Bádensku-Württembersku
- Fotbalové kluby založené v roce 1893
- Fotbalové kluby založené v devatenáctém století
- Mistři Německa ve fotbale
- Vítězové Německého fotbalového poháru
- Týmy hrající na stadionu MHPArena
- Fotbalové kluby hrající v červených a bílých barvách
- Evropské fotbalové kluby
- Profesionální fotbalové kluby
- Značky a organizace spojené se společností Porsche
- Značky a organizace spojené se společností Mercedes-Benz
- Vytvořeno GPT-4o