Vít Klusák

Vít Klusák
Datum narození	24. března 1980
Místo narození	Praha, Československo
Státní příslušnost
Povolání	filmový režisér, dokumentarista, producent, kameraman, pedagog
Alma mater	FAMU

Vít Klusák (* 24. března 1980 Praha) je český filmový režisér, dokumentarista, producent, kameraman a vysokoškolský pedagog. Ve své tvorbě se zaměřuje primárně na autorské dokumentární filmy, jež zkoumají společenské, politické a psychologické anomálie uvnitř české společnosti. K jeho nejznámějším a statisticky nejnavštěvovanějším projektům patří celovečerní dokumenty Český sen (2004) a V síti (2020), přičemž za druhý zmíněný snímek obdržel výroční cenu Český lev udělovanou Českou filmovou a televizní akademií (ČFTA).

Od roku 2003 je společně s režisérem Filipem Remundou spolumajitelem a jednatelem produkční společnosti Hypermarket Film, jež se exkluzivně specializuje na výrobu nekomerčních dokumentárních formátů a ze svých stanov striktně odmítá produkci reklamních spotů. Na televizní obrazovce se profiloval jako zakladatel a dramaturg cyklu Český žurnál vysílaného veřejnoprávní Českou televizí. Od roku 2006 působí jako kmenový pedagog na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze (FAMU), kde vede realizační dílny pro studenty Katedry dokumentární tvorby.

🗓 Současnost a aktivity v letech 2025 a 2026

V průběhu let 2025 a 2026 pokračuje Vít Klusák ve své pedagogické dráze na FAMU a souběžně rozvíjí své aktivity v oblasti preventivních a dokumentárních kampaní. Na základě dat z úředních desek a zápisů akademického senátu fakulty je k roku 2026 veden na pozici odborného asistenta s gescí pro předmět Situace natáčení a komunikace na place.

V předchozím období (počínaje únorem 2024) navázal Klusák strategickou spolupráci s oddělením Ministerstva dopravy, konkrétně se samostatným oddělením BESIP. V rámci této kooperace vytvořil sérii informačních a preventivních videospotů zacílených na mladistvé řidiče. Na projektu režijně spolupracoval s internetovým tvůrcem a moderátorem Martinem Mikyskou (známým pod pseudonymem Mikýř). Předmětem této audiovizuální kampaně byla propagace legislativní novinky umožňující řízení motorových vozidel od sedmnácti let v doprovodu certifikovaného mentora, a dále vizualizace rizik spojených s používáním mobilních komunikačních zařízení během jízdy.

V produkční rovině se v roce 2024 a 2025 podílel na distribuci a propagaci celovečerního dokumentárního filmu Hranice Evropy, jenž režírovala Apolena Rychlíková. Snímek, který Klusákova společnost Hypermarket Film produkovala, mapuje pracovní podmínky východoevropských agenturních dělníků v západních státech Evropské unie. Tento titul si vysloužil nominaci na cenu Český lev za rok 2024 (předávanou na jaře 2025).

Z hlediska osobního a veřejného života proběhla v první polovině roku 2026 změna jeho partnerského statusu. Dne 12. dubna 2026 se Klusák zúčastnil slavnostního ceremoniálu udílení hudebních Cen Anděl v přímém televizním přenosu, kam dorazil v doprovodu nové partnerky. Tato skutečnost, následně potvrzená v celostátním společenském tisku, znamenala ukončení jeho předchozího svazku s dokumentaristkou a dlouholetou spolupracovnicí Marikou Pecháčkovou.

👤 Původ a rodinné vazby

Vít Klusák se narodil 24. března 1980 v Praze. Jeho biologickým otcem je český hudební skladatel a klavírista Emil Viklický. Matkou je novinářka, překladatelka a rozhlasová publicistka Jana Klusáková. Rodiče spolu nežili; otec Emil Viklický rodinu opustil v raném dětství svého syna a přerušil s ním kontakty. Klusák tento osobní deficit a pokus o navázání vztahu s otcem později zpracoval ve svém intimním studentském dokumentárním filmu s názvem Ocet z roku 2001.

Z matčiny strany je jeho nevlastním bratrem známý hudební publicista a kritik Pavel Klusák. V osobním životě je Vít Klusák otcem čtyř dětí. V minulosti byl manželem české vizuální umělkyně a laureátky Ceny Jindřicha Chalupeckého Kateřiny Šedé. Po rozvodu uzavřel manželství s dokumentární režisérkou Marikou Pecháčkovou, se kterou zplodil tři potomky a úzce s ní spolupracoval na řadě filmových projektů (včetně spolurežie snímku Velké nic).

🎓 Vzdělání a založení společnosti Hypermarket Film

Své středoškolské vzdělání absolvoval v letech 1995 až 1999 na Střední průmyslové škole grafické v Hellichově ulici v Praze, kde studoval obor užitá fotografie. V průběhu let 1997 a 1998 zastával pozici ústředního divadelního fotografa v rámci organizace Taneční sezóna.

V roce 1999 byl přijat k vysokoškolskému studiu na Katedru dokumentární tvorby na FAMU. Během studia na této instituci byl formován teoretickými i praktickými přístupy svých pedagogů, mezi nimiž figurovali především profesor Karel Vachek a dokumentaristka Helena Třeštíková. Akademický titul magistr umění (MgA.) získal v roce 2006.

Již během vysokoškolských studií, konkrétně v roce 2003, založil společně se svým spolužákem Filipem Remundou nezávislou produkční platformu Hypermarket Film. Společnost byla od počátku koncipována jako subjekt pro realizaci autorských dokumentů, jež nenacházely uplatnění v komerčním produkčním prostředí. Zakladatelé do veřejného prostoru deklarovali, že firma ze zásady nebude přijímat zakázky na natáčení komerčních reklamních spotů, aby si udržela naprostou obsahovou nezávislost a odstup od korporátního ovlivňování.

🎬 Klíčové celovečerní projekty

Tvorba Víta Klusáka se vyznačuje metodou takzvaného performativního dokumentu nebo dokumentární grotesky, kdy autor nestojí pouze za kamerou jako tichý pozorovatel, nýbrž sám aktivně zasahuje do děje, iniciuje situace a stává se fyzickým aktérem vyprávění.

Český sen (2004)

Absolventský film Klusáka a Remundy představoval na tehdejší dobu bezprecedentní sociologický experiment. Tvůrci za pomoci profesionální reklamní agentury Mark/BBDO vyvolali celostátní mediální kampaň na otevření nového, fiktivního hypermarketu Český sen. V den údajného otevření (31. května 2003) se na louce v pražských Letňanech shromáždilo více než 3 000 občanů, kteří po odstranění zábran běželi k objektu, o němž následně zjistili, že se jedná pouze o plátěnou fasádu napnutou na trubkovém lešení. Snímek s rozpočtem přesahujícím 19 milionů korun, financovaný zčásti ze státních grantů, vyvolal vlnu parlamentní a celospolečenské kritiky. Získal řadu lokálních i zahraničních ocenění (včetně hlavní ceny na festivalu Michaela Moora v Traverse City) a byl zakoupen televizními stanicemi ve dvaceti čtyřech státech.

Vše pro dobro světa a Nošovic (2010)

Dokument mapující proces výkupu zemědělských pozemků a následnou výstavbu obřího korejského automobilového závodu Hyundai v obci Nošovice ve Slezsku. Film analyzoval metody nátlaku na místní farmáře, kteří zpočátku odmítali svá pole nadnárodní korporaci prodat. Dále se věnoval zániku pěstování tradičního nošovického zelí a kulturním střetům mezi korejským managementem a českými dělníky na montážních linkách. Snímek obdržel Cenu filmových kritiků a teoretiků a výroční ocenění Český lev za nejlepší dokumentární film.

Matrix AB (2015)

Investigativní a procesuální dokument natočený v rámci cyklu Český žurnál. Klusák zde po dobu několika měsíců s kamerou sledoval miliardáře a tehdejšího politika Andreje Babiše během jeho volební kampaně v roce 2013 a v počátcích jeho vládního angažmá. Film zaznamenává marketingové strategie hnutí ANO, nákup mediálního domu Mafra i Babišovo chování v zákulisí. Výsledný tvar filmu vyvolal ze strany portrétovaného ostrou negaci; Andrej Babiš veřejně označil Víta Klusáka za podvodníka a stěžoval si na manipulativní střih, což vedlo k dalším politickým diskusím o tlaku na veřejnoprávní média.

Svět podle Daliborka (2017)

Stylizovaný portrét, jenž sleduje život pětatřicetiletého muže jménem Dalibor, žijícího u své matky v Prostějově. Hlavní protagonista se otevřeně hlásí k neonacismu a Adolfu Hitlerovi, natáčí amatérská rasistická videa a projevuje silnou sociální izolaci. Film kombinuje autentické observační záběry s předem inscenovanými (přehrávanými) situacemi. Závěr snímku graduje organizovaným zájezdem hlavního aktéra a jeho rodiny do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau, kde s ním Klusák vede ostrou konfrontaci ohledně popírání holokaustu. Snímek měl světovou premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.

V síti (2020)

Společensky i statisticky nejzásadnější projekt, na němž Klusák spolupracoval v rovnocenné spolurežii s dokumentaristkou Barborou Chalupovou. Film analyzoval problematiku sexuálního zneužívání nezletilých dětí na internetu. Tvůrci v ateliéru postavili dětské pokojíčky a najali tři plnoleté herečky drobného vzrůstu (Tereza Těžká, Anežka Pithartová, Sabina Dlouhá), jež si na komunikačních platformách založily falešné profily dvanáctiletých dívek. Během deseti dnů trvajícího experimentu tyto profily kontaktovalo celkem 2 458 dospělých mužů (predátorů) požadujících odhalené fotografie či osobní schůzky.

Materiál získaný během natáčení byl následně předán Policii ČR a vyústil v desítky trestních stíhání. Film byl do kin distribuován ve třech verzích (plná verze 18+, verze pro mladistvé od 15 let a metodická verze pro základní školy V síti: Za školou). Snímek zlomil historické rekordy návštěvnosti a stal se nejnavštěvovanějším českým dokumentárním filmem v dějinách lokální kinematografie. Získal ocenění Český lev za rok 2020 a odstartoval masivní debatu o kybernetické bezpečnosti dětí.

13 minut (2021) a Velké nic (2023)

V roce 2021 uvedl Klusák televizní dokument 13 minut, zkoumající psychologii a následky tragických dopravních nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí. Projekt vznikl v kooperaci s Českou asociací pojišťoven a vládním oddělením BESIP. Ve filmu vystupovali přímí viníci nehod, kteří usmrtili jiné osoby. Na jaře 2023 proběhla premiéra černobílého dokumentu Velké nic, jejž Klusák realizoval společně s Marikou Pecháčkovou. Film zachycoval reakci české společnosti, státního aparátu a exekutivy na šíření viru SARS-CoV-2 v letech pandemie covidu-19.

📺 Televizní a investigativní formáty

Mimo formát celovečerních distribučních dokumentů vyvíjel Klusák masivní činnost v televizní produkci.

Se společností Hypermarket Film založil pro Českou televizi dokumentární cyklus Český žurnál. Tento formát představoval pětidílnou sérii společensky kritických reportáží ročně. Sám Klusák v rámci cyklu režíroval například díly Dělníci bulváru (2014), portrétující šéfredaktora bulvárního média Pavla Novotného, nebo Život a smrt v Tanvaldu (2013), zkoumající rasově motivované incidenty v severočeském regionu.

Odlišnou polohu jeho režijní práce představovala práce pro komerční stanici TV Prima. V roce 2011 byl najat k režii několika epizod (v rámci 4. a 6. řady) sledovaného kulinářského a sociálního pořadu Ano, šéfe! s Zdeňkem Pohlreichem. Klusák do formátu vnesl silnější dokumentární prvky, hlubší zaměření na psychologii zkoumaných majitelů restaurací a výraznější sociální kontext.

V letech 2016 a 2017 pracoval pro mediální dům Seznam.cz. Společně s okruhem redaktorů navrhl a režíroval investigativní reportážní formát Zvláštní vyšetřování, jehož protagonisty byli kriminální reportéři Sabina Slonková a Jiří Kubík. Pořad vizuálně inovativním způsobem zaznamenával zákulisí novinářské práce a konfrontace podezřelých osob z oblasti hospodářské a politické kriminality přímo v terénu za pomoci skrytých mikroportů.

🎓 Pedagogická činnost

Akademická činnost Víta Klusáka je od absolutorií spjata výhradně s domovskou Katedrou dokumentární tvorby (KDT) na FAMU. Na fakultu nastoupil v roli externího přednášejícího v říjnu 2006, kdy převzal výuku předmětu Základy filmové řeči. Z důvodu úspěšného pedagogického hodnocení byl v lednu 2011 jmenován kmenovým interním pedagogem a obdržel statut vedoucího realizační dílny prvního ročníku dokumentaristů, jež metodicky uváděl do profese natáčení v terénu. K roku 2026 působí na fakultě nadále v pozici odborného asistenta.

📈 Statistické a filmografické tabulky

Předkládaný blok obsahuje exaktní, kompletní a nezkrácená data reflektující profesionální činnost Víta Klusáka od studentských let do současnosti.

Kompletní režisérská filmografie (1999–2026)

Tabulka odráží veškerá doložitelná autorská audiovizuální díla vytvořená v pozici režiséra (či spolurežiséra).

Rok uvedení	Název filmového či televizního díla	Formát a metráž díla	Odborná specifikace / Pozice
1999	Začátek světa	Krátkometrážní studentský film	Režie (esejistické mapování oslav nového milénia)
2000	Digestive	Krátkometrážní studentský film	Režie (observace žáků po hostině v rychlém občerstvení)
2001	Ocet	Studentský dokument	Režie, scénář (osobní konfrontace vztahu k otci)
2003	Vlast a Burian	Krátkometrážní reportáž	Režie (záznam převozu ostatků herce na Vyšehrad)
2004	Český sen	Celovečerní dokumentární film	Spolurežie (s F. Remundou), scénář
2006	Přestávka	Krátkometrážní snímek	Režie (performativní hříčka s Janem Budařem)
2008	Vánoce v Bosně	Středometrážní dokument	Spolurežie (s F. Remundou)
2010	Český mír	Celovečerní dokumentární film	Spolurežie (s F. Remundou)
2010	Vše pro dobro světa a Nošovic	Celovečerní dokumentární film	Režie, scénář
2011	Ano, šéfe!	Televizní reality show	Režie vybraných dílů (televize Prima)
2013	Dobrý řidič Smetana	Celovečerní dokumentární film	Spolurežie (s F. Remundou)
2013	Spřízněni přímou volbou	Televizní dokument	Režie, kamera
2013	Život a smrt v Tanvaldu	Televizní dokument (cyklus Český žurnál)	Režie
2014	Dělníci bulváru	Televizní dokument (cyklus Český žurnál)	Režie
2015	Matrix AB	Televizní dokument (cyklus Český žurnál)	Režie, kamera
2016–2017	Zvláštní vyšetřování	Internetový publicistický seriál	Režie (pro platformu Seznam Zprávy)
2017	Svět podle Daliborka	Celovečerní dokumentární film	Režie, scénář
2020	Jak bůh hledal Karla	Celovečerní dokumentární film	Spolurežie (s F. Remundou), kamera
2020	V síti (včetně verzí 18+ a Za školou)	Celovečerní dokumentární film	Spolurežie (s B. Chalupovou), scénář
2021	13 minut	Celovečerní dokumentární film	Režie, scénář
2023	Velké nic	Celovečerní dokumentární film	Spolurežie (s M. Pecháčkovou), kamera
2023	Zvon zvonů	Krátkometrážní dokument	Režie, kamera
2024	Kampaně BESIP s Mikýřem	Sady reklamních a edukačních spotů	Režie

Významná producentská činnost ve společnosti Hypermarket Film

Seznam vybraných audiovizuálních děl, u kterých Vít Klusák prokazatelně zajišťoval v rámci své společnosti producentské krytí a shánění investic, avšak nestál na pozici hlavního režiséra.

Rok uvedení	Název filmového či televizního díla	Identifikace hlavního režiséra	Typ díla
2014	Český žurnál - Vojna Ztohoven	Petra Nesvačilová	Televizní dokument
2016	Český žurnál - Krtek a Lao-c´	Filip Remunda	Televizní dokument
2017	Český žurnál - Hranice práce	Apolena Rychlíková	Televizní dokument
2019	Pára nad řekou	Robert Kirchhoff, Filip Remunda	Celovečerní dokument
2024	Hranice Evropy	Apolena Rychlíková	Celovečerní dokument

Kompletní evidence získaných cen a nominací na Českého lva a Ceny kritiků

Záznam uvádí statistiku lokálních oborových cen organizovaných Českou filmovou a televizní akademií (ČFTA) a sdružením českých kritiků.

Zkoumaný rok	Zastupující dílo	Předávající instituce a přesná kategorie	Výsledek pro V. Klusáka
2010	Český mír	ČFTA – Nejlepší dokumentární film	Nominace
2011	Vše pro dobro světa a Nošovic	ČFTA – Nejlepší dokumentární film	Nominace
2011	Vše pro dobro světa a Nošovic	Ceny filmových kritiků a teoretiků – Nejlepší dokument	Zisk ceny (Vítěz)
2017	Svět podle Daliborka	ČFTA – Nejlepší dokumentární film	Nominace
2020	V síti	ČFTA – Nejlepší dokumentární film	Zisk ceny (Vítěz)
2020	V síti	ČFTA – Cena filmových fanoušků	Zisk ceny (Vítěz)
2023	Velké nic	ČFTA – Nejlepší dokumentární film	Nominace
2024	Hranice Evropy	ČFTA – Nejlepší dokumentární film (jako producent)	Nominace

Zdroje